Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
Wall street, Deep state, nacisté a psychologická válka
Hned na úvod upozorňuji, že tento článek není o Ukrajině, jak si možná někdo při pohledu na titulek myslel. Zdaleka nejvíc zde mimo Německa budou zmíněny USA, neboť jejich světová hegemonie je zejména posledních 100 let neoddiskutovatelná.
Pokud se zajímáte alespoň o novodobější historii, jistě víte, že nacismus nikdy vymýcen nebyl a ani nebude, neboť již dávno před 2. světovou válkou zabrali nacisté ty nejvyšší posty a na těch pak doslova zakořenili. Norimberský proces se dotkl jen menší části z nich, mnoho vysoko postavených nacistických pohlavárů se dokonce dostalo na velmi vysoké posty v zemích, které si po dlouhá desetiletí hrají na to, že nacismus ze svých zemí vymýtily.
Víte například to, že zakladatel EU (v té době ještě EHS) a první šéf Evropské komise byl poměrně vysoko postavený nacista, který byl navržen jakožto případný nástupce Hitlera?
A víte například o tom, že snacha Johanny Quandtové, jejíž dcera je nejbohatší Němka současnosti, byla vnučkou Maxe Rubnera (z matčiny strany), který vedl Institut pro hygienu na Univerzitě Friedricha Wilhelma, který byl později spojen s nacistickými eugenickými experimenty?
Ale to není vše. Výše uvedená Johanna Quandtová dala v letech 2014 až 2022 k dispozici nadaci Charité 40 milionů eur na zřízení Berlínského institutu pro výzkum zdraví, jehož ředitelem byl v roce 2017 jmenován Christian Drosten – autor PCR testů a jeden z tvůrců tzv. „plandemie“, navíc jeden z hlavních obžalovaných Velkou porotou coby spoluiniciátor toho, co se dělo zejména (ale nejen) v západním světě v letech 2020-2022.
Její dcera Susanne Klattenová (nejbohatší žena Německa) se v roce 2017 zúčastnila setkání Bilderberg spolu s Jensem Spahnem, mladým globálním lídrem, který byl v roce 2018 jmenován německým ministrem zdravotnictví a určoval běh „plandemie“ nejen v Německu, ale i v mnoha dalších zemích (včetně ČR). Klattenová je také vlastníkem společnosti Entrust, která má s mnoha vládami smlouvu na výrobu očkovacích průkazů. Tato firma ji spojuje s agendou biodigitálního sledování „Covid-19“.
Výše je jen taková malá ochutnávka, abyste pochopili, že mnohé z toho, co se odehrálo teprve nedávno, či co se teprve odehraje, má nějakou souvislost s minulostí. Vše bylo dlouho plánováno a je to v mnoha směrech řízeno potomky těch, kdo pracovali pro třetí říši, avšak nikdy nebyli za své genocidní činy potrestáni.
Ale více než co jiného zjistíte, jak lze neskutečně manipulovat masami – stačí mít patřičně „vycvičené a instruované“ politiky a média. Ve skutečnosti zde nyní probíhá psychologická válka, která je účinnější než jakékoli války předtím. A právě o tom bude tento seriál především .
Nedávno jsem objevila velmi výživný a detailní rozbor Davida A. Hughese, který má doktorát z germanistiky a mezinárodních vztahů a přednáší v oblastech, jako jsou bezpečnostní studia, teorie mezinárodních vztahů, analýza zahraniční politiky, globalizace a hegemonie USA. K tématům, jimž se věnoval poněkud hlouběji, patří psychologická válka, 11. září, COVID-19, Deep state, zpravodajská kriminalita, technokracie, znovuobnovující se totalitarismus a třídní vztahy za psychologickými operacemi.
Dále již tedy první část z jeho velmi detailní analýzy. Jak jsem již slíbila, bude rozdělena na několik dílů, neboť je velmi obsáhlá, každý den přinesu jeden díl. Na samém závěru celé analýzy přinesu i odkazy na veškeré zdroje zde zveřejněných informací.
Reakce na „pandemii Covid-19“ má mnoho společného se zrodem Třetí říše. Agamben například přirovnává nouzovou legislativu přijatou v roce 2020 k pozastavení platnosti Výmarské ústavy v roce 1933 a Davis vysvětluje, jak se prostřednictvím řady zákonů protlačovaných parlamentem – zatímco se pozornost obyvatelstva soustředí jinde – Spojené království mění v ústavní diktaturu. Vládní agentury Spojeného království mají nyní mandát páchat zločiny beztrestně; protesty budou účinně kriminalizovány nebo zastaveny v rámci mimořádných policejních pravomocí; online disent bude cenzurován; a novináři již nebudou moci hlásit jakékoli informace, které budou považovány za odporující „národnímu zájmu“. Ovšem totéž již realizuje také EU.
„Pandemie Covid-19“ funguje jako Velká lež, na které se to všechno zakládá, tedy lež tak obrovská, že by si to obyčejní lidé nedokázali představit. Cituji Mein Kampf :
„Protože masy se vždy snáze zkazí v hlubších vrstvách své emocionální povahy než vědomě nebo dobrovolně; a tak se v primitivní prostotě svých myslí snáze stanou obětí velké lži než malé lži, protože lidé často říkají malé lži o malých věcech, ale styděli by se uchýlit se ke lžím velkého rozsahu. Nikdy by je nenapadlo vymýšlet kolosální nepravdy a nevěřili by, že ostatní mohou mít tu drzost tak neslavně překrucovat pravdu. I když fakta, která to dokazují, mohou být jasně uvedena do jejich mysli, stále budou pochybovat a kolísat a budou si nadále myslet, že může existovat nějaké jiné vysvětlení.“
(Hitler)
Rancourt vědecky dokázal, že k žádné virové pandemii nedošlo. Davis na základě několika stovek stran argumentace ji nazývá „pseudopandemií“ po vzoru falešné „pandemie prasečí chřipky“ z roku 2009. Avšak kvůli propagandě a aplikované behaviorální psychologii nasazené jako součást psychologické války zaměřené na nevědomou mysl kognitivní disonance brání mnoha lidem to vidět nebo přiznat, i když jsou předloženy důkazy. Specialista na propagandu Mark Crispin Miller říká: „Dřív jsem si myslel, že je nevkusné srovnávat náš systém s nacistickým Německem. Už si to nemyslím“.
Hitler byl možná první, kdo viděl, že demokracii lze rozvrátit hraním na nevědomé obavy mas. Je-li prezentována existenční hrozba, mohou být masy přivedeny k obětování svobody za příslib bezpečnosti. Na viscerální úrovni jsou lidé mnohem spokojenější s doktrínou, která netoleruje žádného soupeře, (slibuje bezpečnost), než s udělením liberální svobody. Neuvědomují si ani drzost, s níž jsou terorizováni, ani nehorázné omezování svých lidských svobod, protože v žádném případě jim nedochází klam této doktríny.
Toto je model vnucování autority v atmosféře teroru. Masy mohou být terorizovány, aby se vzdaly svých svobod, a nikdy je nenapadne, že jim bylo lháno v monumentálním měřítku, že hrozba byla fiktivní. Zatímco například Hitler kritizoval mezinárodní bankéře a reparační platby za to, že srazili Německo na kolena, pravdou bylo, že německé reparační platby po Hooverově moratoriu (1931) a dohodě z Lausanne (1932) klesly přibližně na jednu osminu předchozích úrovní. Banka pro mezinárodní platby spravovala nacistické zlato a nacisté nadále plnili své závazky Young Plan i během druhé světové války.
Stejná příručka o použití velké lži k vyvolání masového strachu pro autoritářské účely byla evidentní v „Covid-19“. Klaus Schwab prakticky toto oznámil v červnu 2020:
„Většina lidí, kteří se obávají nebezpečí, které představuje COVID-19 v situaci na život a na smrt, bude souhlasit s tím, že za takových okolností může veřejná moc oprávněně převážit nad individuálními právy. Když krize pomine, někteří si možná uvědomí, že jejich země se náhle proměnila v místo, kde už nechtějí žít.“
(Schwab a Malleret 2020, 117)
„Ve chvíli, kdy je lež odhalena, je příliš pozdě, neboť hrubě drzá lež za sebou vždy zanechá stopy, což je skutečnost, kterou znají všichni zkušení lháři na tomto světě a všichni, kdo společně konspirují v umění lhát.“ (Hitler v Mein kampf). Opět se zdá, že Schwab je s touto zásadou obeznámen: nebude možné se vrátit k tomu, jak věci byly, protože „řez, který již byl učiněn, je příliš silný, aby nezanechal stopy“. Schwabův chráněnec, Yuval Noah Harari, také patří ke spiknutí zkušených lhářů: „Pokud budete dostatečně často opakovat lež,“ tvrdí , „lidé si budou myslet, že je to pravda. A čím větší lež to je, tím lépe, protože lidi ani nenapadne, že něco tak velkého může být lží.“
Desmet (2022) popisuje proces „masové formace“ v rámci „Covid-19“, který připomíná masovou hysterii v nacistickém Německu. Agamben poznamenává, že lidé přijali nové lockdownové uspořádání jako by to bylo přirozené, protože byli ochotni obětovat prakticky vše – své životní podmínky, své sociální vztahy, svou práci, dokonce i svá přátelství, stejně jako své náboženské a politické přesvědčení. To připomíná miliony lidí v nacistickém Německu, kteří se byli ochotni stejně dychtivě vzdát svobody, jako za ni jejich otcové bojovali..
Nacistický princip, že „činnosti jednotlivce musí být vykonávány v rámci celku a pro celkové dobro všech“, byl reinkarnován jako obětování individuální svobody ve jménu „ochrany druhých“. Stejně jako nacisté líčili Židy jako „nečisté“ a ohrožující veřejné zdraví, plnila podobnou funkci obětního beránka propagandistická hesla jako „pandemie neočkovaných“.
Eugenická témata spojená s nacistickým Německem vztyčila svou ošklivou hlavu. Ehret v článku nazvaném „Nacistické zdravotnictví oživeno napříč pěti očima“ poznamenává, že stejné organizace, které prosazovaly politiku eugeniky v nacistickém Německu a Severní Americe – včetně Rockefellerovy nadace, Wellcome Trust a Engender Health (dříve známé jako Human Sterilization League for Human Betterment) – se nyní podílejí na vývoji „vakcíny“ mRNA spolu s Galton Institute (dříve British Eugenics Association). Do tohoto seznamu by mohla být přidána také rodina Gatesových.
Nacisté byli proslulí svými pochmurnými lékařskými experimenty na lidech bez jejich souhlasu. Novodobí nacisté pak nebezpečnými experimentálními injekcemi vydávajícími se za „vakcíny proti Covid-19“ bezohledně naočkovali nic netušící populaci za pomoci falešných slibů, lží a výhružek. Zkorumpovaná politická a lékařská zařízení a nápor propagandy na vojenské úrovni rovněž patří pevně do sfér totalitní nacistické dystopie.
Corbett popisuje „nacifikaci“ NHS, kdy byly veřejné zdravotnické služby podřízeny „režimu příkazu a kontroly“ a novému paradigmatu biologické bezpečnosti, vydávajícím všechny možné neetické praktiky. Zdravotníci, kteří promluví, jsou zbaveni oprávnění k výkonu povolání. Jako Dr. Francis Christian, který řekl disciplinárnímu panelu na University of Saskatchewan:
„Toto jsou typy panelů, které byly zřízeny v Sovětském svazu a nacistickém Německu. Je opravdu znepokojivé, že – protože žádám o informovaný souhlas – není mi dovoleno praktikovat. To je znepokojivé, dystopické a nepřijatelné. Pravda vyjde najevo, a až k tomu dojde, budete mít velké potíže.“
Vzhledem ke všemu výše uvedenému se nezdá být nerozumné naznačovat, že probíhá záměrný pokus o kolaps demokracie pomocí technik psychologické války naučených od nacistů a její nahrazení formou totalitarismu založeného na eugenice.
Tolik první díl. Druhý se bude již mnohem více věnovat srovnání nacistických praktik s těmi současnými. Vysvětlíme si, jak došlo k oživení nacismu, který však byl v politice po celou dobu i po druhé světové válce přítomen, aniž by si to lehce manipulovatelné masy uvědomovaly. Psychologická válka je dlouhodobý proces, rozhodně nejde jen o poslední dva roky. Podobné informace je třeba zveřejňovat, neboť většina lidí si vůbec neuvědomuje, že jsou obětí psychologické války, hovořím samozřejmě o oněch 90% spících mas…
++++++++++++++++
Pokračování série článků, které nám objasňují především to, jak se podařilo nejen nacistům před více než 80 lety, ale také těm současným doslova „oblbnout“ široké masy natolik, že i přes nepřeberné množství důkazů nejsou tyto jakoby „zhypnotizované“ masy většinou schopny procitnout a uvědomit si, jaká špinavá hra se s nimi hraje. Probuzení však nakonec bude o to horší, neboť vůbec nejsou připraveni na budoucnost, kterou nám mnohdy potomci tehdejších nacistů či jejich přisluhovačů připravují.
Ale nyní již pokračujeme druhým dílem, kde se dozvíte především tom, že ti, kdo nejvíc podporovali Hitlera a celých 6 let podněcovali válku a nesou tedy plnou zodpovědnost za všechny mrtvé i zničené země, nikdy nebyli potrestáni. Naopak, válka je v mnohém posílila a dnes jsou jejich potomci ještě bohatší, než byli jejich předkové, kteří otevřeně kolaborovali s nacisty. Ostatně, jejich země se válka prakticky nedotkla…
Kde se bere tato nečekaná exploze nacistických témat a vlivů? Koneckonců, nacisté byli údajně poraženi v roce 1945 a konec Sovětského svazu měl znamenat konečný triumf západního liberalismu. Zde navrhovaná odpověď zní, že Wall Street – vrchol mezinárodního finančního kapitálu a „dominantní komplex“, který zahrnuje nejen banky a právnické firmy, ale také velké ropné společnosti – přijal nacismus jako hlavní nemilosrdný prostředek k drcení odporu dělnické třídy.
Poté, co Wall Street proměnila Sovětský svaz v kolosální příležitost, jak získat finanční kontrolu nad znárodněnými průmyslovými odvětvími podle modelu dříve zavedeného v Latinské Americe, chtěla totéž udělat v Německu a Spojených státech.
Vzorem byl korporativismus, který zahrnuje centralizaci moci v majetkových zájmech mezinárodních bankéřů, čehož lze nejlépe dosáhnout „v kolektivistické společnosti“. Stalinův „socialismus v jedné zemi“, Hitlerův nacismus a Rooseveltův „New Deal“ byly všechny formy korporativismu, v nichž je státní moc zpřístupněna velkým podnikům. Tímto způsobem je eliminována konkurence ve prospěch oligopolu velkých společností, jejichž podniky jsou financovány (a nakonec kontrolovány) Wall Streetem.
Roosevelt i Hitler nastoupili do úřadu v březnu 1933 a „Hitlerův New Order i Rooseveltův New Deal podpořili stejní průmyslníci. New Deal byl výsledkem plánu Swope, pojmenovaného po prezidentovi General Electric Gerardu Swopeovi, jehož společnost se také podílela na financování Hitlera a elektrifikace Sovětského svazu.
Od července 1933 do roku 1934 plánovali finančníci z Wall Street a bohatí průmyslníci převrat ve Spojených státech – tzv. „obchodní spiknutí“, jak se tomu říkalo. To financovali Irénée duPont, JP Morgan a další bohatí průmyslníci včetně Williama Knudsena (prezident General Motors), Roberta Clarka (dědice Singer Sewing Machine Corporation), Graysona Murphyho (ředitel Goodyear) a Pew family of Sun Oil.
Kdyby neúspěšný státní převrat nebyl zmařen zamýšleným vůdcem, generálem Smedley Butlerem, Spojené státy by pravděpodobně následovaly nacistické Německo a Sovětský svaz na cestě k totalitarismu a možná by otevřely svět „posádkových států“ podle představ Harolda Lasswella v roce 1939, podle něhož měla být zrušena politická opozice, legislativa a svoboda projevu a disidenti měli být posíláni do táborů nucených prací. Takže plán na zničení demokracie v zájmu finančního kapitálu je starý asi osm desetiletí.
Přestože obchodní spiknutí a nacistické Německo byly poraženy, představitelé Wall Street pokračovali po druhé světové válce v náboru bývalých nacistů ve Spojených státech. Prostřednictvím národního bezpečnostního aparátu, který vytvořili v roce 1947 – zejména CIA v srdci nadnárodního Deep state – přistoupili k nemilosrdnému rozdrcení odporu dělnické třídy pomocí metod odvozených od nacistů, včetně eskader smrti, mučení, terorismu pod falešnou vlajkou, biochemické války, sledování politických odpůrců a masového zabíjení civilistů.
Zánik Sovětského svazu znamenal, že bylo nutné najít nového nepřítele. V roce 1991 Římský klub navrhl nového „společného nepřítele, proti kterému se můžeme sjednotit“, totiž lidstvo samo – a to kvůli jeho údajně fatálnímu zapletení se do přírodních procesů. Ale zatímco zelená agenda, která sama sahá až do nacistického ekologismu, se snaží prosadit, navrhují „transformační událost“ což by rozdělilo naši minulost a budoucnost na „před“ a „po“.
To by znamenalo mírové ztráty na životech a majetku s tím, že by byla využita drakonická opatření, omezování občanských svobod, větší dohled nad občany, zadržování odpůrců a použití smrtící síly. Podobně Projekt pro nové americké století tvrdil, že přestavba americké obrany by byla zdlouhavá záležitost „s výjimkou nějaké katastrofické a kataklyzmatické události – jako nový Pearl Harbor“. 11. září posloužilo nejen jako záminka k imperialistickým válkám v zahraničí, ale také k posílení autoritářství doma,
Rostoucí sociální napětí na Západě po letech „úsporných opatření“ a rostoucí nerovnost po finanční krizi v roce 2008 se setkaly s eskalací počtu teroristických útoků, které mezi lety 2015 a 2017 znovu ukáznily obyvatelstvo, zejména ve Francii, kde byl po masových útocích v roce 2015 na několik let zaveden výjimečný stav. Ale když protesty v letech 2018–2019 po celém světě nabyly sociálně progresivní formy, kterou „populistická“ hnutí nemohla snadno přijmout, bylo jasné, že je zapotřebí nové paradigma sociální kontroly.
„Covid-19“ poskytuje záminku k vytvoření tohoto nového paradigmatu. Jak píše Agamben:
Pokud se mocnosti, které řídí svět, rozhodly využít tuto pandemii – ať už skutečnou nebo simulovanou – jako záminku k zásadní změně paradigmat svého vládnutí, pak to znamená, že tyto modely jsou v progresivním, nevyhnutelném úpadku. – Agamben 2021
Momentálně se nacházíme uprostřed pokusu o změnu paradigmatu. Liberální demokracie se již přeměnila v korporátní fašismus, který je přechodovou formou do technokracie, což je totalitní systém kontroly založený na datově řízené vědecké diktatuře. Bude-li technokracie úspěšně zavedena, bude horší, než cokoli, co si představovali Hitler nebo Stalin, protože se scvrkává na digitální zotročení lidstva prostřednictvím biometrických nanotechnologií, neustálého sledování a kontroly v rámci „internetu těl“, digitálních měn centrálních bank a sociálních kreditů. Takový výsledek by byl potenciálně nevratný.
Nacisté by se nikdy nemohli dostat k moci, vybudovat svůj průmysl nebo jít do války, kdyby je nepodporoval Wall Street. Sutton dokumentuje finanční stopu spojující Wall Street se vzestupem Hitlera, sahající až k Dawesovu plánu z roku 1924 podporovanému JP Morgan, který měl údajně pomoci Německu zaplatit reparace.
Půjčky poskytnuté Německu v rámci Dawesova plánu byly použity k založení a konsolidaci obřích chemických a ocelářských koncernů IG Farben a Vereinigte Stahlwerke, kartelů, které podporovaly nejen Hitlera, ale také válečné hry v letech 1935-6, organizovaly a dodávaly hlavní válečný materiál za druhé světové války (včetně syntetického benzínu, 95 % výbušnin a Cyklonu B). Přibližně 75 % těchto půjček pocházelo od pouhých tří amerických investičních bank: Dillon, Read Co, Harris, Forbes & Co a National City Company, které zase sklízely většinu zisků.
Byli to především investiční bankéři z Wall Streetu a Henry Ford – a ne „velká masa nezávislých amerických průmyslníků“ – kdo umožnil rozvoj nacistického průmyslu:
General Motors, Ford, General Electric, DuPont a hrstka amerických společností úzce spojených s rozvojem nacistického Německa byly – s výjimkou Ford Motor Company – ovládány elitou z Wall Street – JP Morgan Company, Rockefeller Chase Bank a , v menší míře Warburg Manhattan Bank.
Například dva největší výrobci tanků v nacistickém Německu, Opel a Ford AG, byly dceřinými společnostmi amerických společností kontrolovaných JP Morgan a Fordem. V rámci této struktury DuPont také podporoval prohitlerovské skupiny ve Spojených státech.
Henry Ford financoval Hitlera od počátku 20. let a Hitler do Mein Kampf začlenil doslovné pasáže z Fordovy knihy „Mezinárodní žid.“ Hitler udělil Fordovi v roce 1938 Velký řád německého orla, nacistické vyznamenání pro zasloužilé cizince, a vystavil Fordův portrét ve své kanceláři. Ford vyráběl během druhé světové války vozidla pro americkou armádu i Wehrmacht a těžil z obou. Továrny Ford AG, stejně jako ty německé General Electric, nebyly cílem bombardování během druhé světové války, která byla zřejmě příliš zisková na to, aby skončila předčasně.
Významní němečtí průmyslníci a finančníci, zlákáni Hitlerovými sliby o zničení odborů a politické levice, tajně financovali nacistickou stranu, kupř. B. Alfried Krupp, Günther Quandt, Hugo Stinnes, Fritz Thyssen, Albert Vögler a Kurt Baron von Schröder. Tito průmyslníci byli převážně ředitelé kartelů s americkou příslušností, vlastnictvím, účastí nebo nějakou formou dceřiné společnosti. Například zatímco firmy German General Electric (AEG) a Osram (s Gerardem Swopem a Owenem D. Youngem na vlivných pozicích) financovaly Hitlera, Siemens, který neměl žádné americké ředitele, nikoli.
McCormack-Dicksteinův výbor (1934/35) zjistil, že lodní společnost Hamburg-America Line, vlastněná W. Averellem Harrimanem, poskytla americkým novinářům ochotným psát pozitivně o Hitlerově nástupu k moci bezplatné cestování do Německa a zároveň přivezla mnoho fašistických sympatizantů do Spojených států. Ředitelem firmy WA Harriman & Co. byl George Herbert Walker, jehož zeť Prescott Bush (otec a dědeček dvou pozdějších amerických prezidentů) sloužil v představenstvu.
Bush byl také ředitelem (a bývalým viceprezidentem) Union Banking Corporation, která byla založena v roce 1924 jako dceřiná společnost WA Harriman & Co. a jejíž majetek byl zkonfiskován americkou vládou v roce 1942 na základě zákona o obchodování s nepřítelem z roku 1942. V roce 1917 se stal. Bush členem tajné společnosti „Skull & Bones“ – stejně jako Harriman. Byl také partnerem společnosti Brown Brothers Harriman (založeno v roce 1931), která fungovala jako americká základna pro průmyslníka Fritze Thyssena, který podporoval Hitlera. Harrimani byli úzce spojeni s prominentními nacisty Kouwenhovenem a Groeningerem a nacistickou frontovou bankou, Bank voor Handel en Scheepvaart.
Advokátní kancelář Sullivan and Cromwell, která původně radila Johnu Pierpont Morganovi při založení Edison General Electric v roce 1882 a vynalezla koncept holdingové společnosti k obcházení antimonopolních zákonů, měla rozsáhlé obchodní vztahy s mnoha německými korporacemi a bankami podporujícími třetí říši.
Fejetonista Drew Pearson vyjmenoval německé zákazníky firmy, kteří darovali peníze nacistům, přičemž jmenoval i Johna Fostera Dullese (který byl partnerem ve firmě se svým bratrem Allenem) jako základní pilíř bankovních kruhů, které Adolf Hitler vyzvedl z finančních hlubin a díky nimž vybudoval svou nacistickou stranu jako fungující podnik. Sullivan a Cromwell uvedli na trh první americké dluhopisy vydané společností Krupp AG, rozšířily dosah IG Farben jako součást mezinárodního niklového kartelu,
Společnost Standard Oil, řízená rodinou Rockefellerů, společně s IG Farben vyvinula hydrogenační proces potřebný k výrobě syntetického benzínu pro Wehrmacht; dodávala také etyl-olovo a syntetický kaučuk. Podle Suttonova odhadu Standard Oil více než deset let podporoval nacistickou válečnou mašinérii, zatímco odmítal pomoc Spojeným státům a bez této podpory by wehrmacht nemohl jít do války v roce 1939. Rockefeller Chase Bank byla obviněna ze spolupráce s nacisty ve druhé světové válce.
Tato složitá síť vzájemných finančních a obchodních závislostí nade vší pochybnost dokazuje, že vládnoucí třída USA hluboce sympatizovala s Hitlerem a nacistickým projektem. Potvrzuje také správnost marxistické analýzy z 30. let, že fašismus je „nástroj v rukou finančního kapitálu“, nic menšího než „otevřená teroristická diktatura. Je to eden z nejimperialističtějších prvků finančního kapitálu.
Tolik druhý díl seriálu, který má dokázat, že nacisté nikdy neodešli, vládli vždy – ať už oni sami, jejich loutky, podporovatelé či v dnešní době již potomci. Vždyť jen zmínění Rockefellerové, bez nichž by zřejmě ani 2. světová válka nevypukla (nebo by měla jen velmi krátké trvání) jsou stále ve vedení většiny mamutích korporací a bez nadsázky lze říci, že ovládají svět.
Právě v dalším díle, který si přineseme zítra, se dozvíte o tom, jak údajná denacifikace na celé čáře selhala. Nacisté se ve většině případů nedočkali trestů – a už vůbec ne ti, kdo s nimi kolaborovali a po dobu šesti let válku záměrně udržovali. Dozvíte se šokující informace o tom, že to byli právě oni, kdo se dostal na nejvyšší politické posty v rámci vedení světa a další zajímavé informace, které vám možná zase o něco víc otevřou věci pro pochopení stávajících dějů.
Doba se mění, ale historie se opakuje….
++++++++++++++++
Rovnou se pustíme do třetího dílu rozsáhlého seriálu, který nás seznamuje s historií, jenž velmi úzce souvisí se současnými ději. Jde o historická fakta, která nám byla v minulosti zatajována – a je celkem jedno, jaký režim právě vládl. Asi jen málokdo věděl, že hlavním sponzorem nacistů za druhé světové války byli Rockefellerové a jiní boháči z Wall street – bez nichž by nebylo možné válku tak dlouho udržovat.
Dnes se budeme věnovat zejména tématu denacifikace. Ať už byl jakýkoli režim, vždy nás přesvědčovali, že k denacifikaci došlo záhy po válce. Ale skutečně tak tomu bylo? Právě toto téma bude dominovat dnešnímu dílu, ve kterém se mimo jiné dozvíte, jak skončili mnozí nacističtí vrazi. Jisté je, že rozhodně ne na popravišti…
Po druhé světové válce kontrolovala Wall Street jmenování úředníků odpovědných za denacifikaci a správu Německé spolkové republiky. Kontrolní rada pro Německo, vedená generálem Luciusem Clayem, zahrnovala mimo jiné Louise Douglase, ředitele General Motors kontrolovaného Morganem, a WIlliama Drapera, partnera ve společnosti Dillon, Read & Co.
Přesto, když se konal Norimberský proces, mnoho vysokých nacistů a jejich podporovatelů z řad průmyslníků uniklo spravedlnosti, a dokonce i těm, kteří byli shledáni vinnými, jako Alfried Krupp a Friedrich Flick, bylo na počátku 50. let dovoleno vrátit se do jejich starých pozic. Žádný Američan nebyl souzen navzdory roli Wall Street a Forda při usnadňování nástupu Hitlera, budování nacistického průmyslu a umožnění a prodloužení války.
Banka pro mezinárodní platby (BIS), která během druhé světové války plynule pokračovala ve své činnosti, jako by její centrální bankéři mezi sebou neválčili, přijala zlato od nacistické Reichsbank navzdory jeho pochybnému původu. V jejím představenstvu byli ředitel IG Farben Hermann Schmitz, „porodní asistentka nacismu“ baron Kurt von Schröder, Emil Puhl, který měl na starosti zpracování dentálního zlata ukořistěného z úst obětí koncentračních táborů, a Walther Funk, o kterém se mluvilo v Norimberku jako o „bankéři zlatých zubů“.
Všichni čtyři byli odsouzeni za zločiny proti lidskosti. I když brettonwoodská konference v roce 1944 doporučila aby byla BIS zlikvidována v „nejčasnějším možném okamžiku“, nikdy k tomu nedošlo a doporučení bylo v roce 1948 zrušeno. BIS tak mohla přežít i přes svou spoluúčast na zločinech Třetí říše.
Někteří bývalí nacisté převzali velmi silné pozice:
- Nizozemský princ Bernhard, který sloužil v SS na počátku 30. let, než se připojil k IG Farben, spoluzaložil Bilderberg Group v roce 1954. Právě na srazech bilderbergu jsou vybíráni politici, kteří se později objeví na velmi vysokých postech po celém světě.
- Walter Hallstein, který sloužil jako nadporučík v německé armádě a jehož jméno navrhla University of Frankfurt v roce 1944 jako potenciálního nástupce Hitlera (byl pověřený výukou nacistické ideologie mezi vojáky) byl jmenován prvním prezidentem Komise EHS (nyní EU) (1958-1967). Tedy právě zde můžeme najít jasné nacistické kořeny EU.
- Adolf Heusinger, kdysi Hitlerův náčelník generálního štábu armády, se stal generálním inspektorem Bundeswehru (1957–1961) a předsedou Vojenského výboru NATO (1961–1964).
- Kurt Kiesinger, který měl úzké vazby na nacistického ministra zahraničí Joachima von Ribbentropa, ministra propagandy Josepha Goebbelse a Franze Sixe, který vedl eskadry smrti ve východní Evropě, se v roce 1957 zúčastnil konference Bilderberg a později se stal západoněmeckým kancléřem (1967-1971).
- Kurt Waldheim, bývalý zpravodajský důstojník nacistického Wehrmachtu, se stal generálním tajemníkem OSN (1972–1981) a prezidentem Rakouska (1986–1992).
Pokud šlo o globální vládnutí, denacifikace byla zásadně irelevantní a systematicky se mu vyhýbala. Nacisté naopak vysoké posty ve velkém infiltrovali či dokonce zakládali organizace, které měly – a stále mají – neoddiskutovatelný vliv, ať už globální (Bilderberg) nebo regionální (EU).
Nejen, že se nepodařilo usvědčit mnoho z těch, kdo byli odpovědní za druhou světovou válku, ale po válce Spojené státy aktivně rekrutovaly přes 1600 bývalých nacistických vědců, inženýrů a techniků prostřednictvím operace PAPERCLIP (1945–1959). Patřili mezi ně jaderní vědci i odborníci na rakety, jako Wernher von Braun (bývalý SS, průkopník nacistické raketové technologie V2, jmenovaný ředitelem Marshall Space Flight Center NASA v roce 1960), Georg Rickhey a Arthur Rudolph.
Patřili mezi ně také vědci, kteří prováděli lékařské experimenty na vězních koncentračních táborů, jako byl Walter Schreiber, zatímco se připravoval Norimberský kodex z roku 1947. Nacističtí lékaři byli přivedeni do Fort Detrick, kde radili ohledně použití nervového plynu sarin a vysvětlili výsledky experimentů s meskalinem na lidských subjektech v koncentračním táboře Dachau. Vynálezci plynu sarin Ottovi Ambrosovi, který byl shledán vinným z masové vraždy v Norimberském procesu, udělil milost bývalý právník z Wall Street a americký vysoký komisař pro Německo John J. McCloy.
McCloy také omilostnil průmyslníka Friedricha Flicka, odsouzeného v Norimberku na základě obvinění z otrocké práce, Flick se stal nejbohatším mužem ve Spolkové republice. McCloy dokonce usiloval o zmírnění trestu vězení Hitlerova blízkého spojence Alberta Speera. PAPERCLIP byl v zásadě schválen Sborem náčelníků štábů dne 6. července 1945, aniž by o tom prezident Truman věděl.
Souběžně s tím bylo CIA naverbováno přes 100 bývalých důstojníků gestapa a SS prostřednictvím bývalého šéfa nacistické rozvědky Reinharda Gehlena prostřednictvím organizace Gehlen, která se v roce 1956 stala Federální zpravodajskou službou v Německu. Jména zahrnovala Aloise Brunnera, který poslal přes 100 000 Židů do ghett a koncentračních táborů, Franze Alfreda Sixe, který vedl jednotku eskadry smrti v Sovětském svazu, Emila Augsburga, který plánoval popravy Židů SS v okupovaném Polsku, Karla Silberbauera, který zajal Annu Frankovou, Klause Barbieho, takzvaného „řezníka z Lyonu“, Ottu von Bolschwinga, který spolupracoval s Adolfem Eichmannem na plánování konečného řešení a válečného zločince Ottu Skorzenyho.
Jednotka 731 japonské císařské armády prováděla během druhé čínsko-japonské války smrtelné experimenty na lidech a nezanechala žádné přeživší. Tyto experimenty zahrnovaly vivisekci, injekce s pohlavními chorobami maskovanými jako očkování, použití živých lidských „pokusných králíků“ k testování granátů a plamenometů, usmrcení elektrickým proudem, injekce zvířecí krve, vystavení smrtelným úrovním rentgenového záření a znásilnění a nucené těhotenství.
Jednotka 731 také vyvinula metody biologického boje, včetně vypouštění blech nakažených morem nad Čínou, injekční aplikace tyfu a paratyfu do studní a injekční infikace vězňů s různými nemocemi včetně dýmějového moru, cholery, neštovic a botulismu. Válečným zločincům z jednotky 731 byla Spojenými státy udělena tajná imunita výměnou za jejich „odbornosti“. Tuto amnestii poprvé odhalil John Powell v roce 1981. Příslušná dokumentace byla zveřejněna až v roce 2017. Všechny následné americké výzkumy v oblasti bioválky je třeba vnímat v tomto kontextu.
V červenci 1947 byl prezidentem Trumanem podepsán zákon o národní bezpečnosti, který měl údajně zlepšit koordinaci mezi armádou a zpravodajskými službami. Stanovil mimo jiné národní vojenské zařízení, které bude řídit ministr obrany, Národní bezpečnostní radu (NSC) a Ústřední zpravodajskou službu (CIA). Ta by nahradila Office of Strategic Service (OSS, 1942–1945), provozovaný během války jako ekvivalent MI6. Bylo to duchovní dítě Allena Dullese, který vytvořil poradní skupinu šesti mužů, z nichž pět (včetně Williama H. Jacksona a Franka Wisnera) byli investiční bankéři nebo právníci z Wall Street.
Návrh zákona o národní bezpečnosti poskytl Ferdinand Eberstadt (bývalý místopředseda představenstva válečné výroby), který stejně jako jeho dlouholetý spolupracovník James Forrestal byl bývalý investiční bankéř společnosti Dillon, Read & Co. Forrestal byl jmenován prvním americkým ministrem obrany v září 1947. Za vytvoření CIA lobovali bývalí právníci z Wall Street a ředitelé OSS William Donovan a Allen Dulles (který ji později řídil). Podle budoucího výkonného ředitele CIA AB „Buzzyho“ Krongarda celá OSS nebyla ve skutečnosti nic jiného než bankéři a právníci z Wall Street.
Na svém prvním zasedání v prosinci 1947 schválila NSC vytvoření tajné jednotky, Special Procedures Group (SPG), která začala fungovat v březnu 1948 pod vedením Franka Wisnera, který disponoval bezprecedentní mocí díky své pozici v newyorských právních a finančních kruzích. (Před válkou Wisner pracoval v Carter, Ledyard a Milburn, staré advokátní kanceláři Franklina Roosevelta.) Wisner byl architektem programu Bloodstone, jehož prostřednictvím se desítky vůdců nacistických kolaborantských organizací považovaných za užitečné pro politické válčení proti východní Evropě (včetně sabotáží a atentátů), dostalo do USA.
Tolik třetí díl. Zítra se v posledním – tedy čtvrtém – díle dozvíte něco více o tzv. Deep state a o tom, jak se z USA jako rakovina rozšířil po celém světě, přičemž nyní ovládá politiku nejen USA, ale také Evropy.
++++++++++++++++
Čtvrtý a poslední díl seriálu, který má objasnit mnohé z toho co se nyní děje v kontextu poměrně nedávných dějin. Nahlédnutí do časů relativně nedávno minulých nám jasně ukazuje, že ti, kdo nejen ze zákulisí vedli dosud nejhorší válku v dějinách světa, podporovali ji a financovali, nikdy nebyli potrestáni. Naopak, dostali se na vysoké posty a pokračovali tam, kde začali. Dnes jsou na stejných postech již jejich potomci a lze předpokládat, že v jejich případě jablko nepadlo daleko od stromu…
Poslední díl vám prozradí, co je to ve skutečnosti Deep state či chcete-li globalisté, o nichž se stále častěji v souvislosti s probíhajícími ději hovoří. Kdo skutečně vládne světu? Jaké jsou důsledky ovládání světa skrz Deep state řízené USA (CIA, Wall street)? To se dozvíte v posledním díle seriálu….
Neviditelná vláda a bezpečnostní hierarchie v USA po válce vytvořily „nový hluboký aparát“ — někdy označovaný jako Deep state— pomocí kterého soukromí aktéři „využívají stát k instrumentalizaci nebo usnadnění zločinného politického násilí nezbytného k udržení a rozšíření vlivu. Deep state představuje spiknutí na vysoké úrovni mezi klíčovými prvky Wall Streetu, zpravodajskými službami a dalšími vládními agenturami, vojensko-průmyslovým komplexem, policií, nadnárodními korporacemi, think-tanky, nadacemi, médii a akademickou obcí.
Bez ohledu na to, která vláda nominálně velí, Deep state podvrací demokracii a právní stát, aby zajistil, že agendy vládnoucí třídy jsou neustále prosazovány. Přestože mezi různými skupinami a institucemi Deep state dochází k napětí a bojům o moc, nakonec tyto různé třídní frakce mají tendenci se spojovat a sjednocovat kolem určitých základních kontrolních paradigmat a politik pro jejich vzájemný třídní prospěch. Nejvýznamnější zásahy Deep state jsou ve formě „hlubokých událostí“, tj. událostí, které hluboce mění trajektorii politiky a společnosti, ale jejichž původ je nejednoznačný, např. atentát na JFK, 11. září a nyní „Covid-19“. To vše „režíroval“ Deep state.
Vznik Spojených států jako dominantní imperialistické velmoci po roce 1945 vedl k vytvoření „nadnárodního hlubokého systému ovládaného USA, který proměnil trajektorie místní a regionální politiky a nadále se pokouší manipulovat s nimi. Tak došlo ke vzniku „nadnárodního Deep state“.
