Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
SVĚT: Pokud máte pečlivě nastudováno o čem je Agenda 2030, resp. Velký reset, pak již víte, že cílem globalistů je vytvořit svět, kde nikdo nic nevlastní (samozřejmě vyjma korporací vlastněných globalisty a jejich loutkami) a všichni jsou šťastni. V plánu je také digitální měna, která je ovšem vázána na z Číny již dobře známé sociální kredity. Budete-li poslušní, budete mít na nájem a sdílení toho, co budete nutně potřebovat, budete-li neposlušní, budete mít problém.
To vše už ovšem znáte. Nyní si povíme, kdo za těmito plány stojí, kdo se snaží je uvést do praxe a co je to Madridský klub, který se v tom, jak udělat z lidí otroky globalistů, také angažuje. A pro slovenské čtenáře bonus – mezi členy tohoto elitního klubu najdete i jedno slovenské jméno, které ovšem zná většina lidí i u nás (z ČR v něm není nikdo).
Generální tajemník OSN Antonio Guterres v knize „Naše společná agenda“ vykresluje obraz světa, který stojí před volbou mezi kolapsem a průlomem. Když uděláme špatnou volbu, budeme prý opakovaně pronásledováni mutujícím virem. Zdravotnické systémy nebudou schopny odolat tlakům a vakcíny budou nerovnoměrně rozloženy. Planeta se přehřeje, což povede k tání polárních ledovců, záplavám, suchům, hurikánům, vymírání živočišných druhů a plýtvání lidskými životy. Chudoba poroste, protesty budou rozdrceny, lidská práva budou zanedbávána a rozvoj nových forem válčení zabrání všem mírovým iniciativám.
Pokud si však zvolíme model OSN a Světového ekonomického fóra, je nám slíben ráj. Zelenější, bezpečnější a lepší svět s rychlou reakcí na krize, včetně systému zdravotní péče, kde jsou vakcíny dostupné všem, kde jsou fosilní paliva postupně vyřazována a globální průměrné teploty jsou udržovány pod kontrolou a kde má každý právo na digitální připojení, aby měl celoživotní přístup ke kvalitnímu vzdělání.
Odůvodnění je podobné tomu, co Klaus Schwab vyjádřil při vysvětlování „Velkého resetu“:
Máme možnost zůstat pasivní, což by vedlo k zesílení mnoha trendů, které dnes pozorujeme. Polarizace, nacionalismus, rasismus a v konečném důsledku rostoucí sociální nepokoje a konflikty. Máme však také jinou možnost: můžeme vytvořit novou společenskou smlouvu, která zahrnuje zejména příští generaci, můžeme změnit své chování, abychom znovu žili v harmonii s přírodou, a můžeme zajistit, aby technologie čtvrté průmyslové revoluce byly optimálně využívány k tomu, aby nám poskytly lepší život.
Vše, co musíme udělat, je přenechat moc a naše životy OSN a jejímu partnerovi WEF a nechat se integrovat pod bdělým okem digitálního Boha. Jak řekl uznávaný environmentální guru a častý účastník WEF Johan Rockström z Postupimského institutu pro výzkum klimatických dopadů v rozhovoru v roce 2015:
Nevidím jinou cestu, než že 200 zemí musí předat část své rozhodovací pravomoci planetární institucionální správě. Musíme spolupracovat s institucemi, které máme, a existuje pouze jedna instituce, která je globální: OSN.
Aby bylo dosaženo cílů Agendy 2030, musí být zapojeni všichni. V „Naší společné agendě“ je prvním závazkem (z celkového počtu dvanácti) „Nikoho neopomenout“ (ano, i ten nejposlednější by měl dostat Gatesovu genovou injekci). Jedná se o obnovenou společenskou smlouvu mezi vládami a občany, která by podle OSN měla být založena na lidských právech, včetně sociální záchranné sítě se zdravotní péčí, jistotou příjmu, bydlením, vzděláním a důstojnou prací. Kdo na to může říct ne?
Při bližším zkoumání se však zdá, že smlouva je především o digitálním připojení ke globálnímu kontrolnímu systému, o vzdělávání se „správnými“ hodnotami, o tom, že je člověk ubytován v „chytrém městě“ s všudypřítomným dohledem, a že je mu poskytován univerzální základní příjem (UBI) – pokud se člověk poslušně řídí všemi protichůdnými příkazy OSN.
Jedná se o společenskou smlouvu pro digitální věk, v níž musí být práva a povinnosti občanů přizpůsobeny dnešním potřebám, s celoživotním učením, „spravedlivým a inkluzivním“ přechodem na bezuhlíkovou společnost a odpovědným využíváním technologií, které musí zabránit šíření nepravdivých nebo nepříjemných informací.
Jinými slovy, jedná se o smlouvu, ve které máte slepě přijmout a udělat to, co vám vláda řekne, abyste udělali, a ve které jste vyloučeni z účasti na komunitních službách a finančních službách, pokud odmítnete poslušnost nebo máte jiný názor.
Pozadí této smlouvy sahá až do roku 2011, kdy Německý poradní sbor pro globální změnu (WBGU) zveřejnil zprávu „Svět v přechodu – společenská smlouva o udržitelnosti“. Dříve byly podobné otázky diskutovány na konferenci „Velká transformace – změna klimatu jako kulturní změna“ v Essenu v roce 2009. Důraz byl kladen na papežova poradce Hanse Joachima Schellnhubera, tehdejšího šéfa Postupimského institutu pro výzkum klimatických dopadů, a Nakicenoviće z Mezinárodního výzkumného ústavu IIASA. Zpráva uvádí:
Vezmeme-li všechny tyto výzvy nadcházející změny dohromady, je jasné, že nadcházející změny dalece přesahují technologické a technokratické reformy: podnikání společnosti musí být založeno na novém „obchodním základu“. Ve skutečnosti jde o novou globální společenskou smlouvu o nízkouhlíkovém a udržitelném globálním ekonomickém systému.
Je založena na ústřední myšlence, že jednotlivci a neziskovky, státy a globální společenství států, stejně jako obchod a věda sdílejí odpovědnost za předcházení nebezpečným změnám klimatu a odvrácení dalších hrozeb pro lidstvo jako součást systému Země. Společenská smlouva upevňuje kulturu všímavosti (z ekologické odpovědnosti), kulturu participace (jako demokratickou odpovědnost) a kulturu závazku vůči budoucím generacím (odpovědnost za budoucnost).
Nová sociální smlouva mezi občany, společností a podniky byla rovněž navržena Radou pro globální agendu pro hodnoty Světového ekonomického fóra v roce 2014 poté, co byla zahájena na výročním zasedání v roce 2013. Projekt, který byl zahájen v reakci na rostoucí obavy z rostoucí nerovnosti, nezaměstnanosti, sociálních nepokojů a nedostatečné globální správy, byl úzce koordinován s iniciativou OSN Global Compact a sponzorován významnou britskou bankou Barclays. To zahrnovalo spolupráci s komunitami Young Global Leaders a Global Shapers.
Pakt byl založen na třech základních principech: podpoře společného dobra, lidské důstojnosti a řízení planety. Mírně se zaměřil na technologická řešení (4IR) představená na výročním zasedání v roce 2016. To se však mělo rychle změnit, jak se ukázalo v následujících letech. Klaus Schwab ve své knize „Shaping the Fourth Industrial Revolution“ z roku 2018 zdůraznil, že nová technologie musí být spojena s hodnotami, jako je spravedlnost, důstojnost a obecné dobro.
Čtvrtá průmyslová revoluce by byla využita k vytvoření „lepší“ a „spravedlivější“ společnosti. Johan Rockström na výročním zasedání v roce 2018 vysvětlil, co to znamená:
Důvod je jednoduchý: v příštích třech desetiletích čtvrtá průmyslová revoluce poháněná umělou inteligencí, strojovým učením a internetem věcí změní životy všech lidí. V tuto chvíli je směr této změny stále nejasný. Musíme zajistit, aby tento přechod vedl k prosperující a odolné budoucnosti bez uhlíku. (Johan Rockström)
Ve stejném roce byla zveřejněna zpráva Světového ekonomického fóra „Identita v digitálním světě: Nová kapitola ve společenské smlouvě“, která analyzovala vztah mezi jednotlivcem a společností v digitálním světě. Dospěla k závěru, že digitální identita je ústředním prvkem provádění společenské smlouvy.
… Digitální identity mohou pomoci změnit budoucnost miliard lidí po celém světě tím, že jim poskytnou přístup k novým ekonomickým, politickým a sociálním příležitostem a zároveň budou moci využívat digitální bezpečnosti, soukromí a dalších lidských práv.
Zpráva byla podpořena společnostmi jako Accenture, Mastercard, Visa, Hyperledger, AT&T a Barclays, spolu s Open Society, Nadací Billa a Melindy Gatesových, UNDP, ID2020 a Evropskou komisí. . Několik z nich hraje klíčovou roli při budování infrastruktury pro nový digitální řídicí systém.
Výklad smlouvy společnosti Barclay lze ilustrovat skutečností, že v roce 2020 bylo odhaleno, že společnost používá spyware ke sledování toho, kolik času zaměstnanci tráví u svých stolů, a poté odesílá upozornění, když si vezmou delší přestávky. V digitálním světě existují skvělé příležitosti k automatickému monitorování všech procesů. Předem si tak v malém odzkoušeli budoucí monitorování všech občanů, které již bude probíhat v globálním měřítku a bude propojeno s vaší digitální peněženkou a sociálním kreditem.
Do roku 2025 Guterres navrhuje Světový sociální summit, na kterém bude projednána nová společenská smlouva.
Takové setkání navrhl Madridský klub / World Leadership Alliance v říjnu 2020. Tento think tank, složený z bývalých hlav států, předsedů vlád a politiků „přispívající k posílení demokratického vedení a institucionálních kapacit pro lepší řešení hlavních globálních výzev“, vede bývalý slovinský prezident Danilo Türk. Diplomat OSN, který sloužil jako poradce bývalého generálního tajemníka OSN Kofiho Annana a sám kandidoval na generálního tajemníka.
Zde jen dodávám, že v Madridském klubu je mimo jiné jednou z čelních členek také slovenská politička Iveta Radičová.
I zde je pandemie zmiňována jako spouštěcí událost. Jak říká Madridský klub:
Pandemie odhalila nerovnosti v bohatství, pohlaví a rase a bude mít za následek první velký pokles indexu lidského rozvoje za více než 30 let. Abychom zahájili globální vzestup, který nikoho neopomene, vyzýváme k uspořádání druhého Světového summitu o sociálním rozvoji.
Podle Madridského klubu pandemie vytvořila příležitosti pro mezinárodní spolupráci, která může zmírnit dopad a přinést „inkluzivní oživení“ a v pozadí se ozývá známá mantra Schwabova WEF – „Build Back Better“.
Türk je příhodně členem poradního orgánu OSN na vysoké úrovni pro účinný multilateralismus, což poskytuje příležitost vyjádřit se k jeho vlastnímu návrhu. To platí i pro spolupředsedkyni panelu, bývalou prezidentku Libérie a členku Madridského klubu Ellen Johnson Sirleafovou.
Návrh „Transformace multilateralismu pro sociální spravedlnost a inkluzi 21. století“ byl následně vypracován pracovní skupinou vedenou Sarah Burke z německého sociálně demokratického think tanku Friedrich-Ebert-Stiftung a byl reakcí na dopad pandemie na nejzranitelnější členy společnosti.
Kromě zástupců Světové banky, Brookings Institution, Mezinárodní organizace práce a OECD byla do pracovní skupiny zařazena také indická ekonomka Jayati Ghosh (profesorka na Massachusetts Amherst University). Je také členkou panelu OSN.
Kromě Madridského klubu byla organizátorem německá Bertelsmannova nadace se Světovým ekonomickým fórem a OSN byla uvedena jako institucionální partner – jako vždy musíme být „zachráněni“ stejnými silami, které způsobily škody.
ZDROJ
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi