Podobné články
NĚMECKO: „Nadávají nám do nácků…“ Češka z Mostu chodí v německém Porýní na demonstrace, občas dohlíží na pořádek jako člen pořadatelského týmu. Vedle ní Ind nebo Syřan. Zmínila například historku z čistírny, kde se pralo po zemřelých s covidem. Má řadu dalších poznatků z aktivistické skupiny, která už spolupracuje i s Lucemburskem či Francií, kde je prý mnohem tvrdší Antifa než ta, která u našich sousedů třeba vypíná elektřinu během stávek.
Rodilá Mostečanka Nina Blacká už několik let žije v Německu, do Česka se ale pravidelně vrací, má tu část rodiny a udržuje vztahy i s řadou přátel a známých.
V době covidu se objevila už na několika německých demonstracích. Účastní se těch, které pořádá platforma Team Freiheit Trier (Tým Svoboda z města Trevír), jejich osobní blog najdete zde. „Jde o skupinu, která nemá nic společného s politikou. Přidat se může každý, kdo s opatřeními nesouhlasí, je to celosvětový problém,“ podotýká.
Byli jsme obklíčeni…
Stává se prý, že příslušníci sítě Antifa se snaží vyvolat slovní přestřelky. „Nadávají nám do fašistů a nácků. My se tomu jen smějeme,“ říká. Naopak že by na demonstranty místní strážci například „zaklekli“ jako se v některých případech děje u nás kvůli pouhému stažení roušky pod nosem, se nebojí. „Policisté se k nám chovají slušně,“ říká rozhodně.
Obavy zažila, když šla na demonstraci podruhé. „Byli jsme obklíčeni těmi, co ve všechna ta nařízení věří (tedy zhruba ti, kterým se u nás říká ‚rouškofilové‘, jsou schopni tvořit vlastní udavačská komanda atd. pozn. red.). To jsem měla docela strach, ale policie nás hlídala,“ vzpomíná.
Pro jistotu prý v davu byli i něco jako „tajní security“, kteří měli zasáhnout, kdyby se nějaká situace nepříjemně zvrtla.
Na snímku Nina Blacká jako „ordner“ a Syřan přezdívaný Jupi. Na demonstraci dohlížela na pořádek. Foto: archiv N. Blacké
I tento víkend chtěla na jednu z akcí vyrazit. „V sobotu jsem plánovala jet na demonstraci do Trieru, ale nejela jsem, protože je u mě na návštěvě kamarádka a ta měla strach jet.“
Sama má známé i v Holandsku, přímo v Eindhovenu, kde se konaly rozsáhlé stávky, které se nakonec zvrhly dokonce v rabování: Prý se tam o nepořádek postarali ale zejména Marokánci, kterých tam žije nespočet. „Uvádělo se přitom, že šlo o demonstranty a hooligans, ale hooligans pomáhali policistům a ti se od nich distancovali,“ upozorňuje, že ne všechny detaily se k nám dostávají ve správných interpretacích.
Mladým lidem nicnedělání vyhovuje
Dodává, že v Německu po lidech smýšlejících jako ona „jde“ hodně hlavně Antifa. „Nedivím se. Jsou to především mladý lidi, kterým tenhle stav lockdownu vyhovuje. Většinou jsou to studenti – líbí se jim ‚dřepět‘ doma na zadku; vždyť starosti mají jejich rodiče!“ komentuje to.
Mluvčím trierské skupiny, která srazy připravuje, je Ind Kevin Singh. „K tomu v davu já Češka, nebo kluk ze Sýrie,“ poukazuje na národnostní různorodost během nesouhlasných akcí v Porýní. Úplně poprvé se o akcích dozvěděla od známého, kamaráda: „Je to politik Jens Ahnemüller, kterého znám již dlouho, on je z AfD.“
Kevin Singh na demonstraci v Trieru
Protože na demonstrace díky jeho podnětu jezdí už velmi dlouho, ani nespočítá, na kolika se již objevila. Opět ale zdůrazňuje, že na těchto konkrétních akcích vůbec nejde o politiku. „Ty demošky jsou prostě proti všemu možnému, zavřeným školám, obchodům, rouškám… především proti čemukoli nesmyslnému. Většina těch lidí ani nechce očkování…“ shrnuje.
„Ti modří jsme byli my ‚popírači‘. Ti červení jsou ostatní, kdo věří. To bylo asi jen jednou, kdy jsem měla nedobrý pocit…“ ukazuje Nina Blacká.
Akce se konají každý víkend: jednou neděle ve Wittlichu a pak sobota v Trieru. Rodina ji podporuje – když jede pryč, partner i syn prý vše převezmou, zařídí nákupy a podobně. „Wittlich je v pohodě, ale do Trieru jezdím s organizátory, tak to mi zabere celou sobotu, protože jezdíme dřív: Pomůžu se stany, dělám třeba i pořádkovou kontrolorku, nebo hodně fotím a točím…“ popisuje, jak se poslední dobou hodně zapojuje. Dokonce se jejich skupina spojila s jinou z Luxemburku, takže se dělají i společné demonstrace, k tomu se dali do kupy už i s Belgií a Francií. „Je nás víc a víc.“
„Otevřela jsem ten pytel…“
I z vlastní rodiny nebo zaměstnání má zajímavé covidové poznatky. Koronavirus již zastihl i jejího bratra včetně manželky. Bratr prý přitom rok nosil poctivě roušku. Švagrová prodělala zánět plic. „Myslím, že jak v té roušce dýcháme, vytváří se v ní vlhko, z toho pak plíseň a plíseň nám sedá právě na plíce. Mě osobně z roušky bolí hlava a syna také,“ míní, přestože se snaží rouškové nařízení dodržovat.
„Pracovala jsem mimo jiné ve velké čistírně na speciálním oddělení, kde se přebíralo a čistilo oblečení z domova důchodců, a to i po lidech, co zemřeli na covid. Jednou jsem otevřela pytel – normálně musely dva dny ležet ve speciální místnosti, jenže tento nebyl označený a já ho otevřela hned. Bylo nás tam 7 a nikdo nic nechytil. Je mi to divné – kde já všude pracovala, s kým a s čím jsem přišla do styku, a nic. Ano, mohla jsem být jen přenašeč bez příznaků, ale divím se, že by se nic nepřeneslo na mého partnera, který je několik let těžce nemocný,“ přemítá.
„Dokonce i moje těhotná neteř byla nakažená. Teď v pátek porodila chlapečka – díky bohu oba zdraví! Od začátku tvrdím, že covid je jeden velký podvod, i když si o sobě na facebooku přečtu, jaký jsem debil a podobně… Taky vím, že když máš těžkou chřipku, jsi na přístrojích; když je někdo na ventilátoru a dají mu víc vzduchu, ty plíce to nedají a prasknou…“
Maminka jejího životního druha žije v Bayernu, kde jsou opatření tvrdší, a zde v seniordomě již ženu očkovali: „Zatím vše v pohodě. Jeho sestra pro změnu pracuje v mateřské škole jako učitelka a také je již očkovaná. Přes facebook mám kamarádky, co pracují v České republice v nemocnicích, a ty se nechtějí nechat očkovat, to samé spousta doktorů.“ Na otázku proč, odpovídá špatnými zkušenostmi: „Sestřičky, co byly očkované, měly teploty, průjmy a i po dvou dávkách vakcíny byly covid pozitivní.“
Nina s jedním z organizátorů Kaiem Wagnerem, s nímž jezdí do Trieru. Foto: „Jupi“ z Team Freihet Trier
Covidová cenzura, nůž do zad
Osobně byla v Německu darovat krev v době těžkého lockdownu a jedna věc ji šokovala: „Co mě zarazilo – žádný test. Žádné rozestupy – leželi jsme na půl metru od sebe.“
Řadu informací a zkušeností sdílí na sociální síti, a tak má další postřeh: „Facebook toho hodně blokuje.“ Sama je přesvědčená, že covidová pandemie je podvod: Je tu s námi určitě řadu let, ale co s tím teď dělají, je k nevíře… „Nevěřím tomu. Všechno kolem covidu je extrém.“
A další extrém je, co se děje i v okolních zemích. Ve Francii je údajně Antifa mnohem zákeřnější než v Německu: „Ve Francii ti třeba zezadu fouknou nůž do zad. Tady v Porýní jsou samé děti, kterým lockdown absolutně vyhovuje, protože jsou školy zavřené a oni vymýšlejí kraviny… Tady je video jednoho z Antify, který nám trhal kabel z elektriky od mikrofonu. Jak sama vidíte, je to zhruba 14leté dítě.“
Proč v Německu toto jde, a v ČR ne?
Mimoto prý neslyšela, že by v Německu někdo říkal, že tam „covid dotáhli Češi“ (jak se u nás, potažmo v příhraničních oblastech psalo).
„O mně v práci vědí, že jsem ‚anti‘. Můj šéf je ‚neutral‘, ale stejně mi přes whatsapp posílá něco k tématu,“ říká s poukazem, že v zaměstnání kvůli svému názoru problémy nemá. Podepisovala například dokument, že nesmí vycestovat z Německa. Jinak je povinná 14denní karanténa bez nároku na plat, a to i kdyby měla negativní test. „Nabídli nám i očkování. Není to povinné, tedy já jsem odmítla. Šéf, když se mě ptal, řekl: ‚Já si to myslel, že nebudete chtít.‘ A já: ‚Tak proč se mě ptáte, ha ha‘.“
Zákaz vycestování jí teď brání v tom, aby mohla dál jezdit na demonstrace do sousedního Lucemburska, kde je spřátelená skupina, s níž probíhají demonstrace společně.
Nad tím, zda by v případě vážné nákazy byla ráda za německou zdravotní péči, nepřemýšlela. „Já k doktorům nechodím, takže nevím. Českého doktora tady neznám ani nikoho z Čech ve zdravotnictví tady. A doufám, že doktory nebudu potřebovat,“ stručně reaguje na dotaz ParlamentníchListů.cz a na případnou zkušenost s českými zdravotníky za hranicemi.
V přepočtu na počet obyvatel jsme zemí s největším počtem zemřelých, naše děti byly ve školách nejméně a ekonomika je v rozvratu. Jelikož má Nina přehled o opatřeních na obou stranách hranice, může porovnávat:
„Například astmatik, kdo má chronický kašel a jiné zdravotní problémy, je osvobozen od nošení roušky, kdežto v ČR vesměs i tito lidé ji nosit musí a opravdu se v nich, dle toho, co jsem četla, dusí. Tady ne: pokud je někdo nemocný, zajde si k lékaři a ze zdravotních důvodů je povinnosti zbaven. Dostane potvrzení, které smí kontrolovat jen policie – žádný sekuriťák, hlídač, vrátný, prodavačka,“ zdůrazňuje a dodává: „Nechápu – jsme v Evropské unii, ale v ČR to nejde a v Německu ano.“
Nelogická nařízení vidí ve své rodné zemi i v dalších věcech. „Nechápala jsem třeba v Čechách Tesco a podobné řetězce. Jídlo si můžeš koupit, ale ostatní věci ne? V Německu například v Lidlu nebylo žádné zakázané zboží – tedy všechno, co měli v nabídce včetně oblečení nebo pomůcek do školy, sis v pohodě mohla koupit.“
Školy u nich fungují na skupiny, nechodí se po celých třídách, ale po Velikonocích by se už rotační režim měl změnit v běžný. „Včera kolegyně říkala, že ale povinně s testem, ale to je zatím ‚jedna paní povídala‘.“
Je přesvědčená, že těch, co s lockdownem a řadou nařízení nesouhlasí, je mnohem více než lidí na demonstracích: „Ale většina se bojí. Bojí se, že ztratí práci…“
Stejně jako v Čechách, se i v Německu konají akce v automobilech
Zdroj: https://www.parlamentnilisty.cz
Diskuze