Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
SVĚT: Lživá klimatická agenda, která tvrdí, že je nutné odstranit CO2 z ovzduší, aby nedošlo k apokalypse, má ve skutečnosti za cíl depopulaci, ke které dojde v případě, že se budou nadále provádět různé geoinženýrské experimenty a zavádět politiky, jejichž cílem je likvidace průmyslu i zemědělství.
Prezentování CO2 coby „zabijáku“ planety lze nazvat největší lží v historii lidstva, neboť politiky, které jsou na této lži založené, povedou k nesmírné destrukci, jakou si lze nyní jen stěží představit.
A příroda, na kterou se manipulátoři odvolávají, to odnese jako první, neboť razantní snížení množství CO2 povede k rychlému vymírání druhů – a to jak rostlin, tak živočichů.
Stačí se podívat daleko od dob, kdy bylo v ovzduší nesrovnatelně víc CO2 než nyní. Život se v těch dobách na naší planetě rozvíjel. Jakmile však došlo k razantnímu poklesu CO2, nastalo vymírání druhů.
Asi před 400 miliony let – během devonu – byly koncentrace oxidu uhličitého přes 2000 ppm, což je pětkrát více než dnešní úroveň (graf A). To umožnilo, aby se vyvíjející se suchozemské rostliny rychle rozšířily po celé zemi.
Rostlinné druhy se diverzifikovaly a rostly tak rychle, že to bylo nazváno devonskou explozí. Mořské druhy se také množily, což umožňovalo větší rozvoj ryb, takže devon byl nazýván Věkem ryb.
Na konci devonu však nárůst fotosyntetizujících rostlin výrazně snížila nízká koncentrace CO2 na téměř nebezpečnou úroveň.
Během následujícího geologického období, známého jako karbon, pokrývaly zemské mokřady velké lesy primitivních plavuní. Stromy pohřbené v bažinách se rozkládaly pomalu, což vytvořilo jedny z největších ložisek uhlí na Zemi.
To dále sekvestrovalo CO2. Některé výzkumy naznačují, že hladiny CO2 klesly až na 150 ppm, což je úroveň hladovění rostlin. To vedlo ke kolapsu karbonského deštného pralesa asi před 305 miliony let (graf B).
Nízké hladiny CO2 také korelovaly s vymíráním oceánských řas známým jako „výpadek fytoplanktonu“ (graf D). Tento dramatický kolaps prvovýroby na souši i v moři narušil permskou potravní síť Země a uvedl do pohybu sérii dlouhotrvajícího vymírání rostlinných i živočišných druhů.
Intenzivní fotosyntéza karbonu také vytvořila největší množství kyslíku na Zemi (graf C). Ve srovnání s naším atmosférickým kyslíkem 21 % dosáhl obsah kyslíku 30 až 35 %. Vysoké hladiny kyslíku umožnily vývoj obřích členovců (graf E).
To také umožnilo předkům dnešních obojživelníků, kteří dýchali absorbací kyslíku kůží, lépe kolonizovat zemi. S vymíráním lesních druhů a fytoplanktonu však hladina kyslíku prudce klesala (graf C).
Výsledkem bylo, že obří členovci, stejně jako primitivní obojživelníci jako Euryops, adaptovaní na hojnější kyslík, byli první, kteří vyhynuli v raném permu asi před 295 miliony let. Klesající koncentrace kyslíku také snížily schopnost suchozemských živočichů využívat ekosystémy ve vysokých nadmořských výškách.
Počínaje Olsonovým vymíráním zažívaly suchozemské rostliny >60% míru vymírání, která trvala až do středního triasu. Býložravé druhy podobné plazům, jako jsou Diadactes a Edaphosaurus (obrázek F), vyhynuly před 272 miliony let spolu s predátory rodu Dimetrodon, což dále restrukturalizovalo ekosystémy.
Vymírání ve středním permu pokračovalo a vyvrcholilo dalším masovým vymíráním známým jako vymírání v pozdním guadalupu před 262 až 259 miliony let, přičemž některé oblasti naznačují vyhynutí 74-80 % všech rodů obratlovců.
V důsledku výpadku fytoplanktonu během této doby vyhynulo 35-45 % druhů mořských bezobratlých živočichů a všechny způsobily kaskádu biologických poruch.
Následné velké vymírání neboli konec permského vymírání před 252 miliony let bylo jednoduše vyvrcholením vymírání druhů, které začalo nedostatkem CO2, kolapsem deštných pralesů a výpadkem proudu fytoplanktonu.
Na konci permu vyhynulo 81 % zbývajících mořských druhů a 70 % zbývajících suchozemských druhů obratlovců. Úbytek lesů a jejich ekosystémů pokračoval po celý perm, což se projevilo absencí uhelných ložisek (graf G).
Mnozí badatelé, ovlivněni rychlým vymíráním před 66 miliony let, kdy Zemi zasáhl meteorit, však očekávali podobně rychlé vymírání vlivem sopečné erupce.
Navzdory životodárným přínosům vysokého množství CO2 a zvýšené biodiverzity během devonu byli vědci zaujati nedávnými narativy, které tvrdí, že rychle rostoucí CO2 je smrtícím zabijákem.
Několik vědců tedy obvinilo z ukončení permského vymírání sérii sopečných erupcí, které se odehrály brzy po sobě asi před 252 miliony let a způsobily uvolnění velkého množství CO2.
Pokud nás historie něčemu učí, pak tomu že toto uvolnění zvýšilo koncentrace CO2 zpět na více než 2000 ppm, s větší pravděpodobností umožnilo novou expanzi života na Zemi, jako tomu bylo během devonu (graf A), tentokrát s rychlým šířením kvetoucích rostlin, věkem dinosaurů a další evolucí ptáků a savců.
A opět, pokud nás historie něčemu učí, pak musíme zajistit, aby pokusy o snížení koncentrace CO2 už nikdy nevedly k ničivému hladovění po CO2.
Více informací k tématu najdete ve videu „Jak hladovění po CO2 a desková tektonika způsobily největší masové vymírání, velké vymírání v permu.“
Zpracoval: Slovanka/Necenzurovaná Pravda
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi