JSME TU PRO TY, KTEŘÍ CHTĚJÍ
SKUTEČNĚ POZNAT PRAVDU

Zpět

CZ 24 News

ČÍNA SE CHYSTÁ OCHROMIT VOJENSKÝ PRŮMYSL USA OMEZENÍM VÝVOZU ‚VZÁCNÝCH ZEMIN‘

USA/ČÍNA: Věk velkých vojenských konfrontací pravidelných armád je možná za námi. To ale neznamená, že se s nimi stále strategicky neoperuje. Čínská lidová republika, která si je velmi dobře vědoma přetrvávající americké vojenské převahy, by podle zjištění deníku Financial Times (FT) ráda svého soupeře vyřadila ochromením zbrojního průmyslu.

 

Svého cíle chce údajně Čína dosáhnout omezením vývozu tzv. „vzácných zemin“, na nichž je závislá především výroba amerických stíhaček. „(Čínská) vláda nyní zjišťuje, zda by USA mohly mít problém s výrobou letounů F-35, pokud uvalí zákaz exportu,“ cituje FT nejmenovaného čínského vládního úředníka. Peking údajně zkoumal také o to, jak rychle by si Američané teoreticky mohli obstarat náhradní zdroje klíčových materiálů.

Čína v současnosti ovládá přes 80 procent trhu s tzv. „vzácnými zeminami“, které jsou kromě stíhaček potřeba také na výrobu smartphonů, elektromobilů či vzdušných turbín. Jedná se o skupinu 15 prvků zvaných lantanoidy, yttrium a skandium. Jejich naležiště se vyskytují na území mnoha států, jejich kvalita se však velmi liší. Jejich extrakce je rovněž velmi nákladná.

Stíhací letouny F-35, které vyrábí společnost Lockheed Martin, potřebují tyto vzácné prvky zemin především pro svůj sofistikovaný systém elektrického napájení a magnetů. Zpráva amerického Kongresu uvádí, že na jeden letoun je potřeba 417 kg těchto materiálů. Stroje používá nejen americké letectvo, ale také i armády Spojeného království, Kanady, či Izraele. Ještě donedávna je USA vyvážely také do Spojených arabských emirátů. Jedna F-35 vyjde na 79,2 milionů dolarů (1,7 miliardy korun).

Jediný konkurent v otázce těžby je pro Čínu v současnosti Austrálie. Ta ovládá 11 procent trhu, a Spojené státy se k ní stále větší měrou upínají jako k možné alternativě k závislosti na Číně. Například v červenci minulého roku Pentagon poskytl financování australské společnosti Lynas a domácímu MP Materials, které by společnými silami měly začít budovat těžební infrastrukturu pro vzácné zeminy na půdě Spojených států. To však nepochybně nějakou dobu potrvá.

Nejnovější čínskou hrozbu je možno vnímat jako pokračování obchodní války, kterou v roce 2018 spustila vláda bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, a současná administrativa Joea Bidena ji do značné míry převzala. V minulosti Spojené státy uvalily sankce či cla na z Číny dovážený hliník, olovo, či na čínskou polostátní technologickou společnost Huawei.

Bidenova administrativa zatím Čínu tvrdě kritizovala především ústy svého ministra zahraničí Antonyho Blinkena. Washingtonu mimo jiné vadí čínské utlačování menšinových Ujgurů a čínské hrozby autonomním oblastem Hongkong a Tchaj-wan. Zlepšení vztahů mezi oběma velmocemi se v nejbližší době neočekává.

 

 

Zdroj: https://www.lidovky.cz/

Odeslat komentář