Okupované Japonsko již není dál ochotné podřídit se požadavkům Washingtonu, ruší zákazky na dodávky zbraní a chce přehodnotit další „vojenskou spolupráci“

K šedesátému výročí vojenské aliance mezi Japonskem a USA prochází obtížnými časy, které jsou poznamenány tokijskou neochotou podřídit se požadavkům Washingtonu, píše Le Monde. Ve čtvrtek 25. června japonský ministr obrany Taro Kono oficiálně oznámil zrušení objednávky dvou amerických raketových obranných systémů Aegis Ashore kvůli skutečnosti, že jejich náklady se více než zdvojnásobily a dosáhly 4,15 miliardy dolarů.

Podle novin doposud japonský premiér Šinzo Abe, vášnivý zastánce posilování vojenské spolupráce se Spojenými státy tváří v tvář severokorejským a čínským hrozbám, vyhověl většině požadavků Donalda Trumpa, včetně otázky hromadného nákupu vojenské techniky. Zrušení objednávky protiraketových obranných systémů, jejichž cílem je stát se „symbolem posílení aliance Japonska a Spojených států“, představuje v této politice skutečný obrat.

Podle Sebastiana Maslowa z japonské univerzity Sendai-Širayuri, považoval Abe tento okamžik za ideální čas k zastavení projektu, aniž by ho Washington vážně kritizoval, zatímco Donald Trump byl zaneprázdněn kronavirovou krizí a prezidentskou kampaní.

Kromě toho vyvstává otázka financování amerických vojenských základen rozmístěných na ostrově. 24. června Kono vyvrátil tvrzení bývalého Trumpova poradce pro národní bezpečnost Johna Boltona, že v červenci 2019 požadoval, aby Japonsko převzalo náklady 54 miliard dolarů ročně za umístění amerických vojáků v zemi pod hrozbou stažení jednotek. Podle Boltona pocházel požadavek od Trumpa, který se chtěl „získat nejlepší pozici pro vyjednávání“. Podle novin v roce 2020 činily výdaje Tokia na údržbu amerických vojáků 201 miliard jenů (1,7 miliardy eur).

Podle ministra obrany nebyly ze Spojených států přijaty žádné žádosti o navýšení financování, ačkoli japonský tisk zmínil Boltonovu žádost s odkazem na vládní zdroje již v listopadu 2019. Podle publikace je tato otázka v Japonsku poměrně naléhavá, protože pětiletá dohoda o hostitelské podpoře amerických jednotek končí v březnu 2021 a jednání o jejím prodloužení by měla začít v blízké budoucnosti.

Stejně jako v případě Jižní Koreje nebo Německa trvá Donald Trump na zvýšení financování ze strany zemí, které hostí americkou armádu. „Jsem přesvědčen, že v příštích měsících a letech bude příspěvek Japonska k naší vzájemné bezpečnosti nadále růst,“ uvedl šéf Bílého domu ve svém prohlášení v lednu při příležitosti 60. výročí dvoustranné smlouvy o bezpečnosti.

Zdá se však, že Tokio nechce ohrozit dvoustrannou spolupráci, ale není takto připraveno přijmout požadavky Trumpa. Kromě toho je volba Abe vyvolána interními úvahami: proti projektu se postavili obyvatelé oblastí, kde bylo plánováno nasazení protiraketových obranných systémů USA. Masové nákupy vojenského materiálu nejsou u japonského veřejného mínění také populární.

Podle průzkumu zveřejněného 23. června v novinách Mainichi chce 83% guvernérů provincií revidovat smlouvu o postavení amerických vojáků. „Japonsko nemá žádnou moc nad pohybem a výcvikem americké armády. To je pro místní správu a bezpečnost obyvatel problém,“ řekl Iwate Tasso Takuya, guvernér prefektury.

Překlad: prvnizpravy.cz