Německý deník Handelsblatt: Americký zdravotnický systém děsí Američany více, než riziko infekce koronavirem

Američtí občané se bojí svého systému zdravotní péče, více než viru,uvedl německý deník Handelsblatt. Na vrcholu epidemie koronaviru se rizikovým faktorem stal sám americký systém zdravotní péče. Mnozí si nemohou dovolit lékařskou péči a politické kruhy řídí situaci bez jakéhokoli plánu.

Poté, co se Američanka Danny Askiniová musela vypořádat se systémem zdravotní péče kvůli koronaviru, jí byly jasné dvě věci: zázračně přežila, ale zbytek jejího života byl zjevně narušen – protože by nikdy neuspoří téměř 35 tisíc dolarů, které se od ní požadují za lékařskou pomoc. Právě přišla o práci a chystala se na novou, a daném okamžiku nové zdravotní pojištění neměla. Je to typická situace v USA, kde společnosti obvykle poskytují zaměstnancům zdravotní pojištění.

Danny Askiniová měla potíže ještě předtím, než americký prezident Donald Trump slíbil, že bezplatně otestují na koronavirus všechny Američany. Ale ani to by finančně ženu nezachránilo. Testy ji stály asi 900 dolarů a ukázalo se, že jsou jen malou částí problémů mladé ženy. Po prohlášení Trumpa pojišťovny a nemocnice objasnily, že pouze testy, ale nikoli následná péče, budou zdarma.

Epidemie koronaviru se stala zkouškou odolnosti zdravotnického systému USA dvěma směry najednou. Na jedné straně je problém zřejmý: v epicentrech epidemie – a zejména v New Yorku – jsou nemocnice již přetížené. Trump však doposud odmítal vydat široké zákazy vycházet ven. Mezitím bylo v jedné z nemocnic uvedeno, že jeden ventilátor musí být rozdělen mezi dva pacienty – prostě nebylo dost zařízení. Zároveň guvernér státu Andrew Cuomo očekává vrchol epidemie až po 2-3 týdnech. To již vypovídá o problému nadměrného zatížení amerického systému zdravotní péče.

Zdravotnický dopravní systém, lékaři, nemocnice, lékárny, pojištění, výroba léčiv – zdravotnický systém ve Spojených státech je z velké části v rukou soukromého sektoru a je zaměřen na zisk. I za normálních okolností to vede ke skutečnosti, že téměř 60% bankrotů mezi občany USA je způsobeno nemožností platit lékařské účty. V době epidemie se tento problém ještě zvětšuje a odhaluje slabiny amerického systému zdravotní péče, zdůraznila publikace.

Tato situace vede k obrovským nákladům za nadměrné lékařské služby pro ty, kteří si to mohou dovolit. Zároveň musí všichni občané s příjmy pod průměrnou úrovní odmítnout nezbytné služby nebo jít do finančního bankrotu. Stát bere na sebe náklady na obsluhu pouze nejchudších kategorií občanů a důchodců.

Za Obamy byl učiněn pokrok v systému zdravotního pojištění, ale pro pacienty je téměř nemožné zjistit, které služby jsou kryté jednotlivými pojistkami a za co musí platit. Některé, ale ne všechny pojišťovací společnosti ve Spojených státech, tak oznámily svůj úmysl odmítnout hradit lékařské výdaje v případě infekce klientů koronavirem. Podle statistik stojí pacienti s léčbou koronaviru asi 10 tisíc dolarů, pokud neexistují žádné komplikace. V případě komplikací účet dosáhne 20 000 dolarů. I při zdravotním pojištění obvykle musíte zaplatit asi 1300 dolarů na osobu. V rodině, kde se příbuzní mohou snadno nakazit jeden od druhého, to rychle vede k finanční nouzi, uvedl Handelsblatt.

Potvrzují to statistiky centrální banky Spojených států, podle nichž 40% všech amerických rodin nemělo na náhlé výdaje 400 dolarů, aniž by cokoli prodaly, aniž by požádaly o pomoc přátele nebo příbuzné, nebo aniž by šly do zastavárny. Na Floridě jsou zastavárny dokonce přirovnány k obchodům s potravinami a lékárnám, pokud jde o potřebu, a mohou zůstat otevřené během zákazu vycházet na ulici kvůli koronaviru.

Nyní se Spojené státy snaží v době krize naléhavě zacelit mezery ve svém systému zdravotní péče, avšak tyto základní mezery nelze kompenzovat pouze rychlostí akce, zdůraznila publikace. Webové stránky správy města New York uvádějí, že kdokoli ve městě může dostat lékařskou péči, bez ohledu na imigrační status nebo kolik může osoba za léčbu zaplatit. Počet potvrzených případů infekce koronaviry ve městě v poslední době rychle roste, protože v New Yorku se denně provádí 16 000 testů denně. Ale postup jde velmi obtížně, uvedl článek.

Minulý týden se demokraté a republikáni dohodli na řadě opatření ohledně pomoci nemocným a pravděpodobně infikovaným koronavirem. Je tedy zaručeno, že občanům budou nadále vyplácet mzdy po dobu 14 dnů v případě nemoci nebo karantény. Taková velkorysá řešení se však vztahují pouze na zaměstnavatele, jejichž společnosti mají do 500 zaměstnanců. Velké společnosti, které zaměstnávají asi polovinu Američanů, pod toto pravidlo nespadají.

V odůvodnění se vysvětluje, že z velké části i nadále dobrovolně vyplácejí zaměstnancům platy. Mezitím 10% zaměstnaných ve velkých firmách nemůže žádat o další mzdy. Společnosti s méně než 50 zaměstnanci – například kliniky a pečovatelské domovy – nejsou rovněž povinny nadále platit mzdy.

Podle Handelsblattu se nespravedlnost a mezery v poskytování služeb v americkém zdravotnickém systému stávají ústředním tématem předvolební kampaně. Bernie Sanders je v tomto ohledu obzvláště radikální. Demokratický senátor vyžaduje lékařskou péči pro všechny a jednotný systém státního zdravotního pojištění bez jakýchkoli dalších plateb od občanů, protože krize s koronavirem jasně odhalila slabiny současného systému.

Další představitel demokratů – Joe Biden – se chce z větší části řídit Obamovou politikou, ale přidává státní pojištění občanům, kteří se chtějí dobrovolně připojit k programu. Biden požaduje zavedení státní záruky, že žádný občan USA nebude nucen nést náklady na testování na koronaviry a související léčbu.

Podle publikace by to mohlo být v tuto chvíli řešení, ale neopraví základní problém amerického systému zdravotní péče – náhlé účty, které mohou rychle růst až na 50 tisíc dolarů nebo dokonce na 100 tisíc dolarů. Pojišťovny pokrývají pouze náklady na lékaře, nemocnice, laboratorní testy a terapeutickou péči v rámci sítě, s níž mají smlouvy. Může se však stát, že pacient přijde na kliniku, která je součástí této sítě, a provede tam test, který bude poté zaslán do laboratoře, která není součástí sítě, a nakonec bude muset za tuto službu zaplatit z vlastní kapsy.

Zároveň, pokud krevní test stojí v síti asi 50 dolarů, pak mimo sítě náklady mohou činit 3 000 dolarů. Společnosti poskytující služby ve zdravotnickém sektoru nejsou povinny informovat pacienty předem, že nejsou zahrnuty v pojišťovací síti a že jejich služby může stát zákazníky hodně. Obzvláště obtížná situace je, když musí být pacient z provincie převezen do nejbližší nemocnice ve velkém městě v sousedství. Podle statistik za rok 2017 téměř 66% všech lékařských letů dopravilo pacienty na kliniky, které nebyly součástí jejich sítě pojistného krytí.

Jeden pacient dostal za takový let fakturu ve výši 41 400 dolarů a pojišťovna zaplatila z této částky pouze 6 700 dlarů. Pokud by podobný transport potřebovala i Danny Askiniová infikovaná koronavirem, celkové náklady na její léčbu by činily více než 70 tisíc dolarů, a čím více se epidemie šíří, tím více se takových případů se ve Spojených státech objeví.

Epidemie již není omezena na jednotlivá epicentra ve velkých městech, jako je New York, Seattle nebo New Orleans. Virus se probíjí z pobřeží do vnitrozemí. V Coloradu již nemocnicím docházejí masky a ochranné oděvy. To, co se tam posílá z národního fondu pomoci, stačí na jeden den.

Jeden z pěti lidí v USA je ze Střední nebo Jižní Ameriky. V této populaci mají občané mnohem nižší zdravotní pojištění, než ostatní Američané. Testy na koronavir zdarma tedy mohou být velkou podporou pro Colorado, což by alespoň trochu umožnilo vyhladit některé z nejvíce ohrožujících mezer v americkém zdravotnickém systému.

Unikátní pokus v tomto smyslu je nyní organizován v lyžařském středisku Colorada v Telluride. Místní biotechnologická společnost má v úmyslu poskytnout všem 8 500 obyvatelům dobrovolné testy na koronavirus zdarma. Telluride bude tedy prvním místem ve Spojených státech, které poskytne lékařský test pro celou populaci. Podobná metoda v italské obci Vaud snížila šíření infekce o 90%, uzavřel Handelsblatt.