Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
ČESKO: Prezident Petr Pavel pronesl svůj první novoroční projev ve funkci. Ocenil snahu vlády řešit zadlužení země. Některé nepopulární a nepříjemné změny označil za nezbytné. Mluvil také o mladé generaci, o euru i o střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zdůraznil také změnu, která s ním měla přijít na Pražský hrad. Za exprezidenta Miloše Zemana byl podle Pavla „úřad uzavřený do sebe a uzavřený před lidmi. Rezignoval na potřeby občanů, na vize a plány.“
„Je mi velkou ctí, že se na vás mohu poprvé obrátit s novoročním projevem. Nový rok jsem vždy vnímal jako den plný očekávání, že časy, které máme před sebou, budou lepší a radostnější než ty, které necháváme za sebou. Tak to vnímám i dnes a přeji vám, aby následující rok takový opravdu byl. Abyste ho prožili ve zdraví a s pocitem naplnění. Aby to pro vás byl rok šťastný a úspěšný,“ začal svůj projev prezident Petr Pavel.
„Nemohu začít jinak než u toho, co nás postihlo před 11 dny. Mysleli jsme, že taková tragédie se u nás nestane a snad ani stát nemůže. Mysleli jsme, že žijeme v naprostém bezpečí a že to, co se děje ve světě, se nás netýká. Nesmyslná ztráta tolika, ve většině případů mladých životů, v nás vyvolala obrovský smutek, lítost, ale i niterný vztek. Přestože v nás tyto pocity zůstanou dlouho, jako společnost musíme především překonat strach. Nemůžeme si nechat vzít radost ze života a naději v lepší časy. Přeji si, aby svíčky a květiny na pietních místech znamenaly také společnou vůli, že nás krutost a úsilí nezastraší. Že si připomeneme osobní hrdinství všech, kteří se zlu dokázali postavit a že naše země vyjde z té hrůzy silnější a jednotnější. Už jen kvůli těm, kteří rukou zla zemřeli. Viník této tragédie je jeden. I když jistě najdeme okolnosti, které jí mohly napomoci. Nehledejme další viníky, na které bychom mohli ukázat prstem. Není možné zajistit přítomnost policistů na všech veřejných místech. Stejně tak nebude nikdy dost kontrol a regulací k eliminaci všech nebezpečí. Musíme analyzovat, co se stalo a proč se to stalo. Můžeme zlepšit zákony, kontroly a opatření, ale nemůžeme se kvůli strachu vzdávat svobody. Pojďme společně usilovat o větší bezpečí naší rodiny, ulice, obce i celé země. Tím, že budeme přemýšlet nejen sami za sebe, ale v kontextu komunit, ve kterých žijeme. Nepřehlížejme agresivní chování, a to ani na sociálních sítích. Zastaňme se slabších, neignorujme problémy v našem okolí. Buďme připraveni na krizové situace, ale nenechme se paralyzovat strachem,“ pokračoval prezident republiky.
„Minulý rok nesmí být definován prosincovými tragickými událostmi. Rád bych se proto ohlédl i za dalším děním,“ podotkl.
„Dovolte, abych se nejdříve zastavil u domácí politiky. Poprvé v historii tvoří českou vládu pět stran. V minulosti jsme přitom mnohokrát zažili, že i koalice výrazně méně početné byly zdrojem neustálých rozepří, které jim braly sílu přinášet dobrá politická řešení. Rozepří, které podrážely důvěru lidí ve veřejné instituce a v demokratické procesy. A přestože nalézat shodu v pěti je jistě složité, jsme již dva roky takových svárů ze strany vlády ušetřeni. Za to jsem rád. Stejně tak oceňuji nepopulární snahu vlády řešit zadlužení země. A to i přesto, že zvolené cesty jsou občas křivolaké, poznamenané vyvažováním požadavků v pětikoalici a nemusí se nám líbit. Úkolem opozice není pomáhat vládě a dělat jí život jednodušší. Smyslem opozice je kritika kabinetu a představování alternativních řešení. Tento úkol jí vláda ulehčuje tím, že se jí nedaří vysvětlovat svá opatření a reformní kroky. Nedaří se jí přesvědčovat občany a tím je získat na svou stranu. Některé nepopulární a nepříjemné změny jsou ale nezbytné. Pokud se máme z potíží dostat,“ zmínil.
„Co mě netěší, je vulgarizace politické diskuse. Neshody k demokracii patří a mohou být i plodné. Pokud ale sklouzávají k nevěcnému handrkování, osočování nebo dokonce k urážkám, jde o selhání, které nepřináší nic dobrého. Proto dnes apeluji i na politiky, abychom mezi svá předsevzetí zařadili i to, že budeme náš veřejný prostor kultivovat, a ne znehodnocovat. Všichni politici jsou ale nakonec odpovědní vám, občanům. A už v tomto roce dostanete možnost v rámci evropských, krajských a senátních voleb dát jasně najevo, co od politiky očekáváte. Je to velká příležitost ovlivnit další směřování naší země i EU. Nenechte si ji prosím ujít,“ vyzval prezident Pavel.
Prezident Petr Pavel pronesl novoroční projev. (Screen: ČT24)
„Populisté a extremisté, kteří lákají na líbivé sliby a nestraní se zneužití či přímo rozdmýchávání našich obav, získávají hlasy snadno. V realitě pak ale problémy pouze prohlubují a své země i jejich lidi vyčerpávají. Naše velké starosti, jako energetická krize, hospodářská stagnace, inflace, bezpečnost nebo ochrana životního prostředí, nezmizí, když zavřeme oči. Naopak. Zvažujme odpovědně, jaká řešení politici předkládají, jestli jsou za nimi realistické plány a ověřitelné výsledky. Jestli umějí najít kompromisy a přinést vizi, anebo jen rozdělují, straší a obviňují. Být odpovědným není vůbec snadné. Rovnice, jejíž jsme součástí, ale jednoduchá je. Co dnes odložíme, budeme muset řešit o to bolestněji za několik let. Co neuděláme my, budou muset daleko složitěji udělat naše děti. A to není fér,“ dodal.
„Jsou problémy s původem daleko za našimi hranicemi, které přesto silně ovlivňují naše životy. V dnešním propojeném světě a v době, kdy v naší blízkosti probíhají válečné konflikty, bohužel více než kdy dříve. Evropská unie nám dává šanci, jak nejlépe uplatnit náš vliv a prosadit naše zájmy. Spolu s NATO je pro nás zárukou, že má Česká republika silné partnery, o které se může opřít. A taková záruka je dnes nedocenitelná. Právě letos si připomínáme 20. a 25. výročí vstupu do těchto organizací. To nám nabízí příležitost ohlédnout se a zároveň se podívat do budoucna, kterým směrem chceme jít. Je to také příležitost připomenout si závazky, které jsme při vstupu do Aliance a do Unie dobrovolně přijali. Prvním jsou výdaje na obranu země. Ten letos po dlouhé době opět plníme. Druhým je přijetí společné evropské měny. Je načase, abychom po letech začali dělat konkrétní kroky, které nás k naplnění tohoto závazku dovedou. Přes nekončící diskuse o výhodách a nevýhodách eura pro zemi s otevřenou a exportní ekonomikou ležící ve středu Evropy je společná měna logickou budoucností,“ poznamenal Pavel.
„V této chvíli bych se chtěl obrátit k mladým lidem. A to nejen proto, že právě vás se tak blízko dotkly nedávné tragické události. Uvědomuji si, jak neutěšitelné je pro vás myslet na budoucnost, kde se zdá téměř nemožné dosáhnout na uspokojivé bydlení a ekonomickou samostatnost, na budoucnost ve světě, kde se životní prostředí hroutí. Jak těžké je fungovat pod tlakem digitálního světa, který představuje nekonečný příliv informací, možností, nepřetržitou komunikaci a zároveň nároků, které na vás máme. A jaký dopad mají nejistoty současného i budoucího světa na duševní zdraví některých z vás. Vím, že vaše představa ideálního života a rodiny je jiná než u vašich rodičů. Že vidíte v současném světě nespravedlnosti v rozdělení moci i bohatství. Přesto mám pocit, že vaše hodnoty jsou mnohdy pevnější než ty, se kterými jsme do dospělého života vstupovali my. Společnost potřebuje vaše nápady, vaši odvahu i vaši aktivitu a schopnost stát si za svým. Mladá generace byla vždy nositelem změny. Proto má cenu, abyste se zajímali o své okolí a snažili se měnit věci k lepšímu. A vím, že mnozí z vás to dělají i přesto, že se setkáváte s nepochopením. A za to si vás vážím. Budu proto podporovat změny, které obrátí pozornost politiky a společnosti k potížím mladé a nejmladší generace. Jsem připraven takové změny také iniciovat. Dostatek energie k tomu, abychom napravovali věci, které se nám zdají být nefunkční, bych přál nám všem,“ řekl prezident.
„Rok 2024 je plný očekávání. Nepochybně očekávání spojených s ekonomickou situací naší země a našich domácností. Očekáváme nižší inflaci, po několika letech i růst reálných mezd a skromný, ale přesto růst naší ekonomiky. Může to být začátek pozitivního obratu, odrazem ode dna k lepší náladě. Kromě toho mnozí z nás budou upínat naději k medailovému umístění na domácím mistrovství světa v hokeji nebo biatlonu v Novém Městě na Moravě,“ zmínil Pavel.
„Loni v březnu jsem díky vaší důvěře přišel na Pražský hrad a převzal jsem úřad, který byl uzavřený do sebe a uzavřený před lidmi. Rezignoval na potřeby občanů, na vize a plány. Od té chvíle pracuji na tom, aby se to změnilo. Od dnešního dne se agenda milostí vrací zpět do rukou prezidenta. Jmenoval jsem sedm nových ústavních soudců, kteří budou dalších deset let chránit ústavnost, lidská a občanská práva v naší zemi. Navštívil jsem zatím deset ze čtrnácti krajů. Měl jsem možnost poznat mnoho zajímavých a inspirativních příběhů, ale i potíží a problémů, k jejichž řešení se snažím přispívat. Ačkoli jako prezident nemám tolik konkrétních pravomocí, mou snahou je zviditelňovat, co stojí ve stínu, nastolovat témata, která jsou přehlížena a připomínat ostatním politikům, na co se obvykle zapomíná,“ řekl.
„Vážení spoluobčané, v náročných chvílích se můžeme opřít o své nejbližší. O svou rodinu, přátele nebo o někoho v okolí, kdo je ochoten pomáhat. I pro mě je takovou oporou moje rodina a hlavně moje žena Eva, která se v loňském roce musela sžít s novou rolí. A já ji obdivuji za to, jak to zvládá. Přeji vám všem, ať máte každý někoho, o koho se můžete opřít, když to potřebujete. A s kým můžete sdílet radost, když se vám daří. Už to je veliké štěstí. V nadcházejícím roce vám přeji hlavně zdraví, štěstí a velkou dávku dobré vůle,“ zakončil prezident republiky Petr Pavel.
Po projevu: Prezident jako domácí zvířátko. A ani mu to není divné
Že vláda špatně komunikuje? Tím prezident Petr Pavel neurazí ty, kteří mu pomohli k moci, komentuje jeho novoroční projev pro ParlamentníListy.cz analytička Irena Ryšánková. „Urazí to ale všechny, kteří na vládu Pětikoalice doplácejí a nemyslí si, že to vláda dělá dobře,“ dodává pro ParlamentníListy.cz. „Petr Pavel si asi nepřipadá divně v podivné roli hlavy státu jako domácího zvířátka,“ uvedla též.
Umělá inteligence prezidentova projevu
Klíčová otázka každého novoročního poledne zní: co vlastně čekáme od projevu prezidenta republiky? Tatíčkovské pohlazení po vlasech? Ujištění, že mocnář ještě žije a má nás rád? Ujištění, že ví, co se děje a dokáže pronést pár útěšných slov?
Miloš Zeman měl jednu zásadní výhodu – vždycky řekl něco podstatného, co někoho nadzvedlo a pak se o tom mluvilo, následovala smršť statusů těch, co se cítili uraženi. Výhodou tohoto prezidenta je, že vypadá hezky. Ostře řezané vojácké rysy, šedivé vlasy a vousy a mimika výsadkáře.
Pavlův projev se pohyboval v prostoru od útoku na filosofickou fakultu až po biatlon. Všeho se dotkl. Co považuje on či generativní umělá inteligence, která mu projev napsala, za důležité, bylo možné zaregistrovat jen podle toho, že se u nějakého tématu zdržel o vteřinu déle.
Ano, masová vražda na filosofické fakultě byla tragédie. Formálně, povinně, zněla prezidentova slova soucitu, věrohodně apel na to, abychom byli připraveni na krizi, ale nebáli se a odmítli omezování svobod. Opravdové snad bylo jeho zastání se policie v hodinách, kdy všichni hledají viníka. V tom byl prezident neobvyklý a pozitivní.
Samozřejmě, že se Petr Pavel musel zastat Pětikoalice, která mu pomohla do prezidentského křesla. Protože ale on sám, či ten, kdo mu psal projev (který evidentně celý četl ze čtecího zařízení, na rozdíl od svých předchůdců) nemohl úplně pominout náladu ve společnosti, musel vládu rozvněž drobně zkritizovat. Konformní vyjádření „dělají to dobře, ale špatně to komunikují“ nikoho neurazí, ani strůjce jeho úspěchu. Urazí to ale všechny, kteří na vládu Pětikoalice doplácejí a nemyslí si, že to vláda dělá dobře. Pavel převzal od premiéra Fialy proroctví, že tento rok bude všechno lepší, použil při tom dokonce téměř totožná slova. Inflace o malinko poklesne, platy se o malinko zvýší, nastane drobný ekonomický růst, zazpívají skřivani a rozklene se duha. Věříte mu to?
Povinně samozřejmě pochválil Evropskou unii a varoval před populisty, kteří, jak je zjevné, mají šanci na úspěch. Kdo je populista? Ten, který si myslí totéž, co většina občanů? Protivládní opozice má šanci, protože lidé chudnou, v zemích „staré Evropy“ jsou pouliční nepokoje, problémy s agresivními migranty a další zcela nepřehlédnutelné potíže. Ano, česká exportní ekonomika si nemůže dovolit ztratit preferenční trhy EU. To je pravda a past na všechny zastánce czexitu. Ale Unie, do které jsme vstupovali, byla jiná. Nevyhrožovala. Neměla tendenci zmenšovat vliv malých zemí. Neměla tendenci rozhodovat o nás, za nás, bez nás.
Bylo vidět, že jako „starému naťáckému vojákovi“ je mu blízké téma Severoatlantické aliance. Pavel o NATO hovořil s láskou jako o záruce dobra všehomíra, i když už dávno víme, že tomu tak úplně není. Proč ne, je to jeho srdeční záležitost. Stejně jako zbrojní obchody, jako hokej a biatlon.
Povinně se zastavil u mladých. Poněkud zarážející bylo zdůrazňování jejich psychických potíží, které ovšem nevycházejí jen z klimatických změn a nepřetržitého proudu valících se informací. Vycházejí především z ochranářského charakteru rodinné péče, vzdělávání bez výchovy a společenské tolerance lenosti, lemplovství i úchylek. Nejsem si jista, jestli je nutno vnímat všechny mladé jako hroutící se duševní trosky. Matky mých kamarádek přežily holokaust. Přežily. A zůstaly normální. Vrátily se a budovaly stát. Myslím, že oproti tomu je klimatická úzkost naprosto marginální. Naprosto nesrovnatelná. Nepodceňuji duševní problémy, které může mít kdokoliv. V jakémkoliv věku. Ale odmítám, aby se o nové generaci a s ní hovořilo jako o psychiatrických pacientech. Mají si zvykat na reálný svět, na odpovědnost. Rodiče vás nenaučili? Život vás naučí, ať chcete nebo nechcete.
To, že prezident bude opět udělovat milosti opět sám, ukazuje jen na to, jaké ostrakizaci čelil Miloš Zeman. Petr Pavel si asi nepřipadá divně v podivné roli hlavy státu jako domácího zvířátka (a tak si ty milosti zase můžeš podepisovat sám, ju?). To, že jmenoval soudce a ústavní soudce, je prima. To dělal každý jeho předchůdce. Je to taky prakticky to jediné, co prezident mimo jmenování profesorů a velvyslanců dělá.
Byl to formalistický projev z kategorie „vejdi a a neuškoď“. Něco musíš říct. Mělo to i všechny atributy Hollywoodu. Prezident – bývalý voják – nabádá národ a otcovsky k němu promlouvá v předtočeném projevu na pozadí svého sídla, do toho znějí zvony a lid je šťastný.
ZDROJ: Parlamentni Listy
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi