Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
ČESKO: Čeští politici reagují na první novoroční projev prezidenta Petra Pavla. Premiér Petr Fiala (ODS) jej ocenil jako vyvážený, realistický a povzbuzující. Podobně se vyjádřil i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Opoziční poslanec Karel Havlíček (ANO) a předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura však prezidentovo vystoupení kritizovali s tím, že šlo o nekrytý projev podpory Fialově vládě.
„Oceňuji vyvážený, realistický a povzbuzující projev prezidenta republiky. Jsem rád, že na společenskou i mezinárodní situaci máme podobný pohled,“ sdělil premiér prostřednictvím mluvčího vlády. „Prezident v projevu nikoho neurazil, nerozděloval společnost, nepoklonkoval Rusku, mluvil o nutnosti přijetí eura a soustředil se na budoucnost místo utápění se v minulosti. Po mnoha letech zášti a zloby příjemná změna, za kterou jsem vděčná,“ napsala na síti X předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová.
Prezident svým projevem, místo aby spojoval, rozdělil společnost. Kritiky vlády označil za populisty a extremisty, míní Okamura. „Projev pana prezidenta byl projev na podporu Fialovy vlády a snahou vyvinit vládu, s jejíž podporou pan prezident kandidoval, za její chyby a lhaní,“ řekl Okamura. Důvodem nízké podpory vlády je podle Okamury to, že vláda lže a dělá špatné kroky. Prezident je za to podle něj spoluzodpovědný, protože podepisuje její zákony.
„Čekal jsem projev prezidenta, dočkal jsem se projevu provládního politika. Zbytečné nálepkování, naprosté opomenutí generace seniorů a nepochopitelné vzývání eura,“ sdělil stínový předseda vlády ANO Karel Havlíček. Vytknout vládě pouze špatnou komunikaci je nepochopení podstaty problému. Ten spočívá v nekompetenci, z čehož pramení žalostné výsledky, a to vysvětlit prakticky nelze. Naskočil tím na pětikoaliční zcela pomýlenou rétoriku, která je založena na přesvědčení, že dělají správné věci a pouze je chybně vysvětlují,“ dodal. Projev podle něj psal příznivec vlády, který si neuvědomil, že většina lidí vnímá situaci jinak. „Prezident měl první možnost ukázat, že je prezidentem nadstranickým a je velká škoda, že tak neučinil. Pozitivně hodnotím jak pojal tragédii na filozofické fakultě a líbilo se mi, že poděkoval manželce,“ shrnul Havlíček.
Naproti tomu předseda KDU-ČSL Marian Jurečka míní, že po letech bylo možné slyšet zajímavý novoroční projev prezidenta s odkazem na současné dění. Hlavě státu poděkoval za povzbuzení i za slova “Buďme připraveni na krizové situace, ale nenechme se paralyzovat strachem.”
Podle vicepremiéra Ivana Bartoše se prezident v projevu dívá do budoucnosti a dodává lidem povzbuzení a odvahu. „Oslovuje všechny vrstvy obyvatel, včetně mladých, které někteří politici opomíjejí. Cením kromě důrazu na pospolitost, také zmínku o našem pevném ukotvení v EU a NATO jakožto záruce bezpečí, což podporujeme i s (ministrem zahraničních věcí) Janem Lipavským,“ uvedl Bartoš. „Projevem se nesla silná víra v lidi a jejich schopnosti. To s panem prezidentem sdílím,“ dodal.
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) označil slova hlavy státu za projev hodný prezidenta, bez urážek a rozdělování společnosti. „Těší mě, že pan prezident neopomenul zmínit závazky, které naše země má, jako je přijetí eura. Už jsme čekali příliš dlouho. Souhlasím, že společná měna je logickou budoucností,“ uvedl ministr Dvořák.
Pavel zahájil na Nový rok ofenzívu za přijetí eura. Narazí u ODS a opozice
Petr Pavel na zasedání Evropského parlamentu. Foto: Kancelář prezidenta republiky
Po letech by se měly začít dělat konkrétní kroky, které Česko dovedou k naplnění závazku přijetí eura. V novoročním projevu to řekl prezident Petr Pavel.
„Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku (přijetí eura) dovedou. Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou a exportní ekonomikou, ležící ve středu Evropy, je společná měna logickou budoucností,“ poznamenal prezident.
Hospodářské noviny loni v listopadu informovaly, že se ministerstva přou o to, zda by vláda měla začít dělat kroky k přijetí eura. Zpráva ministerstva financí a České národní banky konstatovala, že Česko bude zřejmě letos plnit některá z takzvaných maastrichtských kritérií pro zavedení měny. Dokument ale zároveň doporučoval nedělat v tomto směru žádné kroky, což kritizovali ministři za hnutí STAN. Ekonom Lukáš Kovanda poukázal na srovnání, podle něhož je koruna druhou nejvýkonnější evropskou měnou.
Debatu o přijetí eura v posledních dnech rozproudil zejména ministr pro EU Martin Dvořák (STAN). „Naše optimální představa je, že bychom euro mohli mít v roce 2028. Bude i fotbalové EURO a bylo by pěkné, kdybychom postoupili zároveň tam i tam,“ uvedl Dvořák v rozhovoru pro Seznam Zprávy. O koruně prohlásil, že to je „pidiměna, proti které si každý může docela dobře vyskakovat“. Výhodu přijetí eura spatřuje Dvořák ve vstupu do „daleko většího společenství“.
Dvořákovy výroky posléze ostře kritizoval například ekonom a místopředseda Poslanecké sněmovny ČR Jan Skopeček (ODS). „Koho zajímají v debatě o přijetí eura neinfantilní, skutečné argumenty a nevystačí si s hláškami pana ministra, že máme postoupit v roce 2028 na fotbalové EURO i do eurozóny, ať si přečte např. aktuální ‚Analýzu sladěnosti‘ z pera ČNB,“ uvedl Skopeček v příspěvku na sociální síti X.
Studie ČNB podle něj mimo jiné ukazuje, že česká ekonomika je pro přijetí eura strukturálně výrazně nevhodná a současný nezdravý stav veřejných financí představuje překážku pro flexibilitu fiskální politiky státu, která by přijetím nadnárodní měny byla ještě více oslabena. Skopeček se také odvolal na dohodu uzavřenou při vzniku stávající vlády, že současný kabinet o přijetí eura rozhodovat nebude.
Rozepře mezi koaličními partnery neunikla ani opozičním poslancům. Bývala ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se na sociální síti X divila, že „pětikoalice nemá po dvou letech jasno ani v tom, jakou měnou by se mělo v České republice za pár let platit“. „Ještě budeme rádi, že nám tady tahle parta nezavede Mexické peso,“ přisadila si Schillerová.
Pro vstup do eurozóny musí země splnit čtyři takzvaná maastrichtská kritéria. Kritérium cenové stability stanovuje, že míra inflace v zemi nesmí překročit o víc než 1,5 procentního bodu průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb vyžaduje, aby dlouhodobá úroková míra nebyla o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru rozpočtového deficitu na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v evropském mechanismu směnných kurzů ERM II.
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi