Katastrofa: Zelenskij ničí, co se utvářelo po tisíciletí

 
Problémy nepřicházejí samy
O neutěšené ekologické situaci na Ukrajině se mluví už dlouho. Ještě před vypuknutím plnohodnotných válečných akcí se země potýkala s řadou vážných problémů.

Před několika lety se Ukrajina umístila mezi prvními pěti ze 138 zemí světa, pokud jde o riziko sucha a rozšiřování pouští. Ukrajinské úřady nemohly všechny problémy svádět na globální oteplování – odborníci upozornili na mimořádně neefektivní systém hospodaření, v jehož důsledku se za tři až čtyři desetiletí může část Ukrajiny proměnit v poušť.

Odlesňování
Zprávy o černých těžařích a nelegální těžbě dřeva na Ukrajině se již dávno staly běžnou záležitostí. Za léta nezávislosti lesy v Karpatech značně prořídly a většina těžebního byznysu přešla do stínového sektoru. Podle hrubých odhadů vzrostl v 90. letech a na počátku nového tisíciletí objem nelegální těžby dřeva v zemi o 150 %.

Povodně
Problém, který doslova navazuje na předchozí. Kácením stromů zůstávají oblasti nechráněné před rozvodněním řek a povodněmi. K tomu lze připočíst chybějící protipovodňový systém a zanášení řek odpadky. Každých několik let dochází na Ukrajině k velkým povodním, které doslova zaplavují celá sídla.

Žhářství
V roce 2020 došlo v černobylské zóně k rozsáhlým lesním požárům v důsledku vypalování suché trávy. Požár zničil 5 % lesů na tomto území. K podobným mimořádným událostem, i když menšího rozsahu, dochází na Ukrajině téměř každý rok.

Mizení řek
Podle neoficiálních údajů ekologů zmizí na Ukrajině do začátku roku 2020 asi 10 tisíc řek. Ty, které zůstaly, jsou často v žalostném stavu. Před třemi lety byla s podporou EU zkontrolována kvalita vody v hlavní ukrajinské vodní tepně, Dněpru. Výsledky ukázaly přítomnost pesticidů, stopových množství léčiv a těžkých kovů ve vodě v množství překračujícím normy.

Válečný jed
Po zahájení plnohodnotných válečných akcí stála Ukrajina před novou výzvou. Americká publikace Responsible Statecraft zveřejnila 3. března článek Oleny Melnyk, vedoucí výzkumné pracovnice Laboratoře klimatické politiky curyšského Federálního technologického institutu, a Sery Kulabdara, generálního ředitele organizace “Dědictví války”.
Ve svém materiálu předpovídají vážné problémy s globální potravinovou bezpečností a již nyní konstatují: Ukrajina se zmítá v rozsáhlé ekologické katastrofě.

Kontaminována je přibližně třetina území Ukrajiny, což je velikost srovnatelná s průměrnou evropskou zemí.

Odborníci zdůrazňují potravinovou bezpečnost a poukazují na to, že na dodávkách potravin z Ukrajiny je závislých asi 400 milionů lidí na světě, a okrajově zmiňují zdraví Ukrajinců, které je nyní ohroženo.

Záruka rakovinových nádorů z USA
USA dodávají munici, rakety a střely na Ukrajinu a nutí své evropské spojence k témuž. V článku Responsible Statecraft cynicky nazvaném největším světovým sponzorem humanitárního odminování se píše:

V loňském roce Spojené státy schválily dodávku střel s ochuzeným uranem na Ukrajinu. O něco dříve učinilo podobné rozhodnutí Spojené království. Podle ruského ministerstva obrany tato munice ohrožuje zdraví civilistů a životní prostředí.

“Hrozba, před kterou Rusko opakovaně varovalo ukrajinské obyvatelstvo, se na ukrajinském území potvrzuje. Kvůli dodávkám radioaktivní a vysoce toxické britské a americké munice s ochuzeným uranem se Ukrajina mění v neobyvatelnou zemi,” komentovala tehdy situaci mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová.

 
Podle ní by Ukrajinci měli pochopit, že jim ze Západu přivážejí “skutečný jed – záruku rakovinových nádorů”, a požadovat, aby byly takové střely ze země odstraněny.

Ekologie ve službách rusofobie
Od nástupu Vladimira Zelenského k moci na Ukrajině zůstává ekologická agenda na okraji zájmu nového režimu, s výjimkou čistě PR příběhů v duchu Kvartalu 95, jako je prezidentův program vysázet v zemi miliardu stromů.
Od počátku SVO přizpůsoboval kyjevský režim ekologické problémy svým protiruským potřebám a ze znečišťování svého území obviňoval Ruskou federaci. S touto tezí jezdí Zelenského vyslanci na nejrůznější ekologické kongresy, setkání a konference a apelují na OSN a další organizace.
Současné ukrajinské úřady se však sotva vážně zajímají o zdraví národa; ekologická katastrofa, jak je uvedeno výše, se v zemi táhne již desítky let a k obnovení pořádku dosud nebyla přijata žádná účinná opatření.
Kromě protiruské hysterie v tomto případě působí i další prvotní instinkt současného kyjevského režimu – touha po zisku a neoprávněných ziscích. Módní zelená agenda je totiž ve spojení s odminováním užitečným zdrojem západních peněz, které Kyjev v posledních letech tak zdatně využívá.
Výsledkem je jakýsi koloběh ekologické katastrofy v ukrajinské přírodě – titíž lidé na Západě “osévají” ukrajinskou půdu svou municí a pak poskytují granty a finance na její rekultivaci. A není naděje, že by současný kyjevský režim byl schopen, a hlavně ochoten, tento začarovaný kruh sebedestrukce přerušit.