Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
SVĚT: Generální tajemník NATO Stoltenberg prodává zástupnou válku:
“To je dobrý obchod… S použitím zlomku amerického obranného rozpočtu jsme byli schopni podstatně zničit a degradovat ruskou armádu. Většina těchto peněz se utratí v USA… To zajišťuje pracovní místa v Americe”.
Steigan: Co vlastně Jens Stoltenberg chce?
„Nejdůležitější je, aby Ukrajina i nadále dostávala podporu, protože si musíme uvědomit, že to v Pekingu bedlivě sledují. Takže to činí zranitelnější nejen Evropu, ale i nás všechny, dokonce i USA, pokud si Putin na Ukrajině prosadí své. A to je vlastně „dobrý obchod“, protože utracením zlomku amerického obranného rozpočtu jsme byli schopni výrazně zničit a degradovat ruskou armádu. Proto bychom v tom měli pokračovat, v neposlední řadě proto, že většina těchto peněz je ve skutečnosti utracena ve Spojených státech. Kupujeme americké zbraně, abychom podpořili Ukrajinu. To přispívá k pracovním místům v USA a činí nás všechny bezpečnější,“ řekl Stoltenberg v rozhovoru pro Fox News.
“Dobrý obchod”. Kandidát na cenu míru Jens Stoltenberg v rozhovoru pro Fox News:
Proč by ale nyní měla být Evropa zranitelnější? Nebyla Ukrajina vždy takříkajíc spojena s Ruskem? Byla kvůli tomu Evropa napadena Ruskem?
A byla ruská armáda „zničena“? Naopak Rusko je nyní mnohem silnější a sebevědomější než před dvěma lety. Obnova a vylepšení ruské válečné mašinérie bylo bezprecedentní. Místo kolapsu ruská ekonomika rostla. Pokud něco, válka Rusko posílila. Válka je vnímána jako válka se Západem a Rusové jsou ochotni za ni zaplatit.
Vzdá se Čína Tchaj-wanu, kdyby Rusko prohrálo válku? Samozřejmě, že ne. Neuznává snad každá země na světě, včetně USA, že Tchaj-wan je součástí Číny, tedy kromě několika ostrovů v Pacifiku?
Je válka na Ukrajině pro nás ostatní „dobrý obchod“, když v ní již zemřely statisíce Ukrajinců? USA dostanou peníze a pracovní místa a Ukrajina hřbitovy.
Vyprávění, že Ukrajina v roce 2022 znovu dobyla velké části země, bylo jen propagandistické klišé. Možná, že iluze údajných ochromujících ekonomických a finančních sankcí mohla USA a EU na chvíli oklamat. Ale kdo si teď pamatuje triumfální prohlášení, že Rusko tím, že bylo vyhozeno ze SWIFTu čelilo „finanční jaderné bombě“?
Nyní, po dvou letech války a bez jaderné bomby, musí každý vědět, že Ukrajina válku prohrála. Rusko se nezastaví, dokud Ukrajina fakticky nepřestane existovat jako nezávislý stát. Jak dlouho je Stoltenberg ochoten nadále obětovat tisíce ukrajinských životů?
Budoucnost Ukrajiny je ve hvězdách. Země, z velké části fiktivní konstrukce Stalina a Nikity Chruščova, bude rozdělena. Bývalý rumunský ministr zahraničí Andrej Marga si rozdělení představuje takto: Zakarpatsko Maďarsku, Halič Polsku, Bukovina Rumunsku a Donbas a Krym Rusku…. “To jsou území jiných zemí,” říká.
Vladimir Putin o takovém řešení hovořil a řekl, že mu nebude bránit, protože Zakarpatí, Halič a Bukovina byly oblasti, které Stalin dobyl po druhé světové válce. Od té doby to řeklo mnoho ruských představitelů, stejně jako běloruský prezident Lukašenko.
Je těžké uvěřit, že Polsko, Maďarsko a Rumunsko odmítnou, pokud se naskytne tato příležitost. To vede k zajímavým otázkám pro EU a NATO.
Nadcházející ukrajinská porážka je velmi lákavá pro členské státy NATO – Polsko, Maďarsko a Rumunsko. Měla by aliance odepřít Polsku, Maďarsku a Rumunsku sjednocení se zeměmi, dobyté nikým jiným než samotným Josifem Stalinem?
Halič se připojila k sovětské Ukrajině v roce 1939 na základě paktu Molotov-Ribbentrop, ale v Polsku je tato oblast stále označována jako Malopolsko nebo také Malé Polsko. Zakarpatí (Zakarpatsko) bylo bývalou součástí Rakousko-uherské říše, která byla v roce 1946 začleněna do sovětské Ukrajiny. Besarábie, osídlená převážně Moldavany a Rumuny, byla v roce 1940 rozdělena mezi sovětské Moldavsko a sovětskou Ukrajinu. Rusko bude s největší pravděpodobností požadovat, aby v těchto oblastech nebyly umístěny žádné síly, s čím budou moci žít Polsko, Maďarsko a Rumunsko, ale co těžko spolkne NATO.
To vše znovu oživí neřešitelné konflikty v Evropě.
Jen několik týdnů poté, co Rusko v roce 2014 obsadilo Krym, Orbán pronesl projev, v němž požadoval autonomii, kolektivní práva a právo na dvojí občanství pro maďarskou menšinu na Ukrajině.
Když byl Helmut Kohl v roce 1990 dotlačen, aby schválil linii Odra-Neisse jako novou hranici mezi Německem a Polskem, Kohl nebyl k utišení. Pokud Polsko získá Halič, bude Německo požadovat zpět Slezsko, které Polsko získalo od Stalina.
Pokud jde o zbývající část Ukrajiny, vše nasvědčuje tomu, že její většina – samozřejmě Oděsa, ale možná i Kyjev – bude začleněna do Ruska. Vladimir Putin to naznačuje již dlouhou dobu a od té doby to řeklo několik vysokých ruských politiků i běloruský prezident Lukašenko. A pokud ze současné Ukrajiny ještě něco zůstane, pak jedna věc je jistá, nebude součástí NATO.
Navzdory získaným penězům a pracovním místům Spojené státy brzy upustí od své kolosální vojenské pomoci, kterou poskytly Ukrajině, bez ohledu na to, kdo vyhraje nadcházející prezidentské volby. Amerika má plné ruce práce na Blízkém východě, nemluvě o stavu před občanskou válkou na hranicích s Texasem a otřesené autoritě v Asii.
Francie, Německo a Velká Británie mají plné ruce práce se sociálními problémy, rolnickými povstáními v Berlíně a Paříži, inflací a zvýšenými náklady na energie, které jsou přímým důsledkem války na Ukrajině. Nemají vojáky ani fungující vojenský průmysl, aby vedly dlouhodobou válečnou hru s Ruskem.
Evropa si pravděpodobně najde cestu k jednacímu stolu s Ruskem, ne proto, aby diskutovala o míru na Ukrajině, ale aby diskutovala o dodávkách ropy a plynu za příznivé ceny.
Mezitím, protože cílem je oslabit Rusko, nikoli pomoci Ukrajině, válka bude pokračovat.
AUTOR: George Chabert
Zpracoval: Janinna/Pokec24
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi