Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
EU/UKRAJINA: Českého návrhu, aby Evropská unie nakupovala munici pro Ukrajinu i mimo členské státy EU – reagujícího na to, že evropský obranný průmysl ani zdaleka nedokáže pokrýt dříve slíbené dodávky –, si všímají i v zahraničí. Na slova ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) či premiéra Petra Fialy (ODS) upozornil server Politico s tím, že přicházejí v době, kdy na Ukrajině panuje „hlad po nábojích“. „Praha je tím frustrovaná,“ proslýchá se od diplomatů.
Že by Evropská unie mohla nakupovat munici pro Ukrajinu i mimo členské země EU, nadnesl český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v sobotu během neformálního zasedání šéfů unijních diplomacií v Bruselu. Český ministr podle ČTK návrh komentoval s tím, že mu to přijde „velice logické“. „Uvidíme, jak v naší snaze budeme úspěšní,“ poznamenal Lipavský k českému plánu, který by vyřešil nedostatečnou výrobu munice v EU.
Záměru Česka, představeného pirátským ministrem Lipavským, si povšimla také zahraniční média včetně serveru Politico. „Slib EU dodávat munici se začíná tenčit, a tak je podle Prahy načase poohlédnout se po nábojích mimo blok,“ popsal server Lipavského návrh, reagující na to, že Evropa neplní svůj závazek poslat do března Ukrajině jeden milion dělostřeleckých granátů.
„Ukrajinské síly na frontové linii varují, že jim nebezpečně dochází munice, aby se mohly postavit ruským útočníkům ve válce, které dominuje dělostřelecké ostřelování,“ upozorňuje v tomto ohledu dále Politico a poznamenává, že EU nyní zjišťuje, že svůj slib napadené zemi dokáže plnit jen napůl a do březnového termínu se na Ukrajinu dostane 524.000 kusů dělostřelecké munice.
„Praha je tímto nedostatkem frustrovaná a tlačí na země EU, aby financovaly nákup 450.000 dělostřeleckých nábojů, které jsou podle jejích odhadů k dispozici mimo blok,“ uvedli pro Politico čtyři diplomaté a osoba obeznámená s jednáním.
Zatímco Francie chtěla, aby se munice pro Ukrajinu z evropských peněz nakupovala pouze u výrobců v rámci EU, český Lipavského návrh předpokládá, že by se Evropa mohla obrátit i na zbrojní společnosti v Jižní Koreji, v Turecku či v Jihoafrické republice. Jižní Koreu zmínil přímo dle Politica nejvyšší diplomat EU Josep Borrell.
Server tvrdí, že český premiér Petr Fiala (ODS) pak podle dalšího úředníka informovaného o jednání řekl svým protějškům během čtvrtečního summitu lídrů EU, že dělostřelecké granáty lze získat i mimo EU, aby blok EU splnil svůj slib.
Politico si všímá, že Kyjev mezitím připustil, že na tom Ukrajina není aktuálně vůbec s municí dobře a ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov prohlásil, že na Ukrajině panuje „hlad po nábojích“.
Jedním z důvodů, proč se Evropě nedaří vyrábět dostatek zbraní pro Ukrajinu i pro svoji vlastní obranu, je dle zbrojařských firem to, že firmy čelí problému, kdy jim banky kvůli svým vnitřním pravidlům, jež mají základ v klimaticko-sociálních předpisech, nechtějí půjčovat na to, aby vyráběly další zbraně a munici. „Nejenže nám banky neposkytují úvěry, ale dokonce nám znemožňují běžný platební styk. V momentě, kdy platíme za zboží, nejsme schopni efektivně zrealizovat platbu – eurovou platbu v rámci Evropské unie nebo v rámci zemí NATO,“ popsal v loňském roce pro ČT24 David Hác, generální ředitel STV Group, ze které na Ukrajinu míří tanky nebo munice.
Banky přitom ukazují, že neposkytování peněz obrannému průmyslu je zahrnuto v rámci jejich pravidel ESG. „Nefinancujeme společnosti, které některé druhy zbraní vyrábějí, vyvážejí do zemí s válečnými konflikty nebo tam, kde je vyšší riziko nelegálního obchodování se zbraněmi,“ vysvětlila například Komerční banka, proč i přes válku na Ukrajině odmítá financovat obranný průmysl.
ZDROJ: PL
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi