Právník Philipp Kruse v Evropském parlamentu: Smlouvy WHO ukončí ústavní pořádek

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

EU: Na to, jak obrovský dosah budou mít pro životy evropských občanů diktátorské dokumenty chystané WHO – pandemická smlouva a změny MZP – se o nich až přespříliš mlčí.

V maimstreamu o nich samozřejmě nenajdete ani nejmenší zmínku – a vlastně i alternativní média se jim věnují jen okrajově (nebo vůbec). Přitom to, co jsme zažili zejména v letech 2020-21, nebylo nic proti tomu, co by přišlo po podepsání těchto dokumentů v případě, že by byla vyhlášena jakákoli „pseudopandemie“ nebo třeba i klimatická krize.

A může jít o proces, který bude udržován soustavně, tedy bez jakékoli pauzy. Jednalo by se o bezprecedentní převzetí moci malou hrstkou globálních zločinců.

Proto je velmi vítána jakákoli iniciativa, která se těmito dokumenty zabývá a snaží se na jejich nebezpečí upozornit…

Dne 13. září proběhla v Evropském parlamentu ve Štrasburku odborná prezentace týkající se připravovaných smluv WHO, Mezinárodní smlouvy o pandemii a Mezinárodních zdravotních předpisů.

Švýcarský právník Philipp Kruse na úvod podává přehled o aktuální situaci a plánovaných projektech. A vysvětluje, proč tyto smlouvy ukončují lidská práva, svobodu a demokracii (video je anglicky s německými titulky, pod ním najdete přepis):

„Nyní s omluvou okamžitě předám slovo Philippu Kruseovi, který nás programem takříkajíc provede. A jak jsem řekla: vše je o odbornících a ne o nás, dnes zastupitelích. Jsou to oni, jsou to hrdinové dnešního setkání. Děkuji.“

Nejprve právník představil celý svůj tým, než přešel ke konkrétním informacím o dokumentech WHO. Dále již tedy švýcarský právník Philipp Kruse:

Nyní začnu stručným představením toho, co se plánuje a co je již dnes vidět z dokumentů na stole, které jsou v současné době projednávány pod názvem „Nová pandemická smlouva“ a změny Mezinárodních zdravotních předpisů.

Jsme zde dnes, protože nás všechny znepokojuje silný tlak ze strany WHO na rozšíření jejích pravomocí a jejích strukturálních a finančních možností s trvalým dopadem na suverenitu zemí a za hranice sebeurčení lidí.

Právě v důsledku krize COVID-19 WHO zahájila reformní proces, který nám všem přinese významné změny. To se dotkne každého člověka a každého ze 194 členských států na této planetě.

Tento reformní proces začal v roce 2021 dvěma pracovními postupy, v nichž byly připraveny dva samostatné právní nástroje. Zaprvé: zcela nová smlouva, tzv. nová pandemická smlouva a zadruhé důležité změny již existujících Mezinárodních zdravotních předpisů.

Tyto dva právní nástroje, smlouva a MZP, jsou v současné době projednávány a finalizovány a přinášejí s sebou významné změny. Obsah těchto návrhů je na stole. Jsou dostupné, jsou dostupné všem a již za osm měsíců, v květnu 2024, by mělo proběhnout konečné hlasování o těchto dvou mezinárodních dohodách.

Tento proces probíhá za zavřenými dveřmi a obrovskou rychlostí. Ani se o tom nepíše, ani se o tom nemluví v našich novinách, ani v našich národních parlamentech, ani na univerzitách, ani ve společnosti. Je to nepřijatelné. To je nepřijatelné, protože tyto dva právní nástroje ovlivní každého z nás tím, že omezí naše právo na sebeurčení.

Dopad těchto smluv pocítí členské státy. Ztratí svou suverenitu a autonomii. Každý člověk na této planetě proto musí pochopit povahu dvou právních nástrojů, které se údajně zaměřují na prevenci pandemie, připravenost na pandemii a reakci na pandemii.

V těchto dvou právních nástrojích WHO požaduje absolutní a nesporné vedení ve všech zdravotnických opatřeních. WHO tvrdí, že má nejvyšší odbornost a rozhodovací pravomoc ve všech aspektech této široké disciplíny.

Doporučuji, abyste si pozorně přečetli aktuální návrhy změn Mezinárodních zdravotnických předpisů – článek 13A a článek 42. Cílem je dosáhnout síly masivního sebezplnomocnění, kdykoli budou tvrdit, že se pro tyto účely podnikají kroky.

Doporučuji přečíst článek 12, který má vytvořit podmínky pro vytvoření stavu nouze v oblasti veřejného zdraví mezinárodního významu, spolu s přílohou 2 navrhovaných změn.

Na základě extrémně nejasného konceptu, „jednoho zdraví“, což v podstatě znamená vše a nic, může zdraví zvířat, ekosystém, obavy o CO2 a samozřejmě lidské zdraví vést k tomu, že WHO vyhlásí trvalá opatření.

A za čtvrté, WHO získává právo nejen vydávat doporučení sestavená několika „odborníky“, ale také ukládat nejrůznější omezení, omezení přístupu, lockdowny, pro lidi na celém světě nebo jen pro konkrétní region. Ale mohou nařizovat i monitorovací opatření a experimentální ošetření.

Seznam těchto potenciálních opatření najdete v Mezinárodním zdravotním řádu v článku 18. A tam také najdete příklad požadavku na doložení očkování. To bylo dříve chápáno jako nezávazné.

V budoucnu bude slovo „nezávazné“ odstraněno. A jak vidíme, jak je výslovně uvedeno v článku 13A návrhu a v článku 42 návrhu, toto je závazek, který musí členské státy zaručit, pokud přijmou tyto změny a musí se zavázat, že navrhovaná opatření provedou.

To je málo. Kromě toho si WHO výslovně vyhrazuje právo být jedinou autoritou ke kontrole všech informací na této planetě, které se údajně týkají zdraví.

To se zdá být pro WHO tak důležité, že tato ustanovení jsou zahrnuta v obou nových mezinárodních dohodách, Mezinárodních zdravotnických předpisech a nové Pandemické smlouvě.

A na závěr krátkého shrnutí, které by mělo být vždy připraveno, když mluvíme o těchto nových změnách, je alarmující skutečnost, že neexistuje žádný mechanismus, který by obyvatelstvu nebo členským státům umožnil zpochybnit hodnocení WHO v případě vyhlášení zdravotní nouze nebo jejich posouzení určitých opatření nebo uvalení opatření na to, co nazývají očkováním, ať je jakkoli experimentální.

Pro žádný z členských států – a samozřejmě ani pro nás občany – prostě nebude existovat tlačítko stop.

Nyní, když se na to podíváme jako na celek, tak toto  WHO automaticky zmocňuje k vyhlášení stavu ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu a jeho udržování tak dlouho, jak bude chtít.

Za druhé může vydávat tzv. doporučení, která budou právně závazná a která budou podléhat systému dohledu nad lidmi, dohledu nad členskými státy, dále totální kontrole a monopolu na informace včetně práva na cenzuru.

A pak zde máme skutečnost, že neexistuje žádný mechanismus, který by umožňoval WHO kontrolovat a žádný systém nápravy.

Co máme jako výsledek? No, to se snadno řekne. Bez otevřené debaty, bez možnosti prezentovat různé názory, různé hypotézy, diskutovat u stolu o různých metodách už nebude věda.

A nakonec nebude žádná demokracie, žádný řádný proces a spravedlnost. Pokud je výsledek již předem určen jedinou autoritou na této planetě, pak z definice nemůže existovat žádný řádný vědecký proces, žádný řádný rozhodovací proces a žádná demokracie.

Za druhé, základní zásadou nejen v mezinárodním právu, nejen ve vnitrostátním ústavním právu, je, že my jako lidé máme právo vědět, s čím bychom měli souhlasit.

Takže když se ptáme sami sebe, zda jsme byli informováni o tomto procesu, který se brzy stane realitou, odpověď zní: „Ne!“. A je důležité rozlišovat mezi těmito dvěma právními nástroji.

Nová pandemická smlouva je samotnou WHO vnímána jako smlouva, a proto by měla být předmětem vnitrostátního procesu diskuse a ratifikace. To ale neplatí pro Mezinárodní zdravotní předpisy.

Mezinárodní zdravotní předpisy, jak jsou definovány ve vlastních spisech WHO, pokud si přečtete Mezinárodní zdravotní předpisy, jsou považovány za zdravotní předpisy podle článku 21 Ústavy WHO. A co to znamená?

V důsledku toho bude existovat automatický mechanismus, aby tato pravidla vstoupila v platnost ihned po hlasování v roce 2024. Zatím je to stále 24 měsíců, ale těchto 24 měsíců bylo zkráceno na pouhých 12 měsíců.

Takže nakonec, po květnu 2025, se Mezinárodní zdravotní řád automaticky stane zákonem. Takže se nás nikdo nebude ptát. Nebyli jsme informováni. A dojde k procesu automatické implementace Mezinárodního zdravotního řádu.

To je tak vážné, jak to jen může být, pokud jde o porušení zásady informovaného souhlasu. Tento princip platí nejen na úrovni jednotlivců, ale i na demokracie jako celek. A existuje pod názvem sebeurčení lidu, což je jeden ze základních principů Organizace spojených národů v Chartě OSN, článek I z roku 1946.

To je důvod, proč všichni potřebujeme vědět, nejen co je v těchto dokumentech, ale musíme také velmi jasně říci, že některé z těchto mezinárodních zdravotnických předpisů a změny, které se v nich dělají a vysvětlují, budou zcela v rozporu k ústavnímu řádu.

Protože nebude právo na veřejné informace, protože bude cenzura, protože nebude ochrana lidských práv, protože nebude žádná kontrola, protože ve skutečnosti bude WHO určovat, v jakém právním postavení máme žít. To znamená, že moc už nebude v rukou lidu.

Proto musí být tato jednání okamžitě zastavena. A je věcí a povinností všech občanů vyvinout tlak na své veřejné zástupce, na politické představitele, aby politici, političtí představitelé pochopili, že jdou daleko nad rámec kompetencí, které jim byly dány hlasy voličů.

Toto je Evropa a v rámci Evropy se tato pravidla již prosadila ve znepokojivém rozsahu.

ZDROJ

Zpracoval: Slovanka/Necenzurovaná Pravda