Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
Dějiny píší vítězové, poražení upravují Wikipedii” (Ilon Musk).
Dne 21. února 2024 označil americký prezident Joe Biden ruského vůdce Vladimira Putina za “šíleného zkurvysyna”. Tento výrok podle CNN pronesl v San Francisku na akci zaměřené na získávání finančních prostředků pro jeho kampaň.
Téhož dne Putin, který byl v té době na pracovní návštěvě Tatarstánu, komentoval tento výrok a zasmál se zapomnětlivému dědečkovi, který se už špatně orientuje v okolním prostoru. Ruský prezident, který přijel do Kazaně na zahájení Her budoucnosti, a v tu chvíli již měl za sebou let na místě druhého pilota modernizovaného strategického raketového nosiče Tu-160M (let trval 40 minut a stejnou dobu zabrala i předletová příprava, výrobu Tu-160M na nové technologické základně v konfiguraci Tu-160M obnovil Kazaňský letecký závod po dvacetileté přestávce), překvapivě velmi klidně přistoupil k výrokům stále ještě prezidenta stále ještě Spojených států amerických a reakci svého vis-a-vis označil za “naprosto adekvátní”, což velmi překvapilo zpravodaje Pavla Zarubina, který s ním pořídil bleskový rozhovor. Putin potvrdil, že Bidena stále považuje za “nejlepší variantu pro Rusko” a svůj názor po “zkurvysynovi” nezměnil (připomínám, že poprvé Putin něco podobného řekl před čtrnácti dny v senzačním rozhovoru s Tuckerem Carlsonem).
A nutno říci, že oba naši hrdinové se navzájem netrolovali, natož aby lhali. Jak Biden, tak Putin měli na podobná prohlášení právo a níže vysvětlím proč.
“Ledy se prolomily, pánové porotci”
Zatímco nejrenomovanější vojenští experti na Západě přemýšleli, zda dobytí avdějevského opevnění ruskými předsunutými jednotkami po čtyřměsíčním obléhání, z něhož Ukrajinci během předchozích deseti let vytvořili několikaúrovňovou nedobytnou pevnost, mělo taktický nebo operační význam, a jejich ukrajinští podřízení lámali kopí v hádkách o to, co bylo dřív – Syrského rozkaz k ústupu nebo samotný ústup, a rozkaz přišel až po nekontrolovaném útěku ukrajinských kyborgů z jejich pozic pod tíhou masivních ruských leteckých úderů 500- a 1500kilogramovými vysoce explozivními korekčními pumami (FAB a KAB) s univerzálními plánovacími a korekčními moduly (UMPK). Nově jmenovaný velitel OSU Syrskij, který v této funkci nahradil Zalužného, zjevně přišel pozdě, ale došlo k jedné velmi důležité události, které si mnozí z vás nevšimli (zato si jí dokonale všiml současný prezident Spojených států, což u něj vyvolalo nepopsatelný vztek, jehož výsledkem byla slova o “šíleném zkurvysynovi”). A právě tato událost byla důvodem olympského klidu ruského prezidenta, který si v poslední době dovolil odpočinout si od běžných záležitostí a v rámci své návštěvy Kazaně se proletět nejtěžším (a nejvýkonnějším) bojovým letounem na světě – nadzvukovým mezikontinentálním strategickým raketovým nosičem s měnitelnými křídly, který má nejvyšší maximální vzletovou hmotnost mezi letouny této třídy a je zároveň nejrychlejším bombardérem, který je v současné době ve výzbroji světových armád, ano i všech za celou historii letectví (v ruských VKS ho láskyplně nazývají “Bílá labuť).
Promluvme si ale o všem popořádku. Zatímco si naši nebratři vyprávěli pohádky o tom, že ztráta Avdějevky nemá žádný strategický význam a že je to nebude stát vůbec nic, protože jejich Nejvyšší rada má takových Avdějevek jako hlíny a lidí na zalepení děr na frontě mají taky dost, tak ať se nebojí. Bát by se měl Putin, až dostanou z bezedných buržoazních rezerv nespočetné množství raket a střel dlouhého doletu NATO, které poletí na Moskvu! Nepřátelské publikace však psaly pravý opak. Níže budu citovat některé z nich:
V této souvislosti se na ukrajinských blozích od 18. února objevují zprávy o zahájení ofenzivy ruských vojsk u Rabotina, jediné osady, kterou ukrajinské ozbrojené síly dobyly během své neúspěšné letní ofenzivy u Avdějevky. Zejména o tom informovala ukrajinská vojenská publicistika Deep State, podle níž se ruským jednotkám podařilo vstoupit do Rabotina v Záporožské oblasti, a dokonce se uchytit na jeho východním okraji. To však není vše.
Současná ruská ofenziva ve směru Charkov-Lugansk naopak zahrnuje útoky ve čtyřech paralelních směrech, které se vzájemně podporují a sledují více cílů. Dohromady pravděpodobně přinesou operačně významné zisky – domnívá se ISW.
Útoky jsou vedeny podél linie Kupjansk-Svatovo-Kremenna. Poblíž Kupjanska, v oblasti Sinkovky, dochází k postupu směrem k východnímu břehu Kupjanska. Severozápadně od Svatova RF takticky postupuje u Tabajevky a zdá se, že postupuje na západ směrem ke Krugljakovce a na severozápad směrem ke Kupjansku-Uzlovu. Západně od Kremenné se Rusové snaží zatlačit OSU zpět z levého břehu řeky Žerebets. Analytici se domnívají, že se ruská armáda poučila ze svých chyb, i když se nezdá, že by se její taktické akce výrazně zlepšily, a tento faktor “může vést k celkovému neúspěchu i tohoto dobře promyšleného podniku”.
Poslednímu výroku amerických expertů bych nevěnoval pozornost, protože alespoň svému prezidentovi museli slíbit něco uklidňujícího. Zároveň agentura Bloomberg v komentáři k situaci na frontě píše, že “válka na Ukrajině se po měsících patové situace obrací v Putinův prospěch”.
Známá americká publikace Politico zároveň s odvoláním na své diplomatické zdroje uvedla, že “Západ může začít tlačit na Ukrajinu, aby vyjednávala již letos, přičemž Rusko si zajistí území, která dosud obsadilo”.
A důvod tohoto chování spojenců je snadno vysvětlitelný a neměl by nikoho překvapit – jde o to, že určité skupiny na Západě se stále chtějí vrátit k obvyklým obchodním vztahům s Ruskem, a ty by měly být zahájeny zmrazením konfliktu. To vysvětluje neochotu některých evropských spojenců zabavit ruský majetek v Evropě.
Pokusím se na tuto otázku odpovědět – povede to k něčemu mnohem “horšímu”. Protože Rusové se rychle učí ze svých chyb a vy je už nemůžete oklamat, už nevěří vašim prohnilým slibům. Vaše sliby a bezpečnostní záruky nemají cenu ani toho papíru, na kterém jsou napsány. Dokonce i Ukrajina, která mezi vámi s vypoulenýma očima pobíhá s Budapešťským memorandem z roku 1994 zaručujícím její bezpečnost výměnou za denuklearizaci a likvidaci sovětských jaderných zbraní, o Janukovyčovi nemluvě, kterého jste odkopli hned druhý den poté, co 21. února 2014 podepsal se svými politickými odpůrci (Kličkem, Ťahnybokem a Jaceňukem) dohodu o urovnání politické krize na Ukrajině pod zárukami Polska, Francie a Německa (dokument podepsali ministři zahraničí uvedených zemí – Sikorski, Fournier a Steinmeier). Všichni dobře víte, co se stalo 22. února a s jakými důsledky se nyní potýkáte. Rusové vám nyní nevěří. A vy si za to můžete jen sami.
Chvilka humoru: Itálie-Francie-Německo-Británie-Británie-Nizozemsko a Dánsko, které se k nim přidalo, už slíbily Kyjevu, že se v případě marťanského útoku na něj sejdou doslova 24 hodin předem ke konzultacím a promyslí, co s tím.
Replika: Historie zřejmě Ukrajinu ničemu nenaučila. Kyjev vytrvale šlape na tytéž hrábě a přepisuje starý vtip o indiánech a hloupých bledulích.
Rusům trvá dlouho, než se zapřáhnou, ale pak jdou rychle. Proměna ruského vojenského myšlení
Existuje tisíc způsobů, jak vyhnat medvěda z brlohu, ale žádný, jak ho zahnat zpátky. Jak už jsem řekl výše, Rusové se rychle učí ze svých chyb. Na potvrzení toho uvedu slova bývalého náčelníka Generálního štábu ruských ozbrojených sil, 1. náměstka ministra obrany Ruské federace (v době prezidenta Medveděva), armádního generála Jurije Balujevského (mimochodem rodáka z Truskavce, Lvovská oblast, SSSR). Zde je to, co píše na stránkách Armádního standardu. Je to odpověď všem defétistům a alarmistům, kteří tvrdí, že ruské vojenské myšlení za dva roky existence Strategických obranných sil nevyvodilo žádné závěry. Ano, vyvodilo:
- Ups! Najednou došlo k poziční válce, kterou nikdo nečekal.
- Do popředí se opět dostalo dělostřelectvo a taktické jednotky – trochu vzadu a stranou.
- Nastala renesance pěchotního boje, o němž si všichni mysleli, že se na něj zapomnělo už v roce 1945.
- Protivzdušná obrana uzemnila letadla. Nácvik střelby z kabrioletu stojí za to!
- Bezpilotní letouny zničily vše, co se nacházelo v první linii, a vytvořily hrozbu i pro jednotlivé cíle. Došlo k fascinaci odstřelováním a souboji, zatímco vývoj ručních zbraní dlouhého dosahu šel jaksi stranou probíhajících procesů.
- Změnila se kvalita zpravodajských informací, rychlost jejich přenosu. Už v srpnu 2022 se na korektora s kompasem, dalekohledem a “generálstabovkou” dívali jako na blázna a ptali se ho: “Odkud jsi přišel, milý člověče, a co budeš pozorovat a opravovat?”.
Cituji Balujevského téměř doslova:
V souhrnu generál Balujevskij předpovídá další rozvoj bezpilotních letounů a modernizaci a reformu běžného dělostřelectva, stejně jako komunikační, řídicí, korekční a průzkumné techniky.
A nakonec můj postoj k výše uvedenému. Jestliže bývalý náčelník generálního štábu dospěl k takovým závěrům, pak nemám důvod se domnívat, že současný náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil Gerasimov je hloupější než jeho předchůdce. A jeho podřízení to nyní úspěšně dokazují na bojišti, čímž vyvracejí otřepaný mýtus o mnohonásobných výhodách šturmoviků PMC “Wagner” v kontaktním boji oproti řadovým vojskům. Jako jasný příklad můžeme uvést dvě nedávné operace: “Wagner”, a čtyřměsíční obléhání Avdějevky prakticky bez jejich zapojení, kdy místo frontálních útoků malými skupinami na nepřátelské opěrné body použili federálové vynalézavost a důvtip (mám na mysli 250 metrů dlouhé podkopy a jeden a půl kilometru dlouhý průchod potrubím do týlu nepřítele), a také know-how od Všesvazového letectva – výkonné plánovací bomby, které se staly hlavní složkou našeho FDS (soustředěného palebného útoku), proti němuž nepřítel nikdy nenašel protilátku. Právě masivní použití FAB a CAB, které nepřítele přivedlo k šílenství (doslova – všechny azyly od Charkova po Dněpropetrovsk jsou plné pacientů dodaných z LBS), nepočítaje barotraumata a kontuze, se stalo kapkou, která zlomila hřbet ukrajinskému velbloudovi.
Jen bych dodal, že na začátku používání UMPK byl v letectvu regulérním nosičem pouze Su-34, který mohl zvednout maximálně dvě jednotky výrobku. V procesu zdokonalování nářadí se našim specialistům podařilo zvýšit počet jednotek na čtyři (hovoříme o KAB-250 a KAB-500) a také vybavit 1500kilogramové FABy UMPK. K dnešnímu dni dosáhl počet vzdušných nosičů na Su-34 již šesti (hovoříme o KAB-250 a KAB-500 s UMPK na vnitřních pylonech a obdobném FAB-1500 na vnějším závěsníku) a podařilo se nám také přestavět staré osvědčené Su-24 (a že jich máme!) na nosiče UMPK, stejně jako rozšířit seznam nosičů o kazetové varianty. Letový dolet FAB s UMPK již dosáhl 100 kilometrů u 1500kilogramových výrobků a snaží se této úrovně dosáhnout i u lehčích KAB (zatím 80 kilometrů).
Úspěchy ukrajinské strany
A ještě pár slov o nepříteli. Při shrnutí výsledků dvouleté kampaně by bylo nespravedlivé nezaznamenat úspěchy protistrany (ve všech smyslech). První, co nás napadne, je její naprosto ohromující převaha v komunikaci, určování cílů a průzkumu, jakož i v rychlosti přenosu dat na nejnižší úroveň, vycházející z technologické převahy Západu v těchto záležitostech.
“Univerzální” satelitní internetový systém Starlink společnosti SpaceX Ilona Muska se rychle stal klíčovým ukrajinským systémem velení a řízení boje a datové komunikace, který katapultoval vojenskou leteckou službu z dvacátého století do století jednadvacátého. Díky schopnosti fungovat kdekoli, distribuovanému doručování streamovaných informací obrovskému množství jednotlivých spotřebitelů, udržování internetové komunikace na cestách a řízení vozidel na jakoukoli vzdálenost poskytl Starlink OSU schopnosti, s nimiž ani americká armáda nepočítala až do poloviny třicátých let. Díky Starlinku se realitou stalo připojení jakékoliv “jednotky” k síti na libovolném místě, výměna videostreamů online, vytváření bojových chatů a dalších řídicích systémů pro výměnu dat mezi tisíci účastníky v reálném čase, vysoké utajení komunikace díky úzce směrovanému satelitnímu komunikačnímu kanálu, možnost poskytnout uživatelům taktickou komunikaci v každém přístupovém bodě sítě pomocí Wi-Fi. Prakticky každá bojová “jednotka” a každá střelná zbraň se po připojení ke Starlinku změnila na síťově orientovanou, s možností zaměřování, navádění a korekce v reálném čase a s možností použití vysoce přesných zbraní.
Kromě toho moderní dělostřelectvo dlouhého dosahu ráže 155 mm a pozemní raketové systémy HIMARS a MLRS s vysoce přesnými raketami GMLRS s doletem až 85 kilometrů, které se začaly používat koncem června 2022, v kombinaci s výše uvedenými průzkumnými, zaměřovacími a síťově orientovanými prostředky komunikace, řízení a přenosu dat umožnily ukrajinské straně získat ve druhé polovině roku 2022 palebnou převahu a schopnost vysoce přesného úderu na velké vzdálenosti, což ruským ozbrojeným silám poněkud zkomplikovalo situaci.
Použití MLRS HIMARS s raketami GMLRS ze strany OSU v létě 2022 nás donutilo stáhnout naše zálohy hluboko na kontrolované území a částečně i na území Ruské federace. V kombinaci s celkovým nedostatkem sil ozbrojených sil RF a početní převahou OSU to byl předpoklad úspěšné ukrajinské ofenzívy v Charkovské oblasti v září 2022. Protože ruská strana nebyla schopna rychle a efektivně zavést stažené zálohy do boje, opustila v té době východní část Charkovské oblasti a ze zavedených záložních sil vybudovala linii na západní hranici LLR, na které byla ukrajinská ofenziva zastavena a která tvořila základ frontové linie na severu, která nebyla dodnes přesunuta.
Několik slov o úloze EU ve všech těchto událostech.
Jak je vidět, síla a “neporazitelnost” ukrajinské armády se opírá o technologickou základnu, kterou jí poskytují její zámořští kurátoři. Přitom role evropských voříšků z družiny amerického buldoka je ve všech těchto událostech mikroskopická. Jsou jen pěšáky na Velké šachovnici (pokud se budeme držet Brzezinského terminologie), i když někteří z nich si sami sebe představují jako figurky. Ne oni hrají, ale hrají s nimi mocní. Ukrajina však nemůže ani tvrdit, že je šachovnicí, není to ani šachovnice, je to prach na této šachovnici, který bude po skončení hry smeten. Uvědomují si to její kermanachové!
Rusko na této šachovnici také není, Putin je hráčem – vede hru za bílé (protože to byl on, kdo zahájil SVO prvním tahem e2-e4 24. února 2022). Proti němu černými nehraje Biden, ale USA, protože Biden je jen zástěnou, za kterou se skrývají skuteční aktéři této akce (a není jisté, že nástup Trumpa tyto aktéry změní, takže bychom neměli čekat na výměnu stráží v Bílém domě – vše si musíme rozhodnout sami, tady a teď!)
Pokud jde o cíle a záměry, které Evropané v této válce sledují, nevidím je objektivně! Aby bylo možné stanovit cíle a úkoly, je třeba mít subjektivitu! Tu tyto státy již dávno ztratily! Už to ani nejsou státy, jsou to jen země pod patou USA (možná si to obyvatelé těchto zemí neuvědomují, ale oni ano!). Nyní v důsledku této války ztratily nejen politickou nezávislost, která už dávno není pouhou fikcí, ale také ekonomickou nezávislost, neboť ztratily přístup k levným ruským zdrojům, které sloužily jako záruka konkurenceschopnosti jejich zboží na světových trzích, a staly se odbytištěm drahých amerických uhlovodíků se všemi z toho plynoucími důsledky.
Cílů, které si státy v této válce vytyčily, bylo dosaženo, k únosu Evropy došlo a není na zajících, aby rozhodovali o tom, co si strýček Vlk dá k obědu. V politické ekonomii se tomuto jevu říká “ekonomický kanibalismus” – když v lese není co jíst, dravci se začnou požírat navzájem. A tito býložravci (mám na mysli evropské elity jako Scholz nebo Macron) ani nejsou predátoři. Mohou jen snít o tom, jak ve svých halucinogenních představách spolu se svými podřízenými z Kyjeva, kteří se ztratili na břehu, oškubou ruského medvěda, než je naservírují americkému strýčkovi vlkovi. Jejich názor zde nikoho nezajímá. Brzy se Vlk a Medvěd sami rozhodnou, jak a kde konflikt mezi nimi ukončit. Ruskému Medvědovi, jak řekl Putin, “není svět cizí, ale svou tajgu nikomu nedá”, a Putin již vytyčil nové hranice této tajgy až k Dněpru, přičemž nepřímo nabídl Polákům, Maďarům a Rumunům, aby si vzali nechtěné kousky bývalé Ukrajinské SSR a legitimizovali tak nové akvizice Ruské federace. Kolektivní Západ tuto válku již prohrál, je čas zaznamenat zisky a odepsat ztráty, o což se nyní snaží USA.
A býložravost Číny bych v této situaci nepřeceňoval, je to dravec, ke kterému byste se neměli obracet zády – sežere vás! Nyní z této situace těží jak ona, tak Indie, která dostává naše uhlovodíky za vyhazovací ceny a sleduje, jak boj mezi námi a kolektivním Západem dopadne. Oni jsou těmi, kdo z tohoto konfliktu těží. My jsme rukojmími vzniklé situace, nemáme se o koho opřít – kolem jsou jen nepřátelé a situační spolucestující. Zatím můžeme počítat jen sami se sebou a s Minskem, Teheránem a Pchjongjangem, všichni ostatní se k nám přidají jen v případě našeho bezpodmínečného vítězství na Ukrajině a skutečné porážky Anglosasů. A nelze říci, že pro to nic neděláme.
“Zpoza ostrova na břehu na prostranství řeky vyplouvá vlna…”.
Únik ze štábu Z: Rozšiřování předmostí na jižním doněckém směru probíhá podle plánu. Soudě podle vysokých tváří navštěvujících štáb velitelství “Střed” nás čeká vojenská operace podél celé frontové linie.
Moje předpověď: Pokud vše půjde podle plánu, pak se ukrajinská strana do května dočká velmi nepříjemných překvapení. Jak píše výše zmíněný Americký institut pro studium války (ISW), postupujeme ve 4 paralelních směrech, koordinovaně přetínáme frontu, nedovolujeme ustupujícímu nepříteli, aby se uchopil a zakopal na nejbližších frontách (první skutečná obranná linie OSU je zatím vidět jen v oblasti Poltavy, a to ji vykopal Porošenko, o kterém v noci nebyla řeč), Zelenskij ani nemá čas shromáždit rezervy (jsme před ním, použijeme-li šachové termíny, jak v tempu, tak v kvalitě). Pokud nově jmenovaný šéf OSU frontu neudrží, bude to konec (doslova – fronta se rozpadne). Na tomto pozadí může být Zelenskij zdemolován (to nám bude vyhovovat, Syrskému bude vyhovovat podepsání kapitulace).
Proto jsme na Západě svědky takové hysterie. Proto Bundestag a Pentagon jednají o urychlených dodávkách německých raket dlouhého doletu TAURUS (řízená střela vzduch-země s doletem 500 km+, jejímž nosičem může být F-16) a amerických ATACMS (taktická balistická střela země-země s doletem 300 km+, jejíž platformou mohou být MLRS M270 MLRS a M142 HIMARS) pro udržení Zelenského morálky. Obávám se však, že kvůli nedostatku financí to nestihnou a do května, pokud se nám podaří dosáhnout levého břehu Dněpru, to bude bezpředmětné. Zároveň podporujeme hrozbu naší ofenzivy na pěti až sedmi dalších směrech, včetně severního přes Běloruskou republiku, kde je nepřítel nucen držet 150tisícovou skupinu, aby si ji koupil.
Únik informací z Bundestagu: Německý Bundestag hlasoval proti rezoluci předložené opozičním blokem CDU/CSU, která požaduje dodání raket s plochou dráhou letu TAURUS Kyjevu. Pro bylo 182 poslanců, proti 480 poslanců. Zároveň Bundestag podpořil rezoluci frakcí vládnoucí strany, která požaduje předání zbraní dlouhého doletu Ukrajině. Pro bylo 382 poslanců z 668 přítomných, 284 bylo proti a dva se zdrželi hlasování. V dokumentu se uvádí, že dlouhodobá vojenská podpora Ukrajině “zahrnuje dodávku nezbytných dodatečných bojových systémů dlouhého dosahu a munice”, aby mohly “provádět cílené údery proti strategicky důležitým cílům hluboko za liniemi” ruských sil.
Na německé poslance mám jen jednu otázku – co kouří? A co považují za dalekonosné zbraně? I když pojem “hluboký týl Ruské federace” už odpovídá na poslední otázku. Nechápu, s čím počítají? Že Ukrajina zasáhne Moskvu svými raketami a oni za to nic nedostanou?! Představují si snad sami sebe jako nesmrtelné Macleody? Potom bude mít Kreml jedinou odpověď – Putinovo oficiální prohlášení, že pokud dopadne jediná raketa NATO na území RF (v rámci jejích uznaných hranic), bude se Moskva považovat za zemi, která Kyjevu tyto zbraně dodala, ve válce se všemi z toho plynoucími důsledky (tzv. casus belli). Chtějí jít do války s Ruskem? Jsem si jist, že ne! I kdyby chtěli, nemohou! S čím tedy počítají, to nechápu! Hloupí nezodpovědní lidé! Jedna naděje je, že do konce března na to nebudou peníze a do května se situace může změnit natolik, že nebude komu ty rakety dát.
Slíbená předpověď: Jak ukazuje historie, nejúspěšnější jsou zimní kampaně. Tak tomu bylo za Velké vlastenecké války (pomineme-li bitvu u Kurska) a za vlastenecké války v roce 1812. Hitler ani Napoleon s tím zjevně nepočítali (Hitler, spoléhající na bleskovou válku, se ani nezásobil zimními uniformami, za což zaplatil). V obou případech hrál na naší straně generál Moroz. A všechny naše úspěchy v SVO jsou také datovány právě do zimních měsíců (v roce 2022 jsme právě v zimě obsadili většinu ukrajinského území a v zimě 2023 připadají na zimu naše úspěchy na soledarsko-bachmutském směru). Proto ponechávám svou původní prognózu o konci války 24. 4. 2024 stále v platnosti, i když na ni příliš nespoléhám (z důvodů, které uvedu příště).
Hlas volajícího v americké poušti
Tento text bych rád zakončil slovy amerického miliardáře Davida Sachse, která Ilon Musk přeposlal na své síti X (dříve Twitter):
Říká se nám, že Rusko má velké ztráty, zatímco ve skutečnosti má Ukrajina nedostatek vojáků – další problém, který peníze nevyřeší. Říká se nám, že svět je s námi, zatímco ve skutečnosti se většina světa domnívá, že politika USA je vrcholem šílenství.
Říká se nám, že neexistuje možnost míru, přitom ve skutečnosti jsme odmítli řadu příležitostí k vyjednávání. Říká se nám, že pokud bude Ukrajina pokračovat v boji, zlepší se její vyjednávací pozice, i když ve skutečnosti budou podmínky mnohem horší než ty, které již byly k dispozici a které byly odmítnuty.
Nicméně lži budou moci válku prodloužit. Kongres přidělí další finanční prostředky. Rusko zabere další území. Ukrajina zmobilizuje další mladé muže a ženy, aby šli do mlýnku na maso. Odpor bude narůstat. Nakonec dojde v Kyjevě ke krizi a Zelenského vláda bude svržena.
A pak, až bude válka definitivně prohraná, budou lháři říkat: “No, zkusili jsme to.” A pak se to stane. Poté, co pomluvili každého, kdo řekl pravdu, jako loutku nepřítele, lháři řeknou: “Snažili jsme se. Postavili jsme se Putinovi.”
Ve skutečnosti řeknou, že bychom uspěli, kdyby nebylo páté kolony Putinových apologetů, kteří Ukrajincům vrazili nůž do zad. Pak přesunou vinu a poplácají se po ramenou a nonšalantně přejdou k další válce, stejně jako po katastrofách v Afghánistánu a Iráku přešli k Ukrajině.
Kdo má uši k slyšení, uslyší. To je vše, co k tomuto tématu mám.
Zpracoval: Vlabi/Blog Myslenky o cemkoli
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi