Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
EU: Zpřísňují se pravidla v používání sociálních sítí. V Česku a dalších zemích Evropské unie začal od srpna 2023 platit Akt o digitálních službách, anglicky the Digital Services Act (DSA). Giganti sociálních sítí jako například X (Twitter), Meta (Facebook), Google jsou mnohem tvrději trestáni za druh informací zveřejněných na internetu. Finanční pokuty prý mohou dosáhnout až 6 % ročního globálního obratu firem. Podobný zákon, takzvaný „On-line Safety Bill, schválil v září 2023 britský parlament. Vládní a evropští představitelé tvrdí, že cílem těchto zákonů je ochrana široké veřejnosti, a to především dětí před nelegálním obsahem.
Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová na podporu DSA řekla: „Přinášíme evropské hodnoty digitálnímu světu. Akt o digitálních službách se snaží ochránit naše děti, společnosti a demokracie.“
Evropské občanské organizace jsou znepokojeny nad stupňující se cenzurou
Evropské organizace na ochranu práv občanů však varují, že tyto zákony poslouží k dalšímu omezení práv na svobodu projevu a slova.
Například Sarah Hardimanová, mluvčí irské organizace za svobodu slova s názvem Free Speech Ireland, tvrdí: „[DSA] má tu moc cenzurovat a řídit informace, které EU považuje za nevhodná.“
V rámci dodržování DSA Evropská komise totiž vytváří tým kontrolorů, výzkumníků a digitálních koordinátorů služeb (anglicky digital service coordinators). Do konce roku 2024 by měla Evropské komise zaměstnat v těchto pozicích kolem sto osob. A právě tyto osoby budou určovat, co jsou nelegální či nepravdivé informace. Nepůjde tedy o žádný nezávislý regulační nebo soudní orgán s jasnými procesními parametry.
Šedesát občanských organizací odeslalo francouzskému komisaři EU pro oblast vnitřních trhů, Thierry Bretonovi, dopis, ve kterém upozorňují na to, že by DSA mohla také vést k blokaci těch platforem, které budou v rozporu s oficiálními názory. DSA by mohlo být použito pro vypnutí internetu s cílem zastavit šíření informací. Podle mezinárodní neziskové organizace Access Now v roce 2022 vlády během globálních protestů vypnuly internet v šedesáti dvou případech. Možnost rozlišit dezinformaci od faktické informace navíc komplikuje rozmach umělé inteligence (AI) na internetu.
Kvůli sofistikovanosti AI je obtížné rozeznat pravdivou informaci od lži
Odborníci varují, že se dezinformace stávají kvůli AI mnohem sofistikovanější. Prý je v současnosti mnohem obtížnější rozeznat falešné informace od informací faktických. Nástroje AI jsou relativně lehce ovladatelné (anglicky user-friendly) a mohou být použity i osobami se základními digitálními dovednostmi.
„Míra důvěry se bude snižovat a práce novinářů a všech, kteří se snaží šířit faktické informace, se stane mnohem těžší,“ říká Ben Winters z americké neziskové organizace Electronic Privacy Information Center.
Firmy Amazon, Google, Meta či OpenAI uvádí na trh stále novější produkty AI (ChatGPT, Bard). Ty jsou dnes schopné poměrně rychle a za nízké náklady vytvářet klamné obrazy, napodobit hlasy a psát přesvědčivé texty, které jsou prakticky nerozeznatelné od reality. Možnosti AI tak začínají ovlivňovat politickou scénu a celospolečenské události.
Množí se případy klamných videí, fotografií, které jsou kvůli AI těžko rozeznatelné od reality.
V květnu 2023 byla například pomocí AI generována falešná exploze Pentagonu, která vedla ke krátkému propadu finančních trhů. Stále častěji se také objevují nepravdivá videa nebo fotomontáže různých známých osobností.
Začátkem roku se lidé bavili opravdu věrohodným videem Elona Muska, které se později ukázalo jako falešné. Musk na něm tvrdil, že postaví dalších třicet vesmírných korábů, které nás dopraví na Měsíc. Mnohem závažnější jsou však klamná videa či fotografie představitelů států. Navíc, pokud přichází s důležitými prohlášeními.
Například minulý rok se na falešném videu objevil ukrajinský prezident, Volodymyr Zelenskyj. Prezident Zelenskyj na něm sděloval, že se ve válce s Ruskem vzdává. Sdílí se také ale nepravdivá videa o ruském prezidentovi Vladimiru Putinovi. Prezident Putin začátkem letošního roku na klamném videu vyhlásil mobilizaci a nouzový stav kvůli ukrajinské invazi Ruska. Nepravdivé informace, které se šíří pomoci AI, mohou také ovlivnit průběh voleb.
AI mohou ovlivnit průběh voleb. Ve slovenských volbách se také objevilo klamné video
Například studie ze Stanfordské univerzity tvrdí, že i sebemenší editace fotek politických kandidátů může ovlivnit hlasování občanů ve volbách. V rámci nadcházejících voleb ve Spojených státech se např. šíří falešná videa nebo fotografie s americkým prezidentem Joe Bidenem či republikánským kandidátem Donaldem Trumpem.
Zkušenosti s AI generovanými dezinformacemi také měli i při nedávných volbách v sousedním Slovensku, kde se pár dnů před volbami šířila falešná zpráva předsedy strany Progresivní Slovensko, Michala Šimečky.
Šimečka na zmanipulovaném videu prohlásil: „Drastické zvýšení ceny piva je jedním z klíčových bodů Progresívního Slovenska a jedna z prvních věcí, které vláda na čele s PS zavede.“
Obecně se s dezinformacemi se potýká i česká Bezpečnostní informační služba BIS. Konkrétně o tématu AI a dezinformacích promluvil nedávno šéf BIS Michal Koudelka i v parlamentu ČR.
AUTOR: Radovan Dluhý
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi