Konec spacákové revoluce v České televizi! 22 let okupace stačilo! Vraťte svobodu slova zpět!

25. prosince 2000 se stala další dosud nevídaná věc v historii České televize, uprostřed dne bylo přerušeno vysílání. A 22 letá doba temna v České televizi nastala!

V roce 1999 dostali za úkol obsadit masmediální sdělovací prostředky Evropské hodnoty a lidem předložit zářnou EU. Před referendem o vstupu do EU. Tehdejší Unie svobody či jakási Čtyřkoalice s Václavem Havlem a Rumlem v čele byla zárukou, že i s hrubým násilím vytlačí skutečnou svobodu a pluralitu z ústředních sdělovacích prostředků. (dnes se používá mainstreamových) A Ruml si jako poslanec vzal spacák do České televize, protože věděl, že policie si proti poslancům  nedovolí zakročit. Nakonec se podařilo vytlačit z Čt každého s protiunijním názorem a cesta do Evropské unie byla volná. (Ale o tom až příště) 

25.prosince 2000 pronikla do redakce zpravodajství skupina poslanců a senátorů, mj. místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Petra Buzková a se spacákem místopředseda Senátu Jan Ruml, Josef Zieleniec a Václav Fischer.

A nastala okupace České televize: pravým důvodem bylo obsazení liberálními hodnotami (pod falešnou pravicovostí) a totální příprava na obsazení televize před vstupem do Evropské unie, kde se nesměl objevit ani jeden pořad proti a peníze byly dávány pouze těm, co byli budoucí klaka bruselská.

A tak se přitvrzovalo:

Ta Fantastika – protesty nám nepomohly! Pokorný, Antonín Zelenka

Na Václavském náměsti proti nám (odmítající úchylné Evropské hodnoty a zvrácený liberalismus) demonstrovalo 100 000 lidí, kteří na nás pořvávali, že jsme zblblí propagandou, v čele s Halíkem, Pehem, zaháčkovaným Krausem a dalšími. My nebyli součástí bobošíkové České televize, ale lidí, kteří žádali skutečnou svobodu slova a pluralitu, zatímco Václavové Havlové, Rumlové, Halíkové, Komersové, Krausové a další žádali tu správnou svobodu slova pod taktovkou Bruselu, Evropských hodnot a různých vyčůránků, kterým toto spojení sypalo. (Dnešek je důkazem)

Václav Havel, Jan Ruml, Roithová, Halík, Buzková

Následovaly Monika Pajerová, Kateřina Pajerová alias Biomasová, Bursík, Svěrák, Mejstřík, Jan Kraus, Vladimír Mynář, Táňa Fischerová, Urban, Hana Marvanová, Pehe, Ivan Pilip, Wiewegh a další jména, z nichž některá upadla do zapomnění, někteří se protlačili do Bruselu.

Před divadlem Ta Fantastika se tlačily západní štáby a novináři až z Austrálie a nechápali: 100 000 lidí na Václavském náměstí řvalo, že chce svobodu slova. My založili proti nim petici, že chceme svobodu slova. A jejich otázky byly logické: proč se nespojíme, když všichni chceme svobodu slova?

Samozřejmě, že z jejich pohledu to vypadalo logicky. Ale jak se jim mohlo vysvětlit, že zatímco my, původně malá hrstka lidí (3500 proti milionům občanů)  jsme chtěli skutečnou svobodu slova a pluralitu, Havel, Pehe, Halík a další chtěli tu bruselskou, unijní, která vyústila v Rakušanovu a Fialovu liberálně zvrácenou svobodu slova pod gescí Václavů Moravců, Newsroomu 24 a Reportérů a pod dohledem neziskových hodnot?

Halík, Roithová, Ruml

V roce 2000 nás „pomýlených dezolátů“ bylo asi 3500, když na nás Halíkové v Karlově ulici plivali. (Do slova včetně sprostých urážek) Po 22 létech je nás daleko víc „pomýlených dezolátů“, kteří jdeme vyhnat ducha Spacáka Rumla a vrátit Českou televizi lidu.

Co myslíte?