Nevolnictví. Stát vás okrade, vše uvidí. Digitální peníze děsí. Výzva Čechům

„S digitálními penězi CBDC bude stát postupně moci svévolně danit lidem úspory, a to nastavením mohutného záporného úročení,“ varoval Kovanda skrze sociální síť X. „Třeba až –50 % ročně.“

Vláda by byla schopná u peněz zavést expirační lhůtu. „Bude také moci u peněz zavádět expirační lhůtu. Bude moci lidem diktovat a zakazovat nákup konkrétního zboží či služby,“ napsal ekonom a příkladně nastínil, že například kdo překročí limit pro uhlíkovou stopu, nebude si moci koupit letenku.

„Jako váš prezident nikdy nedovolím vytvoření digitální měny centrální banky,“ řekl Trump v New Hampshiru s odkazem na kandidáta Viveka Ramaswamyho, který je příznivcem kryptoměn a kritika CBDC. Po špatném výsledku v Iowě svou kampaň pozastavil.

„Digitální měna centrální banky je podle mého názoru hrozbou pro svobodu v této zemi,“ řekl Ramaswamy v úterním rozhovoru pro Bloomberg. „Vytváří mechanismus, díky němuž může vláda vymazat váš bankovní účet nebo vaše dolary, pokud uděláte nebo řeknete něco, co vláda neschvaluje.“

Kovanda s Ramaswamyho a Trumpovým postojem souhlasí. K zastavení tlaku na zavedení CBDC však jeho odmítavý postoj stačit nebude. „Je dobře, že Donald Trump, stane-li se prezidentem USA, chce CBDC blokovat. Tlak na zavedení digitálního dolaru tím ale neopadne,“ předpověděl Kovanda.

Česká národní banka se otázkou digitálních peněz zabývá už od roku 2016. V únoru roku 2021 byla vytvořena pracovní skupina, která se problematikou CBDC zabývá. Jejím hlavním cílem je monitoring a analýza aktuálního vývoje v oblasti CBDC s důrazem na možné dopady na ČNB a Českou republiku.

Podle dat od Evropské unie se vývojem digitálních měn zabývá okolo 87 zemí, které představují více než 90 % světového HDP. Devět z těchto zemí již plně zavedly digitální měnu vlastněnou státem. Například Brazílie již spustila pilotní test.

Snahy o zavedení CBDC se rozrostly po krizi vyvolané onemocněním COVID-19. Pandemie vyvolala snahu o změnu platebních zvyklostí směrem k bezkontaktním platbám kvůli strachu, že hotovostní peníze jsou prostředkem přenosu infekce. To urychlilo pokles v užívání hotovosti.

Dalším důvodem pro výzkum CBDC je však i skutečnost, že kryptoměny vyvinuté soukromými organizacemi nebo jinými neformálními komunitami – např. Bitcoin – zaznamenaly v posledních letech významný nárůst hodnoty.

Evropská centrální banka též jedná o možnosti zavedení digitálního eura. Od listopadu 2023 se podle ECB možné zavedení digitálního eura nachází v přípravné fázi.

„Cílem přípravné fáze je položit základy pro případné vydání digitálního eura. To zahrnuje dokončení souboru pravidel pro digitální euro a výběr poskytovatelů, kteří by mohli potenciálně vyvinout platformu a infrastrukturu pro digitální euro. A bude zahrnovat testování a experimentování s cílem vyvinout digitální euro, které bude splňovat požadavky Eurosystému i potřeby uživatelů,“ uvádí ECB.

Rozhodnutí o konečné emisi digitálního eura bude moci ECB zvážit až v pozdější fázi. Tedy po přijetí legislativního rámce pro digitální euro na evropské úrovni.

Výzkum CBDC jako důležitý bod při zvážení přijetí eura

Fanouškem digitální měny není ani český ekonom a expert na kryptoměny Dominik Stroukal. Krok ECB v přípravě CBDC by podle něj stál za zvážení v české debatě o přijetí eura. „E-koruna či digitální euro jsou dle mého názoru krokem špatným směrem a šel bych i tak daleko, že bych pokrok Evropské centrální banky v tvorbě CBDC považoval za důležitý bod v seznamu pro a proti přijetí eura v Česku,“ napsal v komentáři pro E15.

Dále uvedl, že důvodem pro zkoumání digitální měny v některých zemích je pokles podílu hotovosti tak nízko, že se v těchto zemích jednoduše nevyplatí distribuovat. Pokud nicméně vláda po svých občanech požaduje užívání peněz, třeba k placení daní, měla by nějaké zajistit. „A pokud tu fyzickou nikdo nechce, tak nabídne digitální hotovost. Není anonymní, ale to centrální banky vědí, a dokonce hledají způsob, jak anonymitu u CBDC zajistit, jen to technicky není snadné,“ napsal ekonom Stroukal.

Toto však podle Stroukala není případem České republiky, kde podíl hotovosti neklesá a je pořád vysoký.

CBDC by zde mohla sloužit i jako nástroj měnové politiky. „Pokud by totiž byla vysoká inflace a my jsme měli vedle bank otevřené účty u centrální banky, mohly by nám dát vysoký úrok na spoření a odradit nás od utrácení. CBDC není nic jiného než účet otevřený u centrální banky,“ vysvětlil Stroukal.

Pro zachování anynomity lidem doporučil i nadále používat hotovost. „Pokud chceme anonymitu, používejme hotovost a centrální banka nemá důvod ji nahrazovat digitálními penězi.“