Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
Jak se stal dolar světovou měnou? A proč skončilo legendární JZD Slušovice? I o tom se mluvilo na setkání Klubu 2019 v Trhovém Štěpánově. Hlavním hostem byl bývalý spolupracovník Františka Čuby Petr Blahynka, podle kterého žijeme v době obrovské epochální změny. Promluvil i právník z Bulharska a host z Dominikánské republiky. „Nebude vepřo-knedlo-zelo“? ptá se.
Odborníci nejen z řad zemědělců se opět sešli v Trhovém Štěpánově. Na úvod jako vždy promluvili exprezidenti Agrární komory Zdeněk Jandejsek a Jan Veleba. Hlavním hostem byl tentokrát Petr Blahynka, bývalý spolupracovník Františka Čuby z legendárního JZD Slušovice. Detailně rozebral změnu systému, který, jak řekl, právě probíhá.
Epochální změna. Člověk už není hlavní pracovní silou
Podle Petra Blahynky žijeme v době obrovské epochální změny. „Ta první změna je, že člověk už není hlavní pracovní silou. Počítače, roboti, technika… Přebírají víc a víc práce a za chvíli přeberou veškerou práci, kterou dnes považujeme za běžnou. Když tu lidskou činnost škrtneme, tak můžeme škrtnout ceny a tím i peníze. A to je ten druhý bod, který bude v blízké budoucnosti zrušen. To jsou ty základní principy, které nás posunou do budoucnosti. Čili epocha, která je limitována tím, že člověk pracoval a doslova dřel, končí. Ta dřina bude odstraněna a stejně tak budou odstraněny peníze,“ vysvětlil na úvod Petr Blahynka.
Připomněl, že kapitalismus tady není odjakživa. „Předtím byl feudalismus, kde rozhodujícím zdrojem bohatství byla půda, čili jídlo. Kdo chtěl být bohatší, musel mít větší plochu. Takže všechny války se vedly o území. Jakmile přišel kapitalismus, tak místo půdy a jídla přišel kapitál a peníze. Kapitalismus si vynutil změnu systému. Z monarchií se staly republiky,“ připomněl. „A teď nastává nová epocha. Kapitalismus se změní na něco nového, stejně tak republiky, změní se i politický a ekonomický systém. Vždy nastává určité přechodové období. Přechod z feudalismu do kapitalismu trval více než 100 let. Motivace k rozvoji kapitalismu byl zisk. Zisk byl odměnou podnikateli za podnikavost, produktivitu práce,“ uvedl a vysvětlil, proč se místo zlata začaly v kapitalismu používat papírové peníze. „Papírových peněz se vždy natisklo tolik, kolik bylo potřeba, aby to odpovídalo množství zboží. Mimochodem to je dodneška vlastně hlavní prací Státní banky. Každý systém trvá tak dlouho, dokud ho někdo nezneužije. A tady tento systém byl zneužit. To znamená, že bankéři vytiskli víc peněz, které si ponechali a přes různé fondy skoupili podniky po celém světě. Čili dnes skupina zhruba dvou tisíc lidí vlastní 60 procent majetku celého světa. Za natištěné peníze,“ překvapil přítomné a pokračoval.
Bankéři a tisk peněz. A jak se světovou měnou stal dolar?
„Místo podnikavosti se odměňují bankéři tím, že si tisknou peníze. Zisk je motivací jenom pro malé firmy v nižších kategoriích. Takže my, kteří tady jsme, pořád fungujeme v té sféře zisku. Ale kdybychom byli v té vyšší kategorii, tak si peníze natiskneme. Všimněte si, že třeba takový Musk podniká dvacet let a nemá žádný zisk. Jak je to možné? Funguje tím, že si ty peníze natiskne. Dluhy. Výhody má ten, komu bankéři nejvíc půjčí. Svrchovanost státu je prakticky už jen formální,“ podotkl.
Vysvětlil také, jak se světovou měnou stal dolar. „Spojené státy vyhrály druhou světovou válku. Takže v roce 1945 se sešli bankéři z celého světa v Bretton -Woodu v Americe a tam se dohodli, že zkrátka světovou měnou bude dolar a všichni budou platit v dolarech. A od té doby armáda Spojených států toto dodržuje. Když si v Libyi řekli, že budou prodávat naftu za jiné peníze než dolary, tak se Libye prostě vymazala ze světa. A bylo vyřízeno. Čili kdokoliv, kdo se chtěl trhnout z tohoto systému, tak se holt těch přes 800 amerických základen po celém světě aktivovalo a potlačily jakýkoliv takový pokus,“ nebral si servítky Petr Blahynka.
Pět kategorií států. ČR je ve třetí. Likvidace Slušovic, Škody Plzeň….
Uvedl také, že státy světa jsou v dnešní době rozdělené do pěti kategorií. „V té první kategorii jsou ty nejméně rozvinuté státy, kde je jenom těžba surovin a zemědělství. Většinou jsou to státy Afriky a Asie. V té druhé kategorii už jsou nějaké menší firmy. Příkladem jsou Bulharsko a Rumunsko. Ve třetí kategorii jsme my nebo třeba Slovensko. Tam jsou ty dceřiné společnosti. A ve všech těchto kategoriích jsou komerční banky – dcery. Čtvrtá kategorie už má komerční banky matky a jsou tam sídla nadnárodních společností. Je to například Německo, západní Evropa. No a v páté kategorii jsou nadnárodní banky, nadnárodní fondy. To jsou Spojené státy, nebo třeba Švýcarsko,“ popsal.
„Například v té třetí kategorii, což je náš případ, jsou kromě dceřiných společností i malé firmy. Je tam i těžba surovin, je tam i zemědělství. Ale už tu nemáme komerční banky matky a nemáme nadnárodní společnosti. Ale máme povolené je mít. Třeba JZD Slušovice bylo v této kategorii a bylo zlikvidováno. Stejně tak třeba i Škoda Plzeň. ČKD mělo šanci být v této čtvrté kategorii a také bylo zlikvidováno. Zbrojovky atd… Čili v roce 1989 jsme byli zařazeni do třetí kategorie, takže všechno, co nespadalo do této kategorie, bylo zlikvidováno nebo prodáno,“ šokoval. „I tato kategorie má ale spodní a horní hranici. Takže kdybychom dělali politiku typu Orbána, tak bychom sice byli ve třetí kategorii, ale nahoře, kdežto s tou dnešní vládou jsme také ve třetí kategorii, ale dole“. Zavzpomínal i, jak to bylo před rokem 1989. „To jsme nebyli zahrnuti do tohoto systému, takže jsme měli všechny kategorie. I naše banka byla svéprávná. V podstatě jsme měli pátou kategorii.“
Dostal se i ke sdružení států BRICS. „BRICS se z této kategorie vymanil. Skupina BRICS, která byla založena v roce 2009, přestala postupně používat americký dolar jako celosvětovou měnu. Dnes už padesát procent neplatí v dolarech, a proto mají Spojené státy obrovské finanční problémy. Chybí jim ten příliv peněz ze světa,“ vysvětlil a dodal. „Co se stane, když všichni přestanou platit zahraniční obchod v dolarech? Příjmy z úroků a dluhů budou zrušeny. Národní měny nahradí bezcenné peníze. To znamená, že se zvýší životní úroveň v těch nižších kategoriích států, a naopak sníží v kategoriích vyšších. Ve Spojených státech odhaduji, že ten propad bude asi dvě třetiny. To znamená, že Američané se propadnou přibližně na naši životní úroveň.“
Globální nebo lokální reset? A jak s tím souvisí emisní povolenky?
Podle Petra Blahynky jsou dvě možnosti, jak tento problém, který vznikl vlastně už v roce 2008, řešit. „Současné elity vymyslely globální reset se světovou vládou. Na druhé straně proti tomu je systém lokální reset, čili rozdělit svět na jednotlivé samostatné svéprávné státy, které by mohly fungovat na principu partnerství,“ vysvětlil a popsal oba možné „resety“.
„Podle globálního resetu se zvýší ceny, což v našem případě byly emisní povolenky. Od 1.1. 2021 se zvedly emisní povolenky za elektřinu z předcházejících zhruba 70 haléřů za kWh plus přibližně dvě koruny. To zvednutí cen muselo být na druhé straně doprovázeno přílivem peněz. Ten se utvořil takzvaným kvantitativním uvolňováním, to znamená, že se intenzivně dotiskly peníze, které se přímo dostaly do oběhu přes státní banky a přes státní dluhy. K tomu pomohl covid. Proti roku 2008 se zvedlo množství peněz v oběhu, konkrétně dolaru v USA desetkrát. V roce 2020 byl obrovský dotisk dolarů. Tím si Američané na čas pomohli. Zvýšila se váha emisních povolenek. V podstatě programem toho globálního programu je nahradit peníze, dluhy, uhlíkovou stopou. Nahradit úroky emisními povolenkami,“ vysvětlil a dostal se na takzvaný lokální reset.
„Tady se předpokládá, že budou zrušeny kategorie států. Co to znamená? Ty zisky, které odchází z té nižší kategorie do vyšší, se rozplynou. Čili nedorazí do vyšší kategorie. Ty nižší kategorie jsou drancovány obrovským způsobem. Takže když tam ty peníze zůstanou, tak to bude obrovský skok. Nastane jakási ekonomická spravedlnost mezi státy,“ vysvětlil.
Dříve, když měl někdo potřebu makat, šel naštípat dříví
Rozebral využití různých technologií a dostal se znovu k tomu, že člověk už není hlavní pracovní silou. „Teď spoustu práce přebírají stroje, počítače, roboti… Důchodců je dnes 27 procent a práce schopného obyvatelstva 40 procent. V roce 1990 v oblasti výroby, tam kde se tvoří hodnoty, které jsou základem pro životní úroveň, bylo zaměstnáno 55 procent lidí. V roce 2021 už to bylo jen 30 procent lidí. Prognóza na rok 2035 říká, že lidí, kteří budou vytvářet tyto hodnoty, bude jenom deset procent. Zhruba stejné množství bude tvořit takzvaný servis a ten zbytek nebude dělat nic,“ nastínil.
„Ten globální reset to řeší tím, že prostě ty lidi škrtne. Ty, které nepotřebuje, tak zredukuje. Čili bude stačit deset až dvacet procent lidí, aby všechno zabezpečili. Tento program se nazývá Inkluzivní kapitalismus a oficiální běží od roku 2014,“ uvedl a zmínil uprchlickou krizi, energetickou krizi nebo také covid.
A jak by v tomto směru podle Blahynky fungoval takzvaný lokální reset? „Při zachování plného počtu obyvatelstva provést změnu hospodářského systému, politického systému a vytvářet podmínky pro novou náplň života lidí. Už dnes vidíme spoustu profesí, které před třiceti, čtyřiceti lety byly naprosto nepřestavitelné. Třeba takové fit cluby a podobně, to dříve nebylo. Když měl někdo potřebu makat, tak šel naštípat třeba dříví. A budou se vymýšlet nové a nové profese. Je potřeba pro to vytvářet podmínky,“ vysvětlil.
BRICS a návštěva Slušovic z Moskvy
Rozebral i sdružení BRICS s tím, že měli od začátku soběstačnost v surovinách, ale byl problém v soběstačnosti ohledně… jak říká, v roce 2008 – 2009 nemělo především Rusko dostatek potravin, dostatek průmyslu. A popsal zajímavou příhodu.
„Do Slušovic přijela v roce 2012 generální ředitelka Irina Sergeevna Minskaja z Moskvy a požádala nás, abychom jí pomohli s potravinovou soběstačností v Rusku. S tím, že Putin vyhlásil program na deset let, že během té doby by se měli dostat na soběstačnost. Stanovili k tomu hraniční cenu ropy a zemního plynu, spodní hranici, pod kterou nepůjdou. A všechny peníze, které se získají nad, se použijí na program, který by měl dosáhnout této soběstačnosti. Nás požádali, abychom jim na to udělali program, jak toho dosáhnout. Takže jsme s panem Čubou sepsali zkušební projekt, zhruba pro milion obyvatel, jak by to mělo vypadat. 28.10. 2012 jsme jim ho předali. Dál už nevím, jak to pokračovalo. Ale faktem je, že před půl rokem ruský prezident Putin vyhlásil, že dosáhli potravinové soběstačnosti. Takže těch deset roků jim na to zřejmě stačilo“.
Pozitivní faktory jako radost z práce. Příkladem Zdeněk Jandejsek
V rámci možnosti takzvaného lokálního resetu pak mimo jiné zmínil motivační faktory. „Faktor strachu půjde do pozadí. Do popředí přijdou pozitivní faktory, jako třeba faktor radosti z práce nebo faktor seberealizace. Příkladem aplikace pozitivních faktorů jsou dnes zemědělci. Třeba tady pan ing. Jandejsek. Kdyby ho motivovaly peníze, tak bude dělat burzovního makléře a při jeho schopnostech by vydělával miliardy korun. On se ale realizuje ve svém podniku, má radost ze své práce a je na něj patřičně hrdý, přestože jde takzvaně „proti proudu“, bojuje s protivenstvím vlády a neochotou systému. A přestože mu to osobně nepřináší žádný mimořádný finanční benefit, přesto to hrdě tlačí dopředu,“ vyzdvihl bývalého prezidenta Agrární komory Zdeňka Jandejska a dodal. „No a samozřejmě podobně jsou na tom dnes všichni dobří zemědělci a potravinářský systém, který je silně tlačený dozadu“.
Jak to fungovalo ve Slušovicích? Žádné útěky za hranice
Uvedl také, že lokální systém by měl být zcela mimořádně založený na jednotlivci, ne na kolektivu. „Robot je hlavní pracovní silou, člověk je tvůrčí silou. Důraz by měl být kladen na rozvíjení individuality a talentu každého člověka,“ vysvětlil. V té souvislosti opět vzpomněl JZD Slušovice.
„Lidé tam dostávali příležitost, aby našli svůj talent, neboť jen tak podají nejlepší výkon. Každý člověk je jiný a svým způsobem nenahraditelný. Je důležité rozvíjet jeho tvůrčí činnost. V JZD Slušovice přesně toto platilo. Byla tam podmínka, že každý člověk jednou za rok musí jet do ciziny. Nejméně. Měli jsme na to zvláštní oddělení, které skupovalo všechny možné zájezdy, které se daly pořídit. Koncem 80. let spousta lidí chtěla emigrovat. A takové zájezdy byly příležitost. Takže celníci už si dělali sázky, kolik lidí z toho autobusu padesáti lidí se vrátí. Když jelo JZD Slušovice, vyjelo padesát lidí, vrátilo se padesát. Proč? Protože byli hrdi na svůj podnik a nepotřebovali zůstávat v cizině. Mohli se realizovat doma,“ zavzpomínal.
Návštěva ze Sovětského svazu a pak z Ameriky. Konec Slušovic!
A u JZD Slušovice ještě zůstal. „V roce 1989 nás navštívil Jegor Ligačov, ideologický tajemník ÚV KSSS, v podstatě osoba číslo dvě v Sovětském svazu po Gorbačovovi. Tento člověk si důkladně prohlédl celé Slušovice, seznámil se se systémem a prohlásil – nikdy jsem nevěřil, že komunismus je možný a vy ho tu máte. No nejzajímavější na tom bylo, že se pak zavřel v hotelu, vylezl odtud až po čtyřech hodinách, zrušil celý svůj program a odjel domů. My jsme tomu dlouho nerozuměli, co jsme mu chudákovi udělali, co se mu stalo. Až asi před šesti lety jsme zjistili, že v Sovětském svazu bylo tajné zasedání nějakého toho jejich ústředního výboru a rozhodli o rozpuštění socialistického tábora. A ten Ligačov byl měsíc na to u nás. A naráz viděl, že se dá fungovat i jinak. A jeho to tak zdrblo, že čtyři hodiny nebyl ve stavu s nikým komunikovat,“ povyprávěl dnes už úsměvnou historku. Další historka ale zdaleka tak úsměvná rozhodně není.
„V témže roce měli jinou návštěvu, paní Shirley Jane Temple-Blackovou, velvyslankyni Spojených států. Ta přišla se skupinou zhruba třiceti expertů. Zůstali v družstvu asi deset dní. A jejich závěr by takový – jsou příliš dobří, mohli by ohrožovat americké zájmy, je třeba je zničit. A Spojené státy za podpory tady nových politiků toto provedli. Takže JZD Slušovice bylo za asistence asi 320 policajtů obsazeno a tvrdě zlikvidováno,“ vysvětlil a dodal.
„Ale lokální systém, tak jak jsem vám ho popsal, není teorie. Tento systém reálně fungoval v 80. letech minulého století v JZD Slušovice a s vynikajícími výsledky. Čili je stoprocentně proveditelný. Není to žádné scifi.“
Setkání Klubu 2019. (FOTO: David Hora)
Vzkaz pro českou vládu
Na závěr uvedl. „Když to shrnu, v novém systému, který popisuji, člověk už není hlavní pracovní silou. Peníze budou zrušeny, řídicí pyramida bude zrušena. Takže toto jsou základní kameny, na kterých stojí, ale už teď i padá současná nadnárodní moc. S tímto na mysli je potřeba řešit všechny problémy,“ podotkl a pokračoval. „Kdyby toto měla na mysli naše současná vláda, tak problémy jako důchodová reforma, snižování zadluženosti státu, snižování počtu zaměstnanců ve státní správě atd…. se budou jevit jako podružné drobnosti. Místo toho by se měla vláda zabývat základním nepodmíněným příjmem, dělat kroky ke zrušení kategorií státu, připravovat se na pád dolaru, zvyšování soběstačnosti země a další kroky směrem k budoucnosti,“ vzkázal naším zákonodárcům a na závěr dodal. „Ta nová epocha bude charakterizována těmito třemi prvky: Člověk – budeme se soustředit na každého jednotlivce, na jeho talent s kladnou motivací. Základní nepodmíněný příjem – do doby, než budou peníze zcela zrušeny. Samostatnost a vzájemná rovnost na úrovni státu, národů a na úrovni jednotlivce.“
Prodali jste pivovar. Nebude vepřo-knedlo-zelo?
Na setkání Klubu 2019 promluvil i host z Dominikánské republiky, absolvent Karlovy univerzity, Frank Felix Solano Rosa.
„Česká republika je pro mě druhá vlast. Studoval jsem tady, vracím se sem,“ řekl s úsměvem na začátek a dostal se i ke své rodné Dominikánské republice. „Dominikánská republika je zemědělská země. Pěstujeme zejména tabák a exotické ovoce, banány, ananas… Většinu vyvážíme do Ameriky. To je náš hlavní klient. Druhý je Haity. Také máme asociaci zemědělců, je to skoro stejné jako u vás,“ uvedl a pokračoval.
„Když tady mluvím s lidmi, kteří se zabývají zemědělstvím, vy už podle mého názoru, nezlobte se na mě, začínáte být kolonií Ameriky a Evropské unie. Je to podobné jako u nás. Různé to omezování. Třeba vepřové maso. Vy máte jako národní jídlo vepřo-knedlo-zelo. A to pomalu nebudete mít. Protože nebudete mít to vepřové maso. Produkce stále klesá,“ připomenul s tím, že třeba v Praze si vždy rád dával vepřo-knedlo-zelo a pivo.
„V roce 1998 jsem tady byl v masokombinátu a bylo mi smutno, když jsem se dozvěděl, že prodávali pivovar Plzeň. A teď ho mají Japonci. Je to škoda,“ podotkl.
„Jak to říkal pan Blahynka, zemědělci jsou také omezováni. Všechno to bude v laboratořích, nikdo nebude nic dělat, pěstovat…,“ uzavřel smutně.
V Bulharsku mají zemědělci sílu
Dalším hostem Klubu 2019 byl právník a zemědělec, původem z Bulharska, Dimiter Petrov, který je také jedním z vedoucích členů hnutí Jasný Signál Nezávislých (JaSaN). Na úvod popsal situaci v Bulharsku.
„Bulhaři už jsou připravení na „ránu“. To znamená, Agrární komora, všechno je to propojené, Parlament nefunguje. Prostě dělají úplně něco jiného, než aby se starali o lidi. Takže Bulhaři teď čekají na to, jak to dopadne s Ruskem. Snaží se dostat zase energie. Protože bez energií mají problémy s výrobou hnojiv a podobně, což je zásadní věc,“ uvedl.
„Zemědělci mají v Bulharsku sílu. Dokázali na přelomu září a října paralyzovat vládu. Zablokovali hlavní ulice a vláda tak musela přistoupit na jejich požadavky,“ sdělil a dostal se i k energiím.
„Co se týče energií, Bulharsko je v elektrické energii soběstačné, avšak EU se teď snaží, aby v Bulharsku o jednu třetinu snížili výkon komplexu tepelných elektráren Marica Iztok. Proto se v Bulharsku stávkuje a bude se stávkovat dál.“
Dostal se i k takzvané přímé demokracii, ve které může být politik kdykoliv odvolán. „Mám přátele i mezi politiky, ti jsou teď ale mimo parlament. Pan Petr Klissarov (Klissarov.eu), se zabývá asi dvacet let přímou demokracií. Napsal k tomu i dílo, které jsem přivezl do České republiky, abychom se tím mohli inspirovat, pokud bychom se jako hnutí JASAN dostali do Parlamentu. Pokud by tady byla přímá demokracie a jakýkoliv politik by nedělal to, co má, tak se tam ohřeje třeba jen týden a letí,“ vysvětlil.
Na závěr v souvislosti s přednáškou ing. Blahynky zavzpomínal i na svou návštěvu legendárních Slušovic, pár let před sametovou revolucí. „Bylo to někdy v roce 1982 – 1983, kdy jsem byl v JZD Slušovice. A to byl opravdu přepych, to mělo úroveň!“ nešetřil chválou.
Upozornění: Tento článek je výlučně názorem jeho autora. Články, příspěvky a komentáře pod příspěvky se nemusí shodovat s postoji redakce cz24.news. Medicínské a lékařské texty, názory a studie v žádném případě nemají nahradit konzultace a vyšetření lékaři ve zdravotnickém zařízení nebo jinými odborníky.
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi