Bude Německo a EU chránit své firmy před sankcemi USA?

Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že hodlá reagovat na americké sankce na „Nord Stream-2“. Zatím není jasné, jak bude Moskva reagovat, ale spor mezi oběma zeměmi povede k problémům pro všechny účastníky, poukázal Klaus Stratmann, korespondent Handelsblattu. Podle jeho názoru v důsledku vývoje konfliktu nebudou v této záležitosti žádní vítězové – zůstanou pouze poražení.

S plánovanými sankcemi na plynovod přes Baltské moře Spojené státy zahájily proces s nepředvídatelnými důsledky, napsal autor článku. Je nepravděpodobné, že by někdo byl překvapen skutečností, že šéf Kremlu Vladimir Putin oznámil protiopatření.

Ve spirále konfliktu bylo nastíněno nové kolo a výsledky zatím zůstávají otevřené, zdůraznil novinář. Německá vláda zároveň riskuje, že se ocitne mezi dvěma ohni. V budoucnu bude muset v tomto konfliktu zaujmout a formulovat jasnější pozici.

„Američané v otázce Nord Stream 2 jdou nad rámec toho, co je přijatelné. Jejich sankce směřují hlavně proti Rusku, ale přímo ovlivňují nejbližší spojence,“ poukázal Stratmann. Existence alespoň jednoho evropského podniku byla sankcemi ohrožena. Američané navíc chtějí Evropany zbavit práva na nezávislé rozhodování o energetických zdrojích. Větší provokaci USA už Evropa už dlouho neviděla, tvrdí autor článku.

Podle Handelsblattu stojí za povšimnutí zejména to, že toto hnutí vede senátor Ted Cruz a vytváří náladu hrozeb jednotlivým společnostem. Podle amerických médií měl republikán a jeden z nejvýznamnějších iniciátorů sankcí v loňském roce ze všech senátorů největší příjem z amerického ropného a plynárenského průmyslu, vysvětlil německý novinář.

Americké firmy mají velký zájem o dodávky zkapalněného plynu do Evropy. Je pro ně nepřijatelné, že Evropané dávají přednost nákupu levnějšího zemního plynu, které jim dodává plynovodem Rusko.

Když Cruz jako argument ve prospěch sankcí mluví o své snaze zabránit Putinovi financovat jeho ambice geopolitické moci prodejem plynu do Evropy, měli by Evropané cítit, že se jim vysmívá, uvedly noviny. Za těchto okolností však Cruz tomu přikládá sekundární význam.

Kancléřka Angela Merkelová reagovala na vývoj událostí obvyklým lhostejným způsobem, pokračuje Klaus Stratmann. Uvedla, že  sankce nepřijímá. Novinář se domnívá, že od ní nelze očekávat více. S tím se ale Merkelová daleko nedostane, zdůraznil autor článku.

Hlavním cílem německé vlády by nyní mělo být prosazování celkové strategie EU v Bruselu, uvedl. „Jde o ochranu evropských společností před americkou zvůlí,“ trval na svém novinář. Německá ekonomika orientovaná na vývoz by mohla do značné míry utrpět, zejména pokud by se extrateritoriální sankce staly novým nástrojem americké zahraniční politiky.

Naděje, že prezident USA Donald Trump odmítne připojit svůj podpis k zákonu o sankcích, bohužel, nemá odůvodnění. Naopak Trump miluje provokace, varoval korespondent Handelsblattu.

Jeho pesimistický pohled lze doplnit tvrzením německých novin Frankfurter Allgemameine, které s odkazem na Petera Beyera, transatlantického koordinátora spolkové vlády, uvedly, že Evropská unie a Německo nehodlají na americké sankce nijak reagovat.

Podle spolupracovníka kancléřky Angely Merkelové nebude Berlín reagovat na sankce Washingtonu, protože jsou namířeny nikoli proti Německu, ale proti soukromým společnostem.

„Proto Německo nebude přijímat odvetná opatření. Pokud je přijmeme, mělo by se to v každém případě stát na úrovni EU, ale to se také nestane,“ ujistil se koordinátor vlády pro transatlantickou spolupráci.