Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
KAZACHSTÁN: Na náměstí v kazachstánském městě Almaty vjely obrněné transportéry. Na místě jsou desítky vojáků. Podle ruské verze BBC bylo slyšet intenzivní střelbu. Policie „zlikvidovala“ desítky lidí, kteří v noci na čtvrtek zaútočili na administrativní budovy. Rusko vyslalo do země své výsadkáře jako součást mírových sil postsovětských republik, které mají přispět k uklidnění situace.
„Desítky útočníků byly zlikvidovány a jejich totožnost zjišťujeme,“ uvedla policejní mluvčí, podle které se výtržníci mimo jiné pokusili proniknout do policejních budov ve městě. Prohlásila také, že pokračuje „protiteroristická operace“ a lidé by neměli vycházet ven.
Mluvčí ovšem podle ruské agentury TASS v televizi neupřesnila, co má výrazem „zlikvidovat“ na mysli. Některá zahraniční média to však interpretují jako potvrzení, že střety si vyžádaly desítky mrtvých.
Státní televize zatím hovoří jen o dvanácti obětech na straně policistů, kteří zemřeli při potyčkách s demonstranty. Dalších 353 příslušníků pořádkových sil v Almaty utrpělo zranění. Jednomu ze zabitých policistů údajně odřízli hlavu.
„Svědčí to o teroristickém a extremistickém charakteru banditských uskupení,“ uvedla podle TASS televizní stanice Chabar-24 s odvoláním na komuniké policejního velitelství. Už ve středu ministerstvo vnitra oznámilo, že během nepokojů v několika regionech Kazachstánu zemřelo osm členů bezpečnostních složek a dalších 317 utrpělo zranění.
Ve čtvrtek pak ministerstvo zdravotnictví sdělilo, že při nepokojích v celé zemi bylo zraněno přes tisíc lidí, z nichž téměř čtyři stovky skončily v nemocnici.
Na náměstí vjely obrněné transportéry
Na hlavní náměstí Almaty ve čtvrtek brzy ráno vjelo několik obrněných vozů a na místě byly desítky vojáků. Když se přiblížili k davu, bylo slyšet střelbu, podle ruskojazyčné verze BBC byla intenzivní. Reuters píše, že situace se od té doby uklidnila.
Prezident Kasym-Žomart Tokajev z chaosu v zemi obvinil „provokatéry z domova i ze zahraničí“. Ve středu kromě jiného požádal o pomoc s potlačením nepokojů šéfy vlád a států Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB).
Tato vojenská aliance několika postsovětských republik v čele s Ruskem jeho žádosti vyhověla a pozdě ve středu večer SEČ odsouhlasila, že do Kazachstánu pošle na omezenou dobu mírové jednotky. Rusko vyslalo výsadkáře.
Vojenská transportní letadla nyní přepravují ruské výsadkové oddíly do Kazachstánu a první jednotky už přistoupily k plnění stanovených úkolů, uvedla agentura TASS s odvoláním na sekretariát ODKB.
Hlavním úkolem je podle sekretariátu chránit důležitá státní a vojenská zařízení a pomáhat kazachstánským silám při nastolení pořádku. Tokajev se mezitím postavil do čela bezpečnostní rady, kterou dosud vedl jeho dlouholetý předchůdce v čele státu Nursultan Nazarbajev.
Fakticky tak podle ruských médií skoncoval s „dvojvládím“, po Nazarbajevově odchodu z veřejného života také volali demonstranti.
Největší krize od vzniku nezávislého státu
Kazachstán, největší a nejbohatší ze středoasijských zemí, zažívá nejhorší protesty za posledních nejméně deset let a největší krizi za dobu své nezávislosti.
Nepokoje propukly v neděli ve městě Žanaozen den po zrušení cenového stropu na zkapalněný ropný plyn (LPG), jehož ceny se pak zdvojnásobily. Následně se demonstrace rozšířily do dalších měst. V Almaty agresivní dav vpadl do budovy radnice.
Vzplála tam i budova městské prokuratury a místní pobočka vládnoucí strany Nur-Otan (Světlo vlasti). Podnikatelská sdružení hlásila případy útoků na banky, obchody a restaurace. Policie v Almaty zatkla více než 200 lidí a několik desítek policistů utrpělo zranění.
Prezident pak vyhlásil výjimečný stav v celé zemi. Úřady vypnuly internet a telefonické spojení. Telefonní síť i internet nebyly ve středu v Almaty dostupné po většinu dne, k večeru zase fungovat začaly, což se ovšem v noci změnilo.
Demonstranti podle ministerstva vnitra zaútočili na vládní budovy i ve dvou dalších městech na jihu Kazachstánu. Policie použila vodní dělo proti davu před radnicí v Aktobe na západě země.
Nepokoje pak vedly k odvolání vlády a Tokajev novému přechodnému kabinetu nařídil, aby usměrnil ceny paliv stejně jako ostatního „společensky významného“ zboží.
Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB)Historie regionální organizace pro oblast obrany a bezpečnosti sahá do května 1992. Smlouvu tehdy v Taškentu podepsali prezidenti Arménie, Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Ruska, Tádžikistánu a Uzbekistánu. Později přistoupily Ázerbájdžán, Bělorusko a Gruzie. Smlouva vstoupila v platnost v roce 1994 a původně byla uzavřena na pět let s možností jejího prodloužení, což v roce 1999 učinily Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko a Tádžikistán. Těchto šest zemí je nyní členem Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), která jako mezinárodní subjekt vznikla v roce 2002. ODKB má nyní pozorovatelský status při Valném shromáždění OSN. Pozorovatelem organizace je Srbsko. Taškentská smlouva vznikla jako pokus o obdobu NATO v postsovětském prostoru. Ve svém hlavním ustavujícím článku tak má ustanovení, že každý útok na členskou zemi ze strany kteréhokoli státu nebo skupiny států bude považován za agresi proti všem smluvním státům této smlouvy. Členský stát proto může v případě ohrožení počítat s vojenskou pomocí od spojenců. Od roku 2009 má také vlastní Síly rychlé reakce, jejichž úkolem je bojovat proti útokům extremistů, teroristů a pašerákům drog. Vojensky se ODKB zatím neangažovala a v minulosti ji provázely spory. V roce 2009 běloruský prezident Alexandr Lukašenko bojkotoval summit ODKB kvůli “mléčné válce” s Ruskem, které zakázalo dovoz přibližně 500 druhů mléčných výrobků z Běloruska. Stalo se tak den poté, co Lukašenko ostře kritizoval Moskvu, že zdržuje vyplacení úvěru ve výši půl miliardy dolarů a využívá toho k nátlaku na Minsk, aby uznal odštěpenecké gruzínské regiony Abcházii a Jižní Osetii. „Proč by moji muži měli bojovat v Kazachstánu?“ řekl tehdy Lukašenko s ohledem na podstatu ODKB. Lukašenko také kritizoval ODKB kvůli tomu, že nezabránila násilnému sesazení kyrgyzského prezidenta Kurmanbeka Bakijeva v roce 2010. V červnu téhož roku zasáhly Kyrgyzstán etnicky motivované potyčky mezi Kyrgyzy a Uzbeky ve městech Oš a Džalalabád na jihozápadě země a na žádost Kyrgyzstánu o zásah ODKB reagoval tehdejší ruský prezident tím, že prohlásil, že nedošlo k vnějšímu útoku. Zatím nejvýrazněji se členské státy angažovaly v koordinované evakuaci občanů členských zemí a jejich pomocníků po ovládnutí Afghánistánu radikálním islamistickým hnutím Tálibán loni v srpnu. |
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi