Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
ČESKO: Ve středu jsem se objevil v liberecké nemocnici. Už na sedmou ráno. Cíl, katetrizace cév a alou domů. Přisedl jsem do klubu pěti starců v denním stacionáři. Poctivě si nechal natékat do žíly roztok a čekal, až mě vezmou na sál. Zákrok na stojáka. Jenže do mnohahodinového čekání se prolnula pěna dní. Dovolím si ji zaznamenat tak, jak tekla.
Sedělo nás tam šest a sestřička. Tři starci, já a dva relativně mladí kolohnáti. Po roznesení tradičního nemocničního čaje s historií, pamatující ještě Kopčema s Veverčákem, se hovor okamžitě stočil k penězům. Sestřička, moc sympatická, milá, se svěřila s tím, že si chce investicemi naspořit na důchod. Protože ona už žádný mít nebude. Myslí si to prý celá její generace. Nasypala do investic v posledních měsících třicet tisíc, chce si spořit po kouscích, důvěřuje „investičnímu poradci“ Radovanu Vávrovi, o kterém mám i já, investicemi nedotčený, nevalné mínění, protože jeho snaha se prodat je až moc velká.
Sestřička přiznala, že chtěla jeden investiční účet zrušit, protože potřebovala peníze. Strhli jí prý za ukončení pět tisíc. Kolik tisíc na účtu měla? Nevím. Sestřička vypadala ustaraně.
Zvláštní. Místo aby fungoval v zemi spravedlivý důchodový systém, přesvědčí se celá jedna generace, že nedosáhne na důchod žádný. I taková zdravotní sestřička; byla skutečně až obdivuhodně vstřícná, lidská, přirozeně pečující a ošetřující, takoví lidé nemají talent na finanční transakce. I taková zdravotní sestra je nucena „investovat“ podle vyčuraných „investičních“ videí z YouTube. Důchodový systém, hozený do rukou podvodníků a parazitů, kteří chtějí rychle vydělat. A ono se jim to podaří.
Možná by bylo víc na místě, abychom oživili slib státu, že se o člověka v jeho nemohoucnosti či stáří skutečně postará. Ne abychom se bez remcání smířili s tím, že generace, která je teď v raném produktivním věku, skončí na stará kolena na ulici. Chtělo by to důchodovou reformu, která i u zdravotní sestřičky z liberecké nemocnice zaručí, že bude pracovat a pečovat o lidi a dostane za to nejen důstojný plat, ale i záruku důstojného důchodu. Teď to stát nedělá.
Sestřička místo aby s obdivuhodným nadáním pečovala o lidi, stará se o své budoucí zajištění, přitom ji oni „investoři“ vlastně jen okrádají. Z toho je nervózní, nejistá, vystresovaná. A kdy investuje peníze u nějakého vysloveného zloděje a podvodníka a on se dokonale přiživí na jejím strachu z chudoby ve stáří? Prostě ji okrade? Bude si za to sestřička moci sama? Je to její byznys? Ale stát ji přesvědčil, že se o ni nepostará, až bude stará. A tak se pokouší zajistit sama, přestože, jak sama řekla, tomu příliš nerozumí a věří nějakému Vávrovi z YouTube. Božínku. Přichází o peníze, není to žádný křivohrbý investor, ale hluboce lidská a strašně milá osoba. Takoví lidé neumí investovat. A ani to po nich svět nemá chtít. Protože jsou to krásní lidé, kterým jde rozdávat nesobeckou lásku (čehož si, nevím proč, nevážíme, přitom je to tak vzácné a obdivuhodné). Takovým lidem nejde vydělávání na pokřivenosti naší společnosti, přesto je do toho tlačíme.
Investice… Pfche, jen další z mnoha chomoutů, jen jiná forma hazardu. Jen další forma letadla. Tj. zneužití člověka člověkem. Bojím se, že z té veselé a strašně milé sestřičky udělá takový systém hodně nešťastného a smutného člověka. To by nejspíš neměl být náš cíl. Jenže k němu směřujeme.
Sestřička mě odvezla na katetrizaci cév. Všichni přede mnou tam byli kolem čtvrt hodiny. Jen u mě se doktor zarazil. Už zase. Šťoural ve mně zepředu, zezadu, ze stran, po půl hodině oznámil, že se musí poradit. A vyrazil pro dalšího doktora. Pár minut stáli nad obrazovkou a hádali se, co se mnou. Pak mi vyplnili papíry a odeslali do Prahy. Rizikový pacient, na dvojitý bypass. Chtěl jsem se s nimi dohadovat, ale vysvětlili mi, že nemám dobré argumenty. Což jsem neměl. A tak jsem se v pátek v půl deváté ráno prohoukával celou Prahou. Rizikový, s celou parádou a majáčkem. Pokud to někoho v Praze vyrušilo od ranního latté, tak mi bylo potěšením.
Nejzásadnější okamžik přišel, když na našem pokoji těžkých kardiaků jeden z pacientů večer přepnul na televizní zprávy. Byl poklidný páteční večer, když z úst Raye Korantenga přišla informace, že chybí další léky. Teď ty proti ucpávání tepen. V jinak poklidně depresivní atmosféře pokoje na kardiologické chirurgii se rozlilo tíživé ticho. Monitory na hlídání funkce srdce začaly výstražně pípat. Chodbou se ozvaly spěšné kroky sester. Prostě česká realita. Vždycky někde chodbou běží pomoc, která poskytne aspoň tu morální oporu. Když už nic jiného.
Moc děkuju za podporu, která se mi od mnohých dostala. Nesmírně si jí vážím a pomáhá mi to v té nemocnici přežít ve zdraví. Články snad budu moci psát (mám tři připravené, pro sichr, protože počínaje dneškem prý budu trochu méně při smyslech). Další tři práce dělat nemohu a vypadnou mi vlastně na měsíc. Možná na dva. Což vyděsí i otrlého.
AUTOR: Štěpán Cháb
ZDROJ: krajskelisty.cz
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi