JSME TU PRO TY, KTEŘÍ CHTĚJÍ
SKUTEČNĚ POZNAT PRAVDU

Zpět

CZ 24 News

Falešná Pandemie posílila problém korupce

Dossier !A.: Korupce v mezinárodních obchodních transakcích podkopává vládní instituce, přesměrovává veřejné zdroje a zpomaluje ekonomický a sociální rozvoj.

Koronakrize již téměř rok zastiňuje veškeré politické aktivity na celém světě a ovlivňuje osobní i profesní kontakty. Samotná „korona“ se spíše v některých ohledech stala rizikem korupce. Ať už jde o rozdělení miliardových peněz na pomoc, nebo o státní dotace na výrobu vakcín. Často chybí transparentní a právně nezpochybnitelné rozhodovací kanály.

Úmluva OECD o boji proti korupci v mezinárodních obchodních transakcích existuje již více než 20 let. Ve zprávě „Exporting Corruption“ z roku 2020 zkoumá Transparency International implementaci úmluvy na národní úrovni napříč zeměmi.

Zahraniční korupce

Podplácení zahraničních veřejných činitelů má obrovské náklady a důsledky pro země po celém světě a tyto náklady se během pandemie COVID-19 ještě zintenzivnily. S tolika případy zahraničního podplácení ve zdravotnictví si nemůžeme dovolit, aby korupce měla na svědomí další životy.

Byly odhaleno rozsáhlé uplácení vysoce postavenými úředníky společností, jako je Halliburton, což jim umožnilo vyhrávat velké infrastrukturní projekty. Tyto případy způsobily celosvětové otřesy. Navzdory těmto skandálům však úplatky nadále využívají společnosti z hlavních vyvážejících zemí k získání obchodních příležitostí na zahraničních trzích. V posledních letech byly nadnárodní společnosti jako Airbus, Ericsson, Odebrecht, Rolls Royce a mnoho dalších, přistiženy v systematických úplatkářských schématech .

Korupce v mezinárodních obchodních transakcích podkopává vládní instituce, přesměrovává veřejné zdroje a zpomaluje ekonomický a sociální rozvoj. Narušuje přeshraniční investice, odrazuje od spravedlivé hospodářské soutěže v mezinárodním obchodu a diskriminuje malé a střední podniky.

Úplatky a pandemie

Globální hospodářská krize, vyvolaná pandemií, vyčerpává také veřejné pokladny. Plýtvání drahocennými veřejnými zdroji na korupcí podporované obchody s bezohlednými společnostmi a zprostředkovateli je ještě smrtelnější a škodlivější než dříve.

Jak se zisky společností zmenšují, bude narůstat pokušení získat podnikání na zahraničních trzích za každou cenu a jakýmkoli způsobem. Státy, v nichž mají sídlo nadnárodní společnosti, mohou setrvávat u prosazování zahraničního úplatkářství z krátkozrakých ekonomických důvodů.

Pouze čtyři země ze 47 sledovaných (USA, Velká Británie, Švýcarsko a Izrael) aktivně postupují proti zahraničnímu podplácení, což představuje 16,5 % celosvětového vývozu (viz mapka na str. 11 – země jsou označeny zelenou barvou; Českou republiku najdeme ve skupině červeně označených zemí, kde jsou opatření na potlačení zahraniční korupce nízká či žádná, podrobně v tabulkách na str. 12–13). Červeně označené země představují podíl 36,5 % na globálním exportu.

Utajované vlastnictví společností a trustů je překážkou prevence, odhalování a vyšetřování korupčních transakcí.

Například v roce 2020 došlo k největšímu vypořádání zahraničního podplácení všech dob, kdy Airbus, globální dodavatel civilních a vojenských letadel se sídlem ve Francii, souhlasil s platbou pokuty ve výši téměř 4 miliard dolarů Francii, Spojenému království a USA.

Jak si stojí Česká republika?

Podíl ČR na globálním obchodu je 0,8 %. Zpráva OECD o České republice v roce 2017 s obavami poznamenala, že „17 let po ratifikaci Úmluvy Česká republika dosud nestíhala žádný případ zahraničního podplácení, což je důvodem k obavám, zejména s ohledem na exportně orientovaný charakter české ekonomiky. Kromě toho český vývoz zahrnuje vysoce riziková „korupční odvětví“, jako jsou stroje a obranné materiály, a mnoho destinací, kam se vyvážejí zbraně, je vystaveno vysokému riziku korupce.“

V roce 2018 zahájila Česká republika stíhání pro údajné podplácení na Ukrajině. V jiných jurisdikcích podle mediálních informací zahájil lotyšský úřad pro prevenci a boj proti korupci v prosinci 2018 případ úplatkářství a praní peněz zahrnující české a polské společnosti a zatkl ředitele prodejní oblasti české společnosti Škoda Transportation (blíže ke kauze zde).

V Česku existuje centrální registr skutečných vlastníků, který není veřejně přístupný. Plný přístup do registru mohou mít bezplatně pouze registrované subjekty a určené orgány. Ti, kdo mohou prokázat oprávněný zájem, mají možnost získat částečný přístup k požadovaným informacím.

Korupce: rozpor mezi zkušeností a pocitem

Podle průzkumu Eurobarometru v roce 2017 zaměřeného na korupci si 84 % Čechů si myslelo, že korupce je v jejich zemi rozšířená (oproti 67 % Francouzů, 51 % Němců nebo 22 % Dánů), uvedl ve svém článku pro Le Monde Diplomatique Benjamin Cunningham (publikováno 2018).

Tento průzkum však také vyvolal kritické otázky ohledně toho, jak lidé v regionu vnímají korupci. Ačkoli to mnoho Čechů považuje za vážný problém, mnohem méně ho zažívá: pouze 19 % z nich má pocit, že se jich to osobně dotýká v každodenním životě.

Pro srovnání: podobné procento jejich rakouských sousedů (18 %) má pocit, že to ovlivňuje jejich každodenní život, oproti tomu pouze 50 % Rakušanů si myslí, že je to v jejich zemi velmi běžné. Ačkoli se zdá, že Rakušan bude svědkem korupce stejně pravděpodobně jako jeho český soused, je méně nakloněn tomu, aby tuto otázku považoval za národní problém.

V měřítku Evropské unie tento průzkum srovnávající zkušenosti a pocity odporuje starým předsudkům, že nezralá střední a východní Evropa zaostává za poctivou západní Evropou.

17 procent Švédů (a 32 % Řeků) uvádí, že zná někoho, kdo přijal úplatek, ale pouze 13 % Rumunů. Přesto 80 % Rumunů považuje korupci za hlavní problém ve své zemi, ve srovnání s 37 procenty dotázaných Švédů. Pouze 14 % Poláků zná někoho, kdo dostal úplatek, o něco méně než Belgičané (15 %), Lucemburčané (18 %) nebo Francouzi (16 %).

Stručně řečeno, Evropané bývalého komunistického bloku zjišťují, že jejich vlády nedělají v boji proti korupci dost. Považují to za nedílnou součást obchodního světa a za prostředek k získání určitých veřejných služeb, i když s nimi nejsou osobně konfrontováni více než ostatní Evropané.

Zatímco EU (ne bezdůvodně) považuje korupci za problém ve střední a východní Evropě, není důvod zavírat oči před zbytkem kontinentu. To naznačuje osud protikorupční zprávy Evropské komise. Po prvním vydání v roce 2014 se očekávala aktualizace v únoru 2017.

Druhé vydání bylo napsáno, ale nikdy nebylo nepublikováno. V době, kdy byla tato zpráva uložena k ledu, místopředseda Evropské komise Frans Timmermans označil korupci za „zásadní problém v několika členských státech“.

Dokument byl ututlán kvůli tlaku několika západoevropských zemí (včetně Francie, která byla uprostřed volební kampaně), protože to pro ně nevyhlíželo dobře a obávaly se vzniku politických problémů doma.

Toto vše posiluje iluzi Evropy rozdělené mezi zkorumpované země na jihu a východě a bezúhonné země na severu a západě.

(Při odhalování korupce hrají významnou roli také novináři a média, viz zpráva OECD zde.)

Zdroj: http://casopisargument.cz/

Odeslat komentář