Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
ČESKO: Bylo by to riskantní otevření Pandořiny skříňky, říká Miroslav Kalousek ke kauze sporu o majetek rodiny z Lichtenštejnska a České republiky. Rozhodnutí by mělo být ponecháno nezávislému soudu. Politická řešení podle jeho názoru nikdy nemohou být úplně spravedlivá.
Bývalý člen Poslanecké sněmovny Miroslav Kalousek a bývalý předseda TOP 09 se na sociální síti X vyjádřil ke sporu lichtenštejnské rodiny s Českou republikou o vrácení jejich majetku. „Zcizení dvou největších šlechtických majetků po druhé světové válce, hlubockých Schwarzenbergů a Lichtensteinů, patří bezesporu k temným momentům naší historie,“ uvedl svůj příspěvek Kalousek.
Jedná se například o zámky v Lednicích a Valticích. Lichtenštejnové doposud u českých soudů neuspěli. O své majetky přišla rodina na základě Benešových dekretů pro kolaboraci s nacistickou okupační mocí.
Datum 25. února 1948 stanovené v roce 1991 zákonem pro restituce však považuje za rozhodné a neprolomitelné. „V těžké a komplikované politické diskusi bylo však v r. 1991 zákonem stanoveno pro restituce rozhodné datum 25. 2. 1948. Podle mého názoru je politickým rozhodnutím neprolomitelné,“ napsal.
Pokud by se tento spor začal zvažovat, mohlo by to podle jeho názoru dát prostor pro otevření i dalších kontroverzních případů před rokem 1948. Rozhodnutí o tom, komu patří náhrada za křivdu, náleží podle jeho názoru nezávislému soudu, nikoli politické reprezentaci. „O tom, zda někomu z tohoto období náleží náhrada za způsobenou křivdu, může rozhodnout jen nezávislý soud, ne už ta či ona politická reprezentace. Ponechme proto tato rozhodování na soudech a nesnažme se o subjektivní politická řešení, která nikdy nemohou být stoprocentně spravedlivá,“ vyzval Kalousek.
Konfiskace dvou největších šlechtických majetků po druhé světové válce, hlubockých Schwarzenbergů a Liechtensteinů patří bezesporu k temným momentům naší historie.
V těžké a komplikované politické diskuzi bylo však v r.1991 zákonem stanoveno pro restituce rozhodné datum…— Miroslav Kalousek🇺🇦🇨🇿 (@kalousekm) November 7, 2023
Někteří členové politické reprezentace nedávno podpořili návrh lichtenštejnské rodiny na řešení sporu. Rodina požaduje vytvoření společného fondu, kam by český stát vlastnická práva na požadované majetky převedl. Fond by pak řídila správa s českými i lichtenštejnskými členy. Toto řešení podporuje i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Návrh dále přivítal i bývalý ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL).
Sám prezident České republiky Petr Pavel na začátku října uvedl, že tento spor řešil se soudkyní Evropského soudu pro lidská práva Kateřinou Šimáčkovou, přičemž ta po setkání uvedla, že Pavel jí prozradil, že by „bylo nejlepší uzavřít dohodu“.
Pavlovo nadělování Lichtenštejnům končí ještě hůř, než se čekalo
Ne. Žádná dohoda nepřichází v úvahu. Čeští politici mají jasno, jak by stát měl naložit s návrhem knížecí rodiny Lichtenštejnů o zastavení soudů a smírného řešení. V anketě serveru ParlamentníListy.cz mezi politiky napříč spektrem až na jedinou výjimku odmítají, aby Česko přistoupilo na návrh mimosoudního vyrovnání. Dokonce i představitel tradičně proevropské strany, europoslanec Mikuláš Peksa z Pirátů, návrh důrazně odmítá.
ParlamentníListy.cz opakovaně upozorňují na některé kontroverzní aspekty letitého sporu českého státu s rodem Lichtenštejnů, kteří desítky let neúspěšně usilují o vrácení svých někdejších majetků, převážně na jižní Moravě a i finanční odškodnění.
Již na konci srpna roku 2020 naše redakce připomněla některá historická fakta, která jsou dostupná ve veřejném prostoru. Tehdy se rovněž v médiích objevily názory, že bychom knížecí rodině měli majetky vrátit, protože prý s Hitlerem nespolupracovala.
V článku jsme citovali zjištění historiků o tom, že Lichtenštejnové například věnovali značné finanční obnosy obávané nacistické jednotce Waffen SS anebo posílali „vůdci“ blahopřejný telegram k mnichovské dohodě, která de facto zlikvidovala samostatnou Československou republiku.
Nyní je tématem návrh smírného řešení, který by zastavil veškeré majetkové i finanční nároky Lichtenštejnska. Mezi prvními na to upozornily opět ParlamentníListy.cz a dnes se tomu již věnuje většina médií. Jde o návrh vzniku společného fondu, do kterého by byly vloženy požadované majetky, a Česko by údajně mělo podíl na jejich správě. Právníci takovou variantu cupují.
Jak se k tomuto návrhu na mimosoudní vyrovnání České republiky s Lichtenštejny, které knížecí rodina s podporou prezidenta Petra Pavla navrhuje, stavějí čeští politici? V anketní otázce jsme připomněli, že někteří právní experti mají vážné pochyby a varují před prolomením Benešových dekretů.
Ukazuje se, že řešení, které navrhuje Lichtenštejnsko, nemá podporu ani ve vládních kruzích. Jediný pozitivní hlas zazněl z KDU-ČSL.
