EKONOM VLADIMÍR PIKORA:  ODNIKUD NIKAM

Není jen jeden názor, ačkoli údajně existuje odborná shoda

Navíc se začíná ukazovat, že názor expertů není tak jednoznačný, jak nám média a politici často tvrdí. Jsou i experti, kteří tvrdí, že není nutné všechny zavírat. Podle nich je naopak nutné uzavřít do karantény jen skutečně ohrožené skupiny. Navíc už tu máme i studie, které tvrdí, že lockdowny nemají smysl.

Spor expertů je moc komplikovaný. Nerozumí mu veřejnost a nerozumí mu ani politici. Já také ne. Já jen vím, že mnohá opatření nechápu. Třeba u nás mají teď jít do karantény lidé, kteří se vrátili z rizikových zemí, kam patří třeba Španělsko. Jenže pokud jsem už covid měl a testy tvrdí, že jsem zdravý, proč bych měl chodit do karantény? Není to přehnané? Ptám se lidí kolem mě, aby mi to vysvětlili, a oni odpovídají otázkou: „Ty v tom ještě hledáš logiku?“

Když máte špatná data, máte i špatné závěry a špatná opatření

Není sporu o tom, že politici vycházejí ze špatných dat. Už na to upozorňují i vědci z České statistické společnosti. Ti tvrdí, že Česká republika neumí získat a zpracovat podstatná a správná data.

K tomu se váže diskuse o tom, zda lidé umírají s covidem, nebo na covid. Ministr zdravotnictví Jan Blatný k tomu nedávno uvedl, že pouze 30 % vykázaných úmrtí je jednoznačně spojeno s koronavirem. To je zásadní tvrzení. Myslím, že všichni chápou, že je často složité přesně určit, na co člověk zemře, protože leckdy trpí řadou problémů, kdy jeden ovlivňuje druhý. Těžko se dají oddělit. Jenže na základě takto nepřesných dat se přijímají zásadní opatření.

To však nic nemění na tom, že v roce 2020 zemřelo mnohem více lidí než v předešlém roce. Podle dosud dostupných údajů z hlášení úmrtí zemřelo v loňském roce 129,1 tisíce obyvatel České republiky, což je o téměř 17 tisíc více než v roce 2019. Nadúmrtnost je tedy zjevná. Jen není jasné, co způsobil covid a co způsobila zhoršená péče o lidi, kteří se báli jít k lékaři, nebo jim byla odložena operace. Interpretace tedy opět není snadná.

Teoreticky by měla vše vyřešit vakcinace. Jenže ta může přinést ovoce mnohem později, než se původně čekalo. Evropa nejen že má problémy s rychlostí vakcinace, ale má problémy i s nedostatkem vakcín. Např. v Německu se zdá, že vakcín bude dost až na podzim. Jinými slovy, do té doby můžeme být stále šikanováni zavíráním do více či méně zbytečných karantén a domácích vězení.

Na zaracha se ale cítím už dost starý. Opatření nechápu a nechápou je ani lidé kolem mě. A to nejen u nás, ale po celé Evropě. Divil bych se, kdyby to lidé politikům nespočítali u voleb. Čteme, že v Polsku už dvacet tisíc majitelů hotelů, restaurací, barů, lyžařských středisek, fitness center a diskoték porušuje epidemiologická omezení a otevírají podniky. Tvrdí, že stát myslí na velké podnikatele, zatímco malí živoří, a pokud nechtějí zbankrotovat, musí otevřít. Podobně i u nás policie jezdí na udání vystrašených spoluobčanů a nachází tu otevřený vlek, tu otevřenou hospodu. I naši drobní podnikatelé to už nedávají. Nejhorší je, že ti, kdo žijí z veřejných peněz, věří zprávám, že pro podnikatele je to díky státní pomoci vlastně dobré, a nemají s živnostníky soucit.

Ekonomické dopady budou šílené

Vloni mnozí tvrdili, jak bude rok 2021 skvělý. Pomalu ale přichází vystřízlivění. Sázka na vakcínu zatím nevychází. Mezinárodní měnový fond původně odhadoval, že letos Německo poroste o 5,4 %, pak výhled zhoršil na 4,2 % a nyní tvrdí, že poroste už jen o 3,5 %. I to ale může být stále optimistické, pokud bude vakcíny opravdu dost až na podzim.

Když se přitom dívám, jak se ekonomikám kolem nás daří, vidím, že mnohými opovrhované Švédsko, které má úplně jiný přístup k viru než většina Evropy, dopadlo dobře. Švédský hrubý domácí produkt podle předběžných dat poklesl v roce 2020 i přes pandemii jen o 2,8 %. To německý poklesl o 5,0 % a český dokonce o 5,6 %. Rozumíme si? My máme tak tvrdá opatření, že kvůli nim naše ekonomika padá dvakrát rychleji než Švédsko vysmívané za to, že nezavírá školy ani restaurace. Možná bychom se mohli u Švédska víc inspirovat. S covidem totiž hlásí na srovnatelný počet obyvatel mnohem méně úmrtí než my.

Tvrdý režim je skvělý pro farmaceutický průmysl, testovací centra, poskytovatele internetu, e-komerci, ale není dobrý pro svobodomyslné lidi. Není pravdou, že abychom umírali méně, musíme se vzdát svobody. To nám jen část epidemiologů tvrdí. Švédsko je příklad, že to jde. Má méně mrtvých, víc svobody a menší propad ekonomiky.