Čínský Šen-čen – nejnebezpečnější město světa pro USA

ČÍNA/USA: Čína si dokáže udělat svátek. Jeden takový začal minulý týden a potrvá až do prvních zářijových dnů. Před 40 lety 26. srpna totiž na jihu země na místě rybářské vesnice začala výstavba města Šen-čen.

Dnes je to obrovské velkoměsto s 13 miliony obyvatel, jehož HDP činí 389 miliard dolarů ročně, tedy více, než má Singapur nebo Hongkong, který leží hned u jižní hranice Šen-čenu.

Nejde však o obrovská čísla, která jsou pro tak velkou zemi typická, ale o nynější roli Šen-čenu jako symbolu globální technologické převahy Číny. Ta by nebyla tak zřejmá, nebýt rostoucí hysterie v USA. Čína se stala konkurentem bývalé supervelmoci především v oblasti technologické.

Vezměme třeba předvolební program republikánů, který byl zveřejněn na jejich sjezdu v Charlotte minulý týden. Obsahuje mj. bod o nutnosti „vyhrát zápas“ v technologiích 5G, a jakými metodami, to už dobře víme, už nemají náladu na čestné hry. Koho porazit je také známo: boji s Čínou je věnován zvláštní paragraf programu.

Demokrati vyslovují někdy i šílenější myšlenky – například chtějí získat možnost potopit celé čínské vojenské loďstvo v průběhu 72 hodin. Říká to Michèle Flournoy, kterou mnozí považují za budoucí ministryni obrany v Bidenově administrativě. Chtít může člověk cokoliv, avšak nikoli v předvolební zprávě výzkumné služby Kongresu USA o vojenských technologiích zítřka stojí psáno, že Čína je nejsilnějším konkurentem Spojených států v supermoderních vojenských technologiích, jako je umělá inteligence nebo kvantové výpočty (kdy si nová čínská raketa prý za letu volí cíl a trajektorii).

Leckomu se může zdát urážlivá skutečnost, že Rusko s jeho možnostmi (třeba supersonickými) zaostává v této zprávě o půl kroku za Čínou. Nebudeme se ale kvůli tomu urážet, ale jen poznamenáme (když už je řeč o zničení čínského loďstva za 72 hodin), že podle odhadů australského vojenského analytika Malcolma Davise předhání čínské vojenské námořnictvo americké, pokud jde o kvantitativní a kvalitativní parametry, tedy technologické ukazatele. A dnes už neexistuje žádná záruka toho, že USA spolu se svými spojenci zvítězí v konfliktu s touto zemí.

Stalo se tak, že právě město Šen-čen je symbolem technologické převahy Číny, i když není zdaleka jediné, kde sídlí patřičné společnosti a nacházejí se laboratoře a závody. Začínalo to všechno před 40 lety dost skromně. Tehdejší ještě britský Hongkong byl (a je i nadále) přístavem, přes něhož proudí zboží do Číny a z Číny, a na pobřeží, na britském území, se rozmístily obchodní společnosti a banky pro financování tohoto obchodu. A co výroba? Ještě koncem 70. let vznikla myšlenka vytvoření na území Číny čtyř zvláštních zón se zvláštními zvýhodněnými podmínkami, kde by mohli cizinci investovat do výrob, které potřebují. Šen-čen byl pro to zvláště vhodný, protože z Hongkongu se tam můžete dostat i pěšky.

Před 40 lety nikdo nemyslel na technologickou převahu Číny s reálným předstihem před USA, nároky byly skromnější. Myšlenky vlastních výzkumů a projektů dozrávaly postupně, vycházejíce z reálných potřeb trhu. A takto krok za krokem se podíl státních výdajů na podobné projekty zvýšil ze tří procent světových v roce 1997 na 27 procent v roce 2017. Kvantita se změnila v kvalitu. V minulém roce až 60% růstu čínské ekonomiky bylo dosaženo díky inovacím, v globálním měřítku Peking zatlačuje nebo už vytlačil Ameriku z první příčky v technologickém pokroku.

Šen-čen se stal v procesu svého rozvoje domovem pro osm z 500 největších společností světa ze seznamu Fortune, včetně slavné Huawei, která se už stala jakýmsi sakrálním symbolem nenávisti zaostávající Ameriky ke svému konkurentovi. A není divu, že právě Šen-čen je prvním městem na světě, kde končí zařizování autonomního systému 5G. USA, jak už bylo řečeno, teprve plánují „vyhrát boj“ o tyto technologie.

Z toho tedy vyplývá (považuje-li Amerika technologickou výzvu Číny za hrozbu své existenci), že Šen-čen je pro USA nejnebezpečnějším městem světa.

Z dalších zázraků města a země stojí za zmínku skutečnost, že Čína se stala domovem pro deset největších světových společností jednorožců. Tak se nazývají technologické bájné bytosti, jejichž odhadní hodnota se zvyšuje v krátké době na částku jedné miliardy dolarů a více. Jsou nyní rozmístěny po celé Číně, ale právě v Šen-čenu se rozhodli do nynějšího jubilea kardinálně restartovat tamní burzu hi-tech společností ChiNext, která se má změnit už nikoli na čínský, ale na globální analog americké Nasdaq.

To je samozřejmě vojenská akce, mluvíme-li o technologické válce Pekingu a Washingtonu. Jedna strana se snaží připravit tu druhou o zahraniční peníze na inovace, druhá strana se tomu brání a hledá způsoby, jak získat těchto peněz ještě více. Jedna strana se pokouší zbavit tu druhou přístupu k polovodičům (to je hlavní slabina čínských vysokých technologií), a druhá chce vytvořit vlastní polovodičovou základnu, která má být dokonce lepší, než mají USA. V Pekingu už pochopili, že za jakékoli americké administrativy bude tato válka bez pravidel a bez sebemenších náznaků čestnosti pokračovat. A ještě, že „ve válce se nelze obejít bez ztrát“ (tento výrok se připisuje Stalinovi v jeho besedě s Churchillem).

Existují ale velké pochyby o tom, že země, která předhonila Evropany, Japonce a mnohé jiné v oblasti vysokých technologií, zůstane v této válce bez spojenců, kteří vidí výhody v partnerství s ní. Mimochodem minulý týden začal rusko-čínský Rok vědeckotechnických inovací a spolupráce v nich. Čínská média podrobně citují poselství, která si vyměnili při této příležitosti předáci obou zemí. Kladli důraz na myšlenku, že podobná spolupráce napomůže reformování globálního systému řízení a rozhodne o budoucnosti obou zemí.

Napsat komentář