Mike Whitney: Přichází rána kladivem? A.Mercouris: … něco udeří v obrovském měřítku, ale nevíme, odkud to přijde! (VIDEO 36 min)

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

Musíte pochopit jednu věc. Nedostali jsme žádnou příležitost jednat jinak.
Vladimir Putin

Plán vojenského zapojení Ruska je tichým přiznáním, že Spojené státy již nemohou udržet svou globální dominanci pouze ekonomickými nebo politickými prostředky. Po vyčerpávající analýze a debatě se západní elity rozhodly pro postup, jehož cílem je rozdělit svět na válčící bloky a vést válku proti Rusku a Číně. Konečným strategickým cílem současné politiky je upevnit kontrolu západních elit nad pákami globální moci a zabránit rozpadu „mezinárodního řádu založeného na pravidlech“. Po 11 měsících nepřetržité války na Ukrajině se však západní koalice podporovaná Spojenými státy nachází v horší pozici, než když začínala. Kromě toho, že ekonomické sankce vážně zasáhly nejbližší evropské spojence Washingtonu, uvrhla kontrola Západu nad Ukrajinou ekonomiku do vleklého propadu, zničila velkou část kritické infrastruktury země a zničila značnou část ukrajinské armády. A co je ještě důležitější, ukrajinské síly nyní na bojišti trpí neudržitelnými ztrátami, což vytváří základ pro nevyhnutelné rozštěpení státu. Ať už bude výsledek konfliktu jakýkoli, jedno je jisté: Ukrajina již nebude existovat jako životaschopný, nezávislý a souvislý stát.

Jedním z největších překvapení současné války je prostě nedostatečná připravenost USA. Dalo by se předpokládat, že pokud se zahraničněpolitičtí mandaríni rozhodnou „zatnout zuby“ největší jaderné velmoci světa, provedou nezbytné plánování a přípravu, aby zajistili úspěch. To se zjevně nestalo. Zdá se, že tvůrci americké politiky jsou překvapeni skutečností, že hospodářské sankce se obrátily proti nim a ve skutečnosti posílily hospodářskou situaci Ruska. Nepředpokládali také, že naprostá většina zemí bude sankce nejen ignorovat, ale aktivně zkoumat možnosti, jak se „zbavit dolaru“ při svých obchodních transakcích a prodeji kritických zdrojů.

Stejnou nekompetentnost vidíme i při poskytování smrtících zbraní Ukrajině. Jak si vysvětlit skutečnost, že státy NATO horečně sháněly zbraně pro Ukrajinu na dně sudu? Opravdu naši představitelé zahájili válku s Ruskem, aniž by věděli, zda mají dostatečné zásoby zbraní a munice pro boj s nepřítelem? Zdá se, že tomu tak bylo.

A byli si naši vůdci tak jistí, že konflikt bude mít nízkou intenzitu povstání, že nikdy neplánovali plnohodnotnou pozemní válku s kombinovanými zbraněmi? Opět se zdá, že je to pravda.

Nejedná se o banální chyby. Úroveň nekompetentnosti při plánování této války přesahuje vše, co jsme kdy viděli. Zdá se, že veškerá příprava byla zaměřena na vyprovokování ruské invaze, nikoli na vývoj, který by nastal brzy poté. Jasné je, že Pentagon nikdy „nehrál“ na samotnou válku ani na konflikt, který se v současnosti odehrává. Jak jinak si vysvětlit tyto do očí bijící chyby v úsudku:

1. Nikdy si nemysleli, že se sankce obrátí proti nim.
2. Nikdy je nenapadlo, že jim dojdou zbraně a munice.
3. Nikdy je nenapadlo, že příjmy Ruska z prodeje ropy prudce vzrostou.
4. Nikdy je nenapadlo, že většina zemí bude s Ruskem udržovat normální vztahy.
5. Nikdy je nenapadlo, že budou skutečně potřebovat ucelenou vojenskou strategii pro vedení pozemní války ve východní Evropě.

Je něco, co udělali správně?

Nic, co bychom mohli vidět.

Řád založený na pravidlech“ na jedné fotografii: Od Bena Nortona Twitter

Podívejte se na úryvek z rozhovoru s bývalým brigádním generálem Erichem Vadem, který v letech 2006 až 2013 působil jako politický poradce Angely Merkelové:

Dotaz: I vy jste byl napadán za to, že jste vyzýval k jednání?

Brigádní generál Erich Vad– Ano, stejně jako generální inspektor německých ozbrojených sil generál Eberhard Zorn, který stejně jako já varoval před přeceňováním regionálně omezených ofenziv Ukrajinců v letních měsících. Vojenští experti – kteří vědí, co se děje mezi tajnými službami, jak to vypadá na místě a co válka skutečně znamená – jsou z diskurzu do značné míry vyloučeni. Nehodí se do mediálního formování názorů. Do značné míry zažíváme mediální synchronizaci, jakou jsem ve Spolkové republice ještě nezažil…

Vojenské operace musí být vždy spojeny s pokusy o politické řešení. Jednorozměrnost současné zahraniční politiky je těžko snesitelná. Je velmi silně zaměřena na zbraně. Hlavním úkolem zahraniční politiky je a zůstává diplomacie, slaďování zájmů, porozumění a zvládání konfliktů. To mi zde chybí. Jsem rád, že máme v Německu konečně ministra zahraničí, ale nestačí jen používat válečnou rétoriku a chodit po Kyjevě nebo Donbasu s helmou a neprůstřelnou vestou. To je příliš málo….

Brigádní generál Erich Vad– Pak se znovu nabízí otázka, co se má s dodávkami tanků vůbec dít. Na ovládnutí Krymu nebo Donbasu Kuny a Leopardy nestačí. Na východě Ukrajiny, v oblasti Bachmut, Rusové jednoznačně postupují. Donbas pravděpodobně zanedlouho zcela ovládnou. Stačí vzít v úvahu početní převahu Rusů nad Ukrajinou. Rusko může mobilizovat až dva miliony záložníků. Západ tam může poslat 100 Kun a 100 Leopardů, na celkové vojenské situaci to nic nezmění. A veledůležitou otázkou je, jak takový konflikt s válečnou jadernou mocností, pozor, nejsilnější jadernou mocností na světě – ukončit! – chce přežít, aniž by se dostala do třetí světové války…..

Můžete pokračovat v opotřebovávání Rusů, což znamená statisíce mrtvých, ale na obou stranách. A znamená to další ničení Ukrajiny. Co z této země zbylo? Bude srovnána se zemí. Nakonec ani to už pro Ukrajinu není řešení. Klíč k vyřešení konfliktu neleží v Kyjevě, ani v Berlíně, Bruselu či Paříži, ale ve Washingtonu a Moskvě. Ve Washingtonu je třeba vybudovat širší mírovou frontu. Jinak se jednoho rána probudíme a budeme uprostřed třetí světové války.“ („Erich Vad: „Jaké jsou válečné cíle„, Emma)

Shrňme si to:

1. Média „přeceňují (účinek) regionálně omezených ofenziv Ukrajinců“. Stručně řečeno, Ukrajinci válku prohrávají.
2. Rusové válku vyhrávají. (Rusové jednoznačně postupují. Donbas pravděpodobně zanedlouho zcela ovládnou).
3. Samotné zbraně výsledek války nezmění. („Kuny a Leopardy nestačí.“)
4. Neexistují žádné důkazy o tom, že by Západ měl jasně definované strategické cíle. („Chcete dosáhnout ochoty vyjednávat s dodávkami tanků? Chcete znovu dobýt Donbas nebo Krym? Nebo chcete Rusko zcela porazit? Neexistuje žádná realistická definice konečného stavu. A bez celkové politické a strategické koncepce jsou dodávky zbraní čistým militarismem… Vojenské operace musí být vždy spojeny s pokusy o politické řešení.)

To není jen obžaloba způsobu vedení války, ale i strategických cílů, které zůstávají nejasné a nedostatečně definované. NATO je Washingtonem voděno za nos, ale Washington netuší, čeho chce dosáhnout. „Oslabení Ruska“ není ucelenou vojenskou strategií. Ve skutečnosti jde o aspirační přelud, který pěstují jestřábí neoconi hrající si na generály v křesle. Ale právě proto jsme v takové situaci, v jaké jsme dnes, protože tato politika je v rukou pomatených fantastů. Věří snad někdo vážně, že ukrajinská armáda získá zpět území na východě Ukrajiny, která byla anektována Ruskem?

Ne, tomu nevěří žádný seriózní člověk. A přesto iluze, že „stateční Ukrajinci vítězí“, přetrvává, i když obětí přibývá, krveprolití se zvětšuje a miliony Ukrajinců prchají ze země. Tomu se nedá věřit.

Vzpomínáte si na Powellovu doktrínu? Powellova doktrína říká, že před zahájením vojenské akce ze strany Spojených států musí být kladně zodpovězen seznam těchto otázek:

1. Je ohrožen životně důležitý zájem národní bezpečnosti?
2. Máme jasný dosažitelný cíl?
3. Byla plně a upřímně analyzována rizika a náklady?
4. Byly plně vyčerpány všechny ostatní nenásilné politické prostředky?
5. Existuje věrohodná strategie ústupu, která by zabránila nekonečnému zaplétání?
6. Byly plně zváženy důsledky naší akce?
7. Má akce podporu amerického lidu?
8. Máme skutečně širokou mezinárodní podporu?

Bývalý ministr obrany Colin Powell vypracoval svou doktrínu, aby se vyhnul jakýmkoli budoucím vietnamským konfliktům. A přestože Bidenova administrativa zatím americké bojové jednotky na Ukrajině neangažovala, myslíme si, že je to jen otázka času. Koneckonců, média již bijí na válečné bubny a zároveň démonizují vše, co se týká Ruska. Takto tradičně připravují veřejnost na válku. („Rusofobie … spočívá v dehumanizaci protivníků, aby bylo zabíjení přijatelnější (a aby se zničily) všechny mentální zábrany, které lidi chrání před barbarstvím.“ Gilbert Doctorow)

USA nadále zásobují Ukrajinu zbraněmi a Pentagon zahájil výcvik ukrajinských vojáků v Německu a Oklahomě. Vypadá to, že již bylo rozhodnuto o zapojení USA do dalšího konfliktu, pro který neexistuje žádný zájem národní bezpečnosti a žádná jasná cesta k vítězství. Jinými slovy, Powellova doktrína byla odložena a nahrazena dalším šíleným neokonským plánem, jehož cílem je zatáhnout Rusko do krvavé bažiny afghánského typu, která vyčerpá jeho zdroje a zabrání mu zablokovat expanzi USA do střední Asie.

A jak tento neokonský plán zatím funguje?

Zde je to, co řekl plukovník Douglas MacGregor v nedávném rozhovoru:

Na okraji Ukrajiny je nyní rozmístěno 540 000 ruských vojáků, kteří se připravují na zahájení velké ofenzívy, která podle mého názoru pravděpodobně ukončí válku na Ukrajině. 540 000 ruských vojáků, 1000 raketových dělostřeleckých systémů, 5000 obrněných bojových vozidel včetně nejméně 1500 tanků, stovky a stovky taktických balistických raket. Ukrajina nyní zažije válku v takovém měřítku, jaké jsme neviděli od roku 1945.

A pokud by vám to nestačilo, zde je výpis z videa s Alexandrem Mercourisem a Alexem Christoforouem:

Je to prostě všeobecná panika, která zachvátila ukrajinskou armádu, NATO a Západ. … Rusové mistrovsky skrývají své bojové síly … takže máte 500 000 tisíc vojáků (bojových jednotek), kteří čekají v záloze, což nechává Ukrajinu přemýšlet: „Co budeme dělat? Uvízli jsme v této Bachmutsko-Soledarské oblasti, když těchto 500 000 ruských vojáků může plánovat útok na nás z jakéhokoli směru a my nemáme tušení, odkud útok přijde?

Alexander Mercouris – Máte naprostou pravdu. Rusové zcela získali strategickou iniciativu. Nechávají všechny v nejistotě, a aby ještě více zvýšili pocit paniky v Kyjevě, ruský generál Sulukov právě navštívil ruské uskupení v Bělorusku, které se neustále rozrůstá… Znamená to, že Rusové plánují postup na jih od Běloruska? To vlastně nevíme…. Ale na všech frontách probíhá obrovské hromadění sil, které je řádově větší než cokoli, co jsme viděli předtím. Nejen statisíce nasazených vojáků, ale i stovky tanků… bojových vozidel pěchoty, munice, dělostřelectva… a buduje se to v obrovském měřítku ….a boje v Donbasu v posledních několika týdnech jsou dílem dvou subjektů, které nejsou součástí pravidelné ruské armády (Skupina Wagner a Donbaská domobrana) Hlavní síly ruské armády, které se budují v mimořádném počtu, se zatím do bojů ve větší míře nezapojily. Takže si myslím, že všichni očekávají, že přijde nějaký velký úder. Nikdo neví jistě, kde k němu dojde. Nevím, (ale) Rusům se opět podařilo vše mimořádně utajit. … Nikdo neví, co se chystají udělat, ale co vidíme, je to obrovské množství sil, které se shromažďují kolem Ukrajiny, kde Ukrajinci zjevně panikaří, (protože to vypadá, že něco udeří v obrovském měřítku, (ale) nevíme, odkud to přijde.“ („Russia’s next move, keeps collective west guessing„, Alex Christoforou and Alexander Mercouris, You Tube, 15:25 minuta)

Poznámka Admina: Omlouvám se, že jsem to video neotitulkoval a nevložil do článku. Video jsem si stáhl, zaplatil 5 USD za převod hlasů do textu a vytvoření SRT souboru, ale když jsem to rozbalil, tak se mi protočily panenky. Všechny ty možné vesničky a osady na UA byly v textech uvedeny jako překlad hovorové angličtiny a bylo velmi obtížné zjistit, o jakou vesnici, nebo osadu šlo. Názvy jako Bakhround, nebo Berkut a Silador, jsem pochopil, že šlo o Bachmut a Soledar, ale např. „OPP Illinois“, „OPIC Noya“ a mraky dalších podobných zkomolenin. Otevřel jsem Google mapy, South Front a hledal k čemu ty názvy přiřadit. Makal jsem na tom celý dnešní den, ale pak jsem to vzdal. Nehledě na to, že to video je 10 dnů staré, takže dnešní oprační mapa je již o jinem.

Podtrženo a sečteno: Zatímco Washington a jeho spojenci v NATO nemají ucelenou strategii, jak vyhrát válku na Ukrajině, je jasné, že Rusové ji mají. Za čtyři měsíce od Putinova příkazu k částečné mobilizaci se k jejich jednotkám na bojišti nebo podél severního perimetru Ukrajiny připojilo dalších 300 000 záložníků. Nyní je Scéna  připravena pro konvenční pozemní válku, jakou nikdo ve Washingtonu nečekal. Očekáváme, že výsledek tohoto konfliktu změní zastaralou bezpečnostní architekturu Evropy a vynutí si změnu uspořádání, která bude znamenat konec unipolární éry.

AUTOR: Mike Whitney

ZDROJ

Překlad: Admin Nekorektní TOP-CZ