Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
Když v Hirošimě 6. srpna 1945 explodoval Little Boy silou přibližně 15 kilotun TNT, šlo o teprve druhou jadernou explozi v historii. Při explozi a v následujících měsících zahynula asi třetina obyvatel města. Kromě hrůz a mnoha dalších důsledků pro japonskou společnost i celý svět představuje exploze v Hirošimě (a také následující v Nagasaki) velmi brutální experiment, který přinesl ojedinělá data, z nichž vědci těží dodnes.
Například výzkum v Hirošimském zálivu přinesl objev do té doby neznámého typu spadu, „hirošimského skla.“ Jde o materiál, který vznikl vypařením a kondenzací pozůstatků bomby, města i krajiny. Nathan Asset z francouzské Université Paris Cité a jeho kolegové se na hirošimské sklo podívali optikou planetárních věd. Provedli analýzy jeho chemického a izotopového složení, přičemž se zaměřili na proces vzniku tohoto materiálu při jaderné explozi.
Analýzy odhalily, že hirošimské sklo vzniklo rychlou kondenzací, v průběhu 1,7-5,5 sekund, uvnitř samotné exploze Little Boye. Teplota tam dosahovala v průměru asi 1000 až 3200 kelvinů, ale vyvíjela se v čase. Vtip je v tom, že tento proces z Hirošimy se podle všeho podobá tomu, jak vznikaly první pevné látky Sluneční soustavy, inkluze CAI (Calcium-aluminum-rich inclusion), bohaté na vápník a hliník, které známe z primitivních meteoritů. V jejich případě šlo o vypaření a kondenzaci mezihvězdného prachu a plynu.
Badatelé prostudovali 94 vzorků hirošimského skla a rozdělili je do 4 skupin: melilitické (málo oxidu křemíku, hodně oxidu vápníku a oxidu hořčíku), anortozické (hodně oxidu hliníku, železo), sodnovápenaté (hodně oxidu křemíku a oxidu sodíku) a křemenné (hodně oxidu křemíku).
Asset a spol. také rekonstruovali průběh událostí v prvních sekundách po explozi. Little Boy explodoval ve výšce 580 metrů nad městem v ohnivé kouli o poloměru 260 metrů. Nejprve dosáhl teploty 10 milionů kelvinů a tlaku 1 milionu atmosfér.
Vzápětí narazila do země žhavá vlna o teplotě 6 287 °C. Během 0,35 sekundy po explozi se tlak vrátil na běžnou úroveň. Do 10 sekund po explozi klesla teplota na 1 500 až 2 000 kelvinů a tím skončilo vypařování většiny hmoty.
V prvních sekundách po explozi se v dané oblasti vypařil materiál města, tedy beton, kovy, sklo a půda, a smísil se společně s pískem, vodou řeky Ota a atmosférou. Z toho poté vznikly různé typy hirošimského skla.
Pozoruhodné je, že izotopové složení křemíku a kyslíku hirošimského skla odpovídá složení zmíněných inkluzí CAI z úsvitu Sluneční soustavy. Přitom se některé parametry prostředí u těchto procesů podstatně lišily. Teplota byla o něco vyšší v Hirošimě než v akrečním disku Sluneční soustavy (3 500 vs 2 000 kelvinů) a tlak byl v Hirošimě dokonce mnohonásobně vyšší (1 atmosféra vs 1 tisícina až 1 miliontina atmosféry) Lišil se i čas. V Hirošimě bylo hotovo za pár minut, v akrečním disku to zřejmě zabralo mnoho let. Přesto mohou hirošimská skla prozradit řadu zajímavých poznatků, které se týkají vzniku materiálu v rané Sluneční soustavě.
Video: File film of the atom bomb being dropped on Hiroshima by United States planes in 1945
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi