Babišova vláda se přiznala, že se právní kličkou pokusila vyhnout odškodněním, které by musela lidem vyplácet. Nemusí jí to ale být nic platné

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

ČESKO: Vláda Andreje Babiše přiznala, že se právní kličkou pokusila vyhnout odškodněním, které by musela lidem vyplácet. Podle oslovených právníků to však pro vládní kabinet nemusí znamenat velkou úlevu, ale naopak další komplikace. K náhradě škod by se totiž mohli lidé dostat i v případě, kdy jsou jejich práva nově omezována mimořádnými opatřeními, která se opírají o zákon o veřejném zdraví. Definitivní rozuzlení nepřehledného stavu pak zřejmě přinesou soudy, na které se budou hojně obracet lidé, kteří byli v době nouzového stavu poškozeni.

Kabinet Andreje Babiše nejdříve na začátku týdne v tichosti přešel z postupu podle krizového zákona na pro stát výhodnější mimořádná opatření, která se opírají o zákon o veřejném zdraví. Pro běžného občana se v současné chvíli nezměnilo nic, přesto se lidem uzavírá možnost domoci se náhrad škod nebo ušlého zisku. Podle krizového zákona by jim totiž náležel téměř automaticky.

Že se stát snaží ušetřit potvrdila ministryně financí Alena Schillerová, podle které by výdaje dosahovaly bilionů a na to stát prostě nemá. „V momentě kdy končila platnost tehdejších omezení, tak si nyní zvolili lacinější variantu stejných opatření. Je to ale s tím rozdílem, že na stát již necení zuby paragraf, který hovoří o náhradě škody,“ řekl pro Echo24 bývalý federální ministr vnitra a právník Tomáš Sokol.

Podle něj se tím ale vláda nevyvlekla z odpovědnosti během deseti dní, kdy mohou lidé žádat o náhradu škody. „Tomu nemohou zabránit a možná si tím zadělali na spoustu žalob. Otázkou je, zda neexistuje nějaký záměr přijmout v současné mimořádné chvíli zákony, které by ztížily podávání žalob. Pokud se ale na to díváme z dnešního pohledu, tak v podstatě už nyní může kdokoliv podat žalobu na náhradu škody, protože ví, jaká škoda mu za těch deset dní vznikla a ví, že to je definitivní v rámci krizového opatření,“ řekl dále Tomáš Sokol.

Podle ústavního právníka Jana Kysely vláda konečně vyjasnila situaci, proč mimořádná opatření vydala. Přináší ale jistou naději lidem, kteří by o náhradu škody mohli žádat. „Myslím si, že ne asi každého napadlo, že mezi dvěma zákony by mohl být nějak rozdíl. Otázkou ale také je, jestli v nich nějaký rozdíl vůbec je. Každopádně vláda si to v tuto chvíli myslí a proto se pokouší zvolit si komfortnější cestu. Myslím si, že ve struktuře úřadu vlády probíhala určitá debata, která v jistou chvíli opustila úřednické patro a dopadla k uším politiků. Současně ale narážíme na jiný interpretační spor. Tedy jestli ta mimořádná opatření vydaná ministerstvem zdravotnictví se odehrávají podle zákona o ochraně veřejného zdraví avšak jsou přijímána ve stavu nouzovém, tedy zda to nečiní z části v krizovém řešení v rámci krizového zákona. Zdá se mi, že situace je nadále velmi nepřehledná a zůstane do té chvíle, kdy začnou rozhodovat soudy,“ řekl Jan Kysela.

Ministryně financí na čtvrteční konferenci po jednání vlády uvedla, že stát rozhodně nic platit nebude. „Náhrada škody za ušlý zisk v době, kdy byl podnik na nějakém ekonomickém výkonu, s tím se nedá počítat, protože by to byly biliony a ohrozilo by to fungování státu,“ řekla ministryně. Podle ní jsou dostatečnou kompenzací pro podnikatele a živnostníky jiná opatření, která vláda přijala, jako jsou odklad plateb daní, dočasné odpuštění odvodů nebo bezúročné úvěry. Vláda také od pátku otevře zámečnictví či obchody, které se specializují na opravy, údržby a instalaci strojů a zařízení pro domácnost. Výjimku dostaly také myčky automobilů a otevřít mohou i hotely a penziony.

Právník Tomáš Sokol však vidí se úlevami jistý kalkul ze strany státu. „Já tuším jisté úskalí za výrokem paní ministryně financí, že nic nebudou platit. Jednalo by se o námitky, že vláda sice všechno zavřela, ale druhé straně nevznikla žádná škoda, protože by tam stejně nikdo nechodil. To je námitka, která svou relevanci mít bude. Mohli jsme si všimnout, že určitým předobrazem je povolení provozovat hotelovou činnost. Kolik lidí ale asi bude v hotelích. Těžko ale pak mohou provozovatelé požadovat od státu odškodnění, kdy sice nemají žádné hosty ale otevřeno mít mohou,“ řekl Sokol.

Bývalý ústavní soudce Stanislav Balík je toho názoru, že vláda sice chce ušetřit a změnila proto právní taktiku. Přesto by ale měla hledat kompromis, jak znesvářené strany uklidnit. „Pokud nedojde k tomu, že by se našlo rozumné politické řešení, tak to může skončit tím, že stát budou chránit svůj zájem, pojišťovny také a podnikatelé zrovna tak. Záleželo by pak na justici, jak by se to vyřešilo,“ řekl Stanislav Balík.