ČTRNÁCT PAPALÁŠŮ PROTI OBČANŮM A DEMOKRACII

ČESKO: Je mi velice líto. Mimořádný stav trvá příliš dlouho a zcela zjevně se míjí účinkem, alespoň v rámci výsledků oficiálního výkaznictví. Jakmile se opoziční poslanci vzbouřili, nastoupili hejtmani a pomohli vládě mimořádný stav prodloužit přes hlavy Poslanecké sněmovny PČR. Tento krok je přinejmenším takový, že na něco podobného ústava nepamatuje (aby to výslovně zakázala nebo povolila), nicméně použití 14 krajských papalášů jako substituce poslanecké sněmovny je velmi pochybné. O tom, jak moc, bude muset rozhodnou příslušná instituce, tj. Ústavní soud.

Už jsem zde psal, že naprosto nevěřím ani vykazovaným nově nakaženým, ani vykazovaným zemřelým na covid. V prvním případě minimálně proto, že se jedná o výsledky testů, které nejsou prováděny na základě lege artis (ze statistického hlediska) metodiky výběru testovaných, ve druhém z toho důvodu, že byla opakovaně a lidmi kompetentnějšími než já silně (a IMHO oprávněně) kritizována metodika spojování úmrtí s covidem. Dnes už rovněž přestává platit to, co se dalo jakžtakž použít na jaře, tj. srovnávání úmrtnosti se stejnými měsíci předkovidových roků. A to z toho důvodu, že už se nám začínají zvedat počty obětí “vedlejších účinků” boje proti covid, od sebevražd v samovazbě násilně držených seniorů, až po první případy zanedbaných rakovin a dalších závažných onemocnění, které by bez hysterického “boje s covidem” zanedbány nebyly.

Ukazuje se naprosto jednoznačně, že boj s epidemií není prioritou vlády ani údajných “odborníků”. Že jde o zcela jiné věci, zejména likvidaci drobného (a z části i středního) podnikání, a tím v podstatě regresi k tomu, co zde bylo před revolucí v roce 1989. Jedině z této perspektivy dávají opatření prosazovaná pod hlavičkou mimořádného stavu smysl.

Dalším možným cílem je i likvidace našeho školství, protože distanční výuka je i při maximální snaze jak vyučujících, tak i žáků a jejich rodinného zázemí, výrazně méně kvalitní. A právě kvalitní školství a kvalitní výstupy z něj (tedy vzdělaní občané) jsou tím, co vadí  na našem státě a jeho obyvatelích progresivistům všeho druhu, od genderistů a multikulturalistů až po ekology, protože vzdělaná a nezávislému kritickému myšlení naučená populace je rezistentní vůči bezcenným hovadinám, které tyto (a mnohé další) skupiny a organizace hlásají. I z tohoto pohledu dávají některá mimořádně stavová opatření smysl a jinak nikoli.

Ostatně, byli to právě komunisté, kteří poslední schválení mimořádného stavu podmínili změnami ve školství (minimálně jsou výše zmíněné hovadiny pro ně konkurenční prototalitní ideologie), a když vláda zapracovala ve stylu “slibem nezarmoutíš” a ve školství nezměnila naprosto nic, přepjala strunu jejich trpělivosti, a ta praskla.

Čtrnáct papalášů a papalášek

Jistěže to nejodpornější na mimořádném stavu je, že jeho vyhlašovatelé a organizátoři na jimi vyhlašovaná opatření kálejí z vysoka. Sám Babiš se nad prvními náznaky, že mu sněmovna další prodloužení mimořádného stavu odmítne, rozčiloval ze zahraničí, kam se normální smrtelník, právě kvůli tomuto stavu, nemá šanci dostat.

I načapání soudruha prvosenky v hospodě, která měla být zavřená, a bez dalších, po normálních občanech tvrdě požadovaných opatřeních (údajně protiepidemických), ukázalo jasně, že se soudruzi coronaviristé považují za jakási božstva, jimž je dovoleno vše.

Zlí jazykové říkají, že po tomto incidentu vyhlášený zákaz nočního vycházení má jediný smysl: Aby se už nemohlo stát, že některý se soudruhů coronapapalášů bude podobným způsobem přistižen a usvědčen. Neexistuje nejmenší důvod tomu nevěřit, protože žádný jiný důvod pro toto omezení pohybu občanů (myšleno ve smyslu boje proti přenosu nákazy) prostě neexistuje.

Jakmile se poslanci postavili coronapapalášům na odpor, povstalo čtrnáct hejtmanů (respektive třináct + jeden primátor) a pomohlo tato nesmyslná papalášská opatření dále prodloužit, ačkoli k podobnému kroku nemají naprosto žádnou demokratickou legitimitu.

Důvody?

Důvody jasně ukázal pan Štěpánek v Neviditelném psovi ze 16. 2. t.r.:
Jako naprostá lež se ukázalo vše, co soudruh Babiš a další “bojovníci proti epidemii” uváděli coby “příznaky apokalypsy” zrušení mimořádného stavu. Vláda může nadále zavírat podniky, povolat do služby armádu i hasiče, může čerpat ze státních hmotných rezerv (pokud tam po jejich předchozím řádění vůbec něco ještě zbývá). I hejtmani mohou žádat zapojení studentů medicíny i středních zdravotních škol (a zdravotnických vysokoškolských oborů) k výpomci ve zdravotnických zařízeních.

Teoreticky by bylo možné, rovněž bez mimořádného stavu, povolat i muže, kteří prošli jako absolventi medicíny vojenským zdravotnickým výcvikem, na “mimořádné cvičení” (nebo něco podobného) a postavit pro ně příslušné polní nemocnice, a tím řešit nedostatek lůžek, pokud by k němu došlo.
Existuje jediná věc, která je pro vládu bez mimořádného stavu nepřístupná. Tou je přidělování státních zakázek bez výběrového řízení. A, mám z toho pocit, že totéž logicky platí i pro další články státní správy, tedy i pro hejtmanství.

Přiznám se, že rozhodně nejsem nějakým horlivým zastáncem výběrových řízení. Ta velice často vedou k nákupu těch nejlevnějších šuntů, jejichž šuntovitost musí být následně kompenzována vydáními, vysoce převyšujícími rozdíl vůči ceně něčeho dražšího a přitom pořádného, co bylo výběrovým řízením zamítnuto. Takže se tato řízení často stávají živou ilustrací onoho známého výroku neznámého milionáře:

“Nejsem tak bohatý, abych si mohl dovolit kupovat laciné věci”.

Nicméně uznávám, že výběrové řízení může posloužit jako hráz vůči výstřelkům opačným směrem.
Faktem je, že jsem spíše zastáncem baťovského přístupu (a to i ve státní správě) spočívajícího v tom, že úředník dostane přiděleny peníze a s nimi hospodaří na vlastní pěst (včetně delegování části těch peněz na své podřízené), ale také na stoprocentně vlastní odpovědnost. A pokud něco koupí špatně, je to na něm a nemůže se vymlouvat na nějaké “kolektivní rozhodnutí” (často s anonymním hlasováním), případně hlásat “všichni jsme věděli, že kupujeme bezcenný šunt, se kterým budou potíže, ale platné předpisy nám neumožňovaly jednat jinak”.

Takže se obávám, že důvodem vystoupení hejtmanských papalášů a papalášek nebyla nějaká péče o zdraví občanů (jsem hluboce přesvědčen, že tato sorta lidí bere občany jen jako jakýsi “spotřební materiál” pro své aktivity), ale spíše zájmy ryze pekuniárními, s ochranou obyvatel před infekcí nijak nesouvisejícími. Je v zájmu nás, občanů, lidi tohoto druhu dostat z odpovědných postů, což můžeme postupně učinit volbami. Tím, že nebudeme volit, ani na státní, ani na krajské úrovni strany, z nichž tito papaláši (a také papalášky) pocházejí (v abecedním pořadí):

ANO, ČSSD, KDU-ČSL, ODS, Piráti (*), STAN, SLK (**)
* Piráti mají primátora Hlavního města Prahy
** Starostové pro Liberecký kraj – nepočítám, že mnoho lidí mimo Liberecko tuto zkratku zná