Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
Pan Posselt se nedávno zmínil se i o tom, jak je významná historie Lichtensteinského rodu ve střední Evropě (včetně českých zemí). Lituji, že to hodnocení pan Posselt nekonkretizoval, nepřiblížil. Učiníme to za něho.
Historicky nejvýznamnější představitel rodu, rakouský šlechtic Karel Lichtenstein, byl totiž po nešťastné bitvě na Bílé hoře (8. 11. 1620), po nezdařeném boji českých stavů proti bezohlednému útlaku ze strany habsburského katolického panovníka Ferdinanda II. pověřen násilnou správou šlechtického majetku v Čechách. Na Moravě získal od vítězného panovníka tuto funkci kardinál František Dietrichstein. Vítězný Ferdinand II. se rebelům a celému českému království krutě pomstil. A oba správcové jako představitelé vítězné moci mu v tom pomáhali. Slavnostně se zúčastnili nelidsky kruté popravy vůdců povstání na Staroměstském náměstí 21. června 1621. K tomu získali příležitost neobyčejně se obohatit. Organizovali loupežné kofiskace majetku domácí šlechty, zabavená panství si sami ponechávali nebo jimi obdarovávali hejna cizinců a válečných dobrodruhů. Rozsah konfiskací byl nevídaný. Dvě třetiny domácí půdy padlo do cizích rukou. Sám Lichtenstein získal mnohé statky, např. Lednice a Valtice na jižní Moravě, Krnovsko a Opavsko na severu. Rozsah takto získaných panství byl mnohonásobně větší než vlastní území rodného Lichtensteinska. Náboženská svoboda byla zrušena, kdo nepřestoupil na katolickou víru, musel odejít ze země. Vypovězeni byli kněží, učitelé, vzdělaná vrstva národa. Odejít musel i J. A. Komenský. Němčina se stala úředním jazykem, Dalimilova kronika byla veřejně katem spálena. Nastal konec samostatnosti české a na dlouho, až do slavného obrození i konec národa českého. Za 2.světové války patřil rod k antičeskoslovenské německé menšině, která přispěla k zničení demokratického státu. Po válce byla Lichtensteinská panství podle Postupimských a Pařížských dohod postátněna. Pan Posselt by měl ve svých projevech lépe znát historii .
V RESTITUČNÍCH SPORECH NEUSPĚLI…
V článku „Vztahy Česka a Lichtenštejnska vyřeší odvážné kroky“ z 19. listopadu 2014 od Emy Wiesnerové jsou zajímavé skutečnosti. „Dějiny českých zemí a rodu Lichtenštejnů jsou propojené už od středověku, přesto především v průběhu minulého století došlo ve vzájemných vztazích k celé řadě problémů a nedorozumění. Za největší kámen úrazu lze považovat komplikované vlastnické otázky související s pozemkovou reformou po první světové válce a konfiskací majetku rodu Lichtenštejnů na základě tzv. Benešových dekretů po roce 1945.
Rozdílný výklad událostí způsobil, že obě země obnovily své diplomatické vztahy až v roce 2009. Sporné otázky dějin však zůstaly nevyřešené a kvůli jejich hlubšímu poznání a zasazení do kontextu obecných historických událostí vznikla Česko-lichtenštejnské komise historiků.
Chtěli jsme mimo jiné ukázat, že události, k nimž došlo ve 20. století, mají kořeny v dávné minulosti, a že jde o dědictví poměrně složitého vývoje a osudů rodu Lichtenštejnů ve střední Evropě,“ popsal jeden z cílů komise její spolupředseda za českou stranu Tomáš Knoz z Historického ústavu Filozofické fakulty MU.
Není podle něj například náhoda, že při zdůvodňování majetkoprávních změn po obou válkách se v dobových publikacích objevují odkazy na události související s bitvou na Bílé hoře, kdy Karel z Lichtenštejna předsedal soudu s vůdci českého stavovského povstání. Tedy na událost, která se odehrála před více než třemi sty lety. Lichtenštejnové naopak vytvářeli vlastní obraz sebe sama jako výjimečného rodu, který svým okolím zůstával nepochopen a který se k majetkům dostal usilovným hospodařením a sňatkovou politikou, nikoliv však prostřednictvím zisků z pobělohorských konfiskací.
Komplikovanost vztahu obou zemí nemá podle Knoze v Evropě obdoby. „Pokusili jsme se problémy tematizovat tak, aby si z našich odborných závěrů mohli politici a diplomaté převzít informace potřebné pro další rozvoj vztahů jak mezi oběma zeměmi, tak mezi Českem a rodem Lichtenštejnů. K překonání dřívějších stereotypů a k využití všech pozitivních stránek ve vzájemných vztazích je však oboustranně třeba specifických a odvážných kroků,“ zdůraznil historik.“
Když necháme naše vědce bádat, zjistíme, že někteří se dopracují k výsledkům, které jsou dokonce v rozporu s historickou realitou. Můžeme např. zjistit v běžných internetových materiálech následující: „Lichtenštejnové v pobělohorském období získávají velký majetek díky konfiskaci majetků. Podle odhadu pochází 41% majetku, který vlastní na konci 19. století, právě z období let 1620 – 1650.“ http://historicky.blog.cz/0810/lichtenstejnove-2
Takže přes velké „úspěchy“ našich vědců, snad nebudeme vracet pobělohorský lup Lichtenštejnům. To by byl již vrchol. Sama o sobě je zlověstná skutečnost, že nějaká komise byla vytvořena, pracuje a dopracovala se k tvrzení, že vztahy mezi ČR a Lichtenštejnském vyřeší jen odvážné kroky. Doufejme, že tyto odvážné kroky nebudeme platit dalším českým majetkem. Málo statečná v obhajobě českých zájmů a celkově slabá Sobotkova vláda, i ji následující nový český kabinet však jsou v tomto směru obecně velkým rizikem. Restituce stíhají další restituce a o majetky se hlásí i sudeti z rakouského sudetoněmeckého landsmanšaftu. Restituujeme již asi od roku 1990. Kdy dojdeme konečně k závěru restitučního šílenství? Další restituce mohou republiku nejen oslabit. Pokud někdo by rád dovedl restituce až k době pobělohorské, pak by u nás neměl najít žádné pochopení, ale jen a jen důsledný odpor. Jde-li o spravedlnost, jíž se tak hlasitě domáhají ti, jímž by měl podle jejich stanovisek kynout nějaký majetkový zisk, pak samozřejmě by bylo velmi žádoucí, aby zlodějské pobělohorské konfiskace, které byly jedním z největších majetkových přesunů v novějších dějinách, česká šlechta i čeští měšťané byli nejen okradeni zcela nevídaným způsobem, nýbrž i desítky tisíc z nich ze své vlasti vyhnány, byly zrušeny a byl obnoven majetkový stav doby předbělohorské.
Ale abychom se vrátili k reálným současným majetkovým problémům. Je třeba říci, že výsledky prvorepublikové pozemkové reformy a dekrety prezidenta republiky jsou nedotknutelné. Žádný tzv. odvážný krok, jak o něm mluví brněnský profesor Knoz, je nesmí narušit.
Republiku nenecháme urestituovat!
AUTOR: Prof. PhDr. Stanislava Kučerová, CSc, J. Skalský
ZDROJ: ČNL /
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi