Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
VIDEO: Drsné střetnutí mezi ředitelem Ústavu nezávislé žurnalistiky a analytikem Českého rozhlasu vyústilo v debatu o panu VK z Aeronetu a skončilo konfrontací kvůli otázce antisemitismu a Židy kontrolovaného Ruska! Ondřej Neumann očekával v debatě Luboše Xavera Veselého, ale ten účast v duelu odmítl! Ředitel Ústavu nezávislé žurnalistiky označil prezidenta, premiéra a pana VK za Brouky Pytlíky české politické a mediální scény! Od analytika ČRo jsme se dočkali hezkých slov uznání a děkujeme za ně!
VIDEO: Drsné střetnutí mezi ředitelem Ústavu nezávislé žurnalistiky a analytikem Českého rozhlasu vyústilo v debatu o panu VK z Aeronetu a skončilo konfrontací kvůli otázce antisemitismu a Židy kontrolovaného Ruska! Ondřej Neumann očekával v debatě Luboše Xavera Veselého, ale ten účast v duelu odmítl! Ředitel Ústavu nezávislé žurnalistiky označil prezidenta, premiéra a pana VK za Brouky Pytlíky české politické a mediální scény! Od analytika ČRo jsme se dočkali hezkých slov uznání a děkujeme za ně!
Celý víkend nás čtenáři upozorňují do redakce na výbušný duel v Debatním klubu, kde se střetly dvě protichůdné postavy české mediální scény. Na jedné straně to byl Ondřej Neumann, ředitel ostře sledovaného Ústavu nezávislé žurnalistiky, který se dostal do povědomí v poslední době kvůli odhalení ze strany Luboše Xavera Veselého, že organizace sídlí na podivné adrese v zahrádkové lokalitě nedaleko Prahy, a na straně druhé byl Jiří Fencl, analytik Českého rozhlasu, který pracuje pro generálního ředitele ČRo. Do debaty měl původně dorazit právě Luboš Xaver Veselý, ale ten účast v debatě odmítl. Místo něho byl tedy pozván právě Jiří Fencl. A debatní duel to byl opravdu výjimečný, protože tohle neuslyšíte ani u Xavera na XTV, ani u Jaromíra Soukupa na Barrandově.
Debatní duel se týkal novinařiny a její nezávislosti v České republice, ale v rozhovoru zaznělo několik výroků, nad kterými bych se chtěl pozastavit. Prvním zásadním tématem byla netransparentnost České televize, která začerňuje smlouvy, jak uvedl Jiří Fencl. Podle názoru analytika ČRo by měla být Česká televize státní organizací, aby stát zodpovídal za její provoz a aby skrze ní mohl stát tlumočit své postoje a názory. Jelikož stát nemá k dispozici vlastní mediální platformu, tak to znamená, že stát nemůže mediálně propagovat své teze šířit své informace. Místo státu tak média ovládají cizí a neprůhledné fondy, nadace, oligarchové, zkrátka cizí a zahraniční kapitál. Terčem útoku se ze strany Ondřeje Neumanna stalo Rusko, které má státní televizi, své vlastní vysílání, a to prý není objektivní. Jiří Fencl ale správně kontroval, že v Rusku je mnoho soukromých televizí a nikdo nenutí ruské občany zapínat si a dívat se na ruský státní kanál.
České vládě chybí vlastní mediální platforma, zestátnění České televize by to vyřešilo
To je přesně ten samý argument a postoj, který zastávám už dlouhá léta já sám, že stát a vláda by měla mít vlastní Státní Trojku, to znamená vlastní státní televizi, vlastní státní rozhlas a vlastní státní tiskový deník. Kdokoliv by chtěl znát názor státu, postoj státu, pohledy a stanoviska vlády bez cenzury, bez balastu, tak by si pustil státní televizi, státní rádio, nebo koupil státní noviny. Lidé by potom mohli porovnávat stanoviska vlády ze státních zdrojů s pohledy soukromých novinářů a soukromých televizí, rozhlasů a novin. Nebylo by to nic proti demokracii, naopak by to jasně demokracii zprůhlednilo a učinilo maximálně transparentní. Bylo by totiž jasné, jaké je stanovisko vlády a ministerstev, a nikdo by se nemohl vymlouvat, že novináři ze soukromých médií někomu z vlády nedali prostor.
Současná role České televize funguje jako vysílačka pro menšinové opoziční strany ve sněmovně, které podporují odkaz Václava Havla. Mediální éthos České televize připomíná 5. kolonu politické moci, kdy kromě exekutivy, justice, legislativy a armády je tady ještě jedna moc, pátá kolona, nikým nevolená, a to je mediální fronta, na jejímž čele je Česká televize, které za 7 miliard z kapes občanů ČR razí vlastní politickou agendu a narativ, přestože by Česká televize měla být zcela a důsledně nestranická a apolitická.
Toto je neudržitelný stav, který dříve či později skončí zestátněním České televize. Není to otázkou toho jestli, ale je to otázkou, kdy se tak stane. Není nadále udržitelný stav, kdy Česká televize jede protivládní a podprahovou agendu, jako třeba nedávno, když reportér české televize v hlavních Událostech označil Andreje Babiše za bývalého premiéra. Přestože se Česká televize za lapsus omluvila, tak vůbec nevysvětlila, proč ČT předtočila reportáž Jiřího Hynka dopředu s tím, že ČT dopředu počítala, že premiér Andrej Babiš rezignuje na svoji funkci. Video s celou kauzou jsme přinesli zde.
Neprůhledný moloch s rozpočtem 7 miliard korun, který velkou část své produkce vyrábí skrze externí soukromé produkční a koprodukční firmy a agentury
Organizace s rozpočtem 7 miliard korun, která svými kontrolními mechanismy propustí a uvolní do vysílání takovýto hoax, je buď politicky zaujatá proti premiérovi, anebo je plná diletantů a neschopných kádrů, kteří nejsou schopni zajistit systém ověřovacích mechanismů, než něco pustí do vysílání. Tento přešlap moderátora Jiřího Hynka zdaleka nebyl prvním přešlapem. Již v minulosti ČT vyvolala pozdvižení tím, když video záběry z nočního ostřelovaní Luhansku ukrajinskou armádou z roku 2015 vydávala za bombardování Damašku v Sýrii americkým letectvem v roce 2018. Kauzu jsme přinesli zde.
Za tuto blamáž se ČT později omluvila, že převzala obrazové záběry od ruského novináře, který se zjevně nechal napálit a publikoval záběry jako autentické video z Damašku. Pokud nějaký novinář z Ruska se nechá napálit, je to chyba, samozřejmě. Jenže, pokud televize s rozpočtem 7 miliard nemá v Damašku ani svého vlastního reportéra s kamerou a musí se spoléhat na obrazové materiály od novinářů z Ruska a z jejich Twitterů, tak je to pouze potvrzením tristního stavu hospodaření ČT.
Proč nevyslala Česká televize do Damašku televizní štáb? Když mohla ČT platit a vysílat štáby do válečné zóny na východní Ukrajině, mohla klidně vyslat i štáb do mnohem bezpečnějšího Damašku, který minulý rok v dubnu byl rozhodně bezpečnější než linie doteku na východě Ukrajiny. Bývaly doby, kdy ČT měla své válečné zpravodaje v 90. letech během války v Jugoslávii. A stejně tak Český rozhlas. Jitka Obzinová byla jednou z nejznámějších válečných zpravodajek v první polovině 90. let v Jugoslávii.
Jenže, tato doba je dávno pryč. Dnešní veřejnoprávní média jsou nástrojem tunelování a vyvádění peněz z mamutích rozpočtů těchto organizací do soukromých rukou skrze spřízněné produkční a výrobní společnosti, tzv. externí spolupracovníky a partnerské společnosti. Stačí se podívat na konci každého pořadu České televize na závěrečné titulky, kde při pozorném čtení zjistíte, že pořad ten a ten vyrobila pro Českou televizi ta a ta produkční společnost, s.r.o. a případně je tam dodatek, že pořad vznikl ve spolupráci s tou a tou společností, agenturou, nebo organizací.
Pan VK to všechno stíhá jako novinářský Da Vinci současnosti. Takových se prý ředitel Ústavu nezávislé žurnalistiky děsí
Prakticky dnes nenajdete, kromě zpravodajství, jediný pořad, který by Česká televize vyráběla čistě jen svými silami od začátku až do konce. Na drtivé většině pořadů a jejich výrobě se buď spolupodílí soukromé a na vedení ČT napojené agentury a produkční firmy, anebo přímo pro Českou televizi pořad vyrábí od začátku až do konce, tzv. na klíč. Celý pořad vyrobí soukromá společnost, ale majetková a licenční práva připadnou České televizi, protože ta celou výrobu zaplatí. Primitivní otázka zní: Proč by měl daňový poplatník platit soukromým společnostem produkci, kterou vyrábí nebo spoluvytváří pro Českou televizi? Tuto funkci již plní soukromé televize, proč tedy vytvářet další soukromé produkční aktivity i v rámci České televize? Jenže, diskuse mezi oběma pány se brzy zvrhla do útoků a střetů v boji o světonázor. A v tomto boji došlo i na diskusi o mně.
Celé to začalo v čase debaty od 23. minuty, kdy Ondřej Neumann řekl, že úkolem novinářů je hlídat mocné. A Jiří Fencl se ředitele Ústavu nezávislé žurnalistiku zeptal, proč tedy Hlídací pes nehlídá Českou televizi, která začerňuje zakázkové smlouvy, tedy přesně ty smlouvy s těmi soukromými produkčními a koprodukčními agenturami a eseróčkami. Ondřej Neumann na to reagoval, že jich je v Hlídacím psu jenom 5 a nemůžou hlídat a uhlídat všechny nepravosti. A pan Jiří Fencl na to reagoval, že pan VK je jenom jeden a přesto stíhá široké záběry témat.
Na to Ondřej Neumann odpověděl, že prý neštěkám v jiném okamžiku, protože mám nějaký výběr, anebo je to prý mé zadání. Dále jsem se dozvěděl, že jsem prý novinářský Da Vinci současnosti a gratuluje mi. Vzápětí jsem byl ale zařazen bok po boku premiéra Andreje Babiše a prezidenta Miloše Zemana, my tři prý všemu rozumíme, a za to jsme si od pana Neumanna vysloužili nálepku Brouků Pytlíků, a že prý se takových lidí děsí, kteří rozumí úplně všemu.
Rozdíl mezi znalostí informace a pochopením informace je obrovský. Novináři mají ve zvyku psát jenom o jednom typu věcí, kdokoliv píše o více tématech z různých oborů, najednou dostane dehonestační nálepku
Tady bych si dovolil na pana Neumanna reagovat. Je veliký rozdíl mezi znalostí a rozuměním. Pokud mám nějaké znalosti, říkejme raději informace, potom to ještě neznamená, že jim rozumím. Některé informace jsou natolik dalece za hranou našeho chápání, že o nich na Aeronetu raději vůbec nepíšu, protože by bylo hloupé a naivní psát o informacích, kterým většina lidí neporozumí. Není tudíž podstatné, jestli někdo všemu rozumí, ale je podstatné, aby lidé znali souvislosti, i když největší práce je logicky s porozuměním těmto informacím. A právě o to se snažím ve svých článcích, v knihách i ve vysíláních na rádiu, aby lidé s informacemi uměli pracovat a nejenom je znali a poznali, ale aby jim i porozuměli. A že se mi to v určitém pohledu daří, to jsem se přesvědčil na konci debatního duelu.
Pan Jiří Fencl naprosto správně pojmenoval problém rusofobní žurnalistiky, která se objevuje na Hlídacím psu prakticky pravidelně. Útočení mainstreamových žurnalistů proti Rusku není nic jiného, než útočení proti Chasidské Rusi. Kdokoliv je seznámen s mocenským ukotvením v Kremlu, a troufám si tvrdit, že něco o něm vím, tak musí pochopit a porozumět, že veškerou ruskou moc ovládají ruští Židé. Byl to Lev Leviev, který v srpnu roku 1999 přivedl Vladimira Putina do Kremlu a ukázal ho Borisi Jelcinovi jako jeho nástupce.
Lev Leviev je předsedou Evropského židovského kongresu, je to štědrý dárce Chasidů, má izraelské občanství a podniká v diamantovém těžebním průmyslu. Napojení Vladimira Putina na Chabad Lubavitch, Lva Levieva a Donalda Trumpa jsem podrobněji popsal v článku zde. Proto jako znalec okolí moci v Kremlu mohu zodpovědně prohlásit, že Kreml i Bílý dům momentálně kontrolují Židé a Izrael, stejně jako již kontrolují velkou část zahraniční politiky Ruska, USA, Ukrajiny, Pražského hradu a Úřadu vlády.
Analytik Českého rozhlasu pochopil, co se doopravdy skrývá za děsivou rusofobií v Evropě
Proto je vidět, že pan analytik Jiří Fencl je opravdu muž na svém místě, protože jako jeden z mála lidí na podobných pozicích pochopil a chápe souvislosti, co představují útoky proti Rusku a čím je rusofobie ve skutečnosti. Jsou to procesy, kterými je indukován antisemitismus proti ruským Židům, ale zamaskovaný velmi důsledně pod přikrývku a závoj rusofobie, která není trestná v České republice, ta je totiž povolená a dokonce v mnoha médiích vítaná
Jenže každý, kdo nejen zná informace o Rusku, ale rozumí jim, tak musí pochopit, že rusofobie na Západě proti Rusku není nic jiného, než antisemitismus proti Chasidské Rusi, která v roce 1999 dosadila do čela Ruska svého vlastního prezidenta, stejně jako Židé dosadili svého vlastního prezidenta teď nedávno na Ukrajině. A stejně tak v USA. A stejně tak v ČR. Útoky proti Rusku, proti Miloši Zemanovi, proti Donaldu Trumpovi, proti Volodymyru Zelenskému jsou ve skutečnosti útoky světových sionistů, tzn. globalistů, proti Židům v Izraeli a potažmo v Rusku. A to je celé.
Kdokoliv pochopí tyto procesy řízení, pochopí automaticky tisíce dalších procesů, které mají stejný vzorec. Není potřeba mně urážet nálepkami, nebo urážet premiéra či prezidenta, protože je tady jedna věc, pane Neumanne. Jak prezident, tak i premiér ČR složili v Izraeli u Zdi nářků Halachu, tedy tzv. Trojslib ochrany Židů, Izraele a Jeruzaléma. A tím byli seznámeni a zasvěceni do procesů řízení, takže vás ujišťuji, že chápou situaci na Blízkém Východě velmi dobře a naprosto správně. Nemyslím si, že všemu rozumíme, ale určitě disponujeme všemi informacemi, kterých si většina novinářů nevšímá. Pan Jiří Fencl pochopil, že útoky proti Rusku jsou skrytým antisemitismem proti Chasidské Rusi. Je tudíž vidět, že moje práce má smysl a lidé s analytickými schopnostmi konečně začínají chápat, co je skryto po tím rubášem masivní rusofobie v Evropě. Děkuji tímto panu Fenclovi za slova uznání. Pochvala mně opravdu těší.
-VK-
Šéfredaktor AE News
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi