KONEC – avšak ne pro domobranu, ale pro Hamáčka! Velitel Národní domobrany promluvil.

Již od srpna vím o tom, že Hamáčkovo ministerstvo vnitra chystá „pogrom na domobrany“ a 20.9.2019 jsme se dočkali. Rubriky Seznam – zprávy a Aktuálně.cz přinesly poselství o tom, jak se domobranci v České republice brzy stanou štvanci a lovnou zvěří špiónů a práskačů, pokud je systém donutí přejít do ilegality, což si nikdo z nás nikdy nepřál a neměl k tomu také ani jediný pádný důvod…

Celou tu dobu, tedy více než měsíc, přemýšlím, co k tomu pana Hamáčka a jeho komplice vede? Vždyť ještě přece jeho předchůdce, ministr vnitra Chovanec, navíc také z ČSSD, začal vcelku racionálně vymýšlet způsob, jak domobranu legalizovat a její příslušníky využít (nikoliv zneužít) ve prospěch státu a nebo raději, jak my domobranci říkáme, pro potřeby naší vlasti, tedy domoviny.

Abychom pochopili, jak se věci mají, musíme si zde na počátku ujasnit dva základní pojmy. Kdo jsou to domobranci a kdo je to Hamáček a jeho družina !

Definice Národní domobrany říká, že Národní domobrana je nezávislou, veřejně apolitickou a nadstranickou iniciativou občanů, jejíž existence a konání je plně v souladu se zákony České republiky (což bude zcela jistě platit až do jejího hamáčkovského lynče). Národní domobrana spoléhá na občanskou odvahu, osobní iniciativu a systematickou práci rady, skupin a jednotlivých domobranců. Hlavním úkolem je za „výjimečných situací“ bránit své domovy, životy, zdraví a majetek a napomáhat k udržení společenského klidu, stability a zákonnosti…….viz dále například na stránkách Národní domobrany, www.narodnidomobrana.cz

A teď tedy jednoduše a prostě. Jsme občané, mnozí bývalí vojáci, kteří přísahali věrnost Československé nebo České republice, jsme otcové od rodin a potomci předků, kteří za naši vlast po staletí krváceli na bitevních polích a nebo vzdorovali útlaku dobyvatelů. Jsme vlastenci, lidé, kteří cítí silné pouto ke své domovině a jsou ochotni za ni bojovat se zbraní v ruce. Přejeme si, aby naše vlast byla znovu suverénní a nezávislou zemí, schopnou svůj věrný lid uživit a ochránit.

Kdo je Hamáček? Já osobně vím o jediném kladu, který tento politik za celou svou kariéru projevil, a tím je jeho údajný (ne však nějak zvlášť viditelný) boj proti americkému radaru v Brdech, alespoň se to říká. Velmi brzy však „vystřízlivěl“ a mimo to jej lze charakterizovat již pouze a jen jako naprosto bezskrupulózního slouhu cizí(ch) mocnosti(í), především té jedné, u jejíž ambasády pravidelně a ochotně leští kliky za účelem osobního prospěchu a zajištění své další existence poté, co úspěšně pohřbí to, co zbylo z proradné a nevyzpytatelné, kdysi tak mocné ČSSD.

A ještě jednu zálibu má pan Hamáček! Bratříčkovat se s muslimskou komunitou v Česku a zobat jí z ruky, přičemž vypouští z úst výroky, nad kterými často zůstává rozum stát a v souvislostech se situací v západní a severní Evropě při nich stydne krev v žilách…

A on to ví, že dělá špatné věci, ví, že zrazuje vlast a její občany. Ví, že vystavuje lid této země nesmírnému riziku, plynoucímu z nesoběstačnosti a naprosté závislosti naší vlasti, neschopnosti jakékoliv obrany proti vnějšímu, ale i vnitřnímu nepříteli, jemuž navíc v podobě masové migrace otevírá tak usilovně dveře a snaží se ji učinit tzv. „legální“, když to nešlo nelegálně… Ví to a není mu dobře při pocitu, že jsou zde lidé, kterým na jejich vlasti záleží, mají ji rádi, mají zde své rodiny, žijí zde a nehodlají ji dát zadarmo… Nejjednodušší tedy bude, kriminalizovat tyto lidi, dehonestovat je, postavit je mimo zákon a sankcionovat, pokud se opováží vystrčit nos… Tohle všechno je pan Hamáček a jeho družina!

V naší zemi jsem „nejdéle sloužícím domobrancem“, spoluzakladatelem Národní domobrany, nositelky domobranecké myšlenky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku a představitelky domobranectví obecně. Mám proto právo říci, navzdory výročním zprávám BIS, navzdory nálepkování ze strany mainstreamu a řady politiků, že Národní domobrana a ostatní domobranecké organizace se ničím a nikým nikdy nezpronevěřily své základní myšlence a kázní a disciplinou svých členů vždy dokázaly dostát svým zásadám, aniž by porušily zákony České republiky. Nabídli jsme pomoc při ostraze státní hranice v rámci migrační krize, nabídli jsme přesně definovanou spolupráci ozbrojeným silám jako druhá dobrovolná záloha Armády České republiky. Školíme se a zdokonalujeme v oblasti civilní ochrany obyvatelstva a nabízíme své služby starostům obcí a měst.
Školíme a vzděláváme děti a mládež a vychováváme je k vlastenectví a brannosti, ke spoluodpovědnosti za obranu vlasti. A to je zřejmě špatně. To se nehodí hamáčkovské strategii další (ne)existence naší země.

Vážíme si politiků a politických subjektů, které téměř okamžitě a jasně odmítly Hamáčkovu „kletbu“. Zejména postoje Tomia Okamury a celé SPD, ale také poslance Ondráčka, Foldyny, ČSNS, ANS, ND a dalších, kteří se jasně vymezili ve prospěch domobranectví v naší vlasti.

Národní domobrana za dobu svého působení zformulovala řadu stanovisek a postojů, za které byla ostouzena a nálepkována, ať již stran migrační krize, hrozby války, globální ekonomické krize, naprosté absence civilní ochrany obyvatelstva, mimořádných situací přírodního nebo „man-made“ charakteru, přičemž řadu z nich dnes přebírají a přebrali různí bezpečnostní experti a analytici a v televizních debatách nad nimi žasnou statisíce diváků naší „nezávislé veřejnoprávní“ žumpy a zjišťují, že věci nejsou tak, jak jim dlouhodobě servírovala mainstreamová média…
Nad Hamáčkem a jeho polomrtvou stranou se však smráká a chcípající kobyla bude tudíž ještě chvíli kopat, než odejde na smetiště dějin, protože „to přestane sypat“.

My domobranci však pracujeme zadarmo, respektive za své, ve vlastním čase, obětujeme mnohé ze svého pohodlí a na výpady vlastizrádných politiků a sluníčkářských havloidů, pravdoláskařů a virtuálních demokratů jsme zvyklí. My svůj boj nevzdáme a jsme si naprosto jistí, že v něm nejsme sami.