Začalo to signálním zpravodajstvím a sledovacím systémem Five Eyes. Dohoda UKUSA z roku 1946 (založená na zpravodajské spolupráci z Atlantické charty z roku 1941) byla rozšířena o Kanadu (1948), Norsko (1952) a Dánsko (1954), plus Západní Německo, Austrálii a Nový Zéland (1955). Označení „Five Eyes“, které naznačuje Spojené státy a přední země Commonwealthu, je tedy ve skutečnosti zavádějící, nehledě na formální prohlášení UKUSA z roku 1955: „V tuto chvíli budou za UKUSA považovány pouze Kanada, Austrálie a Nový Zéland, kolaborující země Commonwealthu“. Nadnárodní sledovací systém již integroval několik západoevropských partnerů a byl provozován USA se Spojeným královstvím jako mladším partnerem.
V Deep state fungují dvě úrovně moci, jedna viditelná, druhá skrytá, založené na „Grossraumském předělu mezi hierarchií národního státu a bezpečnostní hierarchií ochranné moci nebo Říše“. Grossraum je koncept nalezený ve spisech nacistického právníka Carla Schmitta a překládá se jako „Velká oblast“, jde o ústřední koncept pro plánovací dokumenty Rady pro zahraniční vztahy z roku 1944 pro poválečný mezinárodní řád, vyjádřený jako hlavní region, který lze vždy rozšířit a zahrnout do něj více zemí.
„Americké zpravodajské a bezpečnostní složky budou vždy přítomny v místních státech, aby zaručily bezpečnost Grossraumu . Jinými slovy, americká bezpečnostní hierarchie by zasáhla, pokud by to bylo „nezbytné“, jako síla veta nebo „moc v nouzi“ nebo to, co Carl Schmitt nazval suverenitou. Mohla by zasáhnout, aby ovlivnila hierarchii národního státu nebo operacemi schopnými manipulovat politiky této hierarchie, nebo v konečné analýze vetovat jejich rozhodnutí nahrazením vůdců dané země.“
Podle Tunandera je tato duální struktura přítomna ve všech státech NATO, což naznačuje, že NATO není jen formální aliance suverénních států, ale také „něco jako neformální superstát USA“.
Důkazy prokazující existenci nadnárodního Deep state se objevovaly jen pozvolna právě proto, že tento systém měl zůstat skrytý. Nicméně vše bylo veřejně odhaleno v roce 1990, kdy se objevila odhalení, že italská vojenská zpravodajská agentura SIFAR od konce 40. let spolupracovala s CIA na zřízení tajné armády v Itálii s krycím názvem „Gladio“ (meč). Není jasné, zda nějaká jiná organizace než CIA nebo MI6 byla schopna povolit operace Gladio.
Tajná armáda Gladio, zdánlivě koordinovaná NATO, byla součástí tajné mezinárodní sítě, která měla teoreticky poskytovat odpor v případě sovětské invaze do západní Evropy. Takové myšlenky nebyly nové: nacistická operace Werwolf (1944) měla za cíl vytvořit buňky odporu, které by operovaly za nepřátelskými liniemi, když Spojenci postupovali Německem. Každý italský premiér věděl o operaci Gladio a jeden z nich, Francesco Cossiga (1978-1979), dokonce tvrdil, že je „hrdý na skutečnost, že dokázali 45 let uchovávat toto tajemství.
Ve zprávě ze 4. května 1948 Kennan v USA navrhuje zřízení ředitelství pro politické válečné operace ministerstvem zahraničí a doporučuje čtyři konkrétní politiky, z nichž jedna zůstává redigována. Mohlo by se stát, že upravená politika se týká zůstávat za armádami? Sám Kennan později uznal svou vlastní roli při vytváření „tajných obranných operací“ na konci čtyřicátých let. Armádní jednotky byly vytvořeny prostřednictvím úzké spolupráce mezi Úřadem pro politickou koordinaci (zřízeným z Kennanovy iniciativy) a pobočkou pro speciální operace MI6 na příkaz Bílého domu.
Účel Gladio pobytových armád se v průběhu času měnil. Po povstáních dělnické třídy ve východním Německu (1953) a Maďarsku (1956) Kennan ve své čtvrté Reithově přednášce (1957) tvrdil, že primárním nebezpečím, které představoval SSSR, nebyla ve skutečnosti vojenská invaze do západní Evropy, ale spíše politická subverze zevnitř místními komunistickými organizacemi řízenými Kremlem.
Toto téma se odrazilo ve zprávě italských ozbrojených sil z roku 1959, která tvrdila, že nebezpečí nepochází ze sovětské vojenské invaze, ale spíše z domácích komunistických skupin. Kennan doporučil, aby byly „polovojenské síly“ rozmístěny jako „jádro hnutí občanského odporu na jakémkoli území, které by mohlo být přemoženo nepřítelem“. „Nepřítel“ zde však ve skutečnosti neměl být sovětský komunismus. Nepřítel byla dělnická třída,ale navenek měl být vyvolán dojem, že se skutečně bojuje proti Sovětskému svazu. Jak píše van der Pijl: „Dokud kapitalistická vládnoucí třída nebude dostatečně silná, aby odvrátila dělnickou třídu, musí být tyto síly drženy v záloze pro případ nouze.“
Ve stejném roce, 1957, bylo operační velení Gladio převedeno z Výboru pro tajné plánování NATO do Výboru pro utajované spojenectví, na který dohlížel vrchní velitel spojeneckých sil USA v Evropě, který byl přímo podřízen Pentagonu. Poté, v roce 1963, stejné velitelské stanoviště zaujal generál Lyman Lemnitzer, který v roce 1962 schválil operaci Northwoods, plán série útoků pod falešnou vlajkou, ze kterých měla být obviněna Kuba, to vše za účelem vyprovokování války. Ačkoli NATO opakovaně popíralo žádosti o svobodu informací na toto téma, zdá se rozumné označit toto období (1957–1963) za období, kdy se operace Gladio přeměnila z údajně obranné vojenské operace v případě sovětské okupace v útočnou operaci proti dělnické třídě, zahrnující terorismus pod falešnou vlajkou.
Program Gladio se v éře po roce 1968 stal de facto kanálem státem podporovaného terorismu, neboť spáchal četné teroristické činy, z nichž byly obviňovány Rudé brigády, včetně únosu a vraždy bývalého premiéra Alda Mora a pěti jeho zaměstnanců. v roce 1978, stejně jako bombardování vlakového nádraží Bologna Centrale v roce 1980, při kterém zahynulo 85 lidí a přes 200 bylo zraněno. Terorismus pod falešnou vlajkou používaný k diskriminaci komunistů lze vysledovat k nacistickému vypálení Reichstagu v roce 1933.
Vincenzo Vinciguerra, neofašista odsouzený za zabití tří italských policistů při bombovém útoku na auto v roce 1972 výbušninou C4 vyvezenou ze skládky zbraní Gladio, během svého procesu v roce 1984 vypověděl, že „existovala skutečná živá struktura, okultní a skrytá, se schopností dávat strategický směr vzpouře. Tato „tajná organizace“ zahrnovala síť komunikací, zbraní a výbušnin a mužů vycvičených k jejich použití.
Její struktura, jak tvrdil Vinciguerra, leží uvnitř samotného státu. V Itálii existuje tajná síla paralelní k ozbrojeným silám, složená z civilistů a vojáků, která byla obviněna z toho, že zabránila skluzu doleva v politické rovnováze země. Dělali to s pomocí oficiálních zpravodajských služeb a politických a vojenských sil. Podobně bývalý šéf italské kontrarozvědky, generál Giandelio Maletti, svědčil v procesu s pravicovými extremisty obviněnými z účasti na masakru na milánském Piazza Fontana v roce 1969: „CIA podle pokynů své vlády chtěla vytvořit italský nacionalismus schopný zastavit to, co viděli jako posun doleva, a pro tento účel možná využili pravicového terorismu.“
Vinciguerra ve svém svědectví z roku 1984 tvrdí:
„Museli jste útočit na civilisty, lidi, ženy, děti, nevinné lidi, neznámé lidi daleko od jakékoli politické hry. Důvod byl celkem jednoduchý. Měli jste donutit tyto lidi, italskou veřejnost, aby se obrátila na stát s žádostí o větší bezpečnost. Přesně to byla role pravice v Itálii. Dala se do služeb státu, který vytvořil strategii příhodně nazvanou „strategie napětí“ do té míry, že musela přimět obyčejné lidi, aby to přijali v každém okamžiku po dobu 30 let, od roku 1960 do poloviny osmdesátých let mohl být vyhlášen výjimečný stav. Lidé by tedy ochotně vyměnili část své svobody za jistotu, že budou moci chodit po ulicích, jet vlakem nebo vstoupit do banky. Toto je politická logika všech bombových útoků. Zůstávají nepotrestáni, protože stát nemůže sám sebe odsoudit.“
Stejná logika obchodování se svobodou za bezpečnost na základě terorismu pod falešnou vlajkou byla zřejmá ve „válce proti terorismu“, stejně jako je tomu v budování státu biologické bezpečnosti „Covid-19“. Italská zkušenost možná vysvětluje, proč jedním z nejbystřejších kritiků obou těchto bezpečnostních paradigmat byl italský filozof Giorgio Agamben.
„Strategie napětí“, v níž byly opakované teroristické činy používány k nastolení autority v atmosféře teroru, se neomezovala pouze na Itálii. Spíše skrytě byly zodpovědné za vlny teroristických útoků v celé západní Evropě, například v Itálii, Španělsku, Německu, Francii, Turecku, Řecku a jinde.“ Byli také přítomni v Turecku. Západní zpravodajské služby a bezpečnostní služby byly zapojeny do organizování strašlivých zločinů spáchaných na civilistech v celé Evropě i mimo ni.
Nejpozoruhodnější na „strategii napětí“ je to, že byla známa nanejvýš jednomu nebo dvěma vládním úředníkům, kteří si skutečně byli vědomi existence programu. Zvolení politici a vládní úředníci zůstali jak slepí, tak bez operativního velení, což dokazuje jinou formu vlády, skrytou veřejnosti, mnohdy i v rámci politického establishmentu. Tato skrytá forma vlády fungovala mimo rámec právního státu, bez demokratického dohledu a kontroly. Odpovědní, včetně mnoha angažovaných nacistů a neofašistů, kteří fakticky vytvořili paralelní evropskou vládu, byli schopni využít značné státní zdroje, bez jakýchkoli omezení, k dosažení jakéhokoli cíle, který považovali za vhodný.
O tom, do jaké míry fenomén sériového vraha od 70. let, plus nárůst střelby na školách od 90. let ve Spojených státech, slouží podobné funkci „strategie napětí“, lze jen spekulovat, za předpokladu, že jednotlivci mohou být naprogramováni tak, aby takové činy provedli. Důkazy z projektu BLUEBIRD CIA (zahájeného v dubnu 1950, přejmenovaného v srpnu 1951 na Projekt ARTICHOKE) naznačují, že je možné zhypnotizovat oběti, aby nevědomky spáchaly vraždu a nastražily bomby, není však známo, zda byly takové techniky použity ve skutečném utajení. Podobný výzkum pokračoval v podprojektu MKULTRA 136, zahájeném v srpnu 1961 a není zřejmý důvod si myslet, že by se zastavil, dokud CIA nezdokonalí techniky pro vytvoření ideálního kandidáta.
Znalcům studené války se sluší, aby ve světle nově vznikajících znalostí týkajících se nadnárodní sítě Deep state, pracující jménem finančního kapitálu, přehodnotili konvenční narativy studené války. Zejména se zdá důležité položit si otázku, zda „studená válka“, termín vynalezený Georgem Orwellem (1945) a zdramatizovaný Walterem Lippmannem (1987), byla něčím víc než propagandou.
Paul Nitze, bývalý viceprezident společnosti Dillon, Read & Co., který se oženil s dcerou finančníka Standard Oil, vystřídal Kennana ve funkci ředitele štábu pro plánování politik ministerstva zahraničí. Nitze významně přispěl k dokumentu NSC-68 (1950), který varuje před údajným „návrhem Kremlu na ovládnutí světa“ a jeho hrozbou pro „samotnou civilizaci“ a obhajuje „uvolnění“ namísto „udržování“. NSC-68 nevysvětlilo, proč by Rusové měli riskovat všechno invazí do západní Evropy. Ignorovala zjištění CIA, že Rusům chybí síla na obsazení kontinentu a jeho udržení. A hrubě to přecenilo velikost sovětského atomového arzenálu. Poskytlo však záminku pro americkou expanzní politiku.
Ve skutečnosti Sovětský svaz nenabízel nic jako hrozbu, kterou maloval Nitze a jeho spolupracovníci z Wall Street. Bolševická revoluce byla od počátku infiltrována zájmy Wall Street, z nichž mnohé měly dokonce společnou adresu (120 Broadway), např. Bankers Club, jednotliví ředitelé Federální rezervní banky v New Yorku, American International Corporation a první bolševický velvyslanec ve Spojených státech Ludwig Martens. Americko-ruským vztahům od té doby dominovaly Morgan a spřízněné finanční zájmy, zejména rodina Rockefellerů, s cílem otevřít nové trhy a převzít kontrolu nad centrálně plánovanou ekonomikou financováním státem schválených oligopolů.
Ve dvacátých a třicátých letech 20. století Sovětský svaz „vytrvale usiloval o Spojené státy“, stejně jako carské Rusko v letech 1905 až 1912 provedlo sérii předeher vůči Spojeným státům a stejně jako Wall Street podporovala bolševika. Revoluce nepřišla z nějakého ideologického důvodu, ale protože viděla možnost otevření nových trhů pro investice. V roce 1922 vydal Kennan biografii otce „železničního magnáta“ Averella Harrimana.
Zástupce velvyslance USA v Rusku proto musel vědět, že Kreml měl úzké vazby s rodinou Harrimanových již více než dvě desetiletí a měl v úmyslu zachovat dobré vztahy. Například, 7 procent ročního úroku ze zbytku a další půjčka ve výši 1 milionu dolarů v letech 1931 až 1943, dohoda, která byla poslušně dodržována i během vrcholu druhé světové války, což Harrimanovi přineslo značný zisk. Harriman byl zase klíčovým architektem americké podpory Sovětskému svazu během války s cílem oslabit nacistické Německo.
V roce 1943 Stalin na znamení dobré vůle západním spojencům rozpustil Kominternu, čímž „rozšířil mezi masy iluzi, že rovnost a bratrství mezi národy jsou slučitelné s přežitím hlavního imperialistického státu. V říjnu 1944 Churchillova nechvalně známá „procentuální poznámka“ na čtvrté moskevské konferenci navrhovala významný vliv pro Stalina ve východní Evropě (90 procent v Rumunsku, 75 procent v Bulharsku, 50 procent v Maďarsku a Jugoslávii, ale pouze 10 procent v Řecku).
Stalin okamžitě souhlasil, zaškrtl poznámku a předal ji zpět Churchillovi. Nevysloveným předpokladem bylo, že Stalin nebude zasahovat do poválečné restabilizace kapitalismu v západní Evropě výměnou za kontrolu východní Evropy. V prosinci 1944 náměstek amerického ministra zahraničí Dean Acheson v memorandu z Řecka napsal: „Národy osvobozených zemí jsou nejhořlavějším materiálem na světě. Jsou násilní a neklidní“; varoval, že „agitace a nepokoje“ mohou vést ke „svržení vlád“. Když však o dva roky později přišlo komunistické povstání v Řecku, Stalin odmítl poslat pomoc, což vedlo k rozkolu Tito-Stalin v červnu 1948.
„Studená válka“ nikdy nebyla o odstrašení Sovětského svazu; spíše šlo o „rozsáhlý přechodný program politické ekonomické rehabilitace imperiálního systému s cílem podvrátit dekolonizaci a zavést globální kapitalistickou disciplínu proti antiimperialistickému odporu. Mezitím v USA byla v 50. letech stvořena rudá hrůza, založená na údajné páté koloně komunismu ve Spojených státech. Jednalo se o strategii k vytvoření veřejné hysterie a spolu s ní i ke zvýšení společenské kontroly.
Stejní američtí kapitalisté, kteří podporovali nacisty, byli také ochotní financovat a dotovat Sovětský svaz, zatímco válka ve Vietnamu probíhala, s vědomím, že Sověti zásobují druhou stranu. Například Ford, který ve 30. letech 20. století postavil první moderní automobilku v Sovětském svazu, také vyráběl nákladní vozy používané Severními Vietnamci k přepravě zbraní a munice pro použití proti Američanům. Ford podporoval obě strany vietnamské války v honbě za ziskem, přesně jako během druhé světové války. V National Suicide Sutton tvrdí: „100 000 Američanů zabitých v Koreji a Vietnamu bylo zabito naší vlastní technologií“:
„Severokorejská armáda o síle 130 000 mužů, která překročila hranici do Jižní Koreje v červnu 1950 a která byla údajně vycvičena a vybavena Sovětským svazem, zahrnovala brigádu sovětských středních tanků T-34 (s americkými závěsy Christie). Dělostřelecké tahače, které táhly děla, byly přímé metrické kopie tahačů Caterpillar. Nákladní vozy byly buď ze závodu Henry Ford-Gorki nebo závodu ZIL. Severokorejské letectvo nechalo postavit 180 letounů Jak v závodech s americkým vybavením Lend-Lease; tyto Jaky byly později nahrazeny MIGy-15 poháněnými ruskými kopiemi proudových motorů Rolls-Royce prodanými do Sovětského svazu v roce 1947.
Ve Vietnamu stejně jako ve druhé světové válce se stále opakuje, že obavy o zisk vždy předcházejí lidský život a národní loajalita neexistuje.
Samuel Huntington na akci u kulatého stolu v roce 1981 připustil, že „studená válka“ byla krycím příběhem používaným k legitimizaci amerického imperialismu: „Možná budete muset prodat intervenci v jiné zemi takovým způsobem, abyste vyvolali mylný dojem, že jde o Sovětský svas, s kým bojujete. To je to, co Spojené státy dělají od dob Trumanovy doktríny“. Skutečným vůdčím principem zahraniční politiky USA je podle Noama Chomského „právo dominovat“, i když se to typicky skrývá v defenzivních termínech: během let studené války se Američané běžně dovolávali „ruské hrozby“, i když Rusové nebyly nikde v dohledu. Bez nových myšlenek je stále vzývána „ruská hrozba“,
Nadnárodní Deep state – „bezpečnostní hierarchie“ vedená Wall Street fungující nad rámec demokratické politiky – byl vždy ochoten uchýlit se k jakýmkoli prostředkům k dosažení svých cílů. Přestože je zapojeno mnoho různých institucí, včetně dalších zpravodajských agentur, břichem toho zvířete je nepochybně CIA, kterou Valentine popsal jako zločinecké spiknutí jménem bohatých kapitalistů, odnož organizovaného zločinu vlády USA a zločineckou organizaci, která korumpuje vlády a společnosti po celém světě. Je to vraždění civilistů, kteří neudělali nic špatného. Vazby mezi CIA, mafií a nadnárodním obchodem s drogami jsou dobře známé.
De Lintův koncept „zpravodajského zločinu“ se týká zločinů spáchaných „temnými aktéry“ v nejvyšších vrstvách moci, kteří pokradmu manipulují s národními bezpečnostními aparáty, aby prosadili programy, z nichž mají užitek, zatímco v případě potřeby způsobí téměř nepředstavitelné škodit ostatním. „Zpravodajská kriminalita 2. typu“ konkrétně odkazuje na aktéry nebo majetek zmocněný zpravodajskými agenturami a patří k nejplodnějším a nejsmrtelnějším typům trestné činnosti v nedávné moderní historii.
Takové zločiny mohou být v určitých případech spáchány v rozsahu, který téměř vzdoruje chápání (zločiny , jako je 9/11), přesto zůstávají „neviditelní“ (kvůli propagandě), nepotrestáni (protože pachatelé stojí nad zákonem) a podhodnoceni akademiky (kteří tvoří součást mocenské struktury). De Lint uvádí řadu zpravodajských zločinů zahrnujících CIA, které stály miliony životů a zničily celé společnosti, od Indonésie a Vietnamu po Chile, Guatemalu a Rwandu.
Prezident Eisenhower povolil během osmi let 104 tajných operací na čtyřech kontinentech, zaměřených především na postkoloniální země, následně prezident Kennedy povolil 163 tajných operací za pouhé tři roky. Šlo například o puč proti Mohammadovi Mosaddeghovi v Íránu v roce 1953 (přes kroky ke znárodnění íránské ropy) a Jacobu Árbenzovi v Guatemale v roce 1954 (po lobování United Fruit Company), atentát na Patrice Lumumbu v Konžské republice v roce 1961, fiasko v Zátoce sviní následované operací Mongoose na Kubě a volební manipulace v Itálii, na Filipínách, v Libanonu, jižním Vietnamu, Indonésii, Britské Guyaně, Japonsku, Nepálu, Laosu, Brazílii, a Dominikánské republice.
Takové operace byly použity k vynucení otevření trhů a vytvoření klientských režimů usnadňujících pronikání západního kapitálu a vyvlastňování pracovních sil. Prokázaly, že Spojené státy jsou skutečně výjimečné, už jen pro svou selektivní schopnost vyjmout samy sebe z pravidla mezinárodního práva (aplikace Schmittiova principu suverénní výjimečnosti na mezinárodní úrovni).
Techniky biologické války propagované jednotkou 731 byly použity Spojenými státy během korejské války v roce 1952, včetně antraxu, moru a cholery, šířených více než tuctem různých zařízení nebo metod. Již v září 1950 si americké letectvo v komuniké stěžovalo, že už není co ničit, a poskytlo vesnici „saturační léčbu“ napalmem, aby vyhnalo několik vojáků. Na Severní Koreu bylo svrženo více bomb než v celém tichomořském dějišti druhé světové války, přičemž zahynulo 10–15 procent populace, což je číslo blízké podílu sovětských občanů zabitých ve druhé světové válce. Poté, co USAF do roku 1953 zdevastovaly všechny velké městské a průmyslové oblasti Severní Koreje, zničily pět vodních nádrží a zaplavily tisíce akrů zemědělské půdy,
McCoy popisuje „obrácenou vlnu“ v globálním trendu k demokracii od roku 1958 do roku 1975, kdy převraty – většinou schválené USA – umožnily vojákům chopit se moci ve více než třech tuctech zemí, což představuje čtvrtinu suverénních států světa. Pro Latinskou Ameriku poskytla speciální školení v mučení, vraždách a politickém potlačování levicových hnutí School of the Americas, centrum americké armády ve Fort Benning ve státě Georgia. Mezi absolventy patřil Leopoldo Galtieri, prezident během argentinské špinavé války (1976–1983), Roberto D’Aubuisson, který trénoval eskadry smrti v Salvadoru, než se stal prezidentem, a panamský diktátor a obchodník s drogami Manuel Noriega.
Tak bylo dovoleno USA pokračovat v metodách Hitlerových SS během studené války. „Nucená zmizení“ byla vytvořena podle vzoru Hitlerovy operace „Noc a mlha“ z roku 1941, v níž byli odbojáři v nacisty okupovaných zemích nuceni „zmizet v noci a mlze“ – je známo, že několik vysoce postavených nacistů našlo útočiště v Chile a Argentině. Generál Augusto Pinochet byl dosazen pučem CIA v roce 1973 v Chile, načež začaly neoliberální experimenty v terapii ekonomickým šokem, založené na principech odvozených z mučících technik CIA. Techniky mučení a výslechů používané v celé Latinské Americe pocházejí z roku 1963 od CIA. Jsou založené na principech odvozených z mučících technik CIA.
V Nikaragui Národní garda vycvičená v USA zmasakrovala obyvatelstvo s brutalitou, kterou si národ obvykle vyhrazuje pro svého nepřítele, přičemž zabila kolem 40 000 lidí. CIA umožnila obchod s kokainem od Contras v Nikaragui (nasazeného k potlačení sandinistické revoluce v roce 1979) ke gangům v Los Angeles, čímž podnítila epidemii cracku.
Mnoho vlád jihovýchodní Asie se také stalo vojenskými diktaturami podporovanými USA, včetně Indonésie, Filipín, Jižní Koreje, Jižního Vietnamu, Tchaj-wanu a Thajska. Jak napsal Samuel Huntington v roce 1965, bylo to způsobeno strachem z revoluce. Prostředky nasazené v boji proti hrozbě revoluce byly brutální: například program strategických osad Taylor-Staley v Jižním Vietnamu vedl k násilnému přesídlení 13 milionů lidí do 12 000 opevněných vesnic, obehnaných ploty z ostnatého drátu a příkopy opevněnými bambusovými hroty. Puč v Indonésii v roce 1965, zorganizovaný s cílem zabránit třetí největší světové komunistické straně dostat se k moci, zabil statisíce lidí (za několik let možná přerostl na dva miliony), když CIA prozradila jména a podrobnosti o členech strany.
Operace Phoenix (1968–1972) byl skrytý program mučení a vražd CIA, který vedl k úmrtí odhadem 20, 000 vietnamských občanů a uvěznění dalších tisíců. Kritici jej popisovali jako „nejmasivnější program politického vraždění od nacistických táborů smrti druhé světové války“, ale vydání Pentagon Papers v roce 1971 od nich odvrátilo pozornost. Kobercové bombardování Vietnamu, Kambodže a Laosu, zahrnující napalm a Agent Orange, způsobilo nevýslovné ztráty na životech a škody na životním prostředí a vytvořilo generace vrozených vad. Americké zbrojení Indonésie v roce 1975 mělo za následek téměř genocidní úroveň zvěrstev v roce 1978.
Existuje mnoho dalších příkladů porušování mezinárodního práva a válečných zločinů sponzorovaných Spojenými státy a Spojeným královstvím, příliš mnoho na to, abychom je zde mohli vylíčit. Mezi ty nejznámější příklady patří:
- Výcvik a podpora Rwandské vlastenecké fronty, jejíž eskadry smrti v roce 1994 připomínaly mobilní jednotky Einsatzgruppen Třetí říše
- Dodávky velkého množství zbraní Turecku v polovině 90. let, aby pomohly rozdrtit kurdský odpor, „zanechávající desítky tisíc zabitých, 2-3 miliony uprchlíků a 3500 zničených vesnic
- Genocidní sankce podle odhadů zabily přes milion Iráčanů, včetně půl milionu dětí
- Podpora invaze Kagame-Museveni a masového zabíjení v Zairu/Konžské demokratické republice, které vedly k největším ztrátám na životech v jediném konfliktu od druhé světové války, ale také dalšímu přístupu ke kobaltu – v oblasti se nachází 60 procent známých světových zásob kobaltu, potřebného pro lithium-iontové baterie (z nichž 30 procent těží ručně dětští dělníci). Kagame se objevil po boku Billa Gatese jako součást panelu na Davosu 2022 na téma „Příprava na příští pandemii“.
- Masivní ničení civilní infrastruktury a zabíjení civilistů během války v Jugoslávii.
- „Preventivní válka“ ve Strategii národní bezpečnosti USA z roku 2002 (poprvé ji použil Hitler k invazi do Norska) k ospravedlnění invaze do Iráku; mučení v zálivu Guantánamo; masakr na náměstí Nisour najatými zbraněmi Blackwater a zločiny zobrazené ve videu Wikileaks „Collateral Murder“ .
- Zničení Libye a změna režimu po návrhu plukovníka Kaddáfího na africkou rezervní měnu a alternativy ke Světové bance a MMF.
- Nekonečné pokusy o rozvrat ve „špinavé válce“ proti Sýrii a proti Íránu.
- Podpora Saúdské Arábie, díky níž odhadem 250 000 civilistů přišlo o život v Jemenu atd., atd…..
Ovšem operace pod falešnou vlajkou nejsou žádnou novinkou. Můžeme je v případě USA vystopovat až do 19. století. A i v poválečné historii jich bylo nepočítaně.
Operace Northwoods, schválená Sborem náčelníků štábů v roce 1962, obsahovala návrhy na všechny druhy útoků pod falešnou vlajkou, které měly za cíl obvinit Fidela Castra a měly být použity jako záminka pro invazi na Kubu. Ty zahrnovaly potopení lodi amerického námořnictva v zálivu Guantánamo, potopení člunů s kubánskými uprchlíky, zinscenování teroristických útoků v Miami a Washingtonu, DC a vytvoření toho, že to vypadalo, jako by Kuba vyhodila do povětří americké dopravní letadlo tím, že letadlo uprostřed nahradilo dronem. -let a tajné vylodění cestujících.
Incident v Tonkinském zálivu v roce 1964 byl prezidentem Johnsonem cynicky používán jako důvod k zahájení leteckých úderů proti Severnímu Vietnamu, které v následujících letech vedly k masovým ztrátám na životech na obou stranách. Johnson byl viceprezidentem za Johna F. Kennedyho, který plánoval stáhnout vojáky z Vietnamu. Po atentátu na Kennedyho v roce 1963 místo toho o dva dny později následovala eskalace amerického závazku ve Vietnamu, pravděpodobně internalizace vzoru převratu, který již zavedla CIA, a postavení Deep state pevně ve vedení amerického politického systému s „viditelným politickým establishmentem“. Od té doby již Deep state řídí americkou politiku bez ohledu na to, kdo aktuálně vládne.
Ve světle výše uvedených důkazů týkajících se zpravodajské kriminality a operací pod falešnou vlajkou pouze záměrně slepí, iracionálně ustrašení a intenzivně propagandou indoktrinovaní jedinci odmítnou uznat možnost, ne-li vysokou pravděpodobnost, že teroristické útoky z 11. září 2001 byly operace pod falešnou vlajkou vedená nadnárodními aktéry Deep state za účelem legitimizace imperialistických válek a zvýšené represe vůči domácímu obyvatelstvu.
Strategie napětí je od 11. září zásadní pro udržení globální populace pod kontrolou. Tato propaganda legitimizovala opakované americké útočné války, destabilizaci regionu severní Afriky a Středního východu a zbavení občanských svobod doma, včetně svévolného zadržování, zvýšeného sledování a mučení. Spouštěcí událostí bylo samotné 11. září, jehož absurdní oficiální vysvětlení je neobhajitelné. Takzvaná „válka proti terorismu“ nejen rozšířila terorismus do mnoha oblastí světa, ale také způsobila, že mnoho lidí žije ve strachu z teroristických útoků.
Oficiální nepřátelé Spojených států souhlasili s příběhem „Válka proti teroru“, protože to znamenalo, že i oni mohli použít teroristickou hrozbu jako záminku pro autoritářství a vytvoření dojmu, že jedinou nadějí je globální forma diktatury.
V období let 2015-2019 došlo k mnoha teroristickým útokům ve Francii, což umožnilo zavedení výjimečného stavu (ovšem ne tak dovoz dalších potenciálních teroristů). V tomto případě ani není „falešná vlajka“ zapotřebí, stačí mít otevřené hranice a vrahy ve své vlastní zemi nadšeně vítat.
Ani Francie nebyla sama, kdo zažil nárůst počtu teroristických útoků v době před Covidem. Mezi útoky v jiných západních státech patřily bombové útoky v Bruselu (březen 2016), útok kamionem na vánoční trh v Berlíně (prosinec 2016), útok na Westminster Bridge (březen 2017), útok kamionem ve Stockholmu (duben 2017), incident v Manchester Areně (květen 2017 ), útok na London Bridge (červen 2017), útok na mešitu Finsbury Park (červen 2017), útok v Barceloně (srpen 2017), střelba v Las Vegas (říjen 2017), masová střelba v Christchurchi a útok u londýnského mostu v roce 2019.
Tyto útoky představují přibližně polovinu všech „velkých teroristických incidentů“ identifikovaných Wikipedií od roku 2015, přičemž většina zbytku se odehrála v Iráku, Sýrii a Afghánistánu, což jsou všechny klíčové oblasti vměšování USA. Jenže právě odtud pocházeli i útočníci, kteří ostatně útoky zdůvodňovali intervencemi vojsk NATO v jejich domovských zemích, resp. v zemích jejich předků.
Pokud bylo zamýšleno potlačit sociální nepokoje tím, že se společnost posune stále dále směrem k policejním státům, toto úsilí selhalo, jak bylo nápadně vyjádřeno vzestupem žlutých vest ve Francii v roce 2018, stejně jako masovými povstáními v Chile a Indii a velkými protesty. Van der Pijl předpokládá, že toto je jeden z klíčových důvodů, proč byla na začátku roku 2020 zatažena „nouzová brzda Covid“. Je skutečně nápadné, že jakmile se paradigma hluboké státní kontroly přešlo z věčné „války proti terorismu“ na biologickou bezpečnost, hlavní teroristické útoky na Západě prakticky ustaly. Bojí se teroristé viru, nebo byly tyto útoky většinou naplánovány a provedeny agenty Deep state?
Konvenční moudrost říká, že nacisté byli poraženi v roce 1945. Přesto potomci bývalých nacistů zůstávají v dnešním světě vlivní. Eugen Schwab byl generálním ředitelem společnosti Escher Wyss, které nacisté udělili zvláštní status (povolení otrocké práce). Jeho syn Klaus v roce 1973 založil Světové ekonomické fórum a chválí svého otce za to, že „převzal mnoho funkcí ve veřejném životě v poválečném Německu“ – facka do tváře západním Němcům jeho věku, kteří v 60. letech protestovali proti pokračování bývalých nacistů v mocenských pozicích.
Schwab Jr. se v roce 2017 na Harvardské škole vlády Johna F. Kennedyho otevřeně chlubil, že jeho mladí globální lídři „ pronikli do kabinetů“ z více zemí. Ale není to jen politika, která byla infiltrována WEF. Bývalí mladí globální lídři zastávají vedoucí pozice v investičních bankách, Big Tech, mainstreamových médiích, think-tancích a mimo ně a byli „uprostřed všeho covidového“.
Günther Quandt byl německý průmyslník a člen nacistické strany, jehož bývalá manželka se v roce 1931 provdala za Josepha Goebbelse. Goebbels později adoptoval jejího syna Haralda. V roce 1937 Hitler jmenoval Quandta vůdcem v obranné ekonomice, což mu umožnilo široce využívat otrockou práci a v roce 1943 založili Quandtovi s podporou SS v Hannoveru „koncentrační tábor vlastněný společností“, kde bylo dělníkům po příjezdu řečeno, že nebudou žít déle než šest měsíců z důvodu expozice jedovatým plynům.
Quantova snacha Johanna byla z matčiny strany vnučkou Maxe Rubnera, který řídil Institut pro hygienu na Univerzitě Friedricha Wilhelma, později spojený s nacistickými eugenickými experimenty. Je proto pozoruhodné, že Johanna Quandt věnovala v letech 2014 až 2022 nadaci Charité 40 milionů EUR na zřízení Berlínského institutu pro výzkum zdraví, do kterého byl v roce 2017 jmenován Christian Drosten (ten začal používat PCR testy pro detekci covid – jeho testy jsou používány v celé EU).
Její dcera, Susanne Klattenová (nejbohatší žena Německa) se v roce 2017 zúčastnila setkání Bilderbergu s Jensem Spahnem, mladým globálním lídrem, který byl v roce 2018 jmenován německým ministrem zdravotnictví. Klattenová také vlastní Entrust (vybraný vládou Spojeného království k výrobě očkovacích pasů), který ji spojuje s agendou biodigitálního sledování „Covid-19“. Mezi další „nacistické miliardářské“ rodiny, které dnes zůstávají vlivné, patří Flick, von Finck, Porsche-Piëch a Oetker.
Michael Chomiak byl ukrajinský nacistický kolaborant; jeho vnučka, Chrystia Freeland, zasedá ve správní radě WEF a je ministryní financí a místopředsedkyní vlády Kanady. V roce 2022, nedlouho poté, co oznámila, že zmrazí bankovní účty kanadských kamioňáků a jejich příznivců, tweetovala obrázek, na kterém drží červenočernou vlajku spojenou s banderovským hnutím na Ukrajině. Stepan Bandera vedl milici, která ve druhé světové válce bojovala po boku nacistů, a protiruský prapor Azov, zřízený během převratu na Ukrajině v roce 2014, otevřeně vystavoval nacistické insignie, dokud se to v červnu 2022 nestalo politicky citlivým.
ZÁVĚR:
Zlověstné znovuobjevení nacistických elementů v současných údajně „liberálních demokraciích“ nabízí přesvědčivé důkazy, že nejhorší elementy Třetí říše nebyly poraženy v roce 1945, ale byly spíše tajně inkubovány v rámci příprav na jejich případný návrat. Základním pilířem toho byla CIA, zřízená Wall Street s ohledem na takovou možnost. Když tedy německý právník Reiner Fuellmich říká: „Znovu bojujeme se stejnými lidmi, které jsme měli svrhnout před 80 lety,“ skuteční zločinci jsou ti na vrcholu celého systému. Stejně jako jejich soukmenovci ve 20. a 30. létech 20. století hledají návrat k absolutní totalitě.
Od svého založení je CIA hnilobou nejen v USA, ale po celém světě. Už 75 let páchá zločiny, na které by byli nacisté hrdí, to vše proto, aby chránila zájmy Wall Street a atlantické vládnoucí třídy – tzv. „Deep state“.
S „Covidem-19“ se však nelze ubránit pocitu, že Deep state to již příliš přehnal. Otisky prstů CIA jsou příliš zřejmé. Například operace psychologické války z roku 2020 byla jasně modelována podle toho, co Klein nazývá „šoková doktrína“, která sahá až k experimentům MKULTRA a snaží se vytvořit momenty kolektivního traumatu, aby se lidé zapojili do radikálního sociálního a ekonomického inženýrství.
Pouze velká trhlina – povodeň, válka, teroristický útok – může vytvořit pole pro razantní změny požadované sociálními inženýry, tj. „poddajné okamžiky, kdy jsme psychologicky neukotveni“, umožňující sociálním inženýrům začít svou práci na přetvoření světa. „Velký reset“, jako je 11. září, byl vytvořen na základě tohoto druhu „velké trhliny“.
Nebo si vezměte otázku roušek, které byly ve většině zemí nařízeny na veřejných místech, mnohdy dokonce i venku tam, kde široko daleko nikdo nebyl. Nemůžeme ignorovat skutečnost, že vězni v zálivu Guantánamo byli nuceni nosit modré chirurgické roušky v rámci mučení (viz titulní obrázek z roku 2002).
Guantánamo Bay je mučící zařízení. Experimenty MKULTRA zjistily, že psychické mučení je mnohem účinnější než fyzické mučení: zejména kombinace smyslové deprivace a bolesti, kterou si sami způsobíte, jsou nejúčinnějšími metodami. Tak se to praktikovalo ve věznici Abu Ghraib v roce 2003. Další fotografie vězňů z Guantánama z roku 2002 ukazují, jak nosí zatemňovací brýle, rukavice, čepice a průmyslové chrániče sluchu (tj. senzorická deprivace) a také roušky.
Navzdory žalostnému stavu vězňů se z fotografií zdá, že neexistuje žádný důvod, proč by si nemohli roušku sundat, tedy kromě strachu z následků. Toto je bolest, kterou si způsobíte sami. Je známo, že nošení roušek vede k „psychologickému a fyzickému zhoršení, stejně jako k mnoha příznakům popsaným jako syndrom vyčerpání vyvolaného rouškou. Tak je to i se společenským tlakem na nošení roušek během „Covid-19“, který v podstatě nutí nositele roušek k sebepoškozování. Jedná se o pokročilou, vysoce účinnou formu psychologické války zaměřenou na prolomení veřejného odporu vůči mnoha zločinným programům najednou.
Bývalý turecký prezident a premiér jednou poznamenal, že Deep state byl skutečným státem a veřejný stát byl pouze ‚náhradním státem‘, nikoli tím skutečným. To nyní platí i pro západní takzvané „liberální demokracie“. Zatímco většina občanů, včetně téměř všech akademiků, zůstává lhostejná k „Deep state“ a plnému rozsahu jeho operací, současnou sociální realitu zásadně určují operace „Deep state“.
Většina lidí skutečně věří, že právě přežili „pandemii“ – která si náhodou vyžádala restrukturalizaci globální politické ekonomie v zájmu atlantické vládnoucí třídy – a mnozí budou tento návrh vehementně hájit. Realita však je, že tito lidé jsou oběťmi největší psychologické válečné operace v historii, která sahá od propagandy vojenské úrovně až po techniky psychologického mučení. Není divu, že mocní nyní chtějí cenzurovat internet.
Jakmile bude realita toho, co se děje, široce pochopena – a probudí se i větší část oněch 90% spících, zdá se nevyhnutelné, že dlouhé „století zotročení“ Wall Street bude konečně ukončeno.
Zdroje – 4 články:
Agamben, Giorgio. 2021. Kde jsme teď? Epidemie jako politika . Lanham, MD: Rowman a Littlefield.
Ahmed, Nafeez Mosaddeq. 2012. „Kapitalismus, skryté akce a státní terorismus: K politické ekonomii dvojího státu.“ In: Eric Wilson (ed.), The Dual State: Parapolitics, Carl Schmitt, and the National Security Complex , 171-192. Abingdon: Routledge.
Amnesty International. 2013. „Budu další? Útok amerických dronů v Pákistánu . Londýn: Amnesty International Publications. https://www.amnestyusa.org/files/asa330132013en.pdf
Amnesty International. 2020. „Naše poslední prosba k Obamovi, aby uzavřel Guantánamo.“ Amnesty International , 18. května. https://www.amnesty.org.uk/our-final-plea-obama-close-guantanamo
Anderson, Perry. 2017. Americká zahraniční politika a její myslitelé . Londýn a New York: Verso.
Anderson, T. 2016. Špinavá válka proti Sýrii: Washington, změna režimu a odpor . Montreal: Globální výzkum.
Armstrong, Charles K. 2009. „Zničení a přestavba Severní Koreje, 1950-1960.“ The Asia-Pacific Journal 7(1): 1-9. https://apjjf.org/-Charles-K.-Armstrong/3460/article.html
Bernays, E. 1928. Propaganda . New York: H. Liveright.
Biddiscombe, Alexander Perry. 1998. Werwolf! Historie nacionálně socialistického partyzánského hnutí, 1944-1946 . Toronto: University of Toronto Press.
Blum, W. 2006. Rogue State: Průvodce jedinou světovou supervelmocí . Londýn: Zed Books.
Bode, Emma a Brigitte Fehlau. 2008. „Mlčení Quandtů: Historie bohaté německé rodiny.“ The World Socialist Website , 29. listopadu. https://www.wsws.org/en/articles/2008/11/quan-n29.html
Botts, Joshuo. 2006. „Není co hledat a… není co bránit“: Základní hodnoty a americká zahraniční politika George F. Kennana, 1938-1993. Diplomatická historie 30 (5): 839-866.
Braithwaite, Rodric. 2018. Armagedon a Paranoia: Nukleární konfrontace od roku 1945 . Oxford: Oxford University Press.
Broudy, Daniel a Valerie Kyrie. 2021. „Syllogistické uvažování demystifikuje důkazy o složkách vakcíny COVID-19.“ International Journal of Vaccine Theory, Research, and Practice 2(1):149-171. https://ijvtpr.com/index.php/IJVTPR/article/view/32/66
Hnědá, Ellen. 2016. „Proč musel Kaddáfí odejít: Africké zlato, ropa a výzva pro monetární imperialismus.“ The Ecologist , 14. března. https://theecologist.org/2016/mar/14/why-qaddafi-had-go-african-gold-oil-and-challenge-monetary-imperialism
Brüggemeier, Franz-Josef, Mark Cioc a Thomas Zeller (eds.). 2005. Jak byli nacisté zelení? Příroda, životní prostředí a národ ve Třetí říši. Atény: Ohio University Press.
Butz, Tim, Winslow Peck a Doug Porter. 1974. „Trendy.“ Counter-Spy Magazine 2(1):5-6.
Carter, AB, Deutsch, J. a Zelikow, P. 1998. „Katastrofický terorismus: Řešení nového nebezpečí.“ Foreign Affairs 77(6):80-94.
Cavanagh, John. 1980. „Dulles Papers odhalují poradenskou síť CIA.“ Předchůdce , 29. dubna. http://www.namebase.net:82/campus/consult.html
Chomsky, Noam. 2006. Failed States: The Abuse of Power and the Assault on Democracy . New York: Metropolitan Books.
Chomsky, Noam. 2007. Hegemonie or Survival: America’s Quest for Global Dominance . New York: Henry Holt.
Chomsky, Noam. 2008. „Úmyslná nevědomost a její použití.“ In: Anthony Arnove (ed.), The Essential Chomsky, 300-324. New York a Londýn: The New Press.
Chomsky, Noam. 2012. „Týden, kdy se svět zastavil: Kubánská raketová krize a vlastnictví světa.“ TomDispatch , 15. října. https://chomsky.info/20121015/
Claudin, Fernando. 1975. Komunistické hnutí: Od Kominterny ke Kominformu , přel. B Pearce a F. MacDonagh. Harmondsworth: Tučňák.
Colás, Alex. 2012. „Žádná třída! Komentář k americké síle Simona Bromleyho a vyhlídkám na mezinárodní pořádek . Cambridge Review of International Affairs 25(1):39-52.
Corbette, Jamesi. 2014. „Století zotročení: Historie Federálního rezervního systému.“ Corbettova zpráva , 6. července. https://www.corbettreport.com/federalreserve/
Corbette, Jamesi. 2018. „Epizoda 348 – Spiknutí z první světové války – Část druhá: Americká fronta.“ Corbettova zpráva , 19. listopadu. https://www.corbettreport.com/episode-348-the-wwi-conspiracy-part-two-the-american-front/
Corbette, Jamesi. 2020. „Kdo je Bill Gates?“ Corbettova zpráva , 1. května 2020. https://www.corbettreport.com/gates/
Corbett, Kevin P. 2021. „Nacifikace“ NHS. The Light Paper , 7. srpna. https://thelightpaper.co.uk/assets/pdf/Light-12h.pdf
Costigliola, Frank. 1997. „Neustálý tlak na penetraci: Gender, patologie a emoce ve formování studené války George Kennana.“ In: Lori Lyn Bogle (ed.), Studená válka, svazek 2: Plánování národní bezpečnostní politiky od Trumana po Reagana a od Stalina po Gorbačova, 113-144. New and London: Routledge.
Craig, Campbell a Fredrik Logevall. 2012. Americká studená válka: Politika nejistoty . Cambridge, Mass: Harvard University Press.
David, Saul. 2015. „Odsoudila Británie Lusitánii k záhubě?“ Historie Extra , 22. května. https://www.historyextra.com/period/first-world-war/did-britain-doom-the-lusitania/
Davisi, Iaine. 2018. „Operace Gladio – tvrdý důkaz vládou podporovaného terorismu pod falešnou vlajkou.“ In This Together , 12 May. https://in-this-together.com/operation-gladio-false-flag-evidence/
Davisi, Iaine. 2021a. Pseudopandemické. Nová normální technokracie . Spojené království: Amazon.
Davisi, Iaine. 2021b. „Nová normální diktatura Spojeného království.“ UK sloupec , 14. prosince. https://www.ukcolumn.org/article/the-uk-new-normal-dictatorship
Davisi, Iaine. 2022. „Technokracie: operační systém pro nový mezinárodní řád založený na pravidlech.“ Neomezený Hangout , 22. února. https://unlimitedhangout.com/2022/02/investigative-reports/technocracy-the-operating-system-for-the-new-international-rules-based-order-1/
Desmet, Matyáš. 2022. Psychologie totality . White River Junction, Vermont a Londýn: Chelsea Green Publishing.
Dyer, Owene. 2002. „Zacházení s vězni je ‚na hranici mučení‘, říká Charity.“ BMJ 324(7331):187. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1122119/
Ehret, Matthew. 2021. „Oživení nacistické zdravotní péče napříč pěti očima: Zabíjení zbytečných jedlíků a Bidenův návrh zákona na pomoc při COVID.“ OffGuardian , 16. března. https://off-guardian.org/2021/03/16/nazi-healthcare-revived-across-the-five-eyes-killing-useless-eaters-and-bidens-covid-relief-bill/
Engdahl, F. William. 2022. „Davos and the Purloined Letter Conspiracy.“ SOTT , 16. února. https://www.sott.net/article/464568-Davos-and-the-Purloined-Letter-Conspiracy
Epp, R. 2017. „Zvládnutí záhad diplomacie: Karel Marx jako mezinárodní teoretik.“ Socialistická studia 12(1):78-96.
Felton, Mark. 2009. Japonské gestapo: Vražda, chaos a mučení ve válečné Asii . Knihy pera a meče.
Fromm, Erich. 1942. Strach ze svobody . Londýn, Kegan Paul.
Fukuyama, F. 1989. „Konec dějin?“ Národní zájem 16 (léto): 3-18.
Fumento, Michaeli. 2010. „Proč WHO předstírala pandemii.“ Časopis Forbes , 5. února. https://evidencenotfear.com/why-the-who-faked-a-pandemic-forbes/
Ganser, Daniele. 2005. Tajné armády NATO. Operace Gladio a terorismus v západní Evropě . Londýn a New York: Frank Cass.
Gill, Leslie. 2004. The School of the Americas. Vojenský výcvik a politické násilí v Americe . Durham, NC: Duke University Press.
Glaberman, M. a S. Faberovi. 2002. „Zpět do budoucnosti: Marxův trvalý význam.“ Kritika: Journal of Socialist Theory 30(1):167-177.
Griffin, David Ray. 2005. Zpráva Komise z 11. září: Opomenutí a zkreslení . Northampton, MA: Olive Branch.
Hrubý, Terry. 2019. „Tajná pátrání CIA po kontrole mysli: Mučení, LSD a ‚hlavní jed‘.“ NPR, 9. září. https://www.npr.org/2019/09/09/758989641/the-cias-secret-quest-for-mind-control-torture-lsd-and-a-poisoner-in-chief
Haywarde, Tim. 2020. „Peer Review vs. Trial by Twitter.“ Tim Hayward , 8. března. https://timhayward.wordpress.com/2020/03/08/peer-review-vs-trial-by-twitter/
Herman, Edward S. a David Peterson. 2014. Trvalé lži: Rwandská genocida v systému propagandy, 20 let poté . Spojené státy: CreateSpace.
Hett, Benjamin Carter. 2014. Spálení Říšského sněmu: Vyšetřování trvalého tajemství Třetí říše . Oxford: Oxford University Press.
Hitler, Adolf. 1969. Mein Kampf , přel. Ralph Mannheim. New York: Houghton Mifflin.
Hoffmann, Stanley, Samuel P. Huntington, Ernest R. May, Richard N. Neustadt a Thomas C. Schelling. 1981. „Vietnam přehodnocen.“ Mezinárodní bezpečnost 6(1):3-26. https://doi.org/10.2307/2538527
Hughes, David A. 2015. „Unmaking a Exception: A Critical Genealogie of US Exceptionalism.“ Přehled mezinárodních studií 41(3):527 – 551. https://doi.org/10.1017/S0260210514000229
Hughes, David A. 2020. „Pravda 11. září a ticho IR disciplíny.“ Alternativy 45(2):55-82. https://doi.org/10.1177/0304375419898334
Hughes, David A. 2021. „Nepoložené otázky: 11. září a Akademie.“ Britský sloupek , 12. října. https://www.ukcolumn.org/video/propaganda-and-the-911-global-war-on-terror-dr-david-hughes
Hughes, David. A. 2022. „Vakcíny proti COVID-19“ pro děti ve Spojeném království: Příběh korupce podniků.“ International Journal of Vaccine Theory, Practice, and Research 2(1):209-247. https://doi.org/10.56098/ijvtpr.v2i1.35
Hughes, David A. 2022b. Recenze knihy: William De Lint (2021) Blurring Intelligence Crime: A Critical Forensics. Singapur: Springer .” International Journal for Crime, Justice and Social Democracy 11(1):242-256.
Huntington, Samuel P. „Politický vývoj a politický úpadek.“ Světová politika 17(3):386-430. https://doi.org/10.2307/2009286
Hylan, John F. 1922. „Neviditelná vláda“. Brotherhood of Locomotive Engineers Journal 56(7-12): 659-716. https://archive.org/details/locomotiveengin00usgoog
Jacobsen, Annie. 2014. Operace Paperclip: Tajný zpravodajský program, který přivedl nacistické vědce do Ameriky . Malý, Brown a společnost.
Jong, David de. 2022. Nacističtí miliardáři. Temná historie nejbohatších německých dynastií . Londýn: William Collins.
Judte, Tony. 2007. Poválečná: Historie Evropy od roku 1945 . Londýn: Pimlico.
Kaye, Jeffrey S. 2017. „Úředník ministerstva spravedlnosti vydal dopis o přijetí americké amnestie japonských válečných zločinců z jednotky 731.“ Medium.com , 14. května. https://medium.com/@jeff_kaye/department-of-justice-official-releases-letter-admitting-us-amnesty-of-unit-731-war-criminals-9b7da41d8982
Kaye, Jeffrey. 2018. „ODHALO: Dlouho potlačovaná oficiální zpráva o americkém biologickém boji v Severní Koreji“ Povstalecká zpravodajská služba , 20. února. https://medium.com/insurge-intelligence/the-long-suppressed-korean-war-report-on-us-use-of-biological-weapons-released-at-last-20d83f5cee54
Kennan, George. 1946. „Dlouhý telegram“, 22. února. Digitální archiv programu historie a veřejné politiky , Správa národních archivů a záznamů, Oddělení státních záznamů (skupina záznamů 59), Centrální desetinná kartotéka, 1945-1949, 861.00/2-2246. https://digitalarchive.wilsoncenter.org/document/116178.pdf
Kennan, George [jako „X“]. 1947. „Zdroje sovětského chování“. Foreign Affairs 25(4):566-582.https://www.foreignaffairs.com/articles/russian-federation/1947-07-01/sources-soviet-conduct
Kennan, George. 1948. „Memorandum štábu pro plánování politiky“, 4. května. Úřad historika, ministerstvo zahraničí USA. https://history.state.gov/historicaldocuments/frus1945-50Intel/d269
Kennan, George. 1957. „Rusko, atom a Západ.“ Reithova přednáška. BBC , 1. prosince. https://www.bbc.co.uk/sounds/play/p00hg1nb
Kennan, George. 1985. „Morálka a zahraniční politika“. Foreign Affairs 64(2):205-18. https://www.foreignaffairs.com/articles/united-states/1985-12-01/morality-and-foreign-policy
Kisielinski, Kai, Paul Giboni, Andreas Prescher, Bernd Klosterhalfen, David Graessel, Stefan Funken, Oliver Kempski a Oliver Hirch. 2021. „Je maska, která zakrývá ústa a nos, bez nežádoucích vedlejších účinků při každodenním používání a bez potenciálních rizik?“ International Journal of Environmental Research and Public Health 18(8):4344. https://www.mdpi.com/1660-4601/18/8/4344/htm
Kinzer, Stephen. 2014. Bratři. John Foster Dulles, Allen Dulles a jejich tajná světová válka . New York: Henry Holt & Company.
Kissinger, Henry. 1957. Jaderné zbraně a zahraniční politika . New York: Rada pro zahraniční vztahy.
Klein, Naomi. 2007. The Shock Doctrine: The Rise of Disaster Capitalism . New York: Metropolitan Books.
Lane, Barbara Miller a Leila J. Rupp. 1978. Nacistická ideologie před rokem 1933: Dokumentace . Austin: University of Texas Press.
Lasswell, HD 2002. Analýza politického chování. Abingdon: Routledge.
Lint, Willem Bart de. 2021. Rozmazaný zpravodajský zločin: Kritická forenzní analýza . Singapur: Springer.
Lippmann, Walter. 1987. „Studená válka.“ Foreign Affairs 65(4):869-884.
Maddox, JD 2015. „Jak zahájit válku: Osm případů strategické provokace.“ Narrative and Conflict: Explorations of Theory and Practice 3(1):66–109.
Marcon, Federico. 2021. „Pátrání po japonském fašismu: Historiografický přehled.“ In: Giovanni Bulian a Silvia Rivadossi (eds.), Itineráře antropologa. Studie na počest Massima Raveriho , 53–86. Benátky: Edizioni Ca‘ Foscari. https://edizionicafoscari.unive.it/media/pdf/books/978-88-6969-528-5/978-88-6969-528-5-ch-04.pdf
McCauley, Martin. 2016. Počátky studené války 1941-1949 . Abingdon: Routledge.
McCoy, Alfred. 2007. Otázka mučení: Výslech CIA, od studené války po válku proti terorismu . New York: Henry Holt and Company.
McCoy, Alfred. 2015. „Skutečný americký výjimečnost.“ Truthdig , 15. února. https://www.truthdig.com/articles/the-real-american-exceptionalism/
Mearsheimer, John. 2015. „Příčiny a důsledky ukrajinské krize“. University of Chicago UnCommon Core prezentace pro absolventy, 4. června. https://www.youtube.com/watch?v=x0PPaqnReu8
Objektiv médií. 2004. „Pohřbívání genocidy — Program OSN „Ropa za potraviny“. Objektiv médií , 23. dubna. https://www.medialens.org/2004/burying-genocide-the-un-oil-for-food-programme/
Miller, Mark Crispin. 2021. „Mistrovské dílo propagandy.“ Perspectives on the Pandemic XVII, ed. Francis Karogodins. https://odysee.com/@WanderingCitizen:7/2020-A-Propaganda-Masterpiece-Perspectives-on-the-Pandemic-XVII:d ?
Miscamble, Wilson D. 1993. George F. Kennan a vytváření americké zahraniční politiky, 1947-1950 . Princeton: Princeton University Press.
Moise, Edwin E. 1996. Tonkinský záliv a eskalace vietnamské války . University of North Carolina Press.
Morgenthau, Hans. 1962. „The Corruption of Patriotism“, in Decline of Democratic Politics The Decline of Democratic Politics . Chicago: University of Chicago Press.
Mueller, John a Mark Stewartovi. 2016. Chasing Ghosts: The Policing of Terrorism . Oxford: Oxford University Press.
Norton-Taylor, Richard. 2010. „Není to tak tajné: Dohoda v srdci britsko-americké zpravodajské služby.“ The Guardian , 25. června. https://www.theguardian.com/world/2010/jun/25/intelligence-deal-uk-us-released
Pozorovatel, The. 2013. „Otevřený dopis od bývalých vězňů z Guantánama.“ The Observer , 4. května. https://www.theguardian.com/world/2013/may/04/open-letter-former-guantanamo-prisoners
Orene, Ido. 2002. Naši nepřátelé a USA: Americké soupeření a vytváření politologie . New York: Cornell University Press.
Orwell, Georgi. 1945. „Ty a atomová bomba.“ Tribuna , 19. října. https://www.orwell.ru/library/articles/ABomb/english/e_abomb
Pechatnov, VO 2003. „Mise Averella Harrimana do Moskvy.“ The Harriman Review (červen): 1.–47. https://academiccommons.columbia.edu/doi/10.7916/d8-sa32-2490
Pijl, Kees van der. 2014. Disciplína západní nadvlády. Modes of Foreign Relations and Political Economy, Vol. III . Londýn: Pluto Press.
Pijl, Kees van der. 2020. „Zdravotní nouze nebo zabavení moci? Politická ekonomie Covid-19.“ Nová studená válka , 27. dubna. https://newcoldwar.org/health-emergency-or-seizure-of-power-the-political-economy-of-covid-19/
Pijl, Kees van der. 2022. Stav nouze. Udržování globální populace pod kontrolou . Atlanta, GA: Clarity Press.
Polyakova, K. 2021. „Musí mít lékaři vakcínu proti Covid-19?“ BMJ 372:n810. https://doi.org/10.1136/bmj.n810
Projekt pro nové americké století. 2000. „Obnova americké obrany: strategie, síly a zdroje pro nové století.“ http://www.informationclearinghouse.info/pdf/RebuildingAmericasDefenses.pdf
Pugliese, Davide. 2017. „Dědeček Chrystie Freelandové byl skutečně nacistický kolaborant – tolik k ruské dezinformaci.“ Ottawa Citizen , 8. března. https://ottawacitizen.com/news/national/defence-watch/chrystia-freelands-granddad-was-indeed-a-nazi-collaborator-so-much-for-russian-desinformation
Quigley, Carroll. 1966. Tragédie a naděje . New York: The Macmillan Company.
Rancourt, Denis, Marine Baudin a Jérémie Mercier. 2021. Povaha katastrofy veřejného zdraví v USA z éry COVID na základě úmrtnosti ze všech příčin a socio-geoekonomických a klimatických dat.“ Denis Rancourt , 21. října. https://denisrancourt.ca/uploads_entries/1635189453861_USA ACM do roku 2021 – článek—-12d.pdf
Rever, Judi. 2018. In Chvála krve: Zločiny rwandské vlastenecké fronty . Toronto: Random House Canada.
Richter, Filip. 2017. „Temná stránka skvělé společnosti: Vazby BMW na Třetí říši.“ Želví garáž , 15. června. https://turtlegarage.com/cars/the-dark-side-of-a-great-company-bmw-and-the-third-reich/
Rosenberg, Carol. 2021. „Odvolání prvních vězňů z Guantánama.“ The New York Times , 3. května.https://www.nytimes.com/2021/05/03/insider/first-guantanamo-prisoners.html
Ross, Colin A. 2006. Lékaři CIA. Porušování lidských práv americkými psychiatry . Richardson, TX: Manitou Communications, Inc.
Sanchez-Sibony, Oscar. 2014. „Capitalism’s Fellow Travel: Sovětský svaz, Bretton Woods a studená válka, 1944-1958.“ Srovnávací studie ve společnosti a dějinách 56 (2): 290-319.
Sanderson, Henry. 2019. „Kongo, dětská práce a vaše elektrické auto.“ Financial Times , 7. července.https://archive.ph/6xybI#selection-1765.0-1765.41
Schlesinger Jr., Arthur M. 2002 [1965]. Tisíc dní: John F. Kennedy v Bílém domě . Boston a New York: Houghton Mifflin Company.
Schmitt, Carl. 2005. Politická teologie: čtyři kapitoly o konceptu suverenity. Chicago: University of Chicago Press.
Schwab, Klaus. 2021. Kapitalismus stakeholderů. Globální ekonomika, která pracuje pro Progress, People and Planet . Hoboken, NJ: John Wiley & Sons, Inc.
Schwab, Klaus a Thierry Malleret. 2020. Covid 19: Velký reset . Ženeva: Světové ekonomické fórum.
Scott, Peter Dale. 1996. Hluboká politika a smrt JFK . Berkeley: University of California Press.
Scott, Peter Dale. 2004. Drogy, ropa a válka: Spojené státy v Afghánistánu, Kolumbii a Indočíně . Lanham: Rowman a Littlefield.
Scott, Peter Dale. 2017. Americký hluboký stát. Velké peníze, velká ropa a boj za americkou demokracii . Lanham, MD: Rowman & Littlefield.
Scott, Peter Dale a Jonathan Marshall. 1998. Kokainová politika: Drogy, armády a CIA ve Střední Americe . Berkeley: University of California Press.
Shoup LH a Minter W (1977) Imperial Brain Trust: Rada pro zahraniční vztahy a zahraniční politiku Spojených států . New York: Monthly Review Press.
Simpson, Christopher. 2014. Blowback. Americký nábor nacistů a jeho destruktivní dopad na naši domácí a zahraniční politiku . Spojené státy: Open Road Media.
Staudenmaier, Peter. 2011. „Fašistická ekologie: ‚Zelené křídlo‘ nacistické strany a její historické předchůdce.“ In: Janet Biehl a Peter Staudenmaier (eds.), Ecofascism Revisited: Lessons from the German Experience , 13–42. Porsgrunn: New Compass Press. https://epublications.marquette.edu/cgi/viewcontent.cgi
Steil, Benne. 2018. Marshallův plán: Úsvit studené války . Oxford: Oxford University Press.
Stone, IF 1998. Skrytá historie korejské války . Boston a Toronto: Little, Brown & Co.
Sutton, Anthony C. 1972. Národní sebevražda: Vojenská pomoc Sovětskému svazu . New Rochelle, NY: Arlington House.
Sutton, Anthony C. 2011 [1974]. Wall Street a bolševická revoluce . West Hoathly: Clairview.
Sutton, Anthony C. 2016 [1976]. Wall Street a vzestup Hitlera . West Hoathly: Clairview.
Výzkum švýcarské politiky. 2021. „WEF a pandemie.“ Swiss Policy Research , říjen. https://swprs.org/the-wef-and-the-pandemic/
Trento, Joseph J. 2001. Tajná historie CIA . New York: Základní knihy.
Trockij, Leon. 1977 [1938]. Přechodný program pro socialistickou revoluci . New York: Pathfinder.
Tunandr, Ola. 2016. „Duální stav: Případ Švédska.“ In: Eric Wilson (ed.), The Dual State: Parapolitics, Carl Schmitt, and the National Security Complex , 171-192. Abingdon: Routledge.
Valentine, Douglas. 2017. CIA jako organizovaný zločin. Jak nelegální operace kazí Ameriku a svět . Atlanta, Ga: Clarity Press.
Wiliford. Jindřich. 2008. Mocný Wurlitzer. Jak CIA hrála Ameriku . Cambridge, Massachusetts a Londýn: Harvard University Press.
Williams, William Appleman. 1992. A William Appleman Williams Reader , ed. Henry W. Berger. Chicago: Ivan R. Dee.
Wood, Patriku. 2018. Technokracie: Těžká cesta ke světovému řádu . Mesa, AZ: Coherent Publishing.
Wood, Patriku. 2019. „Den 7: Čína je technokracie.“ Technokracie Novinky a trendy . https://www.technocracy.news/day-7-china-is-a-technocracy/ .
Woodworth, Elizabeth a David Ray Griffinovi. 2022. „Nejlepší důkaz“ v rozporu s oficiálním postojem k 11. září: Odhalené výňatky z 11. září: Vyšetřování mezinárodního revizního panelu .“ Propaganda v centru pozornosti , 21. května.https://propagandainfocus.com/the-best-evidence-contradicting-the-official-position-on-9-11-excerpts-from-9-11-unmasked-an-international-review-panel-investigation/
Yeadon, Glen a John Hawkins. 2008. Nacistická hydra v Americe. Potlačené dějiny jednoho století . Joshua Tree, Kalifornie: Progressive Press.
AUTOR: David A. Hughes
Překlad: Slovanka/Necenzurovaná Pravda
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi