Brusel pod pokličkou: „Namachrovanost Zelených leze na nervy stále více lidem“

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

EU: Evropský parlament je zákonodárné těleso jako každé jiné. Stovky poslanců si hledí zajistit znovuzvolení a v obrovských prostorách bruselských a štrasburských budov se kříží jejich zájmy, snahy a intriky. Volba vedení europarlamentu v tomto týdnu dala zajímavou příležitost nahlédnout pod pokličku tohoto obrovského kotle, který jinak z pohledu českého konzumenta spíše jen tak nenápadně bublá… a o to víc pak překvapí výsledek.

Evropský parlament v týdnu volil své nové vedení.

Pokud funkce předsedy europarlamentu je hlavně ceremoniální (na čemž se mimo diktafony europoslanci shodují), tak volba dalších členů vedení parlamentu má vyloženě symbolický charakter. Nejdůležitější politika se v Bruselu a ve Štrasburku dělá ve výborech, případně ve frakcích.

Předseda Evropského parlamentu je ale oficiálně jeden ze tří nejvyšších představitelů EU, takže je předmětem nejvyšších politických dohod. Dvě největší strany EP, lidovci a socialisté, které si za léta zvykly europarlamentu dominovat, sice ve volbách 2019 výrazně oslabily, ale přesto si udržely nejsilnější pozice.

Obě se dohodly, že funkce předsedy Evropského parlamentu se „rozpůlí“. První polovinu volebního období připadne socialistům, druhou lidovcům.

Když však volební období dospělo do poloviny, socialistům se podle informací z bruselského zákulisí úplně nechtělo splnit svou část dohody a poměrně dlouho si pohrávali s myšlenkou vlastního kandidáta. Podle jednoho z českých europoslanců to lidovce dost naštvalo.

Po úmrtí Davida Sassoliho pár dní předtím, než měl funkci v lednu předat, se o kandidátce lidovců, poslankyni Robertě Metsolaové začalo diskutovat ještě intenzivněji.

Maltská poslankyně má takřka vzorový unijní životopis. Na počátku tisíciletí ještě jako studentka pracovala pro kampaň za přistoupení Malty k EU, ve studentském evropském hnutí si našla svého finského manžela (později budou první mezinárodní manželskou dvojicí v europarlamentu), zabývala se v minulém desetiletí velmi populární otázkou lidských práv, menšin a migrace (patřila k autorům zprávy doporučující stálý přerozdělovací mechanismus).

Velkým vroubkem mezi liberály ale byl její postoj k potratům. Metsolaová, otevřená katolička jihoevropského střihu (členka maltské partaje pojmenované Národní strana) vždy otevřeně podporovala hnutí „pro život“ a hlasovala proti všem rezolucím, podporující právo žen na rozhodnutí.

A to se mezi bruselskou levicí setkalo s velkým neporozuměním. Téma potratů je nyní mezi progresivisty v Bruselu celkem intenzivně prožíváno, zejména kvůli legislativě v Polsku, které v těchto kruzích funguje jako nejspolehlivější ďábel.

Po tamním nešťastném případu úmrtí ženy, které se lékař bál provést potrat, a po schválení tzv. Matičovy zprávy (předkládal chorvatský europoslanec Matič), která přímo vyzývá k „právu na legální interrupci kdekoli v členské zemi EU“, to někteří vydávali za fatální překážku.

Tří zástupci naprosto stejného proudu…

Když proto Metsolaová dorazila do klubu socialistů, dostalo se jí ostrého „grilování“. „Dostala otázku, jak konkrétně hodlá v roli předsedkyně Evropského parlamentu podporovat ženy a zda případně bude hájit právo na interrupce, protože většina europarlamentu jej podporuje. Řekla jen tolik, že bude respektovat názor většiny europarlamentu v této věci,“ rozčilovala se pro Aktuálně.cz Radka Maxová, česká poslankyně zvolená za ANO, která přestoupila k socialistům.

Ještě více její názory odmítali Zelení, kteří postavili jako protikandidátku Švédku Alici Bahovou Kuhnkeovou. Třetí kandidátkou byla Španělka z řad „progresivistů“, krajně levicové formace.

„Bohužel na výběr byli jen tři zástupci naprosto stejného proudu směrem k centrálnímu vedení EU,“ komentoval nabídku český europoslanec Hynek Blaško.

Metsolaová byla zvolena poměrně výraznou většinou 458 hlasů ze 690. Takto vysoká podpora v poslední době rozhodně nebyla zvykem, David Sassoli byl minule zvolen těsnou majoritou 345 hlasů.

V prvním projevu nová předsedkyně mluvila o významu nových agend jako je boj za klima, také o důležitosti zapojení žen i mládeže. Metsolaové je 42 let a sebe samu představuje jako zástupkyni „generace Erasmus“, která by měla ve sjednocené Evropě převzít prapor.

„Má generace nerozlišuje mezi starou a novou Evropou. Jsme první z generace Erasmus a poslední z generace Lecha Walesy a Václava Havla. Oslavujeme rozdílnost v Evropě, protože víme, že právě to nás posiluje, to nás činí jedinečnými. To nás dělá Evropany,“ uvedla ve svém projevu.

Mezi pravicovými europoslanci vyvolala její volba spokojenost.

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) pro ParlamentníListy.cz uvedl: „Považuji ji za velmi pracovitou, energickou ženu s obrovským tahem na branku. Věřím, že dokáže naplnit cíl, který si předsevzala, a to přiblížit Evropský parlament občanům EU.“

Pak lidovecký europoslanec prozradil, že s Metsolaovou, která je podobného věku jako on, má blízké osobní vztahy, navštívil ji i s rodinou na Maltě. „Už v létě jsem jí říkal, že by byla skvělou předsedkyní Evropského parlamentu. To se ještě smála, ale postupem času jí to říkalo více kolegů a ona se tak stala jasnou volbou. Kvalitou a zkušenostmi na tuto funkci má, proto mě nepřekvapilo, že byla zvolena celkem jednoznačně,“ dodal Zdechovský.

Luděk Niedermayer (TOP 09) psal: „Roberta je skvělá poslankyně a věřím, že bude výbornou předsedkyní. Vítám i to, že vlastně poprvé za mé působení v EP povede tuto instituci představitel generace Erasmus,“ a že právě takové lídry Evropa potřebuje.

Alexandr Vondra z ODS ji označil za sociálně-konzervativní kandidátku a dodal, že lepší volba určitě nebyla.

Domluvili se…

Po předsedkyni se volilo i hned čtrnáct nových místopředsedů. Mezi kandidáty byli i dva čeští europoslanci, Dita Charanzová a Marcel Kolaja.

Dita Charanzová, zvolená na kandidátce hnutí ANO, v Bruselu vstoupila do frakce Renew Europe (středová frakce kolem hnutí francouzského prezidenta Macrona). Místopředsedkyní byla už v první polovině volebního období. Jinak působí ve výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitele.

Její zvolení ocenili i čeští poslanci od konkurence, podle jejich vyjádření dokázala v první polovině volebního období odpracovat ledacos a získat pro Českou republiku důležitý vliv.

Marcel Kolaja, lídr kandidátky Pirátů, byl v první polovině rovněž místopředsedou, zastupujícím klub Zelených (Greens – European Free Aliance). Nyní však ve volbách neuspěl. V prvním kole získal pouhých 247 hlasů a pak se rozhodl odstoupit, aby netříštil hlasy pro svou frakci.

Evropští Zelení, kteří doposud měli dva místopředsedy, byli velmi nepříjemně překvapeni. V prvním kole totiž neuspěl nikdo z nich a hovořilo se o pomstě pravice.

„Z našeho pohledu je nešťastné, že tři největší frakce – eurolidovci, eurosocialisté a babišovsko-macronovská frakce Renew Europe – se rozhodly rozdělit si pozice mezi sebe a dát menším frakcím horší zastoupení, než tomu bylo v minulosti,“ uvedl k tomu pro ParlamentníListy.cz další pirátský europoslanec Mikuláš Peksa. Kolaja podle něj takticky udělal prostor své finské kolegyni, která nakonec uspěla a stala se jedinou zástupkyní Zelených ve vedení europarlamentu.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) nabídl po prvním kole trochu jiný výklad volebních výsledků: „Zelení zatím nemají zvoleného ani jednoho. Doteď měli dva. Jejich namachrovanost tu začíná lézt na nervy stále víc lidem.“

Naopak socialisté získali pět místopředsedů, nejvíce v historii, a europoslankyně Radka Maxová z toho měla velkou radost.

Ve výsledku tedy vedení europarlamentu tvoří kromě maltské předsedkyně tři Němci a po jednom Rakušanovi, Italce, Portugalce, Polce (bývalá levicová premiérka Ewa Kopacz), Řekyni, Češce, Slovákovi (Michal Šimečka, místopředseda hnutí Progresivní Slovensko), Lotyšovi, Řekovi a Fince.

Právě fínské kolegyni Heidi Hautalaové ustoupil Marcel Kolaja. A frakce Zelených díky tomu bude mít i dalších dva a půl roku svého místopředsedu.

Všichni ovšem vědí, že hlavní síla Zelených je v Bruselu zcela jinde…

ZDROJ