Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
USA: Když v červenci 1945 proběhl v americkém státu Nové Mexiko první test jaderné bomby v dějinách, nikdo z jejích autorů si nedokázal představit, kam až výbuchem uvolněné radioaktivní částice dopadnou. Nyní se s pomocí moderního modelovacího softwaru a rekonstruovaných meteorologických záznamů snaží na tuto otázku odpovědět tým amerických výzkumníků.
Žádný z vědců a inženýrů okolo teoretického fyzika Roberta J. Oppenheimera, kteří první jadernou bombu zkonstruovali, nevěděl, jak přesně se jejich zařízení bude chovat. Když bombu 16. července 1945 během testu s kódovým označením Trinity odpálili, byla výsledná exploze mnohem silnější, než kdokoli z nich očekával. Atomový hřib nakonec dosáhl výše až 21 kilometrů. O to, kam až vítr radioaktivní materiál odnese, se nikdo příliš nestaral.
„Je to významné zjištění, ale zároveň by nemělo nikoho překvapovat,“ říká vedoucí výzkumného týmu Sébastien Philippe, který dříve podobným způsobem analyzoval enviromentální dopad francouzských jaderných testů v Pacifiku.
„Byli si vědomi zdravotního rizika, které radioaktivita představuje, ale obávali se zejména akutního nebezpečí v místě výbuchu,“ řekl o Oppenheimerovi a jeho spolupracovnících Alex Wellerstein ze Stevensova technologického institutu v New Jersey. „Moc nechápali, jak dlouho se radioaktivní materiál udrží i ve velmi vzdálených ekosystémech. O tom, jaký vliv budou mít nízké dávky radiace na širokou veřejnost, prostě nepřemýšleli.“
Konstruktéři první atomové bomby rozsah radioaktivního spádu zjevně podcenili. V roce 1945 ve Spojených státech ještě neexistovaly pozorovací stanice, které by jaderný spád monitorovaly. Výzkumníci z Princetonu si nemohli pomoci ani americkými meteorologickými záznamy, ty nejstarší totiž sahají jen do roku 1948. Klíčovým se nakonec stala data, která letos v březnu zveřejnilo Evropské centrum pro střednědobé předpovědi počasí. Philippův tým tak měl najednou k dispozici na hodinu přesnou rekonstrukci počasí kdekoliv na světě, až do roku 1940. Hrubá data byla následně přeměněna v model díky modernímu softwaru vyvinutému americkým Národním úřadem pro oceán a atmosféru.
Kromě ukojení akademické zvědavosti mohou mít výsledky výzkumu i praktické užití. Americká vláda dodnes neuznává právo na kompenzaci lidem, kteří v roce 1945 žili v okolí testu Trinity, narozdíl od „obětí“ pozdějších testů, které se konaly v Nevadě. V okruhu 250 kilometrů od epicentra první člověkem způsobené jaderné exploze přitom žilo až půl miliónu lidí. Některé rodiny přebývaly jen 20 kilometrů od místa testu. Nikdo z nich nebyl evakuován. Aktivisté, kteří se snaží přesvědčit Washington, aby přiznal poškozeným z Nového Mexika odškodnění, nyní doufají, že výzkum podpoří jejich snažení.
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi