„Já o koze a on o voze“ popsal soudní tahanice o „pandemické kompenzace“ podnikatel, kterému dal nakonec za pravdu Nejvyšší soud

ČESKO: Nejvyšší soud v Brně dal v pondělí 11. září za pravdu dovolání společnosti provozující potraviny, kterou poškodila protipandemická opatření vlády, a která požaduje kompenzaci přes milion korun.

Společnost Karel Vávra – potraviny, s. r. o. vyzvala v dubnu 2021 Vládu ČR k náhradě škody, která jí měla vzniknout v důsledku pandemických opatření vlády.

Konkrétně, v období od 28. 10. 2020 do 28. 2. 2021 byl v určitých specifikovaných časech omezen a posléze zcela zakázán maloobchodní prodej a prodej a poskytování služeb, čím společnost přišla o zisk v hodnotě zhruba 1,1 milionu Kč.

V červnu 2021 ministerstvo vnitra odmítlo žádosti vyhovět a věc šla k Obvodnímu soudu pro Prahu 7. Ten se v březnu 2022 ve svém rozhodnutí přiklonil na stranu státu. Žalující strana se odvolala na Městský soud v Praze, který téměř před rokem rozhodnutí soudu nižší instance „posvětil“.

„Od samého počátku a při každém soudním přelíčení jsme navrhovali ochotu k jednání a dohodě s protistranou, což bylo vždy odmítnuto,“ komentoval pro Epoch Times Karel Vávra a dodal: „Kontaktovali jsme ministra vnitra Rakušana a na základě jeho veřejných vystoupení a otevřeného dopisu z opoziční doby jsme ho požádali o vyjádření a přehodnocení postupu a postoje instituce, které je vrcholným představitelem – bez konkrétního vyjádření a bez výsledku.“

„Věděli jsme, že jdeme do procesů a sporů, které určitě budou na velmi dlouhou dobu, a naprosto chápu spoustu jiných malých podnikatelů a živnostníků, že to vzdali (značné množství peněz na soudní spory, časová a psychická náročnost, pocit naprosté bezmoci před státním aparátem), velcí dostali kompenzace, dotace, podpory… takže v podstatě nemají potřebu jít do sporů,“ sdělil dále Vávra.

Celá věc skončila dovoláním se u Nejvyššího soudu (NS), který v pondělí rozhodl ve prospěch žalujících, čímž zrušil rozsudek Městského soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

„Jsem velmi rád že konečně někdo po letech posoudil naší argumentaci, a dal nám za pravdu, předtím mi to připadalo jako debata ‚já o koze a on o voze‘ a některé argumenty, které zazněly, byly pro mě naprosto neuvěřitelné a nemající oporu v ničem,“ sdělil pro Epoch Times první dojmy Karel Vávra.

NS konstatoval, že krizový zákon v inkriminované době sice ukládal státu právo na nezbytně nutnou dobu omezit provozování podnikatelské činnosti, zároveň ale „je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními…“

Důležitou roli ve věci hrál skutkový stav. Odpovědnost se dle NS zakládá bez zřetele na zavinění (tzv. objektivní odpovědnost) a nevyžaduje, aby škoda byla vyvolána nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem. Tato speciální odpovědnost je založena na současném splnění předpokladů, jimiž je 1. provedení krizového opatření, 2. vznik škody a 3. příčinná souvislost mezi krizovým opatřením a vznikem škody.

„Po 2–3 letech jsme na začátku. Jsem velmi zvědav, zda na základě odůvodnění NS budou mít úřady ochotu o věci jednat a dohodnout se. Jsem nesmírně rád a je pro mě obrovské zadostiučinění rozhodnutí NS. Vždy jsme s mou právní zástupkyní věřili, že naše interpretace zákonů a následná argumentace je správná,“ sdělil dále pan Vávra.

„NS se dále vyjádřil k otázce v jeho judikatuře dosud neřešené, a to kdy dochází k provedení krizového opatření jako jedné z podmínek vzniku odpovědnosti státu za škodu. Dovodil, že povinnost státu nahradit škodu způsobenou krizovým opatřením nastupuje ve chvíli, kdy nastanou takové účinky krizového opatření, které povedou ke vzniku škody. Z uvedeného důvodu nelze omezit odpovědnost státu jen na ta krizová opatření, která stát sám provede,“ uvádí NS v tiskové zprávě.

Pan Vávra podotkl, že články v médiích obsahují určité nepřesnosti a pro Epoch Times sdělil, že na rozdíl od mnohých jiných „nikdy nedostal žádnou kompenzaci ani podporu, nikdy nedostal žádnou dotaci či zvýhodnění a vždy postupoval v souladu se zákonem a nařízeními, byť se s nimi neztotožňoval“.

Podobných případů soudy evidují určitě více.

V této souvislosti oslovil deník Epoch Times ministerstvo spravedlnosti s žádostí o statistiku. Ministerstvo odpovědělo, že takovými údaji nedisponuje.

Nicméně, JUDr. Tomáš Nielsen z advokátní kanceláře Nielsen Legal a organizace Pro Libertate, sdělil pro Epoch Times: „Týká se to i věcí, které řešíme my.“