Expremiér Paroubek: Po vládě rutinérů nám nastává čas diletantů…

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

ČESKO: Odcházející rok 2021 bilancujeme s bývalým premiérem a také možným prezidentským kandidátem Jiřím Paroubkem. Hodnotíme boj s epidemií, protiinflační kroky ČNB, hlavně se ale ptáme, proč se Česká republika vydala cestou zhoršení česko-ruských vztahů díky kauze Vrbětice. Rovněž bilancujeme parlamentní volby.

Mezi významné události odcházejícího roku patří volební vítězství „pětikoalice“ (Koalice Spolu + PirSTAN) do PSP ČR. Určitou „porážku“ doznal Andrej Babiš a jeho hnutí ANO… Expremiér odchází (do opozice) „bez boje“, tak se tomu podivoval na Prima NEWS prezident Miloš Zeman.

Jiří Paroubek: Rozhodujícím nejsou přímo volební výsledky pětikoalice – byť byly o nějaké procento dvě lepší, než jsem očekával –, ani výsledky Andreje Babiše; Babišův výsledek je každopádně slušný… Rozhodujícím bylo především to, že se nikdo z potencionálních spojenců Andreje Babiše, tzn. ani sociální demokraté, ani komunisté či hnutí Přísaha neprobojovali do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V případě ČSSD chybělo asi 18 000 hlasů; kdyby tyto hlasy navíc strana získala, což dle mého názoru možné bylo, vládu by sestavoval někdo úplně jiný než pětikoalice. O té je třeba vědět, že sice byla tím nejúspěšnějším blokem ve volbách, ale jenom díky tomu, že propadly hlasy zhruba milionu voličů. Lídři pětikoalice by si to měli dobře uvědomit, resp. to, že nemají za sebou většinu tohoto národa.

A způsob odchodu Babiše do opozice?

Roli v daném okamžiku hrála i prezidentova nemoc i podpásové útoky ze strany pravice na prezidenta. Vždyť se zpochybňovala jeho schopnost rozhodovat, hrozilo se uplatněním článku 66 Ústavy, tzn. vyřazením prezidenta ze hry. Pravice udělala přece vše pro to, aby získala vládu. Teď aspoň musí předvést, co umí…

Vrbětice – je to kostlivec ve skříni? Nebo promyšlený strategický tah? Koho a proč? Z jakého důvodu jsme si tak poškodili vztahy s Ruskem?

Myslím, že je to promyšlený tah, určitě přinejmenším od českých zpravodajských služeb (ale kontext a pozadí mohou být širšího charakteru…), je to součást dávno rozhodnutého zápasu o to, kdo zde bude mít rozhodující vliv, jde-li o středoevropský prostor. Už před lety jsme se stali členy NATO i EU, já sám vidím tento boj jako dávno rozhodnutý. V hlavách některých nových „studenoválečníků“ tyto boje ale evidentně pořád straší. Samozřejmě je to nepříjemné a pro česko-ruské vztahy doslova smrtící.

Domnívám se, že by ze strany zpravodajských služeb měly být už konečně předloženy pádné důkazy. Protože abych byl ve svých letech a se svými životními zkušenostmi odkázán pouze na to, že „jsou jakési [nezveřejnitelné] důkazy“ o jistých dvou ruských agentech – kteří prý někoho málem zavraždili v Británii –, kteří u nás jako že přelezli plot, před druhým vrbětickým výbuchem dokonce hlídaný armádou a policií, … to zní v podstatě jako pohádka z Tisíce a jedné noci.
Doufám, že konečně dojde k vyjasnění takovýchto kauz. Obávám se, že jde-li o volební výsledek ČSSD, byl ovlivněn touto vrbětickou aférou. Bývalý šéf strany Hamáček možná jednal v dobré víře, ale snad si nyní uvědomuje, kvůli čemu všemu byly volební výsledky pro ČSSD destruktivní.

Hospitalizace Zemana a nečekané podvolení se Fialovi? Moudřejší, zahnán do kouta, ustoupil?

Miloš Zeman je v závěru svého prezidentského období, jeho mandát už nějaký ten pátek trvá. Oněch 10 let je opravdu dlouhá doba. Myslím, že Miloš Zeman nechal věci plynout, že se nemůže pouštět do boje, hlavně ne v okamžiku, kdy necítí pevnou oporu. V Andreji Babišovi ji necítil. Proto ta jeho mírně kritická vyjádření… Byla to vyjádření určitého zklamání na konto politického postupu Andreje Babiše. Myslím, že Zeman chce mít také klid.

Vědci letos zjistili, že naši předci užívali runy před hlaholicí… Kdo jsme? Kam vlastně patříme? Využívá mainstream každou možnost, aby nás poslal do náruče Německa?

To všechno záleží i na vkusu každého, neřekl bych, že převažuje mezi Čechy názor, že jsme Němci. Bylo by špatné, kdyby nové interpretace naší národní identity výrazněji ovlivnily školní osnovy.
Před nějakými osmi deseti lety byl v Mladé Frontě (MF) zveřejněn výsledek výzkumu, na základě něho se zjišťovalo, ke kterým rasám Češi patří. Máme 51 % slovanské krve (z toho 40 % západoslovanské, 11 % jihoslovanské); podíl německé krve je poměrně nízký, až jsem se sám divil. Velký podíl připadá na krev románsko-keltskou.

Středoevropský prostor je pochopitelně určitým středobodem mísení ras. Zejména Čechy byly uzavřeny ve své kotlině, táhla tudy ovšem cizí vojska, celé armády… K mísení krve obyvatelstva došlo, to je zřejmé. Neviděl bych to jako něco, z čeho by se dalo „cosi“ vyvozovat. Na druhou stranu se dá dokázat cokoli (k té otázce, jsme-li Němci). Poté to lze ovšem, už jinými slovy, zase popřít… Pokud někdo považuje Čechy za Němce, pak si nemyslím, že by ve vědecké obci či v mainstreamu šlo o většinový názor. Určitě ne.

Covid, tornádo… Sáhli jsme si na dno svých rezerv? Osvědčili se „krizoví manažeři“?

Jde-li o krizové řízení ze strany vlády, krajů a obcí, pak tornádo nedopadlo tak nejhůř, protože většina domů je před zimou už „pod střechou“, což je důležité. Další práce se v obcích mohou provádět v již zastřešených domech. To je dobře. Je potřeba vše zrevidovat, podívat se, zda by se nedalo pomoci něčím dalším. Překvapila mne také ochota pomoci ze strany občanské veřejnosti. Ta byla příkladná. Lidé sáhli do kapsy, otevřeli srdce i své peněženky, to bylo dobře.
Česká národní banka (ČNB) v tomto roce nakoupila zlato, přičemž jeho akvizice probíhá na vlně snad kulminující krize. Pamatujeme doby Tošovského, kdy jsme zlato rozprodávali, a to se velká krize teprve blížila. Má to nějakou logiku?
ČNB za Jiřího Rusnoka, co hůř i za jeho předchůdců, se pohybuje ode zdi ke zdi; pokud vím, zlato bylo odprodáváno ve své době za titěrné ceny. A pokud ho někdo nakoupil v uplynulém roce jako ČNB? Ceny zlata jsou jedny z nejvyšších za poslední léta. Nedomnívám se proto, že je to moudrý tah.

Dále není moudré zvyšovat úrokové sazby, protože je to proti tomu, co dělá dnes Evropská centrální banka; zřejmě není náhodou, že se snaží úrokové sazby držet dole. To my jsme se naopak vyšplhali na nějakých 3,75 % a šéf ČNB sní o 4,5 %… Oněch 5 % rozdílu je ohromný diferenciál. Jestli si myslí, že se tím k nám přitáhne kapitál, pak se možná přitáhne kapitál spekulativní, ale co dál? Akorát za to budeme platit vyšší ceny.

Tohle jsou podivné tahy, připomenu, že ještě v roce 2013 ČNB zafixovala ceny koruny a eura v poměru 27 korun za euro. Mělo se tím údajně ulevit vývozcům. Dodnes se s tím potýkáme. Cena eura je kolem 25 korun, ale reálná hodnota je někde kolem 20 korun. To jsou celkově řečeno tahy, že nad tím člověku zůstává rozum stát. Zda tomu ti lidé nerozumí či pracují v cizím zájmu, to je otázka. Opravdu jsem z takovýchto tahů zděšen.

Nakupovat zlato za nějakých 1 800 či 1 900 dolarů za unci, resp. v situaci kdy dva roky předtím bylo asi za 1 300 dolarů? Rozumný člověk si přece řekne, že aspoň dle těch, kdo odhadují vývoj na komoditních burzách, lze očekávat pokles ceny zlata. Až zlato skutečně klesne tam, kde bylo, pak se nám o tolik sníží i hodnota aktiv, které jsme ve zlatě nakoupili. Je to pro mě nepochopitelné – pouštět se do takovéto spekulace… Není to nic jiného než spekulace. Zkrátka, za mě nepochopitelné.

Stručná prognóza aneb Česko v době neklidné? Bude ČR brzy, ironicky řečeno, „na baterky“?

Po vládě rutinérů – Babiše a Hamáčka – nám nastává čas diletantů. Zmíněná bývalá vláda nebyla žádným zázrakem, ale zvládala lecjaké krize; ano, chyb se dopouštěla rovněž. Kritiku si zaslouží v neposlední řadě Andrej Babiš… Ovšem nyní nastupují lidé, kteří jsou nezkušení, nemají ani potřebný background. V čele ministerstva financí je člověk, který finance ani na regionální úrovni nedělal, maximálně tak jako primátor Opavy, tzn. středně velkého města. V době turbulentní, která tu je, ne že by teprve přicházela, mít v čele státu a ve velice exponovaných funkcích lidi bez politické erudice a zkušeností, to si myslím, že nemůže dopadnout dobře. Čelíme proto několika výzvám.

Vláda už začala komplikovaně řešit kompenzace růstu cen energií… Pustila se také do mírného rozvonění v rámci boje s covidem-19. Když přihlédneme k vývoji v Evropě, lze v lednu očekávat prudší nárůst pozitivních lidí. Asi se budeme utěšovat, že mutace omikron je mírnější a mrtvých nebude tolik.

Dále tu je inflační tlak, vyvolaný vnějšími vlivy, které spolupůsobí jak v Německu, tak třeba v USA. Růsty inflace na úrovni pěti šesti procent nejsou v těchto zemích ničím neobvyklým, bohužel se to dotkne i naší země. Jde to z vnějšku. Můžeme hovořit o přenesené inflaci. Je otázka, do jaké míry vláda dokáže tohle zmírňovat, pokud na to půjde navíc stejně „kutilsky“ jako ČNB, tzn. že se bude snažit utlumit rozpočtové výdaje, např. cestou zmrazení platů významné části státních/veřejných zaměstnanců.

Očekávám pokles reálné mzdy v celých kategoriích zaměstnanců. Bude se omezovat kupní síla koruny, což sníží spotřebu obyvatel, zpětně to negativně ovlivní hrubý domácí produkt. Uvidíme, jaké budou další kroky vlády v daném rozpočtovém provizoriu, zda to budou hloupě restriktivní kroky, srážející dále spotřebu obyvatelstva…

Zkrátka: hrubý domácí produkt klesne, k tomu si přičtěme krizi dodavatelských řetězců, která trvá po celé měsíce a není zažehnána. Toto vše působí na zpracovatelskou a vývozní ekonomiku, kterou je ta naše česká.
Zdroj: cz.sputniknews