Německo to přehnalo s terminály LNG: ukázalo se, že jich tolik nebude potřeba

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

NĚMECKO / RUSKO: Německo uvedlo do provozu tři terminály LNG a plánuje výstavbu dalších, aby se vyhnulo ruskému plynu a zajistilo si alternativní dodávky. Celkové využití i těch, které jsou v provozu, je však menší než třetina kapacity. “Musíme ve velmi krátké době vybudovat novou infrastrukturu, abychom byli schopni co nejrychleji nahradit ruský plyn. Je proto velmi dobrou zprávou, že ke čtyřem spolkovým plavidlům přibude ještě páté soukromé plavidlo pro zpětné zplyňování,” uvedl německý ministr hospodářství Robert Habeck již v červenci 2022. Poznamenal, že vše nyní závisí na místní realizaci projektu: “Je jasné, že to není jednoduché. Je zde mnoho věcí, které je třeba udělat současně, a překážek, které je třeba překonat. Nakonec musíme zavést tempo, které v Německu ještě nebylo.”

Od té doby Německo uvedlo do provozu tři plovoucí terminály LNG: v Bransbüttelu, Wilhelmshavenu a Lubminu. Všechny tři regasifikační tankery mají roční kapacitu téměř 20 miliard metrů krychlových ročně. Podle GIE však byla i kapacita těchto terminálů od začátku spuštění využita pouze z 31 %. Jejich prostřednictvím bylo dodáno 6,22 miliardy metrů krychlových.
Nejmenší zájem byl o terminál v Lubminu, projekt společnosti Deutsche ReGas. Tento soukromý terminál ovládají francouzská společnost TotalEnergies a německá Deutsche ReGas. Od 24. dubna, kdy byl terminál spuštěn, je využíván na 18 %. Zplyňovací plavidlo mohlo dodat 3,66 miliardy metrů krychlových, ale skutečný objem činil 660 milionů metrů krychlových. Tento projekt, který využívá infrastrukturu Severního proudu 2, komplikuje skutečnost, že tradiční tankery nemohou v terminálu vykládat kvůli mělkým vodám přístupového zálivu a LNG se překládá na malé kyvadlové tankery v Baltském moři.
V Brunsbüttelu je nakládka o něco vyšší. Projekt realizuje ze spolkových prostředků společnost RWE. Terminál byl spuštěn 22. března a od té doby je průměrné využití kapacity 4,7 milionu metrů krychlových denně, tedy 22 % kapacity.
Největší zájem byl o první spuštěný terminál – ve Wilhelmshavenu. I v tomto případě se jedná o státní projekt. Byl svěřen společnosti Uniper. Plovoucí terminál je v provozu od 16. prosince 2022.Za tuto dobu jím bylo dodáno 4,2 miliardy metrů krychlových, přičemž technická kapacita činí 10,2 miliardy metrů krychlových. Průměrné využití činilo 42 % a bylo nejvyšší ze všech ostatních.
“Terminály jsou dočasná řešení, realizovaná ve spěchu. Nejsou podloženy smlouvami o dodávkách LNG. Proto jsou většinou vytíženy dostupným spotovým nákladem. K jejich plnému vytížení je třeba přeplatit dovoz. To nedává ekonomický smysl a už tak vytvářejí jen zdání zlepšení energetické bezpečnosti,” říká Alexej Grivač, zástupce ředitele Národního fondu energetické bezpečnosti (NESF).

Agentura Reuters s odvoláním na dokumenty německého ministerstva hospodářství uvedla, že do roku 2030 by v Německu mělo vzniknout pouze šest terminálů LNG. Jeden soukromý v Lubminu s rozšířením kapacity na 10 miliard metrů krychlových. A pět s kapacitou 27 miliard metrů krychlových – z veřejných prostředků. Německé ministerstvo hospodářství odhadlo, že náklady z peněz daňových poplatníků budou činit 9,8 miliardy eur, přičemž tento údaj není konečný.
Terminály LNG přitom nejsou jedinými náklady, které Německu vzniknou při přechodu z ruského plynu na alternativní zdroje. Ještě v roce 2022 tak německé společnosti vyvolaly na burze šílenství, když nakoupily palivo pro vtláčení do zásobníků, a cena plynu na uzlu TTF v srpnu dosáhla 3500 dolarů za tisíc metrů krychlových. Nyní je téměř desetkrát nižší.
Společnost Uniper, kterou odkoupila německá vláda, podala loni na podzim žalobu na Gazprom u stockholmské arbitráže. Největší německý dovozce plynu požaduje kompenzaci za ztráty způsobené omezením a zastavením dodávek. Společnost je vyčíslila na 11,6 miliardy eur. Obchodník uvedl, že místo ruského plynu musel nakupovat palivo na trhu za vesmírnou cenu, aby splnil své závazky vůči zákazníkům. Během energetické krize Uniper obdržel státní půjčky ve výši více než 10 miliard eur.
Podobně je na tom i společnost SEFE, která se dříve jmenovala Gazprom Germania a do dubna 2022 ji vlastnil Gazprom, než ji převzala Spolková agentura pro sítě.

Terminály v Německu nejsou jediným zdrojem LNG pro tuto zemi. Německé společnosti také intenzivně odebírají plyn prostřednictvím terminálů v Nizozemsku, Belgii a Velké Británii.
Ruský plyn se do Německa nedodává od konce srpna 2022. Na počátku bylo zastavení plynovodu Jamal-Evropa přes Polsko kvůli sankcím a protisankcím. Dále – “Nord Stream”. “Gazprom” oznámil, že turbíny pro kompresorovou stanici končí svou životnost a potřebují preventivní údržbu, ale zařízení ji kvůli sankcím nemůže podstoupit. Jediná turbína, která byla opravena v Kanadě, se do Ruska nevrátila. V důsledku toho se v létě 2022 snížily dodávky plynovodem přes Baltské moře. A na konci srpna se zastavily. O měsíc později sabotéři vyhodili do povětří plynovod Nord Streams.

Překlad: St. Hroch/Belobog

ZDROJ

Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.