„Dekrety jsou nedotknutelné. Politicky zasahovat do rozhodování soudu je nepřijatelné,“ sdělil ParlamentnímListům.cz poslanec ODS Karel Krejza.
Opačný názor má europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. „Beru to jako dobrý nápad na ukončení vleklých sporů mezi Lichtenštejny a Českou republikou, který může být ve prospěch našich občanů,“ míní.
„Knížecí tituly byly v Československu zrušeny už za prezidenta Masaryka, shodně s dalšími šlechtickými privilegii. Nevidím důvod, proč se s kýmkoliv dohadovat o jakémkoliv návratu ke stavu, který existoval za Rakouska-Uherska,“ reagoval poslanec Evropského parlamentu Mikuláš Peksa z Pirátské strany.
Navržené mimosoudní vyrovnání se nelíbí ani senátorovi Zdeňku Hrabovi z klubu ODS a TOP 09. „Pokud by mělo být výsledkem mimosoudní dohody prolomení Benešových dekretů, tak jsem zásadně proti takové dohodě,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz senátor Hraba.
„Mimosoudní vyrovnání s Lichtenštejny, podporované prezidentem Petrem Pavlem, je ve své podstatě velmi nebezpečným krokem, který by narušil právní jistotu zejména ohledně nemovitostí v České republice. Jednak to zkrátka je obcházení Benešových dekretů a jednak už tak rozsáhlý majetek Lichtenštejnů, hlavně na Moravě, by nemusel být poslední, co by se vracel. Rychle by se mohly ozvat další rody, kterým v restitucích bránily právě Benešovy dekrety. A co je ještě strašidelnější, mohlo by to otevřít plošné snahy o navrácení majetků sudetských Němců. To by byla taková změna majetkových poměrů v České republice, která je srovnatelná jedině se situací po porážce na Bílé hoře,“ konstatuje poslanec SPD Radovan Vích.
Nesouhlasí ani senátor za ODS Jiří Oberfalzer. „Myslím, že nemůžeme v tak vážné záležitosti tak velkého materiálního a finančního rozsahu ignorovat rozhodnutí soudů všech úrovní,“ sděluje s odkazem na výsledky českých soudů, z nichž ani jeden v historii rodu Lichtenštejnů nevyhověl.
„Ukazuje se, že pan Pavel je ochoten sloužit opravdu úplně komukoli, ovšem s jedinou výjimkou, kterou je český národ. Bylo tomu tak před rokem 1989, těsně po roce 1989 a je tomu tak i dnes,“ má jasno poslanec SPD Jaroslav Foldyna.
Podle europoslankyně a šéfky KSČM Kateřiny Konečné jde o útok na svrchovanost českého státu, a to i ze strany prezidenta Pavla. „Nestačím se krokům Petra Pavla divit. Nejprve nesmyslně začne s tím, že připustí zrušení práva veta, a teď zase poškozuje české zájmy nadbíháním Lichtenštejnům! Je zajímavé, že s nimi – kteří žádají po naší zemi majetek za miliardy a odškodnění 35 mld. Kč – jedná v rukavičkách, ale na vlastní občany má jen bič, když dokonce o asociálním vládním balíčku prohlásil, že je mírný a měl by být tvrdší. Nad Lichtenštejny jsme doposud všechny soudy jako Česká republika vyhráli a není nejmenší důvod uzavírat nevýhodné dohody, které by navíc prolomily dekrety prezidenta Beneše. Děsím se, co to bude příště! Dojde s nabídkou za sudeťákem Berndtem Posseltem, že třeba lidé žijící v domech po odsunutých Němcích budou platit nájem? A to máme teprve první rok mandátu… Evidentně se musejí naši občané připravit nejen na útok na své peněženky, ale i na svrchovanost své země!“ je přesvědčena politička.
„Naprosto to nepřichází v úvahu. Skutečně by tím byly prolomeny Benešovy dekrety, a to bez ohledu na to, že se to navrhuje cestou dohody. Připomenu pro ty, kteří o podstatě prezidentských dekretů hodně mluví, ale málo o nich vědí, to klíčové – co to vlastně ty dekrety jsou. Těch dekretů bylo v roce 1945 několik desítek a měly podstatu zákona. To proto, že po válce nebylo hned ustaveno ani prozatímní Národní shromáždění. Tedy za pojem dekret si můžeme dosadit pojem zákon. Pokud pak dojde k prolomení dekretů – zákonů – vztahujících se k majetku nepřátel, mohou začít padat další požadavky, například k oblasti Sudet. Zpětně měnit pravidla, stanovená v tu dobu právním předpisem, je proti všem principům aplikace práva. Proto to patrně pan prezident tlačí dohodou, protože ví, že v ní chce de facto popřít tehdy platný právní předpis, nebo to vědí lidé kolem něj. Tímto názorem však jako prezident selhal, s právem se neobchoduje,“ varuje senátorka Jana Zwyrtek Hamplová.
Podobně to vidí i první místopředseda Trikolory Petr Štěpánek. „Stavím se k tomu negativně a s hrůzou v očích pozoruji počínání toho člověka, který se součtem šikovnosti svých loutkovodičů a intelektuální nesmělostí podstatné části zdejších voličů ocitl tam, kde se osoba s jeho omezenými dispozicemi nikdy neměla vyskytnout, totiž na Pražském hradě,“ míní Štěpánek.
ZDROJ: Parlamentní Listy
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi