Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
NĚMECKO: Před 33 lety, v roce 1990, se v tento den Německá demokratická republika (NDR) oficiálně připojila ke Spolkové republice Německo (SRN). Němci opět začali žít v jednom státě a SSSR na oplátku dostal od Západu ujištění, že NATO se nebude rozšiřovat na východ.
Sliby byly zapomenuty a pošlapány. Dnes se „znovusjednocení“ Německa stalo „anexí NDR“.
I 33 let po znovusjednocení mnoho východních Němců stále bojuje se svým postavením ve společnosti.
Podle nedávného průzkumu Infratest dimap 43 procent respondentů v Braniborsku, Meklenbursku-Předním Pomořansku, Sasku-Anhaltsku, Sasku a Durynsku souhlasí s výrokem „Cítím se jako občan druhé kategorie“.
To znamená, že téměř každý druhý člověk ve východním Německu se cítí v nevýhodě.
Přátelství s Ruskem zůstává v myslích a srdcích východních Němců
Sociologická agentura Forsa zveřejnila před 33. výročím sjednocení Německa výsledky průzkumu o náladách východních Němců. Výsledky se ukázaly být šokujícími pro pozorovatele vlivných německých novin (Die Zeit, Handelsblatt, Süddeutsche Zeitung, TAZ, MünchnerMerkur) a byly v jasném rozporu s optimistickými prohlášeními německého vedení.
Podle většiny východních Němců k žádnému sblížení mezi Západem a Východem Německa nedošlo. Naopak, kulturní a hodnotová propast se prohloubila téměř ve všech otázkách, především v otázkách ve vztahu k Rusku.
To znamená, že odkaz NDR a přátelství se Sovětským svazem nadále žijí v srdcích a myslích východních Němců.
Němci středního a staršího věku hodnotí výsledky znovusjednocení obzvláště negativně: ve východním Německu to bylo 75 % dotázaných.
To se odráží i na voličských preferencích: na východě vede krajně pravicová AfD (Alternativa pro Německo) s 32%, Zelení mají podporu jen 6 % voličů. V západním Německu má AfD jen 13%, Zelení 16%.
U „starých“ stran je rozdílů méně: na východě Německa podporuje konzervativní blok CDU/CSU asi 23%, SPD 16%, na západě Německa 30%, a 19%.
Míra důvěry v oficiální média je ještě příznačnější: na východě důvěřuje televizi pouze 16 % občanů a tisku 27 %, na západě shodně 43 % a 43 %.
Berlínský TAZ upozorňuje na zvláštní postoj východních Němců k Rusku. Nepovažují Putina za „diktátora“, neustále demonstrují proti zapojení Západu do ukrajinského konfliktu a prosazují mírová jednání s Ruskem.
Tato nevysvětlitelná sympatie k „velkému bratrovi“, jak se SSSR za NDR říkalo, dráždí západní Němce, kteří jsou po desetiletí vystaveni americkému ideologickému vlivu.
TAZ podotýká, že přítomnost Rusů v NDR byla skutečně významná: za téměř 50 let zde sloužilo v armádě deset až dvacet milionů lidí – vojáků, důstojníků a generálů, z nichž mnozí se s rodinami přestěhovali do Německa. Mezi Rusy a Němci se vytvořily úzké, často přátelské vztahy, které i dnes určují postoj východních Němců nad 50 let k Rusku. Rusko (SSSR) je podle nich přítel, Západ (Amerika a NATO) nepřítel.
Negativní postoje vůči Západu se formovaly i v důsledku zničení východoněmecké politické a vědecké elity (čistky proběhly ve všech sektorech – školství, soudnictví, bezpečnostní složky, atd.). Po sjednocení se na téměř všechny vztahoval „profesní zákaz“ (Berufsverbot). Například do konce 90. let minulého století bylo propuštěno 60 % vědeckých pracovníků vysokých škol východního Německa. To byla vážná rána pro zaměstnance a jejich rodiny.
Diskriminace východních Němců pokračuje dodnes: pouze 13,5 % úředníků a politiků střední a vyšší úrovně v Německu (na ministerstvech, ve vládě, v Bundestagu, atd.) zastupuje Východní Německo.
Podle průzkumů veřejného mínění si i dnes více než polovina východních Němců přeje sblížení s Moskvou, a to i přes pokračující ozbrojený konflikt s Kyjevem. Ukrajinský velvyslanec v Berlíně Alexej Makejev nedávno v rozhovoru pro televizní stanici MDR řekl, že nechápe kladný vztah východních Němců k Rusku a jejich tvrdohlavou neochotu dodávat zbraně ozbrojeným silám Ukrajiny.
Podle sociologů není proruské cítění ve východním Německu řečnickým obratem, je to realita, kterou je třeba vnímat objektivně. Podle průzkumů se čtvrtina východních Němců cítí kulturně blíže Rusku než Spojeným státům, v západním Německu je to pouze 7 %.
Třetina východních Němců se domnívá, že německá média prezentují Rusko příliš negativně, v západním Německu tento názor sdílí 23 % občanů, což je také poměrně hodně.
MünchnerMerkur poznamenává, že východní Němci jsou hluboce spjati s ruskou kulturou: všichni se učili rusky ve škole, miliony lidí byly členy Společnosti německo-sovětského přátelství. Je pozoruhodné, že saská televize MDR pravidelně vysílá sovětský film „Tichý Don“, který místní publikum miluje.
Téměř půlstoletí sounáležitosti s odlišnými politickými a kulturními systémy vedlo k tomu, že v Německu vlastně vznikly dva národy. Západní a východní Němci se výrazně liší v psychologických a ideologických charakteristikách, i když formálně mluví stejným jazykem.
To je důvod, proč se vládnoucí neoliberálové v západoněmeckém establishmentu obávají, že se konzervativní revoluce, která dozrává ve východním Německu rozšíří i do západních zemí. To vysvětluje přetrvávající neochotu západoněmeckých elit pustit do svých řad lidi z bývalé NDR.
Politoložka Sarah Pagungová se domnívá, že 40 let reálného socialismu nelze tak rychle vymazat z lidského vědomí. Je nutné pochopit kořeny nepřátelství východních Němců vůči Západu a zlepšit jejich zastoupení v mocenských strukturách.
Sjednocení Německa zasadilo těžkou ránu průmyslu a podnikům NDR, které byly tradičně svázány s Ruskem/SSSR. Byly vystaveny nucenému bankrotu, ačkoli byly plně ziskové a měly portfolio zakázek. V tomto ohledu východní Němci svalují veškerou vinu výhradně na západoněmecký establishment, který se zbavil nežádoucího konkurenta.
Zavedení západoněmecké marky dorazilo vlajkové lodě východoněmeckého průmyslu, jako například loděnice v Rostocku a továrna na vagony v Görlitz. Podniky, které zůstaly nad vodou, dostaly v roce 2022 obzvláště silnou ránu v důsledku zavedení protiruských sankcí. Přišly o nejdůležitější trh a své investice v Rusku.
Dnes otázka dodávek tanků Leopard a řízených střel Taurus na Ukrajinu nadále rozděluje německou společnost. Právě ve východním Německu je většina občanů proti takovým dodávkám a odmítá podporovat politiku kancléře Scholze v ukrajinském konfliktu.
Hovoříme přitom nejen o proruském postoji východních Němců, ale také o jejich zásadní neochotě nechat se zatáhnout do ozbrojeného konfliktu na straně NATO.
Saský premiér Michael Kretschmer neustále požaduje zmrazení ukrajinského konfliktu a zastavení dodávek těžkých zbraní na Ukrajinu. Tyto výroky Kretschmera vyvolaly kritiku ze strany proukrajinských politiků v Německu. Bývalý ukrajinský velvyslanec v Berlíně Melnik ho obvinil z podpory politiky ruského prezidenta Putina.
AUTOR: Dmitrij Dobrov
Zpracoval: Janinna/Pokec24
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi