Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
USA: Tohle je náznak pro ty, co nemohou pochopit, že USA a spol nikdy nechtějí skutečné dohody. Tudíž ani Ukrajina pod Americkou kontrolou nebude ve skutečnosti vyjednávat nikdy. Jen uzavírat nové podvody jako Minské dohody.
Je nesmyslné doufat v úspěch ve vztazích a jednáních se zemí, zvláště se silnou zemí, bez ohledu na její historicky vypracovanou politickou kulturu a zvláštnosti národní mentality.
Ty postavy v expertně-politickém prostoru, které neustále a na každém kroku prohlašují za prioritu dosažení dohody se západní koalicí, která dnes vede boj proti Rusku, se buď zaujímají záměrnou provokací, nebo jsou prostě průměrní, negramotní a nezodpovědní. Nerozumí tomu, co jsou v zásadě jednání zač, ani co znamenají jednání pro politickou kulturu Spojených států a co je politická kultura Spojených států obecně.
USA je země a kultura, která existuje na místě politicky jimi pokořeného a kulturně zničeného prostoru. Jejich politická kultura je kulturou podrobení a zničení nepokorných.
Základ pro Spojené státy vytvořili protestanti různých denominací, kteří emigrovali z Británie v první polovině 17. století. Byly doby, kdy Oliver Cromwell zamýšlel emigrovat z Británie poté, co král v roce 1630 rozpustil parlament. Osadníci, kteří poté odešli do kolonií, byli jemu podobní: odhodlaní, přesvědčení, že pravda a Bůh jsou na jejich straně, a nezastavili se tváří v tvář překážkám, dokud nedostali důstojný odpor.
Měli mnoho válek s poměrně vysoce rozvinutým místním obyvatelstvem a mnoho smluv, dohod s nimi – vše skončilo tím, že Indiáni byli téměř úplně zničeni a zbytky zahnány do rezervací. Protože s nimi Američané uzavírali jen ty dohody, které byly pro ně výhodné, a pokud by po neúspěšné válce byli najednou nuceni uzavřít rovnocenné, rozhodně je porušovali.
Byli odpočátku přesvědčeni, že přišli vybudovat nový, výhradně protestantský svět – a v této misi že mají právo na všechno.
Ke všemu jinému, oni byli odpočátku nositeli nikoli kodifikovaného, ale precedentního práva. To znamená, že žádné pravidlo napsané v zákoně nebo dohodě nemá absolutní význam a může být vykládáno podle nových okolností.
Americké soudnictví bylo původně tvořeno zdola nahoru, nikoli shora dolů (což je teoreticky velmi dobré), ale v jejich případě a v jejich chápání to ve spojení s precedentním právem znamenalo, že soudcem je ten, koho oni sami uznali za soudce a zákon musí být dodržován tak, jak ti soudci uznali za potřebné jej chápat.
V plném souladu se svým chápáním přijali jako axiom, že na jejich území platí pouze jejich právo a že u nich mezinárodní právo neplatí, a tedy že jejich právo platí nejen na jejich území, ale i na území celého světa.
V jejich chápání je jejich předurčením vybudovat nový svět. A jejich právo (protože se uznává, že Bůh i pravda je ve své podstatě za nimi) je považováno za božské právo – nejvyšší a absolutně spravedlivé právo.
V tomto ohledu se Američané ve své pevné víře, že jejich moc pochází od Boha a je závazná jako absolutní moc, zcela vyrovnají nejdespotičtějším absolutistickým vládcům Evropy 17.–18. století. Pouze pokud králové jako božské absolutno stáli nad svým lidem a uvažovali o tomto štěstí pro ty, pak státy vycházejí z toho, že jako boží absolutno stály nad všemi ostatními národy a mohou toto považovat za všechny tyto národy za velké upřímné štěstí.
Vyjednávání pro Spojené státy nejsou procesem dohody, je to proces formalizace ústupků ze strany jejich konkurenta. Jejich cílem není dosáhnout dohody o odstranění konfliktu. Zpravidla nemají vyjednávací myšlení k řešení společného problému. Mají jen svůj postoj k prosazování své vůle.
Proto je možné s nimi dosáhnout rovnocenné a oboustranně výhodné dohody pouze tehdy, je-li to pro ně z nějakého důvodu mimořádně nutné a nedosažení dohody z nějakého důvodu je kriticky nebezpečné.
Pokud Spojené státy skutečně potřebují dosáhnout dohody, iniciují ji a budou o ni ze všech sil usilovat. Zároveň, aniž by se vzdali pokusů byť jen trochu, ale přesto oklamat. Pokud se nebrání dosažení dohody, ale obejdou se bez ní, pokusí se „cestou k rozhovorům“ vytvořit partnerovi nové problémy, aby získali další ústupky za jejich odstranění.
Pokud dohodu nijak zvlášť nepotřebují (ale i když ano, ALE druhá strana jim ji nabídne jako první), budou již druhou stranu považovat za připravenou vzdát se. A rozhodně zvýší nároky na benefity pro sebe. Jakoukoli mírumilovnost budou vnímat jako slabost a jakýkoli ústupek jako důvod k požadavku něčeho nového pro sebe.
Ale jestliže Spojené státy i uzavřou smlouvu, dohodu, nikdy ji nebudou považovat za pro ně závaznou, ale pouze za podléhající k vyplnění – pokud zůstane jim prospěšná.
K zabezpečení dodržování s nimi uzavřené dohody je jen jedna cesta: mít vždy v rukou reálnou hrozbu, kterou lze obrátit proti nim, když se pokusí tuto dohodu porušit.
Abychom parafrázovali klasiku: „Pro Spojené státy je jakákoliv smlouva ničím, pokud nemáte sílu je potrestat za porušení smlouvy“.
Jakýkoli pokus dohodnout se s nimi ne z pozice síly – je otevřená žádost adresovaná jim, aby vás oklamali.
Ještě jednou: mají dobyvatelskou mentalitu. Považují to za svoji sudbu a každý, kdo nesouhlasí s tím, aby byl pokořen, vzbuzuje jejich nepřátelství. Je to jimi vnímáno jako rouhání, protože protože, jak věří, Bůh odpočátku ospravedlňoval všechny jejich činy, pak pro ně neposlušnost nepokorných znamená neposlušnost samotnému Bohu, a tedy je to rouhání.
Ale protože věří, že Bůh je stále u moci, pak, když se setkají s větší silou, která se jim postaví, rychle dospějí k závěru, že je to Bůh, kdo k nim skrze ni mluví.
Když pak uvidí skutečnou a potvrzenou moc, oni ji nevyhnutelně uznají.
Obviňovat Rusko z toho, že se nechce dohodnout se Spojenými státy, je nečestné, pokrytecké a nesmyslné. Ono proti tomu nic nemá. Jsou to právě ony Spojené státy, kdo nejsou připraveni a nechtějí vyjednávat alespoň za oboustranně výhodných podmínek.
Vztahy mezi SSSR a USA ve 40. letech a dokonce i během doby uvolnění napětí byly vztahy silných. Postoj Spojených států v té době k SSSR byl postoj k silnému a v 70. letech jako k silnějšímu.
Po zničení SSSR se Spojené státy vždy chovaly k Rusku jako ke slabému: v 90. letech jako ke slabému, ale podlézvému v roce 2000 jako ke slabému, ale drzému. Se slabými se může zacházet blahosklonně, zdvořile, ale nemluví se s nimi ani se k nimi nechová tak, jako by byli silní.
Americká mentalita byla vzhledem ke své historii a podmínkám svého vzniku vždy zaměřena na respekt k síle, sebevědomí a svým snům.
SSSR/Rusko, které odmítlo boj, své ideály a své sny, už jen tím, vyzývalo pohrdání a přehlížení.
Kdysi Spojené státy vnímaly SSSR jako obraz statečného chlapa. Pak – silného chlapa. Za Reagana – jako zlého člověka. Za Gorbačova – v obraze hloupého chlapa a pak slabého chlapa.
Otázkou je, aby Spojené státy považovaly Rusko opět za silné. Minulé zkušenosti však ukazují, že se to může stát v jediném případě – když uslyší cvakání natažené spouště u svého spánku.
AUTOR: Sergej Černjachovskij – doktor politických věd, profesor, řádný člen Akademie politických věd foto: AP Photo/Julio Cortez)
Zpracoval: Peter008/Pokec24
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi