Migrantský starosta belgického města odstraňuje sochy bývalého krále

BELGIE: Belgie je povinna přiznat se ke svojí koloniální minulosti a nevyrovnané záležitosti se teď musí vytáhnout k diskusi tvrdí v Kongu narozený 72letý první černý starosta v této zemi.

Rodina Pierre Kompanyho si v Belgii udělala jméno. Je to bývalý uprchlík, ze kterého se stal pionýrský politik a jeho syn Vincent Kompany je fotbalová hvězda v národním týmu, tedy v jednom z vrcholových týmů světa.

Ale v interview s AFP před červnovým 30. výročím nezávislosti Belgického Konga, a to vše na pozadí protirasistických protestů, řekl Kompany senior, že nastal čas vyříkat si některé domácí pravdy.

Zatímco aktivisté ve Spojených státech vyhlašující – „Na černých životech záleží“ – útočili na symboly otroky držící Konfederace, tak v Belgii se protestující zaměřili na sochy Leopolda II, „Krále Budovatele“ Belgického národa.

Leopold vládnoucí v letech 1865 až 1909 si držel území belgické střední Afriky – dnes Demokratická republika Kongo – jako své osobní panství, takže přímo profitoval z kaučukových plantáží vedených se sadisticky vražednou brutalitou.

Historici a spisovatelé zadokumentovali zločiny té éry, při nichž bylo zabito až 10 milionů Konžanů nebo se stali oběťmi chorob a mučení, ale sochy Leopolda pořád vzhlíží na parky a náměstí po celé moderní Belgii.

Podle Kompany se měly tyto monumenty odstranit a umístit do muzeí roky předtím, než se staly cílem útoků protestujících a nočních nájezdů aktivistů v rámci širšího zúčtování s minulostí, čímž by se mohly zhojit některé moderní rány.

„Nikdo by nešel do muzea, aby je rozbil tam,“ směje se Kompany, který byl v roce 2018 zvolen bourgermestrem čili starostou bruselského předměstí Ganshoren a zastupuje centristickou stranu CDH v regionální radě metropolitní oblasti.

„To je flagrantní realita, o které není žádných pochyb,“ říká o zločinech páchaných ve jménu Leopolda II.

Podle Kompanyho propásla Belgie důležitou příležitost vyrovnat se se svou minulostí v roce 2009, tj. při stém výročí smrti tohoto bývalého krále, které belgický stát nechal uplynout bez fanfár, neboť se chtěl vyhnout trapné debatě o jeho dědictví.

Looting spreads to Brussels, Belgium.

George Floyd’s murder has literally NOTHING to do with all this violence and destruction. pic.twitter.com/cRd2p6HRix

— HARLAN Z. HILL 🇺🇸 (@Harlan) June 7, 2020

‚Působivý okamžik‘

„Tyto skutečnosti by se teď měly učit v belgických školách a stát a koruna – dnes reprezentované belgickým králem Philippem – by se měly omluvit,“ tvrdí.

„Pokud omluvu pronese stát, bude to už dost, ale kdyby to udělala i královská rodina, tak by se tím stala ještě větší,“ říká Kompany.

Kompany narozený v Bukavu ve východním Kongu v roce 1947 ze země uprchl v roce 1975 po účasti ve studentském povstání. Za pomoci doktora nafingoval vzácnou chorobu a vyrazil do Belgie údajně kvůli léčbě.

Tam pracoval jako taxikář, aby si ufinancoval získání diplomu stavebního inženýrství. V roce 1982 se stal belgickým občanem a vzal si Jocelyne, s níž měl tři děti a teď má sedm vnoučat.

Jeho rodina vždy tíhla k boji za občanská práva a sociální spravedlnost a vzpomíná se na ně, jak dávali jako dárky práce Aime Cesaire a Nelsona Mandely.

Kompany se do Konga do roku 2010 ani nepodíval, tehdy tam ale doprovázel svého slavného syna Vincenta a neziskovku, co tam otevřela sirotčinec.

„Když jsem z Kinshasy odcházel, tak tam nebyl ani milion obyvatel. Když jsem se vrátil, bylo jich tam přes 10 milionů. Byl jsem ohromen. Byl to silný okamžik,“ vzpomíná.

Pořád na ty lidi myslel a dnes tlačí na kampaň za oficiální omluvu. „Udělalo by jim to dobře. Uvědomili by si, že se děly nepřijatelné věci,“ říká.

Překlad: reformy.cz