Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
Kolik je na světě pyramid? A kde jsou? Pokud jste odpověděli tři a v Egyptě, máte zřejmě vzdělání z ČT. Pyramid je… zatraceně hodně. Všechny je asi nespočítáme, ale na spoustu se tu podíváme. Kdo nečet předchozí článek o megalitickejch stavbách z naší historie, měl by si nejdřív přečíst ten. Tohle je pokračování, který jsem v něm slíbil.
Když jsem pro něj sbíral informace, pořád se to hromadilo a nakonec se ukázalo, že je toho na jeden článek zase moc. Takže jsem to musel nějak rozdělit. První článek se zaměřoval hlavně na stavby, kde výrobní proces vyžadoval schopnosti, který naši domnělí “primitivní předkové” rozhodně neměli, a kde vysvětlení vědců dávaji asi tak stejně smyslu, jako výroky našich politiků. Pro tenhle článek jsem se rozhod zaměřit se konkrétně na pyramidy. Do třetího článku spadne ten zbytek, čehož je pořád dost a uvidíme, jestli to nebudu muset rozdělovat ještě víc.
Pyramida je, stručně a laicky řečeno, konstrukce, která se od základů k vrcholu postupně zužuje. Jsou na to sice odbornější definice, ale pak bysme se museli hádat o tom, jaká stavba ještě pyramida je a jaká už ne, a na to se můžeme vyprdnout. Mělo by to mít tak nějak trojúhelníkový strany, ale to v praxi taky tak úplně neplatí, a půdorys může bejt všelijakej.
Pyramid jsou různý druhy. Ta klasická má čtvercovej půdorys a čistě trojúhelníkový strany, jako ty v Gíze. Půdorys ale může bejt třeba taky trojúhelník, nebo klidně osmiúhelník, a někdy i kruh. Vrchol může bejt useknutej, jako to maji ty čínský, co jsme viděli minule. Běžný jsou stupňovitý pyramidy, který maji “patra”, který maji směrem k vrcholu menší a menší obvod. A samozřejmě stěny pyramidy můžou mít různej sklon. Nebudeme nijak zvlášť diskriminovat a lpět na definici.
Jelikož i po rozdělení materiálu na víc článků toho na tenhle díl o pyramidách zbylo fakt hodně, nebudu zacházet nijak do hloubky, páč by to bylo dlouhý jaxvině (jak se řiká u nás na vesnici). Účelem je spíš jít do šířky a obeznámit lidi s rozsahem fenoménu stavění pyramid v naší historii. Když budete vědět, jaký místa s pyramidama tu máme a jak se jmenujou, můžete si pak lehko nastudovat sami, co vás zajímá.
Jak už jsem někde napsal, nastudovat si něco, o čem víte, je lehký. Nastudovat si něco, o čem jste nikdy neslyšeli, je dost těžký, takže tenhle článek pokračuje na téma “o čem většina lidí neví”. Samozřejmě skalní antiviráci toho vědí spoustu a někteří mnohem víc, než já, a od některejch mi přišly i zajímavý podněty, což je super.
Takže kde bysme tak našli nějakou tu pyramidu? Začneme relativně blízko.
Bosna
V roce 2005 objevil Dr. Osmanagic, bejvalej profesor antropologie, ne jednu, ale komplex jedenácti pyramid v Bosně, ve městě Visoko. Ta největší má asi 220 metrů na vejšku a druhá největší 190, což je znatelně víc než 147 metrů v Gíze. (Hm, zajímalo by mě, proč se to město jmenuje Visoko.)
Pyramidy široko daleko a Visoko
Bylo třeba posoudit, jestli to všechno někdo postavil, nebo jestli “to samo”. Takže se začlo kopat všude možně, a všude možně se nacházely bloky něčeho, co vypadalo jako přírodní kámen, ale co se strukturálně liší od kamenů v okolí, a o čem chemická analýza ukázala, že je to nějakej super kvalitní beton, pevnější než ten, co používaj zdegenerovaní mutanti v 21. století. Našly se ho tisíce tun.
Kromě toho byly postupně objevený nejmíň 4 vchody do podzemních chodeb (z toho dva až v posledních 4 letech), který se táhnou desítky kilometrů daleko a spojujou všechny ty pyramidy. Většina jich byla zasypaná nějakym bordelem a vypadalo to, že to někdo, někdy hodně dávno, zasypal schválně. Nevim, jak běžně se stavěj komplexy chodeb pod náhodnejma kopcema, ale vim, že se hodně často stavěj pod pyramidama.
Po vyčištění chodeb a místností byla nalezená spousta tvarovanejch kamenů a megalitickejch bloků s nějakejma vytesanejma runovejma nápisama. Radiokarbonový datování různejch objektů ukázalo, že stáří se phybuje zhruba mezi 10 a 30 tisíci lety. Samotná pyramida byla datovaná kolem těch 30 tisíc let, na základě organickýho materiálu, kterej se našel mezi jednotlivejma vrstvama betonu.
Pyramidy jsou taky přesně orientovaný podle světovejch stran, jak už to u pyramid bejvá (a ne tak moc u obyčejnejch kopců).
Co na to “vědecká komunita”? Samozřejmě řekli, že “to samo”, a někteří v záchvatu náhlý paniky z možnosti setkání se skutečnou historií obvinili Dr. Osmanagice, že ty kopce upravil, aby vypadaly jako pyramidy, a že ty tunely vykopal sám. (Ani si nedělám srandu.) Takže pokud někomu chyběl dostatek důkazů, že vědecká komunita se z velký části skládá z nepříčetnejch dementů, může si dělat poznámky.
Na Wikiprdii si můžeme přečíst veselý oznámení, že vědecký prozkoumání tý lokality ukázalo, že tam “žádná pyramida neni”. Předpokládám, že se vědcům nepodařilo vyprostit svoje hlavy ze svejch prdelí, a tak žádnou nenašli. (Zřejmě maji podobnej problém, jako ty lidi, co nemůžou najít nacisty na Ukrajině.)
Pak si stěžovali na to, že vláda ty nepřípustný řeči o pyramidách podporuje, a že to je “cruel hoax on an unsuspecting public”. Ano, nebohá nic netušící veřejnost byla náhle a zákeřně vystavena krutejm informacím o pyramidách. To je špatný, přátelé. Hodně špatný! Škody jsou nevyčíslitelný. Bude trvat roky, než se z toho obyvatelé Bosny vzpamatujou a budou se moct vrátit k normálnímu životu.
Archeologové požádali vládu, aby zakázala lidem kopat okolo těch kopců, co prej nejsou pyramidy. Protože nic neohrožuje vědu tak, jako zkoumání věcí. Když necháte kdekoho zkoumat si co chce, tak hrozí, že přijde na něco, co už dávno víte, že neni pravda, a to je pak problém. Pak musíte furt lidem sáhodlouze vysvětlovat, proč to neni pravda, když maj důkazy, že je, což je fakt vopruz.
Ještě zajímavější je, že výzkum elektromagnetickejch a jinejch energií poskytnul řadu neobvyklejch výsledků. Vědci z mnoha zemí byli schopni různejma metodama a nezávisle na sobě opakovaně naměřit emise generovaný těma pyramidama. (Tomu se říká věda.) Například ta největší pyramida generuje paprsek energie o frekvenci 28 KHz, kterej nepřetržitě vychází z její špičky.
Mimoto technologie fotografování biologickejch energetickejch polí ukázala, že celej prostor kolem pyramid se liší od okolí. Nalevo na obrázku je normální kopec; napravo pyramida.
Jsou tu taky opakovaně dokumentovaný léčebný účinky tý energie. Mnoho lidí se přesvědčilo, že jen pár hodin pobytu v těch podzemních chodbách jim výrazně pomáhá s různejma zdravotníma problémama, nemluvě o únavě.
Je toho samozřejmě k prozkoumání mnohem víc. Prostě tyhle pyramidy jsou hodně zajímavý, takže můžeme očekávat, že už brzo o nich ve všech médiích vůbec neuslyšíme.
Přečíst si o tom něco víc v angličtině můžete třeba tady a tady a tady. Hlavně bych ale doporučil podívat se na dvou a půl hodinovou přednášku samotnýho Osmanagice, kde to všechno detailně popisuje a vysvětluje. Je to sympatickej a zábavnej člověk, plnej zajímavejch informací nejenom o Bosně.
Mexiko
Teď si vyzkoušíme, kolik pyramid se do vás vejde. Nikdo neví, kolik je v Mexiku pyramid, ale myslim, že kdyby se všechny rozebraly, tak by se s tim v pohodě vydláždil celej Yucatán. Podle různejch odhadů je jich zatim odkrytý jenom jedno procento a celkovej počet je minimálně v deseti-tisících.
Asi všichni ví, že vypadaji jinak, než ty egyptský. Jsou postavený z kamene, to jo, ale jsou to obvykle stupňovitý pyramidy a v mnoha případech nepravidelnýho tvaru. Obvykle bejvaji relativně osově souměrný, ale už ne středově, a “přední” strana má často mírnější stoupání, než ta zadní.
Jako první se podíváme na pyramidu Tenayuca, přímo uprostřed Mexico City:
Prostě takhle přijdete domu z práce, jdete nakoupit, a procházíte kolem masivní aztécký pyramidy. Normálka. Neviděl jsem na fotkách, že by po tom lezli lidi, tak tam asi maji zákaz a Mexičani jsou poslušný. Anebo je v Mexiku pyramida ve městě prostě nuda a nikoho to nezajímá.
* * *
10 km od Mexico City najdeme další aztéckou, Santa Cecilia Acatitlan:
Je celkem malá, ale tam už lidi aspoň lezou. Vidíme tady spoustu pro mexický pyramidy běžnejch rysů – celkem strmý schody a ostatní strany ještě strmější, na jednej straně připojená plošina s vlastníma schodama a na druhej ne, něco extra postavenýho na vrcholu, a celý je to na vyvýšenej plošině. Mexický pyramidy maji na rozdíl od těch egyptskejch spoustu nepravidelností.
* * *
Třetí aztécká, kterou si ukážeme, je El Tepozteco:
Po tej už lidi lezou pořádně.
Aztéckejch je jen pár – většina pyramid v Mexiku je mayská. Několik jich je jinýho původu a mezi nejznámější patří ty z Teotihuacánský civilizace, z nichž jsme si ty dvě hlavní ukázali už minule.
* * *
Tou nejznámější v Mexiku, vedle těch dvou v Teotihuacánu, je ikonická El Castillo (aka Temple of Kukulcán) v Chichen Itze:
Je to jedna z menších, jen 30 m vysoká (zhruba vejška 10-patrovýho baráku), ale je v dobrym stavu a má pěknej, středově souměrnej design, takže ideální potrava pro foťáky turistů.
Uvnitř ní se našel další chrám a uvnitř toho ještě jeden. Což neni nic neobvyklýho. (Rusové to dělaj s bábuškama; Mexičani s pyramidama.) Spousta pyramid americkýho kontinentu je postavená na základech starších pyramid. Často ty původní stavby jsou z mnohem větších kamenů a ukazujou na větší schopnosti stavitelů. Středoamerický pyramidy jsou obvykle datovaný někam do 1. tisíciletí, ale těžko říct, kolik práce se opravdu udělalo tehdy a kolik tam toho stálo dřív, a jak dlouho.
Každý ze 4 schodišť má 91 schodů. Součet schodů plus chrám na vrcholu dá dohromady 365, což samozřejmě neni náhoda, a podobný astronomický informace nacházíme zakódovaný v mnoha, ne-li většině takovejch staveb.
Kolem jarní a podzimní rovnodennosti je na boku schodiště vidět klikatej stín, kterej reprezentuje kroutícího se hada a je zakončenej hlavou na dně schodiště.
Tyhle velký, starý stavby jsou vždycky promyšlený, obvykle orientovaný podle světovejch stran, a často obsahujou nějakej kalendář a daji se z nich odvodit další matematický informace.
Tak jako většina ostatních středoamerickejch pyramid, El Castillo je součástí většího komplexu s dalšíma budovama.
* * *
Xochicalco je další místo, který patří k Teotihuacánskej civilizaci:
Tady už vidíme celý město, jehož součástí je několik pyramidovejch struktur a spousta chrámů, nádvoří, vyvýšenejch plošin, a desítky schodišť. Ve stěnách jsou vytesaný obrázkový knížky:
Nejvíc pyramid v Mexiku ale postavili Mayové, takže přejdeme k těm.
* * *
Calakmul je jedno z míst, kde jich pár vyčnívá z prostředka džungle:
Tady vidíme ty dvě největší a vlevo nějakou další stavbu. Kromě toho je v okolí asi desítka dalších pyramid a spousta dalších budov, ale ty už z těch stromů tak nevyčnívaj. Ty dvě velký patří mezi největší ve Střední Americe.
Struktura I je 50 m vysoká (17-patrovej dům):
Struktura II je 45 m vysoká a značně rozlehlá:
Před pyramidama a na nich stojí spousta obelisků, 2-3 metry vysokejch.
Calacmul bylo jedno z největších mayskejch měst. Je tam identifikováno přes 6 tisíc struktur a pokrejvá 20 čtverečních kilometrů. Odhaduje se, že město mělo kdysi asi 50 tisíc obyvatel.
* * *
Dalším důležitym místem je Uxmal:
Nejvýraznější stavbou je pyramida Adivino (aka Pyramid of the Magician), která se vyznačuje dvěma zvláštnostma. Jedna je evidentní – zakulacený strany. Druhá spočívá v tom, že pyramidy byly běžně stavěný na starších pyramidách, ale tady o něco posunuli střed a část tý původní struktury je viditelná. Takže ten domeček, co vidíte na fotce dole, je vrchol tý původní pyramidy, a patří k tomu i to schodiště.
Vejška pyramidy je nejasná, podle různejch zpráv 28-40 metrů. Netušim, kam se poděl vědeckej konsensus nezpochybnitelnejch odborníků. Vypadá to, že nějak změřili 30-40 metrovou pyramidu s přesností na 12 metrů. V době laserovejch měřidel vzdálenosti docela zajímavý.
Pyramida je součástí města, který mělo odhadem kolem 25 tisíc lidí.
Zatímco se vědcům nepodařilo pyramidu změřit, alespoň se shodli, že je to nejvyšší stavba v Uxmalu. Tak aspoň že něco. Ještě tak úplně marný to s nima neni.
Nechybí standardní máyová výzdoba.
* * *
Coba je dalším místem, kde z džungle vyčnívá hromada kamení:
Hlavní stavbou je 42 metrů vysoká pyramida Nohoch Mul. Lezou po ní barevný mravenci.
Schody jsou dost strmý a zažily lepší časy, takže si mravenci musí dávat bacha, aby si nerozbili držku. Tenhle motiv tu ještě párkrát uvidíme, takže si myslim, že Mayové vymysleli geniální formu diskriminace tlusťochů.
Stupeň eroze naznačuje, že tahle stavba je možná mnohem starší, než se myslí. Je v podstatně horším stavu, než většina těch, co jsou údajně ze stejný doby.
V okolí se samozřejmě najdou další pyramidy a jiný stavby.
* * *
Další mayskou lokací je Edzna ve státě Campeche:
Hlavní pyramida má vejšku přes 30 metrů a je postavená na 40 m vysokej platformě. V okolí jsou samozřejmě další pyramidoidní i nepyramidoidní konstrukce.
Najdeme tu třeba i ne moc obvyklý obloukový zdi.
Místo bylo obydlený už kolem roku 400 BC nebo dřív, ale stavby jsou pozdější. Tak to aspoň tvrdí odporná literatura odporníků. Nicméně všechny tyhle mayský pyramidy jsou převážně postavený z normálních kamenů normální velikosti, takže postavit to normálníma metodama by nebyl takovej problém. Základy jsou ale často pozůstatkem mnohem starších staveb.
* * *
Dalším významným městem je Palenque. Nepatří mezi největší, ale architekturou, basreliéfy, řezbama, atd. se řadí mezi nejvýznamnější v mayskym světě. Datuje se mezi “zhruba 226 BC” a “zhruba 799 AD”. Termín “zhruba 799” mi připadá hodně vědeckej. Maji to soudruzi zhruba dost přesně spočítaný.
(Pozn.: Budu používat BC/AD, protože “př. n. l.” je stupidně dlouhý a komplikovaný.)
Temple of the Cross (vpravo):
Nalevo je chrám slunce, kterej vidíme i tady:
Temple of the Inscriptions, hlavní atrakce v Palenque:
Ta pyramida vzadu, ne ta slečna. Ale usmívající se slečny v minišatech pózující na hradbách jsou vždycky dobrý znamení. Zajímavostí je, že na vrcholu pyramidy jsou kameny o váze 12-15 tun.
Jak tam ty kameny dostávali? Po těch strmejch schodech asi těžko. Postavili si dlouhou rampu, kterou pak zase rozebrali? To by samo o sobě bylo hodně práce. A kolik lidí je třeba, aby utáhli 15 tun, a kam se na vrcholu tý pyramidy vešli? Používali kladky a stáli na druhej straně tý pyramidy? Hrubou silou by to rozhodně musela bejt zábava.
Vážně bych to chtěl vidět naživo. Nevim, proč se nedělaji veřejný demonstrace toho, jak se stavěly starověký stavby. Jsem si jistej, že by to zajímalo spoustu lidí a vědci to prej maji všechno promyšlený a spočítaný. Měli by postavit 90% pyramidy a ukazovat lidem, jak se na vrchol tahá 50-tunovej šutr. A o kus vedle by měla bejt demonstrace opracování pětimetrovýho žulovýho kvádru bronzovym dlátem s živou kamerou, aby bylo vidět, jak dlouho jim trvá, než budou všechny strany perfektně rovný a vyleštěný a hrany ostrý.
Temple of the Skull:
Pojmenovanej podle dekorace na tom sloupu. (Musíte zaostřit.)
Budovy v severní části:
Na těch městech je zajímavý, jak prakticky nikde neni přírodní svah. Všechno je urovnaný a všude jsou terasy a schody. Takže si myslim, že Mayové museli sáňkovat jedině po těch schodech.
* * *
Bonampak je taková velká pyramida ve státě Chiapas, posetá malejma domečkama:
Zajímavý jsou tři stély (to je takovej odbornej výraz pro stojící placatý kameny), nejvyšší z nich 6 metrů, který jsou ale celkem tenký, takže opracovat je a vytesat do nich dlátem nějaký basreliéfy (to je takovej odbornej výraz pro obrázky v kameni), aniž by to prasklo, musí bejt dost těžký.
Popraskaný to teda je, ale to až pozdějc, a ta levá to celkem přežila. Je na ní návod, jak nosit metr vysokou čepici, ve kterej se schovávaji ještěrky.
* * *
Comalcalco je další sada jedný velký a několika malejch pyramid:
Od ostatních mayskejch měst se ale liší tim, že je to všechno postavený z cihel, místo obvyklejch vápencovejch kvádrů. Nějak to ani nemá moc velkou přesnost, když se podíváte na tu svislou hranu tý pyramidy na obrázku dole. Vypadá to, že tohle město postavily děti.
Všechno to bylo pokrytý štukem, kterýmu ale malinko vypršela expirace, takže to teď vypadá tak trochu jako rozteklej dort. Jen další důkaz, že to stavěly děti!
A na tom prvním obrázku jste viděli, že tam dokonce maji i svah na sáňkování, takže je to jasný. Děti furt votravovaly, “Tati, my si chceme taky postavit pyramidy”, tak nakonec náčelník řek, “Tak dobře, no, tak v Comalcalcu si je postavte vy.”
Vápencový kvádry na ně byly moc těžký, tak to postavily z cihel, a protože jim ty dorty připadaly suchý, udělaly na nich polevu. Jasný jak facka.
Tady si menší děti postavily takový jako hřiště s domečkem pro pejsky, kde si pak hrály. Oproti hřištím v Evropskej Unii dost dobrý.
* * *
Hodně pěkný místečko je Tonina:
Tohle všechno je jedna velká pyramida, s vejškou 75 metrů, jedna z nejvyšších v Mexiku.
Má to 6-hektarovej základ, což jim poskytlo dost místa na to, aby si na jednotlivejch platformách stavěli další, menší pyramidy, chrámy, domy, a asi 100 monumentů. A stovky vražednejch schodišť.
Podle jedný prastarý legendy tam jednou přišla skupinka lidí a ptali se, “Prej tu máte nějakou hodně velkou pyramidu. Kde jí máte?” A oni jim odpověděli, “Tady všude kolem. Tam co stojíš ty, ty, ty, ty, ty a ty.” Tahle legenda se dochovala díky Járovi Cimrmanovi, kterej se tam čirou náhodou nachomejtnul.
Ze země to vypadá jako velkosklad kamenů, takže to chce trochu odstup (nebo nadhled), aby si člověk všim, že je to pyramida.
* * *
Kousek od Uxmalu postavili Mayové takový pěkný hřiště pro děti, kterýmu řikali Mayapan, protože to zvládnou vyslovit i šišlavý děti:
Na vrcholu pyramidy dělaj v poledne pro děti představení místní čarodějové.
Mayapan měl údajně asi 15 tisíc obyvatel a uvnitř města je kolem 4000 staveb.
* * *
Na zbylý mayský pyramidy na programu už se podíváme jen v rychlosti.
Menší pyramida v Dzibilchaltun:
Oválná pyramida v Kinich Kakmo:
Místo se zajímavym jménem Moral Reforma:
Taky by se nám tu nějaká hodila. Pohled ze vzduchu:
Becan:
Těch míst je mnohem víc, a na většině těch, co jsme viděli, je mnohem víc staveb, včetně dalších pyramid, než pro co je tu prostor. Mayský města už ale necháme na pokoji a podíváme se na pár lokací, který patří jinejm kulturám.
Kuriozitou je La Quemada, u níž je identita stavitelů nejasná.
Stojí tam kromě jiného menší, netradiční pyramida.
Tula de Allende ve středovýchodním Mexiku byla sídlem toltécký kultury.
Maji tu ostnatý pyramidy, takže je to pyramida s horolezeckou stěnou v jednom. Což je podle mě velmi praktický. Nevim, proč to dneska nestavíme.
Na vrcholu jedný stojí čtyři toltéčtí bojovníci z kamene. Před nima jsou vyskládaný nějaký velký tužkový baterie. Nejspíš se nabíjely tou pyramidou.
Monte Alban je pro změnu výtvor Zapotéků.
Nachází se ve státě Oaxaca. Oaxaca je to město, kde si často Don Juan chodil s Carlosem sednout na lavičku a hodiny se mu smál. Carlosovi to moc zábavný nepřišlo, ale mně teda jo.
Aztékové, Mayové, Toltékové, Olmékové, Zapotékové… je to jedno. Všichni nějak věděli, že maji stavět pyramidy a že tahání co největších šutrů do kopce je základem zdravýho života. (Dneska to nikdo nedělá a podívejte se, jak to vypadá.)
Opět tu máme všude rovný plochy, terasy a schody.
Zasáňkovat si tu ale mohli, protože to celý chytře postavili na velkym kopci. Kde přesně ty kameny těžili, jsem nezjistil, ale maj tu asi 300 tadytěch:
Takže taky velmi zajímavý místo, který bych chtěl vidět, jak se opravdu stavělo.
* * *
Poslední zastávka v Mexiku patří veracruzskej kultuře a je to město El Tajin:
Tady se s tim nemazlili a lupali tam jednu pyramidu vedle druhý, až se mezi nima místama skoro nedá projít. Když jsem to viděl poprvý, šel jsem si to ověřit na satelitní mapě, protože jsem měl podezření, že to si snad musel někdo vymyslet.
Ale fakt to tam je. Rozhodně jedno z mejch oblíbenejch míst v Mexiku. Mělo by se tu každoročně pořádat mistrovství světa v lezení na pyramidy. Kdo nejrychlejc vyvěsí vlajku na každej pyramidě v okolí, vyhrává. Podle mě mnohem lepší než běhat do kolečka po stadionu jak debil.
Najde se tu architektura, která je ve Střední Americe unikátní.
“Hlavní” stavba, sedmipatrová Pyramid of the Niches:
Je postavená z až 8-tunovejch dlaždic.
Vidíme tu i známky různejch stavebních stylů, takže je pravděpodobný, že některý části jsou mnohem starší, než jiný. Vědci neví, kdo přesně byli ti lidi, co to postavili. Prej možná příbuzný s Olmékama, nebo předkové Toltéků, nebo nějaká odnož Mayů, nebo možná předkové Huastéků.
