EU: Ukončení bojů s územním ziskem Ruské federace na Ukrajině by vedlo k poklesu významu NATO a USA. To jsem uvedl v článku „Ruské vítězství by pomohlo ke stabilitě EU“.
V článku „Evropa má problém s Amerikou“ upozornili na problémy s USA též nedávno (28. 6.) v New York Times, píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz publicista František Roček.
Emma Ashfordová je vedoucí pracovnicí Scowcroftova centra pro strategii a bezpečnost při Atlantic Council. Upozorňuje, že prezident Biden mluví o jednotě s EU, na summitu NATO v Madridu bylo očekáváno totéž (a stalo se tak). Ale to je pozlátko.
Iluze jednoty
Napsala: „Před pouhými třemi lety prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron NATO, které je rozbrázděné neúspěšnými intervencemi v Libyi a Iráku, vnitřně rozdělené ohledně své budoucnosti a bičované posměšky Donalda Trumpa, za “mozkově mrtvé”. Nyní je situace zcela jiná. Čtyři měsíce po ruské invazi na Ukrajinu stojí NATO jako obnovená bašta proti ruské agresi. Evropští lídři napříč kontinentem, odhodlaní se sjednotit, sebevědomě hovoří o společném záměru. Přes všechny řeči o evropské rozhodnosti však posledních několik měsíců ve skutečnosti zdůraznilo něco jiného: závislost kontinentu na Spojených státech při řešení jeho bezpečnostních problémů… Ale i když tento přístup může krátkodobě zachránit vedoucí představitele před politicky obtížnými rozhodnutími, v konečném důsledku je to ztrátová záležitost. Amerika, zmítaná domácími problémy a stále více zaměřená na výzvu ze strany Číny, nemůže na Evropu dohlížet věčně. A Evropa, která čelí Rusku, se musí postarat sama o sebe…“
Ale co již v článku není, je upozornění, že nic neznamená, že najednou chtějí evropské státy EU více zbrojit. Německo chce utratit za zbraně v příštích několika letech snad až 100 miliard eur. Ale za pár let se může situace zklidnit.
Autorka článku v New York Times upozorňuje, že jeden z hlavních sporů v rámci NATO „se točí kolem toho, zda posílení obranných schopností EU ve skutečnosti NATO spíše neoslabí, než posílí… Státy střední a východní Evropy, které jsou nejblíže Rusku, jej považují za největší hrozbu… Německo a severoevropské země se obávají terorismu, Francie se zaměřuje na extremismus a nepokoje v bývalých afrických koloniích, jako je Mali, zatímco Řecko a Itálii zaměstnává uprchlická politika a námořní bezpečnost ve Středomoří…“
To je zřejmé i v přístupu k válce na Ukrajině. Některé země – zejména Francie, Itálie a Německo – hovoří o mírovém řešení na Ukrajině, Polsko až hystericky podporuje válku, ale jsou to USA, které válku na Ukrajině drží ve varu.
Ashfordová upozorňuje: „Z politického hlediska americká přítomnost uklidňuje členy NATO ve východní Evropě, kteří si od února bolestně uvědomují, že západoevropské státy nejsou tak ochotné zaujmout tvrdý postoj vůči Rusku, a zároveň umožňuje Německu vést Evropu, aniž by neslo příliš velké finanční a vojenské náklady. Základní neshody však nezmizely…
Sbohem EU
Americký závazek k obraně Evropy, na který dohlíží pan Biden, se dnes může zdát bezpečný. Ale vzhledem k rostoucím hrozbám v Asii a zmatkům v americké domácí politice je nejspíš otázkou času, kdy se to změní….“
Pokud letos v květnu 11 republikánských senátorů hlasovalo proti vyslání další vojenské pomoci Ukrajině, je to jenom špička ledovce. Ve Washingtonu také panuje stále větší shoda na tom, že Spojené státy jsou naléhavě potřebné v indo-pacifickém regionu, protože v kurzu je stále více vymezování se vůči Číně.
Jako všechny články lidí políbených nějakými západními institucemi, také Ashfordová uvažuje polovičatě. Z uvažování ji vypadlo, že ruská operace na Ukrajině názorně ukazuje, že Rusko nemá potenciál k agresi, ale jenom k obranným bojům. Válku na Ukrajině lze chápat jako ruské obranné boje vůči NATO, resp. vůči žoldákům ve službách USA. Takový je ruský pohled.
Až Rusko ze sebe setřese USA a NATO, bude mít před sebou podobné nebezpečí ze strany Turecka a islámských států. Ashfordová, ani politici států NATO a EU (natož fialové pitomci z české vlády), si nepřipouštějí, že skutečně reálné a úspěšně plíživé je nebezpečí z islámského směru, ne z Ruska.
Tomu odpovídá i ruský vojenský rozpočet, který je na rozdíl od rozpočtu USA rozpočtem obranným. V roce 2019 americká armáda sežrala 732 miliard, v roce 2020 ještě více 778 a v roce 2021 dokonce 801 miliard dolarů. Ruská federace v roce 2021 vydala na armádu jenom 65,9 miliardy dolarů, což byl až pátý rozpočet po USA, Číně, Indii a Velké Británii.
ZDROJ: DB Prvni Zpravy A: František Roček
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi