Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
ČESKO: Vláda Petra Fialy (ODS) představila v první půlce května tzv. ozdravný balíček a také důchodovou reformu. O tom, jaké budou dopady obou klíčových opatření, proč změny v důchodech nejsou „reforma“, jaké je riziko hry s přesuny v sazbách DPH, ale také o zklamání ze spotřební daně na tiché víno nebo proč za inflaci může vždy centrální banka a ne vláda, hovoří ve velkém rozhovoru pro deník Echo24 předseda Národní rozpočtové rady a někdejší viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.
Kdybyste měl zhodnotit ten ozdravný balíček jako celek, bylo by to pozitivní nebo negativní hodnocení?
Já jsem strašně rád za to, že existuje. A pokud si mám vybrat mezi dvěma variantami konsolidace, na jedné straně tou ideální, o níž vím, že nenastane a ne úplně ideální, která má šanci být schválena, tak beru tu druhou variantu. Myslím si, že ve veřejných financích není moc času na čekání na ideální řešení, protože žádné nepřijde. Koneckonců, a to zdůrazňuji, si nejsem vědom toho, že by existovala jakákoliv smysluplná alternativa, že by někdo přicházel s kompaktní ucelenou sadou jiných návrhů, které by obdobně řešily problémy strukturálního salda.
Přichází balíček včas?
My se snažíme to říci vždy v příměrech. Není to tak, že brzdíme a už vystřelují airbagy. To by bylo pozdě. Ale brzdíme a podle mého silného přesvědčení jde o jeden z posledních okamžiků, kdy můžeme brzdit a nebude to extrémně ostré a nebezpečné. Řekl bych, že jde o brždění, které jsou tato země, její ekonomika a společnost schopny snést bez velké bolesti. Za nás je hodnocení kladné.
Jde o závazek ministrů vůči své vlastní vládě. Já bych upřímně také raději znal větší detaily, ale přijde mi na tom zajímavý jeden moment, který se moc nezdůrazňuje. Největší výdajový škrt jsou právě ty dotace. Pro mě je povzbudivý fakt, že jde o krok, který vláda udělá svým exekutivním rozhodnutím bez toho, aby k tomu byla potřeba změna zákonů. Jde tedy o slib nejen veřejnosti, ale sobě navzájem uvnitř toho vládního týmu. Dali všanc sami sebe v tom smyslu, že v rámci svého týmu řeknete, že něco uděláte a pak když nejsou výsledky, tak to má úplně jinou váhu. Nemůžete se vymlouvat na to, že vám něco shodili v Parlamentu. Já doufám, že to tak opravdu je, protože neznáme detaily a nevíme, zda u některých dotací nebude třeba měnit legislativu, to by pak bylo výrazně komplikovanější.
Z toho objemu peněz se nejvíce mluví o dotacích na obnovitelné zdroje energie. Sami jste na to upozorňovali ve svém stanovisku, v čem je problém?
My jsme byli jedni z prvních, které napadlo, že z tak velké sumy budou asi velkou část muset tvořit dotace na OZE. To se potvrdilo. Vláda komunikovala ústy ministra Stanjury, že je připravena to udělat tak, že se tyto dotace nebudou platit vůbec. Tedy ne že je to přenos na konečné spotřebitele elektrické energie, ale že se nebudou platit vůbec a to i s rizikem soudů či arbitráží. To znamená, že si vláda musí být jistá v kramflecích, že to udělat jde. Pokud ne, tak by nezbývalo, než hledat v jiném typu dotací ve stejném resortu a nebo uvažovat o zpětném přenosu na koncového uživatele, u čehož ale věříme, že to nenastane, protože by to mělo dopady na kredibilitu toho balíčku, ale i na ceny elektrické energie. My jsme preventivní těleso, takže jsme na to preventivně upozornili.
Dalším pilířem je štíhlejší stát. Vláda chce uspořit dvě procenta mzdových prostředků a další procenta na provozních nákladech. Premiér Fiala ale dodává, že zřejmě nebude nutné propouštění, ale pouze neobsazování opuštěných míst. Jak to vidíte vy?
Je otázkou, zda snížení dvou procent mzdových prostředků lze udělat napříč celou strukturou vlády bez snižování počtu lidí. Jedním z návrhů NERVu bylo snížení počtu státních zaměstnanců na úrovni vlády o šest procent. To, s čím vláda přišla, je měkčí verze téhož s cílem snížit náklady na provoz státu dvěma kroky – snížením provozních výdajů o pět procent, to je fajn. A pak snížením objemu peněz na platy.
Máme absurdně vysoký počet radnic
Ministr vnitra Vít Rakušan má vládě předat metodiku na analýzu agend státní správy, podle expertů se to ale nedá stihnout v tomto volebním období…
Vyjádření vůle něco dělat je silnější, než samotný projekt mapování agend, protože tím se sice můžete spoustu věcí dozvědět a můžete mít pocit, že neděláte kobercové bombardování, ale pálíte přímo na konkrétní terče. Jenže se vám může stát, že nebude vědět, co je terč. Velmi rád bych se mýlil, ale myslím si, že pokud letos začneme mapovat agendy, tak se to v tomto období do konsolidace rozpočtu už nepromítne.
To je podle mě legrační, protože já už nevím, co jiného ve veřejném sektoru je náklad na sebe, než když ministerstvo financí ruší přebytečná a nevyužitá pracoviště finanční správy. Ti samí lidé, kteří kritizují, že stát nešetří na sobě, kritizují i tohle rušení, protože argumentují tím, že lidé přijdou o práci, někdo třeba i u málo využitého úřadu bude muset cestovat o kousek dále na jiné pracoviště. Ale tohle je přesně ten provoz státu. Je tady univerzální mantra, že existují náklady na provoz, které se nikoho netýkají, nemají za sebou žádné zaměstnance a žádné výdaje, které někomu nebudou chybět. Takové výdaje prostě neexistují.
NERV dal sadu opatření. Část z nich se do toho balíčku promítla, další jen částečně, například stavební spoření, které bylo omezeno jen z části. No a další část vůbec, jako třeba obtížně odůvodnitelné výzkumné ústavy, to tam není vůbec. Měli jsme tam téma velkých nákladů na veřejnou správu obecně, tedy i obcí a krajů, kterých máme extrémně hodně. To tam také není. Vytahovat teď jednotlivé věci a zkoušet je opravovat znamená, jako byste odebíral kostky ze základů domu, protože by tam mohly být ještě nějaké lepší. A ve finále vám spadne celé na hlavu.
Ale je správně, že vznikla nějaká politická deklarace, protože ten balíček je opravdu zatím jen politická věc, i když nyní už aspoň máme legislativní znění a do příštího týdne běží připomínkové řízení.
Na straně příjmů je několik zásadních opatření. Jedním z nich jsou změny v sazbách DPH. Jak hodnotíte přesuny položek?
My jsme obecně říkali, že systém je potřeba zjednodušit. Já ze své někdejší pozice centrálního bankéře bych řekl, že v době pořád docela vysoké inflace může být ta hra s přesunem položek do nižších a vyšších sazeb poměrně riziková. Pokud to zafunguje, tak alespoň vyřešíme takové ty frivolní věci, které byly pro řadu z nás zcela neobhajitelné. Já jako pivař jsem nedokázal říci, proč by točené pivo mělo být v nejnižší sazbě DPH, na rozdíl od jakéhokoli jiného druhu alkoholu. Teď se povede velká politická debata, co má být v jaké sazbě. Je to ten typ kritiky, kdy každá jednotlivá zájmová skupina říká, ať se šetří, ale ne u ní, protože ji to poškodí.
Ta výjimka je letitá a zamáčkl jsem slzu, že zůstává, protože teď byla šance tuhle nerovnost napravit a každý nápoj, který obsahuje alkohol, zatížit spotřební daní. Nestalo se a shodou okolností mě překvapilo, že se zrovna tohle stalo předmětem velké debaty. Pokud máme největší problém s tímhle, ten balíček asi nebude tak hrozný, že by se nedal unést.
Kdyby se realizovala jiná sada návrhů NERVu, tak možná ano. Já to beru jako vnější pozorovatel politického provozu jako jedinou možnost, která má šanci projít. V tomto slova smyslu nám politická elita řekla, že v současnosti to jinak dohromady dát nedokáže.
Já budu celkem příkrý. Já si myslím, že to je až hysterické běsnění odborářů. Není to boj o balíček, ale spíše boj o Josefa Středulu. Myslím, že on utrpěl hrozně moc ran a šrámů v tom tragickém neúspěchu v prezidentské volbě a při své neschopnosti sehnat lidi, kteří by přišli na náměstí. Určitě je pod tlakem členů odborů, zejména v situaci, kdy ten balíček zcela správně obsahuje něco, co se nestalo ani za ministra Kalouska, tedy zrušení daňového zvýhodnění při placení členských příspěvků odborům. Je to boj Josefa Středuly o Josefa Středulu, o jeho reputaci a budoucnost. Myslím, že řada naprosto přestřelených a absurdních kalkulací, které se objevily, tak byla jen výrazem té jeho hysterie. Jestli z něčeho má strach, tak je to svolat generální stávku, která by se nepovedla. To by dramaticky ohrozilo jeho budoucnost ve vedení odborů. Proto taky myslím, že žádná taková stávka nebude.
Ozdravný balíček a změna v důchodovém systému jsou vlastně dvě nohy té konsolidace. Je škoda, že se tomu ani v médiích nedává tolik prostoru, protože v dlouhodobém horizontu jde o větší změnu. Už jsem ale úplně alergický na slovo reforma. Já bych ho úplně vypnul, vymazal a začal se bavit o parametrických změnách systému. To, čemu jsme my ekonomové před patnácti či dvaceti lety říkali reforma, to tady nikdy nevznikne. My se bavíme o více či méně odvážných a sofistikovaných změnách parametrů toho prvního pilíře a potom o změnách v pilíři třetím. Musím říci, že vesměs návrhy, které jsou ve hře, mi připadají rozumné a stabilizují ten systém do budoucna pro ty, kteří do důchodu teprve půjdou. Já myslím, že ten systém musí být nastaven tak, že není jenom pro stávající seniory, ale i pro ty budoucí. Takže pro generaci mou i vaši to dává smysl pro větší naději na stabilitu důchodového systému.
Dále se vede debata třeba o náročných profesích, o zaručeném minimálním důchodu, o tom jak moc spravedlivě či nespravedlivě přispívají či budou přispívat OSVČ. Je to ale posun správným směrem, alespoň ve srovnání s tím nic, které se dělo v minulosti.
Přichází vláda se změnami v systému včas? Nemyslím nutně, že tato vláda s tím měla přijít o pár měsíců dřív, ale celkově v horizontu posledních let, kdy se o “reformě” mluvilo, ale nic se nedělalo?
My máme teď výdaje na důchody rekordně vysoké přes 9 procent HDP a to paradoxně v době, kdy ta zmiňovaná silná generace je na trhu práce. Dneska by ten systém měl být v rovnováze, nebo v přebytku. My ho i dneska máme ve schodku. To snad musí každého přesvědčit, že v okamžiku, kdy tito lidé přestanou být ekonomicky aktivní, tak to bude bez zásahu jenom horší. Děláme snad všechno proto, abychom těm problémům bránili. Ale pokud my jako rozpočtová rada máme být kontrolkou bezpečnosti v letadle, tak blikáme ve smyslu „pozor, ztrácíme výšku hrozně rychle”. Neznamená to, že nám hrozí náraz zítra, ale děláme vše proto, abychom se do takové situace nedostali. Pokud nebudeme mít velkou reformu, jakože ji zřejmě mít nebudeme, tak i odvážné parametrické změny jsou obrovským přínosem. Pouze navázání věku odchodu do důchodu pro dané věkové skupiny po pěti letech podle očekávané doby dožití má jisté parametry velké reformy. Ale musí to všichni přijmout.
Za inflaci zodpovídá centrální banka
V posledních týdnech se mluví o letošním rozpočtu. Ministerstvo financí pro Echo24 potvrdilo, že bude potřeba škrtat, protože se rozpočet nevyvíjí dobře. Jak se podle vás podaří udržet těch 295 miliard, což je schválený deficit?
Nejsou rozpočtovány náklady na valorizaci penzí, i když to bude ta snížená. Je velká nejistota ohledně modernizačního fondu a prostředků z něj. To víme dlouho. Pak k tomu máte pokladní plnění, byť u některých daní je ten výběr pozitivní. Ale rozumím tomu, že jsou vidět rizika. My o nich jako rozpočtová rada mluvíme dlouho, skoro bych řekl od ledna. Nepřekvapilo by mě tím pádem, kdyby došlo k nějakému pokusu zabrzdit a třeba vázat výdaje jednotlivých kapitol.
Já bych to spíš viděl jinak. Vloni veřejné finance dopadly lépe, než se očekávalo. Všichni jsme si mysleli, že ten schodek bude přes 4 % HDP. Protože se nikdo nedívá do státního závěrečného účtu, který je každému jedno, tak ve finále málokdo zaznamenal o relativně dost lepší výsledek –3,6 procenta HDP. Jednak díky vývoji státního rozpočtu, protože se platilo méně kompenzací, než se očekávalo, jednak díky přebytkům obcí a krajů, zůstalo slušné hospodaření zdravotních pojišťoven a tak dále. To, o co nyní bojujeme, je, zda bude letošní rok alespoň srovnatelný z hlediska schodku veřejných financí. Pro nás je důležité, abychom se dostali s letošním schodkem alespoň na 3,5 procenta HDP, jak je prognózováno ministerstvem financí. Věřím, že se za určitých okolností a tlaku udržíme schodek na té úrovni 3,5 % a nemusíme se soustředit na číslo 295 miliard.
Není to úplně typické, že na sebe vláda a centrální banka střílí. Proč to tak je, je jednoduché. Máme vysokou inflaci, která je navíc vysoká dlouho. Já myslím, že běžný člověk z ulice má nulovou představu o dělbě kompetencí mezi ČNB a vládou a že to v zásadě bere tak, že když se něco pokazí, tak za to může vláda. Z mé zkušenosti centrálního bankéře i podle právního řádu a ekonomické logiky je jasné, že tím, kdo zodpovídá za inflaci, je centrální banka. Vláda má jinou roli. Buď to může centrální bance komplikovat, nebo zjednodušovat. Vlády v posledních letech situaci komplikují, protože měly proinflační fiskální politiku, ale ČNB má dost nástrojů, síly a nezávislosti, aby jakékoliv proinflační chování jakéhokoliv sektoru přetlačila.
Já se netajím tím, že jsem rozuměl menšině bankovní rady, která spíše tlačila na zvyšování sazeb právě proto, abychom tlumili poptávkově-inflační tlaky. A teď mě zajímá, zda bude vláda foukat na dobrou nebo špatnou stranu. Pokud bude konsolidační balíček uveden v život tak jak je, včetně rizika té hry s DPH, tak může zapůsobit protiinflačně a napomoci stabilitě i v souvislosti s inflací.
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi