ČESKO: Petr Hájek nahlíží do otevírajících se bran nových luxusních koncentráků a přináší „zprávu“ Zdeňka Koudelky, která objasňuje, jak si dnešní normalizátoři představují hru na právní stát
Vylezlo sluníčko, je tu konečně jaro! A nejen to, vláda nám od pondělka dovolí vyjet i na chatu či chalupu! No věřili byste tomu štěstí? Jen soudruzi ve straně a vládě pochopili, že se musí zbavit toho hada Blatného (míněn zimní ministr kovidismu alias zdravotnictví), hned je krásně! Určitě také pomohlo, že byl sjezd strany, který vytyčil další úkoly budování nereálného (na rozdíl od „reálného“ do roku 89) socialismu v naší (unijní) vlasti. Jaký div, že si zvolili do čela rudou mikinu.
To je další znak odlišnosti. Předtím o nás rozhodovali bolševici v Moskvě, ale protože po zničení SSSR přeskákali do Bruselu (a Washingtonu), řídí nás teď odtud. Konečně ten třetí rozdíl je v tom, že za moskevských dob jsme svůj stát s pevnou hranicí měli (jinak bychom přece nemohli být v osmašedesátém „okupováni“), teď ho nemáme, protože hranice po schengensku zmizely.
Zázrak
A měli jsme silnou dobře vyzbrojenou armádu (další podstatný znak státnosti), jež byla členem obranného paktu (Varšavská smlouva). Zatímco teď máme pár budov nacpaných přešupačenými generály (vzor Petr Pavel) pro zúřadování povinných nákupů odpadního haraburdí z amerických zbrojovek. A operetní expediční sbor jako formální křoví pro maskování imperiálních válek Spojených států pod hlavičkou severoatlantického paktu, kam nás nacpal svatý Havel, a (radši) se nás ani neptal, co my na to NATO.
Je to zázrak: všechno je kompletně jinak, ačkoli je to úplně stejné. Vlastně ne úplně, to se jen tak chabé paměti jeví. To stejné je ve skutečnosti o několik úrovní horší. Předchozí bolševik by si nikdy netroufl to, co ten současný: třeba zakázat výjezd na chaty a chalupy. Naopak, podporoval to, protože věděl, že když se národ baví, nemá roupy. Také věděl, že stát nemá mít velké dluhy – zvláště ne u protektora. Ten současný nás v nich už začíná topit – a vděčně líbá ruce imperátorovi, který mu je vnutil jako optimální poutací vlečné lano k potápějícímu se Titaniku.
Žádné čáry
K definitivnímu vymýcení posledních zbytků iluze demokracie a občanských svobod proto vymyslí „nezvladatelnou pandémii“, která má tu pozoruhodnou vlastnost, že v nejlidnatější zemi světa si s ní hravě poradili. Nojo, ale museli Číňané zavřít hranice (ostrovy jako Austrálie, Nový Zéland, Tchajwan či Japonsko je mají přirozené, a proto jsou také doslova za vodou). Jenže to my nesmíme. A když to vloni na jaře vypadalo, že si s tím poradíme (a celá V4) nejlépe v EU, donutili nás je otevřít. A šoupli nám sem pár intenzívnějších „mutací“ (ve skutečnosti nově vyrobené další chřipkové viry s větší účinností), nemluvě o dobrovolném „domácím importu“ od chorvatských, italských či řeckých moří. A šup – už jsme zase pěkně v řadě!
Ona totiž chytrost nejsou žádné čáry. Kdyby toho nebylo, jak by nás asi soudruzi z Davosu připravili na radostné přijetí Velkého resetu? Ono zničit relativně fungující a málo zadluženou ekonomiku není zase tak úplně snadné – pokud to neprovedete zevnitř. A především musíte vytvořit ve veřejnosti autentický STRACH. A to se jim povedlo. Právě proto ponese tento název knížka, kterou připravuji. Rád bych, aby vyšla přesně rok po knížce ÚDER, v níž jsem tento průběh předvídal. Nebylo k tomu třeba žádných věšteckých schopností či kdovíjaké matematické abstrakce. Stačilo vědět, že 2+2=4. Ale protože již Orwell předvídal, že v tyranii moderního typu vás donutí tvrdit, že je to pět či cokoli jiného si vzpomenou, dal jsem jí raději podtitul „konspirační teorie“. Teď už je to praxe.
