Dva státy Evropské unie se chystají přerušit diplomatické vztahy s Ruskem

Jedná se o poslední kolo konfliktu, který začal vyhoštěním ruských diplomatů údajně za účelem „dosažení parity“ mezi personálem ruského a estonského velvyslanectví (celkem 8 diplomatů a 15 vyslaných pracovníků), zatímco ve skutečnosti šlo o odvetné opatření po ruské vojenské intervenci na Ukrajině. Rusko pak „recipročně“ vyhostilo estonské diplomaty z konzulátů v Petrohradě a Pskově.

V prosinci 2022 začala estonská centrální banka se souhlasem Evropské centrální banky vydávat veřejnosti minci v hodnotě 2 eur, která byla vyražena v červenci a připomínala nezávislost Ukrajiny. Na rubové straně mince se skvěl nacistický slogan. Dne 30. června 1941 totiž „integrální nacionalista“ Stepan Bandera vyhlásil nezávislost Ukrajiny s podporou nacistů.

Dne 23. ledna 2023 Tallin oznámil převod vojenské pomoci ukrajinským ozbrojeným silám ve výši 113 milionů eur, včetně „všech 155mm houfnic FH-70“, kromě 122mm houfnic D-30, dělostřeleckých granátů a protitankových granátometů Carl Gustaf M2.

Od 9. ledna Estonsko uvažuje o rozšíření své „výlučné námořní zóny“ vytvořením „přilehlé námořní zóny“, v níž by jeho pobřežní stráž mohla vstupovat na palubu jakéhokoli plavidla. Vzhledem k úzkému hrdlu zátoky v Baltském moři by tak Tallin v rozporu s mezinárodním právem blokoval vstupní a výstupní body přístavu v Petrohradě, druhém největším městě Ruska.

V roce 1939 se Sovětský svaz pokusil vyjednat s Finskem způsob, jak ochránit Leningrad (dnešní Petrohrad) před nacistickou invazí zahájenou z ostrovů ve Finském zálivu, ale Finové sovětské obavy odmítli. SSSR zahnán ke zdi napadl část finského pobřeží (“zimní válka“), čehož využil Západ k vyloučení ze Společnosti národů (předchůdkyně současné OSN).

Litva si vzala příklad z Estonska a oznámila, že vyhostí ruského velvyslance.