Náměstek šéfa NATO: Rusko porušilo dohodu, na východě Evropy můžeme zasáhnout

Rusko napadením Ukrajiny porušilo dohodu se Severoatlantickou aliancí podepsanou před 25 lety, a NATO proto může zasáhnout do bojů ve východní Evropě. V neděli to v rozhovoru s agenturou AFP řekl náměstek generálního tajemníka Aliance Mircea Geoana.

Západ Ukrajině, kterou 24. února napadlo Rusko, dodává zbraně. Dosud ale vylučoval přímé zapojení do bojů.

Zakládající akt o vztazích NATO s Ruskem obsahoval opatření, která měla „zabránit koncentraci konvenčních sil”, zejména ve střední a východní Evropě.

Rusko se mimo jiné zavázalo, že nenapadne své sousedy a bude udržovat dialog s NATO. Oba tyto závazky podle Geoany ale Moskva porušila, což „zneplatnilo obsah tohoto zakládajícího aktu”.

„Oni se tak rozhodli, zavázali se k tomu, že nenapadnou své sousedy, což momentálně dělají. Zavázali se udržovat dialog s NATO, což nedělají. Takže zakládající akt prakticky nefunguje kvůli Rusku,” řekl Geoana.

„Nyní nám již nic nebrání přijmout razantní pozici ve východním křídle a zajistit, aby byl každý čtvereční metr území NATO chráněn článkem 5,”uvedl bývalý rumunský ministr zahraničí.

Článek 5 stanovuje, že pokud je napaden jeden člen NATO, je útok považován za útok proti všem.

V roce 2017 již NATO nasadilo mnohonárodní taktické skupiny do pobaltských států a Polska jako odstrašující opatření. Po začátku aktuální ruské invaze tam vyslalo posily.

Válka na Ukrajině také proměnila postoj Švédska a Finska ke členství v obranné alianci. Obě skandinávské země dříve trvaly na své neutralitě, teď však podaly přihlášky do NATO.

Kissinger varoval před pokračováním války s Ruskem

Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger minulý týden ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu vyzval k tomu, aby se Ukrajina ve jménu míru vzdala svého území. Varoval též před pokračováním války s Ruskem.

„Vyjednávání musí začít v následujících dvou měsících, jinak nastanou dramatické změny a vznikne napětí, které nebude jednoduché překonat. Ideálně by se hranice měla vrátit ke stavu před konfliktem,“ řekl Kissinger. Mírová jednání mezi Moskvou a Kyjevem jsou nyní pozastavená.

Ukrajina by se v mírových rozhovorech měla podle Kissingera vrátit ke stavu před 24. únorem, tedy před začátkem ruské invaze. Rusko mělo tehdy pod kontrolou ukrajinský poloostrov Krym anektovaný v roce 2014 a neformálně i část Doněcké a Luhanské oblasti, kde vznikly samozvané proruské republiky.

„Pokračovat s válkou i za tento bod by už nebylo o svobodě Ukrajiny, ale o nové válce proti Rusku,“řekl Kissinger. Rusko označil za nepostradatelnou část Evropy, která pomáhá vyvažovat zdejší mocenské struktury. Účastníky WEF také varoval, že ponižující porážka Ruska může vést k širší destabilizaci.

Henry Kissinger je považován za jednoho z nejvýznamnějších tvůrců americké zahraniční politiky v jejích novodobých dějinách. Za svou roli při ukončování vietnamské války dostal Nobelovu cenu míru. Oceněn byl i Řádem Tomáše Garrigua Masaryka I. třídy. Je též ale vnímán jako velmi kontroverzní postava. Kritici jej osočují, že jeho strategií ve Vietnamu bylo bombardovat „všechno, co se hýbe“ a z podpory nedemokratických režimů bez ohledu na lidská práva.