Vzhůru dolů!
Když uprostřed „tmy o polednách“ zasvítí sluníčko, hned se jeví všechno jinak. Právě jako teď. Má to tu malou chybu na kráse, že to hned bude prohlášeno za další důkaz globálního oteplování způsobeného lidskou prací. I když se zase rychle ochladí. To je ostatně přece také důkaz „klimatické změny“. Horko či chladno, sucho či zavodněno – vsjó róvno, jak říkali ti minulí, které ovšem ani nenapadla taková neslýchanost, jako že zničit si hospodářství a celou civilizaci absurdním „kosmickým“ výmyslem je nejrychlejší cesta k tyranii planetárního rozsahu. Protože otroka nejlépe vyrobí STRACH.
Zdá se, že prokletí „konspirační teoretici“ nejsou jen u nás…
Jak jinak by donutili stamiliónové „davy“ relativně rozumných lidí nechat si „dobrovolně“ napíchat do těla neznámé látky, které je po roce dvou zdecimují? Samozřejmě, že důvodem bude něco úplně jiného – a krátká lidská paměť rabovaná nekonečnou každodenní mediální propagandou a dalším STRACHEM si to už nespojí…
Jak by tytéž stamilióny mohli jinak donutit, aby – opět dobrovolně – přestali jezdit v individuálně řízených autech, onom více než symbolickém projevu osobní svobody? Přestat jíst maso, přestat vyrábět elektřinu (to budou, panečku, báječné krize, ještě budeme na covid-lockdowny vzpomínat se slzou v oku), zbavit se hotovosti, a přijmout místo toho jakési elektronické účty, kam stát těm „hodným“ bude zpočátku posílat bezpracně získané peníze (tzv. nepodmíněný příjem)? Copak může něco vznikat bez práce? Asi jo. Je to zázrak.
Mnozí tuto absurdní pohádku přijmou radostně a loajálně za svou jako vstupenku do relativně luxusních koncentráků s nápisem nad bránou „Vaccine Macht Frei“. A ti, co odmítnou… Jasně, zase ta směšná spiklenecká teorie.
Báječný nový svět…
Coming soon
No jistě, tam ještě nejsme. Vážně ne? Nekoukáme tomu už do oken, pokud ne přímo do otevírajících se bran? Vždyť přece tak hezky vyšlo sluníčko – a od zítřka SMÍME vyjet i za hranice okresu! Tak co se strašit a k oficiálnímu strachu přidávat ještě jiný? Tak uvažuje správný občan, na kterého jdou mdloby z rovnice 2+2=4. Ti, pro které je naopak východiskem k aktivnímu odporu, se naopak bát přestávají (pokud vůbec kdy strachu podlehli).
Vždyť dnes o půlnoci „nouzový stav“ skončil! Vše se z rozhodnutí strany a vlády vrací do „normálu“ (nelze najít lepší příměr pro rehabilitaci temného slova „normalizace“). I tehdy existovaly zákony. A docela dobré – v zásadě stejné, jako dnes. Včetně svobody slova, projevu, svobodných přímých voleb (to by dnes Američané koukali!), nikde nebyla uzákoněna cenzura – právě tak, jako dnes. Jenže je soudruzi nedodržovali. Ti dnešní rovněž ne. Poměrně přesvědčivě o tom informuje náš spolupracovník, jeden z mála ústavních právníků hodných ještě toho označení, Zdeněk Koudelka:
Zdeněk Koudelka: Taškařice s právem ministra Arenbergera
Ministr zdravotnictví Petr Arenberger po nástupu do funkce ukázal, že chce pokračovat v zákazech a omezeních svého předchůdce Jana Blatného a bude se chovat ještě hůře.
Chce i po skončení nouzového stavu zakázat setkávání více než dvou osob a to i venku. Přitom setkávání v rodinách je součástí ústavního práva na rodinný život. Chce, aby lidé měli roušky na soukromých akcích doma. Podle něj příkazy zavede metodickým pokynem. Právo jen úpí.
Takto neprojevoval pohrdání právem snad žádný ministr po listopadu 1989. Arenberger projevuje neznalost učiva občanské nauky ze základní a střední školy. Má se tolerovat ministrovi neznalost základů fungování státu, kterou chceme po žácích? Neznalost práva neomlouvá zneužití pravomoci úřední osoby.
Metodický pokyn a shromažďování
Žádným metodickým pokynem nemohou být dávány lidem povinnosti. Aby metodické pokyny sloužily k ukládání takto rozsáhlých povinností, nenapadlo ani totalitní režim před rokem 1989. Pandemický zákon výslovně stanoví, že nelze podle něj omezovat právo shromažďovací podle shromažďovacího zákona. Jestli mají lidé doma roušku či ne, včetně jejich hostů, je nevymahatelné. Policisté nemohou vstupovat do bytu, aby kontrolovali, zda lidé mají roušku. Domovní prohlídky lze nařídit jen v rámci vyšetřování trestných činů, ne přestupku za nenošení roušky. Stanovit příkazy, které jsou nevynutitelné, je nerozumné.
Arenberger klame a porušuje zákon
Ministr Arenberger vydal 10. 4. 2021 mimořádné opaření podle pandemického zákona, které je na stránkách Ministerstva zdravotnictví prezentováno jako opatření omezení obchodu a služeb. Ministerstvo klame občany, protože toto opatření se netýká jen obchodu a služeb, ale omezuje i právo shromažďovací podle zákona o shromažďování a schůze osob konaných na základě zákona. To je v přímém rozporu se zákazem takových omezení podle § 2 odst. 2 písm. e) pandemického zákona č. 94/2021 Sb. Arenberger a jeho spolupracovníci působící při vydání opatření zneužili pravomoci úřední osoby. Ministr může vydat opatření podle pandemického zákona jen se souhlasem vlády, který nemá. Bez souhlasu vlády vydání opatření a dodatečné poskytnutí souhlasu vlády je možné jen, když hrozí nebezpečí z prodlení. Ale že nouzový stav končí 11. 4. 2021, věděla vláda i Ministerstvo zdravotnictví předem.
Pandemický zákon
Arenbergerovo jednání ukazuje pravou podstatu pandemického zákona. Má sloužit k faktickému pokračování nouzového stavu, když už vláda pro jeho prodlužování nemá podporu v Poslanecké sněmovně. Arenberger chce využít až zneužít pandemický zákon k rozsáhlým zákazům. Spoléhá na to, že soudy neposkytnou ochranu ústavním právům lidí v reálném čas. Je možné, že sice nějaké jeho rozhodnutí zruší, ale nejdříve za půl roku, kdy ministr vyhlásí formálně nové opatření s obdobným obsahem. Tuto hru na kočku a myš hraje vláda s občany již rok a soudní moc k tomu jen přihlíží. Kde začíná skutečný problém pro práva lidí, tam končí aktivismus Ústavního soudu.
Demo-opozice hraje s vládou
Větší naděje byla vkládána do opozice v Poslanecké sněmovně, protože je vláda menšinová. Bez získání opozice nemohla razantní zákazy zavádět. Ovšem většina opozice dala vládě schválením pandemického zákona plnou moc k ovládnutí státu a občanů. Z hlediska parlamentní kontroly vlády je úděsné, že opozice nechtěla v pandemickém zákoně možnost, aby Poslanecká sněmovna mohla rušit jednotlivá opatření Ministerstva zdravotnictví.
Piráti, ODS, lidovci, TOP, STAN se stali podporovateli vládní politiky zákazů a příkazů vůči občanům bez parlamentní kontroly. Sněmovna může zrušit pandemický stav a tedy všechna opatření jako celek, ale nemůže oddělit zrno od plev – důvodná opatření od nesmyslných.
Pro koho je v naší politice určující vztah k Tchaj-wanu, vidí rozdíl mezi postupem vlády a pirátů, ODS, lidovců, TOP, STAN. Pro koho je určující politika vedoucí k zavírání obchodů u nás, omezování setkávání na dva lidi i ve vlastním bytě a snahu ministra dirigovat nošení roušek u vás doma, nevidí rozdíl mezi politikou vlády Andreje Babiše a pirátů, ODS, lidovců, TOP, STAN, kteří schválili pandemický zákon bez účinné parlamentní kontroly vlády. Proti pandemickému zákonu byla Trikolóra, SPD a KSČM.
Arenberger chce pokračovat v nouzovém stavu, ale bez nouzového stavu. Nástupem Arenbergera se vrátilo heslo pesimistů:
ANO, bude hůř.
Zdroj: https://www.protiproud.cz