Neboli vzali všechny kultury, co tam kdy v okolí žily, a velmi vědecky vydedukovali, že to možná s některou z nich souvisí. Jinými slovy, ví kulový. Kde se vzalo, tu se vzalo, město plný pyramid.
Já myslim, že to moh bejt tábor, kam se jezdilo na kurz stavění pyramid, ale to je samozřejmě jen velmi neodborná teorie. Myslim, že to mohli inzerovat distribucí kamennejch destiček s vytesanym nápisem “V El Tajin vás naučíme stavět pyramidy! (Kameny si přivezte vlastní.)” Koneckonců pokud nezvládnete dotáhnout stovky aspoň 10-tunovejch kamenů 50 km daleko, tak na stavění pyramid zapomeňte.
Tak co je podle vás země pyramid? Egypt nebo Mexiko?
Guatemala
V Guatemale se nachází starověký město El Mirador, a v něm se nachází jedna z největších pyramid na světě, La Danta.
Vejška je kolem 72 metrů, takže je to jedna z nejvyšších v Americe, ale vyniká hlavně objemem, kterym předčí i Velkou pyramidu v Gíze. Má ale celkem mizerný PR, protože je schovaná v džungli, neočištěná od stromů, co na ní rostou, a má takový nepravidelný, chaotický rysy.
Její fotky, kterejch moc neni, proto nejsou moc prezentační, a na Internetu je k polovině zmínek o tejhle pyramidě chybně připojená fotka Struktury II z Calacmul (těžko říct, nakolik je to záměr a nakolik blbost). Ty dvě fotky, co vidíte tady, jsou asi to nejlepší, co se z La Danty dá vidět, a ve srovnání s většinou předchozích pyramid těmahle fotkama moc turistů asi nenalákáte.
Ještě horší je to s ostatníma stavbama v okolí. Druhá největší v El Mirador je pyramida El Tigre, která má vejšku 55 metrů, což je pořád jedna z nejvyšších ve Střední Americe, ale je z ní vidět jen tohle:
To je pohled z La Danty opodál. Z pyramidy jsou matně vidět tak asi dva kameny. V okolí je spousta dalších slušně velkejch pyramid a ještě víc menších staveb, ale všechno porostlý džunglí.
* * *
Mnohem líp než El Mirador je na tom Tikal:
Je to jedno z největších a nejvýznamnějších mayskejch měst, se spoustou pyramid a chrámů, který jsou dobře přístupný a v zachovalym stavu. Město pokrejvalo plochu o rozloze 16 km2 a nachází se v něm asi 3000 staveb.
Nejznámější a nejfocenější jsou chrám I (nahoře) a chrám II (dole). Jednička má vejšku 47 metrů, dvojka 38, čímž patří mezi ty středně vysoký v Tikalu. Na první pohled jsou podobný, ale první má devět pater a druhej jen tři – ty jsou ale mnohem vyšší a maji jinej tvar, stejně jako to schodiště.
Chrám V, kterej vidíte v pravej horní části dalšího obrázku, má pater sedm a schodiště i patra vypadaji zase trochu jinak. Má 57 metrů na vejšku, čimž je druhej nejvyšší na místě. Nejvyšší je chrám IV (70 metrů), z něhož je vidět jen špička, podobně jako z chrámu III (55 metrů), kterej vidíte v levym horním rohu prvního obrázku.
Je tu spousta dalších pyramid s vejškou kolem 30 metrů a ještě víc menších.
* * *
Třetí největší sadou ruin v Guatemale je Yaxha.
V severní akropoli je náměstíčko obklopený třema velkejma pyramidama, z nichž ta prostřední má na vrcholu ještě jednu menší. (Vypadá to jak máma s malym pyramiďátkem.) Tady jsou jednotlivě:
Nejvyšší je ta prostřední, ale nezjistil jsem rozměry. Odhadněte si podle lidiček:
Tady na tej třetí je vidět něco, s čim se někdy setkáme – část schodiště pokrejvá nános kamenů, jako by se postavila zeď přes ty schody. Podobně to vypadá i na těch terasách, ale tam mi to zas někde připadá, že ty kulatý různokameny jsou výplň a obklad z pravidelnejch hranatejch kamenů se z velký části rozpadnul. Proč je to na těch schodech, netušim, ale to samý je vidět i na tej první pyramidě.
I na těch terasách to ale vypadá divně. Nejsem si jistej, jestli tam chybí ty hranatý kameny nebo spíš přebejvaji ty kulatý. Vypadá to, že tady buď proběhla nějaká podivná pozdější fáze stavění, nebo se při nějakej katastrofě rozbil vršek pyramidy a to kamení se rozsypalo a zaplnilo všechny výklenky a smíchalo se s blátem a zatvrdlo tam.
Připadá mi, že některý části by měly bejt vyplněný, podle těch červenejch šipek, ale většina spíš vypadá, že by měla bejt vyčištěná, podle těch modrejch. A na těch schodech je ten bordel evidentně navíc. Co se tady stalo? Taky už tu pravděpodobně proběhla nějaká restaurace a něco tam odklidili, takže nevíme, jak to vypadalo, když to našli. Jestli má někdo nějaký dobrý teorie…
Tady je chrám 216, s mírně zaoblenejma rohama. (Nevim, jestli je tam dalších 215, ale takhle se to jmenuje.)
A tady je chrám na Plaza de las Sombras, kterej je naopak hodně hranatej a špičatej. Míchá se tu opět mnoho různejch stylů.
* * *
Jako takovou kuriozitu si přidáme menší lokaci Mixco Viejo:
Patří to k mayskejm stavbám a je to takovej pěknej park. Technicky vzato jsou tu dvě pyramidy, který vypadaj spíš jako bábovky. Nic impozantního, ale pořád jsou to kamenný stavby s vejškou asi dvoupatrovýho domu. Tim uzavřeme Guatemalu.
Belize
V Lamanai ve státě Belize máme opět pyramidy vyčnívající z džungle:
High Temple (nalevo) a Jaguar Temple (napravo) jsou naproti sobě, kousek od řeky, ale je mezi nima asi 300 metrů. Lamanai, jehož jméno je odvozený od potopenýho krokodýla, bylo obydlený už od 16. století BC. Samozřejmě pyramidy nepostavili tehdy, ale až v 7. století AD, protože 16k BC byli ještě primitivní. Za ty 2 tisíce let se bezpečně posunuli z fáze bronzovejch dlát do fáze bronzovejch dlát, což jim značně usnadnilo práci s kamenem.
Kde ty kameny v tej džungli vzali, jsem se nedočet. Vůbec na tohle téma Wikiprdie obvykle dost mlčí. Já se vždycky snažim najít, z jakýho kamene to je, a ani to tam obvykle neni, a kde ho vzali už vůbec ne. (A nemám čas to hledat dvě hodiny někde jinde ke každej pyramidě, protože to by mi napsat ten článek trvalo půl roku.)
Co vidim na fotkách Lamanai, je plochá džungle široko daleko, takže na nějaký hojný zdroje kamenů to tam moc nevypadá.
Na obrázku vpravo vidíte schody toho High Templu s jasnejma známkama diskriminace nejen tlusťochů, ale i nemehel všeho druhu, nemluvě o lidech se strachem z vejšek.
Detail Jaguar Temple. To vlevo dole je prej huba jaguára, tak proto.
Mask Temple, kterej je asi 300 m za tim vysokym.
* * *
Caracol bylo jedno z největších mayskejch měst, s rozlohou 177 km2 a víc než 100 000 obyvateli. Je tam zhruba 267 budov na čtvereční kilometr, což je o 85% víc, než v Tikalu. Maji tam takhle vedle sebe tři pyramidy:
Který stojí na mnohem větší pyramidě:
A v okolí je spousta dalších pyramid:
Říkali tam tomu za starejch časů “Pyramiddle Earth” (v severskym nářečí Pyramidgård).
Na Wikiprdii mě zaujal přehled Caracolskejch válek:
Takže podle tohodle nejdřív proběhla nějaká sekerová událost, ať už je to cokoliv, pak se odehrál první díl hvězdnejch válek (měli pak i další díly), a ve třetí fázi si dali do Hubi (pořádně). Jak vidíte, život za starejch časů taky nebyla žádná prdel. V lepším případě jste dostali přes hubu, v horším z vás udělali sekanou nebo na vás přišel Darth Vader. A občas do Pyramiddle Earth pravděpodobně vtrhnul i Sauron. Nejhorší bylo, když se tam potkali s Vaderem oba. Je s podivem, že to všechny ty pyramidy přežily. (Nebo jich tam možná původně bylo desetkrát víc.)
Opět mi neni moc jasný, kde na to sebrali všechny ty kameny… Všude samá džungle. Říká se, že kameny nerostou na stromech, ale nevim… možná že tady rostly.
* * *
Dalším místem v Belize je Altun Ha.
Jiná pyramida.
Taky pyramida.
* * *
V Lubaantun se jim to trochu rozsypalo:
Takže to vypadá spíš jako líp udržovaná skládka, ale nějaký pozůstatky pyramid tu jsou.
Bylo to převážně postavený bez malty, ale neuměli ty triky jako v Peru, tak se jim to rozpadlo.
* * *
Pyramida El Castillo (evidentně běžný jméno) ve městě Xunantunich je druhá nejvyšší v Belize (po Caracolu).
Pohled z El Castillo na ty menší pyramidy okolo:
Dekorace na El Castillo z boku:
Honduras
V Hondurasu postavili Mayové město Copán.
Překvapivě ani tam se nevzdali potřeby stavět pyramidy.
Tady vidíme náměstí s menší pyramidou a nějakejma těma stélama a tak.
Pod akropolí se našly rozsáhlý tunely, což neni v okolí pyramid nic zvláštního, spíš naopak, a když se tam podíváme, vidíme opět dva různý styly stavby.
Dalo by se spekulovat o tom, jestli ty rovný zdi z větších a přesně opracovanejch kamenů jsou ze stejný doby jako ten zbytek, nebo jsou mnohem starší.
Pod jednou pyramidou se našel chrám Rosalila, prakticky v perfektním stavu. Osmanagic o něm povídá nějaký zajímavý věci v tom videu, na který jsem dal odkaz nahoře. Copán, stejně jako většina těch ostatních míst tady zmíněnejch, skrejvá mnohem víc, než je patrný na první pohled. To by ale člověk moh zkoumat celej život.
Tohle je K’inich Yax K’uk’ Mo’, jehož matka měla ráda apostrofy a kterej založil Copán. Vůbec to neni mimozemšťan. Ani trochu. Nevim, jak vás to napadlo.
Salvador
Salvador je malá země, ale pár pyramid se tu taky najde.
San Andres:
Pro jistotu každá vypadá úplně jinak, aby se neřeklo, že Salvador neni kulturně bohatej.
Ze Střední Ameriky se posuneme dál na jih.
Ekvádor
V Ekvádoru se ještě pořádně nerozhodli pyramidy zkoumat, takže jsou zatim tak trochu pod drnem.
Ruiny Cochasqui jsou momentálně hlavním místem průzkumu.
Bolívie
V Bolívii jsme viděli v předchozím článku pyramidu Akapana v Tiahuanacu. Bolívie pyramidama nijak neoplývá, ale v oblasti Santa Cruz byla objevená v džungli třístupňová kulatá pyramida s průměrem 180 metrů a vejškou 14 m. Použitej materiál podle zprávy “nepatří do regionu”. Pyramida neni kamenná, ale neříká se, z čeho teda je. Fotku jsem nenašel.
Peru
Caral je považovanej za nejstarší město v obou Amerikách a za jedno z nejstarších na světě. Datuje se 5000 let zpátky, neboli podobně jako oficiální počátky egyptský civilizace. (Nicméně je třeba vždycky mít na paměti, že spojení “oficiální verze” je synonymem pro “pěkná blbost”.)
Součástí města jsou i dvě větší pyramidy.
Což znamená, že pyramidy se oficiálně stavěly už před 5000 lety i úplně jinde než v Egyptě. Takže doufám, že jste o tomhle městě, jednom z nejstarších na světě, a se dvěma z nejstarších pyramid, všichni dávno slyšeli.
Argentina
V Argentině jsem vylovil místo jménem Pucara de Tilcara, kde se taky najde pyramida.
Je zase trochu jiná, než ty ostatní. Všichni věděli, že je třeba stavět pyramidy, ale každej to dělal po svym.
Kambodža
Přeskočíme do dalšího světadílu a do země, kde podle oficiální historie Khmerové celej život stavěli chrámy v Angkoru a okolí. Jak určitě nikoho nepřekvapí, vloudily se jim tam i nějaký ty pyramidy.
Tohle je chrám Prasat Thom v Koh Ker. Je očividně postavenej ve stylu Angkor Wat, ale je to zároveň jasná stupňovitá pyramida, 36 metrů vysoká (asi jako 12-patrovej panelák).
U nás máme taky chrám prasat. Říká se mu Strakova akademie. Neni tak pěknej, ale zase je tam mnohem víc prasat než v Koh Ker.
V Angkor Thom, kousek od Baphuonu (kterej jsme viděli minule), najdeme další pyramidu.
Hinduistickej chrám Phimeanakas je stupňovitá pyramida, menší než Koh Ker, ale vyzdobenější a připomíná některý středoamerický, jako například Pyramid of the Niches v El Tajin.
Dál tu máme pyramidu Baksei Chamkrong, která pro změnu připomíná ty v Tikalu. Je to další hinduistickej chrám v Angkoru. Zase vypadá jinak, protože tihle starověcí lidičkové neměli rádi jednotvárnost. Kladivo a bronzový dláto na tisíc způsobů. Zajímalo by mě, jestli na to měli nějakej katalog. Jestli ne, tak jsem ho teď napsal já.
Našlo by se tu víc chrámů, který maji víceméně pyramidální strukturu, jako Pre Rup nebo Bakong, ale už to neni na první pohled tak evidentní, takže se posuneme dál.
Indonésie
Borobudur v Indonésii je největší buddhistickej chrám na světě, kterej má ze strany tvar stupňovitý pyramidy a seshora je to mandala. Buddhisti nejsou žádní amatéři.
Půdorys má šířku 118 metrů a chrám je 35 metrů vysokej. Vytesali tam 504 soch Buddhy a 1460 reliéfů na stěnách, v nichž se dočtete spoustu věcí – pokud teda umíte správně číst reliéfy.
Tady jeden Buddha řídí lítající talíř myšlenkama:
Což je mimochodem jedinej správnej způsob, jak řídit lítající talíře.
V Indonésii se najde i pár míst s menšíma pyramidama, jako Sukuh (nahoře) nebo Ceto (dole).
A pak třeba i jedna zase úplně jiná, v Pugung Raharjo:
Ta je oficiálně čtyři a půl tisíce let stará.
Tahle v provincii Banten je údajně 11 tisíc let stará, ale jinak se o ní celkem nic neví.
Myanmar
V Barmě (tak se tomu říkalo za mejch mladejch let) na to šli jinak. Zatímco čínský pyramidy jsou nahoře useklý a mexický buď taky nebo tam maji chrám, tady si naopak vyhráli s těma věžičkama. Ve městě Bagan a okolí jich jsou takovejch staveb spousty. Pagoda Shwesandaw:
Chrám Bulethi:
Nevim, jak to tam je přesně s těma jménama, ale tenhle je asi o 50 m vedle:
V okolí jsou desítky menších pyramidovejch a jinejch chrámů a tady bylo vůbec těžký zjistit, co se jak jmenuje, obzvlášť když je spousta fotek z debilního Pinterestu, kam tak 70% lidí dává fotky se špatnejma popiskama (jako Borobudur s popiskem “Angkor Wat”, a podobně).
Dhammayangyi:
Dhammayazika (tady máme vzácně pětistrannou pyramidu):
Je to takovej Myanmarskej Pentagon, mnohem hezčí (a mnohem míň zamořenej psychopatama) než ten v D.C.
Pár dalších příkladů:
U tý poslední (vpravo dole) když si odmyslíte tu věž, tak by se v Mexiku v pohodě ztratila.
Irák
Nesmíme zapomenout na jednu z oficiálně nejstarších civilizací – Mezopotámskou.
Zikkurat v Uru, v dnešním Iráku, je (údajně) asi 4000 let starej. V původní podobě byl vyšší (přes 30 m), ale horní část se nedochovala.
Írán
Podobně v Íránu se nachází zikkurat Choga Zanbil (údajně) z 13. století BC.
Původně byl 53 metrů vysokej a měl 5 pater, ale taky už má nejlepší časy za sebou.
Egypt
Pyramidy jsou všude, dokonce i v Egyptě. Neni jich tam sice tak hodně, jako na jinejch místech, ale jsou tam. To, že jich neni hodně, se pozná tak, že víme, kolik přesně. 118. V Mexiku nevíme, kolik jich tam je, protože se to nikomu nepodařilo spočítat. Vždycky, když to zkoušeli, tak než to všechno spočítali, bylo dalších asi deset objevenejch a museli začít znova.
Egyptologové (to jsou takoví hodně vážení specialisti na hodně sofistikovaný nesmysly) nám tvrdí, že ty pyramidy byly stavěný jako hrobky pro faraony. Tahle teorie má jen jednu drobnou chybičku. Nikdy v žádnej pyramidě nikdo nenašel pohřbenýho žádnýho faraona, ani nikoho jinýho.
To by se možná dalo ignorovat, kdyby nebyli pohřbění faraoni nalezení vůbec – mohlo by se třeba chytře tvrdit, že se v důsledku globálního oteplování jejich mrtvoly vypařily. Problém je, že ty jejich mrtvoly, jako Tutanchamona, byly nalezený jinde. Takže tam zřejmě 30 let stavěli tu pyramidu jako hrobku pro faraona, a pak když konečně umřel, tak už si nikdo nepamatoval, proč tu pitomou pyramidu vlastně stavěli, a pohřbili ho někde jinde. (Pak jim hned novej faraon nařídil postavit další pyramidu a celý se to opakovalo.)
Nejdřív bych se zastavil u Menkaureovy pyramidy.
Tady se totiž děje něco divnýho. Pyramidy v Gíze měly obložení, ze kterýho toho moc nezbylo. Na Rachefově vidíme zbytek na špičce; tady na tej nejmenší z těch tří je zbytek obkladu dole. (Ty kameny tý vnější vrstvy jsou, mimochodem, asi metr vysoký, a je to růžová žula z Asuánu.)
Pokud jste četli předchozí článek, mělo by vám to taky připadat podezřelý.
Podle odborníků ty zdi v Peru stavěli Inkové, a podle těch samejch odborníků Inkové nejezdili na exkurze do Egypta, aby se naučili, jak stavět zdi z velkejch balvanů.
Nebylo by to tak zvláštní, kdyby to byly nějaký normální zdi. Máme tu ale dvě velký abnormality, který odborníci nedokážou vysvětlit ani v Egyptě, ani v Peru.
1. Jak dokázali lidi bronzovejma dlátama opracovat kameny tak, že je do sebe skládali bez malty s takovou přesností, že mezi ně nezasunete žiletku? (V Peru jsme si to dostatečně ukázali minule; na Menkaureově pyramidě tu přesnost vidíte detailně na obr. dole – ale viděli jsme to v ještě jasnější podobě v Králově komoře ve Velkej pyramidě.)
2. Co tam dělaji ty výstupky?
Nikdo z odborníků netuší, proč tam ty výstupky jsou. Vysvětlení typu, že “to nedodělali”, jsou na úrovni mentálně retardovanýho troglodyta. Co je očividný, je to, že pokud se to dělalo dlátem, tak s těma výstupkama by to bylo víc práce, ne míň.
Zabejvat se oficiálníma teoriema ale nemá smysl, protože pokud jejich základem je, že kameny tvrdosti 6-7 byly opracovávaný dlátama tvrdosti 3 až do perfektní hladkosti, tak nestojí ani za starou belu. Tyhle kameny, od Ollantaytamba přes Gízu až po Baalbek, zcela evidentně nebyly opracovávaný bronzovejma a měděnejma dlátama.
Proces opracování byl tudíž úplně jinej, a výčnělky na kamenech jsou pravděpodobně vedlejším efektem výrobního procesu. A to, že ten samej, v dnešní době neznámej, výrobní proces používali jak v Egyptě před 4000 lety (ve skutečnosti spíš před 10 000), tak v Peru údajně před 500 lety (ve skutečnosti taky spíš před 10 000, protože styl Inků je úplně jinej), nám napovídá, že spolu buď komunikovali, nebo byli potomky stejný předešlý kultury.
Je očividný, že dnes používáme postupy, který se pomalu vyvinuly z primitivnějších forem, zatímco tehdy používali postupy, který naopak pozdějc vymizely a byly nahrazený těma primitivníma metodama, na kterejch stavíme my. V podstatě používáme primitivní metody s použitím pokročilý technologie. Můžete vzít jed na to, že ty pyramidy v Egyptě ve skutečnosti postavili mnohem rychlejc, než bysme to dokázali se všema diamantovejma pilama a jeřábama dneska. (Pokud si vzpomínáte, tak na to, aby se to postavilo za těch 27 let, by se při 16-hodinovej pracovní době musel pokládat kvádr každý 4 minuty. Chtěl bych vidět, jak by tuhle rychlost někdo zvládnul dneska s tou nejlepší technologií.)
Ale to byla jen taková malá odbočka na téma “jak Inkové cestovali 4000 let zpátky časem a postavili vnější zeď pyramidy v Gíze”. Vrátíme se do Egypta.
Další zajímavostí právě u Menkaureovy, stejně jako u Cheopsovy, pyramidy je, že neni čtyřstěnná, ale osmistěnná. Na první pohled to neni patrný, ale je to docela dobře vidět tady:
Stěny jsou lehce zalomený dovnitř. Prostřední pyramida tuhle vlastnost nemá. Proč to dělali, samozřejmě nikdo neví. Že se jim to vůbec povedlo takhle vyměřit a postavit, je působivý samo o sobě. Skoro to vypadá, že staří Egypťani si dělali z našich vědců tak trochu prdel.
Kdokoliv se někdy aspoň chvilku zabejval Cheopsovou pyramidou, ví, že takovejch srandiček tam najdeme spoustu. Egypťani (nebo kdo to opravdu postavil) věděli věci, který podle odborníků neměli vědět, a uměli postavit něco, co s jejich oficiálně povolenejma nástrojema nejde postavit. Což jsou samozřejmě dvě naprosto nesouvisející náhody.
Ale posuneme se dál. Viděli jsme tu, že pyramidy se stavěly všelijaký a každej na to šel jinak. Kupodivu ani “Egypťani” se nedrželi jednoho modelu. Každej asi zná Džoserovu pyramidu v Sakkaře:
Většina lidí asi zná i tuhle další, neobvykle tvarovanou Lomenou pyramidu:
Teorie egyptologů o tom, proč vypadá takhle, si radši ani nebudeme říkat. Je v Egyptě čtvrtá nejvyšší. První je Cheops a druhá Rachefova. Třetí je Červená:
Další neobvykle tvarovanou je pyramida v Médúmu:
V egyptologii evidentně platí, že čím míň je teorie uvěřitelná, tím líp, takže experti trvaj na tom, že tyhle poslední tři pyramidy nechal postavit jeden faraon. Stavět jednu pyramidu desítky let rychlostí jeden kvádr každý 4 minuty pro něj nebylo dostatečně svižný tempo, tak nechal stavět tři zároveň. Předpokládám, že aby se z vás moh stát egyptolog, musíte mít v hlavě písek.
No a pak je tu těch dalších zhruba 100 pyramid, který převážně vypadaji jako kopec písku nebo hromada kamení, takže to sem vůbec nemá smysl dávat. Egypt má teda tak sotva deset pyramid, který za něco stojí, oproti Mexiku, který jich má nejmíň stovky.
Do Egypta, stejně jako do Peru, se ale ještě vrátíme příště za jinejma věcma.
Súdán
Súdán je vypečená země (nemyslel jsem to doslova, ale to v podstatě taky) – tváří se jakoby nic, a přitom má oficiálně dvakrát tolik pyramid než Egypt. Tady jich vidíte asi 25 na jednom fleku:
A jelikož jsme viděli, že v Egyptě je jich prezentovatelnejch jen pár – zbytek jsou hromady kamení – tak tyhle jsou obecně i v lepším stavu. Spousta jich ale je polorozpadlá, protože v Súdánu je stavěli s jinym úhlem, a ty špičky to často nevydržely. Ty menší se ale zachovaly celkem dobře.
Jsou na několika místech. Největší koncentrace je v oblasti Meroe (první dva obrázky).
Tyhle jsou v oblasti Jebel Barkal:
Tohle jsou pyramidy v Nuri:
Jedna z nich má stejnej tvar, jako ta lomená v Egyptě. A aby nebyla nuda, tak ve Starej Dongole maj takovýhle kulatý:
Nevim, jestli se to dá ještě považovat za pyramidy, ale v rámci kulturního obohacení se určitě nic nezkazí tim, že si je ukážeme taky.
Pyramidy samozřejmě byly oficiálně hrobkama králů, čemuž by se na první pohled skoro dalo věřit, ale víme, jak si archeologové o těchhle věcech rádi vymejšlí. Na Wikiprdii se píše, že těla králů byly uložený do žulovejch sarkofágů. Už tam ale tak úplně nepíšou, jestli ty sarkofágy byly v těch pyramidách, nebo že v nich někdo ty krále našel. To jsou takový jejich triky. Ukážou vám v televizi mumii Tutanchamona, pak je střih na pyramidu, abyste si mysleli, že tam to našli, ačkoliv to našli úplně jinde.
Neměl jsem čas to zkoumat do detailu, takže nevim, kde se ty sarkofágy našly, ale prej jsou ze žuly a váží až 15 tun, plus 4-tunový víka, takže opět něco, co říká “primitivní lidi s bronzovejma dlátama” asi tak stejně jako rostoucí ledovce v Antarktidě říkaji “globální oteplování”.
Dočet jsem se ale, že všechny hrobky v těch pyramidách byly už ve starověku vykradený (což je vždycky dobrej způsob, jak vysvětlit, že jste tam nenašli, co jste chtěli), a že archeologové tam našli všechno možný – zbytky luků, toulce šípů, postroje na koně, nábytek, keramiku, barvený sklo, kovový nádoby (což česká Wikiprdie, k mýmu velkýmu pobavení, přeložila jako “kovová plavidla” (anglicky “vessel”)), a spoustu dalších artefaktů – jen žádný mumie. Takže jestli to dobře chápu, někdo ve starověku ukrad mumie a nechal tam všechny ty ostatní věci. Asi byly mumie užitečnější než keramika.
Nějakej idiot z Itálie tam dokonce kolem roku 1830 našel zlato a stříbro, což samozřejmě rozkrad on a zničil při tom 40 pyramid, ale mumie nikde. Ty už někdo šlohnul před tim a nechal tam to zlato. Nebo se z těch mumií stali zombíci a odešli sami?
Oficiální historie je trochu jako pohádky, akorát s tim rozdílem, že pohádky většinou dávaji smysl.
Kanárský ostrovy
Na ostrově Tenerife se nacházeji pyramidy v Güímaru.
Jsou postavený z lávovejch kamenů a orientovaný podle světovejch stran, se schody na západ. “Odborníci” se dlouho pokoušeli tvrdit, že to nejsou pyramidy (protože metoda kouknu a vidim u nich nefunguje), ale jen “hromady kamení”, co udělali rolníci jejich odklízením z pole.
Musel přijet Thor Heyerdahl a vědecky dokázat, že “odborníci” jsou paka. Pyramidy jsou datovaný do 19. století BC. Nejvyšší má 12 m, neboli jako třípatrovej dům.
Tvrdit, že rolníci odklízeli kameny z polí tak, že je hromadili do vejšky třípatrový budovy a skládali to bez malty do stupňovitý pyramidy, která byla dostatečně pevná, aby po ní mohli lízt 12 metrů vysoko, což je evidentně muselo bavit víc než orání toho pole, vyžaduje neobyčejnou dávku anti-Ockhamovský zarputilosti.
Vážně, uvědomte si, že mezi sebou máme lidi, kteří se kouknou na ty fotky, co tu vidíte, a se vší vážností řeknou, že to nejsou pyramidy, ale jen “hromady kamení”, a takový lidi tahle společnost považuje za odborníky! Z toho běhá mráz po zádech.
Mauricius
Na tomhle africkym ostrově je sedm pyramid, který jsou postavený stejně, jako ty z Tenerife.
Akorát že Mauricius je úplně na druhej straně Afriky (u Madagaskaru) než Kanáry (který jsou kus od Gibraltaru). Obě lokace maji několik pyramid, který tvoří komplex na jednom místě, a na obou místech jsou pyramidy postavený z vulkanickejch kamenů a bez malty.
Ne pohledu seshora vidíte, s jakou úžasnou přesností odhazujou rolníci nepotřebný kameny z pole.
Sicílie
Aby toho nebylo málo, na Sicílii kolem Etny je maji taky.
Stejně jako na předchozích dvou ostrovech, i tady to prej nejsou žádný pyramidy, ale jen hromady kamení. Z inteligence odborníků zůstává rozum stát. A jestli tohle rolníci odklidili z pole, tak to to pole muselo předtim vypadat…
Rusko
Na ruskym poloostrově Kola byly údajně objevený dvě pyramidy. Podle ruskejch geologů jsou to budovy zhruba 50 metrů vysoký, spojený mostem a orientovaný podle světovejch stran. Na bázi průzkumu georadarem dospěli k závěru, že jsou to určitě umělý stavby a ne přírodní útvary, v nichž se nachází “prázdný místa”, tj místnosti a chodby. Nic moc jinýho se asi zatim neví a nejsou k dispozici žádný fotky. Problém je, že lidi na Internetu si s nedostatkem fotek nelámou hlavu a přidávaji k tomu tuhle:
Což je fotka dvou hor u Klaksviku na Faerskejch ostrovech. Nikomu nevadí, že jako demonstraci dvou 50-metrovejch budov ukazuje fotku dvou 500-metrovejch hor.
Ještě vtipnější je, že jiný články tu samou fotku ukazujou k pyramidě v Gunung Padang v Indonésii. Ta byla stavěná v několika fázích a nejstarší vrstva je až přes 20 tisíc let stará, ale momentálně je pohřbená a je tam vidět jen kopec. Takže je třeba k tomu dát nějakou zajímavější fotku, že jo. Třeba odněkud okolo Skandinávie.
V Rusku se nicméně, na rozdíl od Západu, někteří vědci zabejvaji vážnym výzkumem pyramid a jejich účinků. Dr. Alexander Golod, matematik ukrajinskýho původu se sídlem v Moskvě, začal v Rusku stavět svoje vlastní v roce 1990. V roce 2001 jich měl 17 v Rusku a na Ukrajině, a v roce 2010 už jich bylo 50 po celym světě. Nejznámější je ta v Moskvě:
Golod do nich zakomponoval číslo phi, tj. 1.618, a maji úhel asi 70 stupňů. Moskevská je 44 metrů vysoká. Všechny jeho pyramidy jsou ze sklolaminátu a neobsahujou nic kovovýho.
U pyramid byly zjištěný různý efekty jako zlepšení imunitního systému u lidí, zlepšení zemědělský produkce v okolí, zlepšení při těžbě ropy (údajně má lepší konzistenci a vytěží se víc), nebo snížení efektu patogenů a radioaktivního materiálu.
Zatímco egyptologové vyvíjí maximální úsilí na udržení nejprimitivnějších možnejch vysvětlení a slova energie se přímo děsí, v Rusku je zaměření mnohem střízlivější a praktičtější.
Tahle pani z Istinky si třeba s manželem nechala postavit na zahradě repliku Cheopsovy pyramidy. Strávili roky studováním Velký pyramidy v Gíze a mnohokrát jí navštívili, aby měli jistotu, že to maji všechno správně vyměřený. Trvalo jim měsíc najít někoho, kdo by to postavil. Většina firem to odmítla, ale nakonec někoho našli. Pyramida je 9 metrů vysoká.
Rusové možná nemaj starověký pyramidy (podle toho, co vyleze z toho Kolskýho poloostrova), ale poradí si i bez nich a na rozdíl od arogantních rádobyexpertů na Západě možná i na něco přijdou.
USA
V USA ve státě Illinois je asi 200 pyramid, známejch jako Cahokia Mounds. Největší a nejznámější je Monks Mound:
Strana je 291 metrů dlouhá a vejška je 30 metrů. Pyramida má sofistikovanou konstrukci a je minimálně přes 1000 let stará, ale pravděpodobně mnohem víc. Archeologové v Americe převážně předstíraji, že všechny ty pyramidy postavili Indiáni, důkazy o mnohem starším původu těch staveb ignorujou, a odmítaji se tim víc zabejvat.
Antarktida
Pyramida byla objevená dokonce i v Antarktidě.
O tom, jestli je přírodní nebo ne, se vedou spory. Všichni “seriózní” odborníci samozřejmě říkají, že “to samo”, protože tvrdit opak by byla akademická sebevražda. Pravda je, že to vypadá jako hora a přírodě se někdy povedou zajímavý tvary, takže páprdové ve vědeckejch kancelářích maji možná výjimečně pravdu.
Na druhou stranu ta celkem slušná pravidelnost je zajímavá. Každopádně pyramida je zatraceně velká – strana má asi 2 km a vejška je kolem 1200 metrů. Takže když mluvíme o pyramidách, byla by škoda jí nezmínit.
Proč tolik pyramid?
V Egyptě máme 118 pyramid, v Súdánu asi 240, kolem 200 v Illinois, desítky ve spoustě dalších zemí, a v Mexiku a okolí… nikdo neví. Možná sto tisíc. Většina jich je schovaná někde v džungli.
Každá pyramida spotřebovala ohromný množství kamení, který se často muselo dopravit z desítky až stovky kilometrů vzdálenejch lomů. Použitý kameny běžně váží tuny, často desítky tun, a někdy i stovky tun. Většina je z tvrdejch kamenů (žula, pískovec, čedič, andezit) a přesnost opracování je neobyčejně vysoká a někdy až nepochopitelná.
Pokud máme věřit oficiální vědě, všechny ty tisíce pyramid byly postavený lidma, jejichž vrcholná technologie sestávala z kamenů a měděnejch a bronzovejch dlát, a často prej neznali ani kolo. (Kromě toho po každejch dvou minutách mlácení bronzovym dlátem do žuly ho museli pět minut znova brousit.) Stavba pyramid prej trvala roky až desítky let, a i tak tam ty kvádry museli házet absurdní rychlostí. Prej se na tom musely podílet až statisíce lidí.
Téměř všechnu práci, včetně přesnýho opracování tvrdejch kamenů, dělali amatéři, tj. otroci, rolníci, a podobně, protože samozřejmě desetitisíce profesionálů nikdo neměl k dispozici.
Jestli faraon zaměstnal statisíce lidí, aby denně po 27 let stavěli jednu pyramidu, je taky těžký si představit, kdo vůbec jak makal na tom, aby celou tu sebranku uživil. Představte si, že třeba celej Liberec pracuje 27 let na jednej stavbě, a tudíž 27 let nikdo z těch lidí nemá čas dělat nic jinýho. Museji bejt koncentrovaný na jednom místě, protože o 50 kilometrů dál už nejsou moc platný a všechno by se tim ještě víc komplikovalo. A nějak je třeba je 27 let živit. Chtěl bych vidět, jak by se tyhle logistický problémy řešily dneska, s autama a vlakama a letadlama. (A co náklady? Kdo by to platil? No, jasně že my, protože kde jinde by se ty prachy asi vzaly.)
A jakej že to mělo všechno účel? Prej hrobky, primitivní uctívání, a podobně. Praktickej užitek žádnej (leda jako rozhledna). Takže lidi ve starověku, protože měli proti nám zbytečně lehkej život, prakticky nepřetržitě věnovali většinu svojí energie něčemu, co se jim nijak nevrátilo. Nic se postavením pyramidy neulehčilo, žádný jídlo se tim nevyprodukovalo, nikomu se tim nezlepšilo zdraví (naopak, všichni museli neustále dejchat ten toxickej prach z mlácení do kamenů), prostě nic. Jen hrozná práce. Taková je oficiální teorie.
Tyhle primitivní teorie o primitivních lidech ve skutečnosti vypovídaji jen o primitivitě jejich autorů.
Kdo má oči, vidí
Dr. Golod neni jedinej, ani první, kdo zkoumá účinky pyramid. V minulym století se mimo zaprděnou akademickou půdu s pyramidama hodně experimentovalo, především s rozměrama podle Cheopsovy. Zjistilo se, že tvar pyramidy usměrňuje a harmonizuje energii, která proudí jednak ze země a jednak z vesmíru a je všude kolem nás.
Ukázalo se, že správně zkounstruovaná pyramida může mít léčivý účinky a obecně pozitivní vliv na zdraví, spánek a soustředění, zmírňovat bolesti, udržet potraviny delší dobu čerstvý, pomáhat rostlinám v růstu, energetizovat vodu, a podobně. Pro práci s energií záleží nejen na sklonu stěn, ale i na použitym materiálu, neboť ten má vliv na proudění energie. (Proto Golod nepoužívá kovy.)
Jak všichni hrdí vlastenci určitě vědí, českej badatel Karel Drbal přišel na to, že pyramidou se daji například nabrousit žiletky, což si v roce 1959 nechal patentovat. Patenty se neudělujou na věci, který nefungujou, takže to o něčem vypovídá.
Zjistilo se, že díky jejímu tvaru se energie pyramidy soustředí hlavně v určitym místě, který je v případě Velký pyramidy v Gíze přesně tam, kde je postavená Králova komora, což můžou za náhodu považovat jen troglodyti posedlí materialistickou demencí. Stavitelé to samozřejmě věděli.
Jak asi většina lidí někdy slyšela, do Velký pyramidy je zakomponovaný Ludolfovo číslo (3.14…) a zlatej řez (1.618). Kdo neví, co je zlatej řez a proč je významnej, může konzultovat Wikiprdii.
Když vydělíme délku strany polovinou vejšky pyramidy, dostaneme 3.14. Když vydělíme vejšku stěny pyramidy (ne hranu, ale čáru od vrcholu doprostřed strany) polovinou strany (tj. vzdáleností od prostředka strany do středu půdorysu), dostaneme 1.618. Kromě toho, vejška pyramidy na druhou nám dá povrch stejnej, jako je povrch jedný stěny.
Tohle všechno stavitelé samozřejmě věděli a jen extrémní zabedněnci jménem egyptologové to můžou považovat za náhody. Pak samozřejmě můžete zkoumat ty chodby v pyramidě a vzdálenosti a úhly a zjistíte, že ty “náhody” se hromadí. Můžete se taky zabejvat akustikou a zjistit, že někdo v podzemní komoře může slyšet, jak někdo zpívá v Králově komoře o 70 metrů vejš. O evidentních pokročilejch znalostech astronomie stavitelů snad ani neni třeba mluvit.
Buď můžete odmítat myslet a svádět neustále všechno na náhody a říkat “to samo”, nebo můžete pochopit, že to žádný náhody nejsou a stavitelé pyramid, obzvlášť tý Velký v Gíze, věděli přesně, co dělaji. Je evidentní, že měli spoustu vědomostí, který jim egyptologové odmítaji přiznat.
A jedinej rozumnej závěr ohledně účelu pyramid je, že měly co dělat právě s energií a jejím využitím k mnoha účelům. Stavět po celym světě stavby, který sloužily k mnoha praktickejm účelům, dává potom mnohem víc smyslu, než se celej život dřít s pitomou hrobkou, kam toho faraona nakonec zapomněli pohřbít.
A samozřejmě tyhle civilizace, evidentně mnohem vyspělejší, než si “odborníci” dokážou představit, se nedřely desítky let s otesáváním žuly bronzovejma dlátama, ale dělaly to úplně jinak.
Ačkoliv se určitě najdou pyramidy, který byly v pozdějších dobách postavený hrubou silou (ale už bez 50-tunovejch kvádrů), když lidi napodobovali starší stavby, který našli, ty opravdu megalitický se stavěly relativně snadno a rychle, žulový bloky se neotesávaly bronzovejma dlátama, přeprava nebyla hrubou silou, a pyramidy nebyly trapný hrobky, ale měly spoustu praktickejch účelů, který souvisely s tim, že tvar pyramidy umožňuje efektivní práci s energií.
Oficiální teorie rádobyodborníků zřetelně ukazujou, že z pyramid nechápou ani hlavu ani patu.
Ve třetím díle tohodle megalitickýho počinu se podíváme na spoustu dalších zajímavejch míst a málo známejch objevů po celym světě, k nimž má oficiální věda buď absurdní vysvětlení, nebo se je snaží ze všech sil ignorovat.
AUTOR: Antivirus
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi