Nahlašoval profily, teď bude radit britskému velvyslanci

Poradci se tak stávají Alžběta, Anna, Barbora, Enrico, Klára, Martin, Pavel, Patricie, Silvie, Valeriia, Václav a Vojtěch. Prvním z kandidátů, který se rozhodl vystoupit z anonymity, je pan Martin. Příjmením Holub, ale říká si MaestroHolubo. Jadrnou češtinou sdělil, že je happy to announce that for the rest of the year bude part of the Youth advisory team of His Excellency Matta Fielda z United Kingdom. A že očekává exciting times full of cooperation with like-minded people and learning ahead. Záměrně nepřekládám do češtiny, protože tato věková skupina už dávno spoustu českých pojmů nahradila anglickými výrazy. U Martina to pak platí obzvlášť.

Martin Holub je totiž jedním z mála viditelných členů české větve NAFO, jinak mezinárodní skupiny anonymních falešných profilů, skrytých za stylizovanou postavičkou psíka. Cílem členů NAFO není nic jiného, než šikanovat ostatní uživatele a narušovat proruSSké narativy ve veřejném prostoru, a zejména pak na Twitteru. Zkrátka, umlčovat hlasy těch, co si dovolují závadné názory. To jsou takzvaní vatnici, a těm je třeba dát co proto, slangově bonkovat, aby si už příště rozmysleli psát své proruSSké příspěvky. Zní to paradoxně, ale za vatnika je často označován dokonce sám Elon Musk, majitel sítě X, na které NAFO působí, a spousta dalších známých osobností.

Skupina NAFO ale působí i jinde. Některé z členů této bojůvky jsme mohli vidět například na vlasteneckých demonstracích v Praze, včetně té poslední, zářijové, Jindřicha Rajchla. Po vzoru Ondřeje Thora NAFO nepříliš nápaditě okopírovalo trik s petičními stánky a obsadili tak prostor na akci názorových oponentů, za bedlivého dohledu Policie České republiky. Se stánky i s policií mají totiž své dlouhodobé zkušenosti. Právě členové NAFO a sesterské bojůvky Illumicati stáli za srpnovým incidentem před Úřadem vlády, kdy byla, po výtržnosti s mobilním telefonem, zajištěna Ivanem Smetanou z KTV Live jedna z členek, vystupující pod falešnou identitou Tereza Hofová. Ve skutečnosti šlo o Oldřišku Blujovou, pracující pro Rohlík.cz, ale na takové detaily se tehdy média vůbec neptala a nechala se vodit za nos.

Podobně tomu bylo i v září, s protidemonstrací vůči Rajchlově akci. Hlášena byla nepřekvapivě na Staroměstské náměstí, protože organizátoři z PRO tentokrát důsledně vymezili místo konání a ubránili tak Václavák vůči provokatérům a narušitelům z protitábora včas. Na magistrát oznámené shromáždění ale bylo pouze smyšlenou vějičkou. Akce, které v důsledku naletěla například i Česká televize se svým přenosovým vozem, se na Staroměstském náměstí nekonala, a nahradily ji právě zmíněné petiční stánky na obvyklém místě, u magistrály po Muzeem na Václavském náměstí.

Šlo, a cituji MaestraHoluba doslova, o operaci Showstooper, takže s požadavkem na znalost angličtiny od pana velvyslance mám určité pochybnosti, ale uvidíme. Horší je to s showstoppingem na sociálních sítích obecně. Pan Martin byl jedním z mnoha, kdo se v předvečer Štědrého dne minulého roku připojili k hromadnému náletu na můj twitterový profil, s dosahem několika set tisíc oslovených. Cílem bylo přimět ostatní k masovému nahlašování mého účtu, aby mi byl v důsledku zablokován, a já už nemohl psát na síť své názory. Nedemokratické? Tato skupina to považuje za správné, legitimní a žádoucí. Připomínají tak mladé hnědé košile z počátku třicátých let, co strhávaly plakáty a narušovaly politická shromáždění oponentů a kulturní akce umělců. Jen se vše přesunulo více do digitální roviny.

A já si tak říkám, jakou neditigální obdobu může mít fakt, že si velvyslanec někdejší světové mocnosti bere za poradní sbor partu sotva plnoletých místních mládežníků. Nějaké paralely bych i našel, ale jedno mají všechny společné.

Ve svobodných dobách se neodehrály a k bohulibému účelu nesloužily…