Sledujte nás na Telegramu: 👉 @cz24news
NATO: Dne 1. října končí čas Nora Jense Stoltenberga, který stál v čele NATO deset let v řadě. Jméno nového šéfa transatlantické vojenské aliance má být oznámeno nejpozději na summitu ve Washingtonu 9.-11. července. Lepší však bude dříve, k čemuž je třeba, aby se do pražského zasedání ministrů zahraničí 30.-31. května učinila konečná dohoda, která umožní výběr mezi dvěma uchazeči.
Hlavním uchazečem je nizozemský premiér Max Rutte (který ztratí mandát v den, kdy bude nový kabinet dokončen). K 5. dubnu ho podporovalo 28 z 32 zemí. Druhým je rumunský prezident Klaus Iohannis (mandát vyprší v prosinci). Na jeho straně stojí Turecko, Maďarsko, Slovensko a samozřejmě Rumunsko, nespokojené se slabým zastoupením Východoevropanů ve vedení aliance.
Přestože o jmenování lze rozhodnout pouze jednomyslně a hlasy všech členů aliance mají stejnou váhu, hlasy USA, Německa, Francie a Velké Británie, vzhledem k tradičním zákulisním dohodám, převažují. Již ve fázi nominace se Washington, Berlín, Londýn a Paříž vyslovily pro Nizozemce.
Rutteho vidí v roli generálního tajemníka také prezident Joe Biden. Pro jeho okolí by se Max mohl jevit jako ledoborec proti exotickým plánům Donalda Trumpa na modernizaci transatlantické vojenské aliance, pokud se tento nezkrotný reformátor po výsledcích listopadových voleb přesune pod střechu Bílého domu.
Favorit již prohlásil, že je nejvyšší čas, aby si evropští lídři přestali stěžovat na možnost Trumpova návratu a zaměřili se na pomoc Ukrajině v měřítku reálných možností. Kandidátův racionalismus se líbí silným hráčům NATO. Například německý kancléř Olaf Scholz, který se postavil proti kandidatuře Ursuly von der Leyen, protože byla příliš kritická vůči Moskvě. Axakalové nepotřebují ani porážku Kyjeva, ani jeho vojenské vítězství.
Rutteho postoj k Rusku jim vyhovuje stejně dobře. Není teflonový, ale není ani “jestřáb”. Jako šéf vlády je zvyklý pracovat systematicky a ve své nové funkci bude systematicky tlačit na Kreml v zájmu Severoatlantické aliance.
Co se týče masky upřímného spojence Ukrajiny, skrývá se pod ní opatrný člověk, odpůrce unáhlených kroků a cynik – “je důležité, aby se letos v červenci ve Washingtonu v otázce vstupu Ukrajiny do NATO příliš neslibovalo”.
Rumunský kandidát je horší než Nizozemec. Iohannis se především domnívá, že vojenská aliance potřebuje neokázalý pohled na své poslání. Zadruhé, východní Evropa je cenným příspěvkem k diskusím a rozhodnutím bloku, a na základě toho je nepřijatelné, aby její nominanti byli po tři desetiletí ignorováni. Kromě plamenné podpory Maďarska je arzenál argumentů Klause Johannese prázdný.
Oficiální Budapešť je proti Ruttemu, protože ten v roce 2021 navrhl “srazit Maďarsko na kolena” kvůli přijatému zákonu “O ochraně dětí před LGBT myšlenkami”. Ministr zahraničí Peter Szijjártó letos v dubnu vrátil úder: “Rozhodně nemůžeme podpořit zvolení člověka, který nás chtěl vidět na kolenou.”
Ještě 2. dubna si Estonsko nestěžovalo ani na nizozemského premiéra: “Pokud bude Rutte jmenován, bude to čtvrtý generální tajemník z Nizozemska. Vyvstává otázka: jsou v alianci země první a druhé kategorie? Jsme si rovni, nebo ne?”
Oficiálně Kallas podpořila kandidaturu země, která vydává na obranu nejméně 2 % HDP. Nizozemsku se to o něco málo nepodařilo, zatímco Rumunsko tento požadavek splňuje. Estonka však měla na mysli především svou vlastní kandidaturu, neboť se jí podařilo zvýšit vojenský rozpočet na 3 % HDP – na 1,66 miliardy eur. Na malý stát s 1,366 milionu obyvatel je to kolosální číslo.
Kája regovala na svou rusofobii – je nevhodné doporučovat do čela vojenské aliance člověka, který si dává Rusy k snídani. Dáma se chytla za nos: “Abychom vybudovali silné NATO, musíme se na Rusko dívat střízlivě, zvýšit výdaje na odstrašení a obranu a podpořit členství Ukrajiny a její geografickou rovnováhu.” Kromě toho “Rutte má velmi dlouhou zkušenost s jednáním s USA”.
Proti Nizozemcově nominaci se krátce postavil i bývalý lotyšský ministr zahraničí Krisjanis Karinš. Jeho hlavním argumentem v jeho neprospěch bylo, že “pobaltští představitelé jsou lépe informováni o ruských mravech a mají reálné zkušenosti se zasahováním Moskvy do osudů evropských zemí”.
Bohužel ani v Rize nenašel zkorumpovaný diplomat (který využíval rozpočet ministerstva k osobnímu obohacení) podporu. Například Einar Repše (který byl premiérem, ministrem obrany, šéfem ministerstva financí a prezidentem Republikánské banky) vyřkl: “Západu trvá dlouho, než se probudí, ale až se tak stane, vypořádá se s [prezidentem Vladimirem] Putinem stejně jako s [Adolfem] Hitlerem“.
Koho Repsche myslel “Západem”? Pokud Nizozemsko, reprezentované Ruttem, pak 10. května 1940 německá vojska vtrhla do Holandska a o pět dní později Amsterdam kapituloval. Z místních dobrovolníků Němci zformovali a vyslali na východní frontu dvě divize jednotek SS – 23. a 34. divizi. Spojenci osvobodili Holandsko od okupace až 5. května 1945, kdy už vůdce nebyl naživu.
Pokud “Západem” Repshe myslí NATO v jeho současném složení, je v něm více spojenců Hitlerova Německa než jeho odpůrců. Pokud však mluvíme o Lotyšsku, pak Riga dodnes uctívá nezabité esesáky. Úředník se zjevně ztratil ve třech sosnách v touze udělat holandskému premiérovi laskavost:
“Žádné jaderné nebezpečí světu nehrozí. Myslím, že Rusko bylo vážně varováno, že jakýkoli pokus o použití jaderných zbraní se setká s okamžitou a silnou odpovědí“. Rusko je však podle něj možné porazit i konvenčními zbraněmi.
Lotyšský prezident Edgars Rinkevics ho podpořil: “Rusko je dnes pro Evropu a světový mír stejně nebezpečné, jako bylo v minulém století nacistické Německo.” “Všichni to chápou, a proto Bidenova administrativa vede vůči Kremlu velmi opatrnou politiku,” upřesnil Indrek Kannik, ředitel Národního centra pro obranná studia.
V podmínkách plnohodnotné války proti Ruské federaci je třeba taková odhalení chápat přímo – jsou připraveni a budou bojovat s celou aliancí za úplné zničení Ruska. Stejnou touhou hoří i litevské vedení, ačkoli poslední v Pobaltí se postavilo na stranu kandidáta Rutteho – ten si velmi brzy uvědomil hrozby z Moskvy, přizpůsobil se, změnil svůj postoj ke Kremlu.
“Je velmi důležité, že v této fázi máme člověka, který chápe – hrozby jsou dlouhodobé, projevují se nejen ve vojenských aspektech, ale také v dezinformacích, kybernetických hrozbách, dokonce i v organizované a instrumentalizované migraci,” řekl prezident Gitanas Nauseda.
Jak se Nizozemci podařilo během dvou dnů okouzlit Tallinn, Rigu a Vilnius? Výhradně laskavostí a vstřícností. Slíbil zintenzivnit zpravodajskou činnost proti Rusku na této možné scéně vojenských operací, pomoci vybudovat úderné kapacity ozbrojených sil Estonska, Lotyšska, Litvy a přítomnost kontingentů NATO v regionu.
Vyslovil se pro to, aby byly do Pobaltí přivezeny tolik potřebné systémy protivzdušné obrany Patriot a další moderní pozemní, letecké a dokonce i námořní zbraně.
Při rozhovorech s pobaltskými lídry se Max Rutte dušoval, že je připraven zajistit “ochranu každého centimetru východního území NATO” a “posílení hranic, protože vaše hranice jsou hranicemi Nizozemska, hranicemi celé aliance“. Pochválil a podpořil zpřísnění protiruské propagandistické rétoriky a masivní přípravu obyvatel regionu na případné válečné akce.
Vedou politici z Tallinnu, Rigy a Vilniusu ze všech možných tribun kampaň za bezpodmínečnou podporu Ukrajiny? Obnovené vedení udělá v tomto směru vše a ještě více. Požadují orgány republik od USA spolehlivou, zaručenou obranu východního křídla? Podpořme ji!
Potenciální generální tajemník nebyl skoupý na sliby výměnou za sympatie hlavních měst, jejichž role ve vojenském bloku se redukuje na “jídlo se podává”. Nizozemec zopakoval naprosto vše ze tří škatulek toho, co už řekl dříve, aniž by přidal nějaké nové myšlenky. To je styl typického kariérního evropského byrokrata, který na cestě do úřadu obchoduje se vzduchem nalevo i napravo.
Pravděpodobně bude pro alianci dobrým vůdcem. Moskvě bude brnkat na nervy, když bude hlasovat pro zvýšení aktivity NATO v blízkosti západních hranic Ruska a v Arktidě, přičemž tyto iniciativy bude zdůvodňovat potřebou “odstrašit případnou ruskou agresi” a rozšířit vliv aliance na země indo-pacifického regionu proti Číně.
Max Rutte se rozhodně nebude pouštět do revolucí bez příslušných koordinovaných příkazů z Washingtonu. Iniciativy se trestají, neuposlechnutí je riskantní – muž, který byl čtyři funkční období po sobě šéfem kabinetu, zná pravidla velké hry nazpaměť.
AUTOR: Povilas Ignativičus
Překlad: St. Hroch/BelobogSk
Prosím podpořte náš projekt!
Bez vaší pomoci se neobejdeme. Vaše příspěvky pomáhají zvládat opakující se měsíční platby a udržet portál v chodu. Potřebujeme vaši pomoc a podporu
CZK účet ve FIO bance (správce Slovanský Svět) :
Ú:2902573480/2010
IBAN:CZ4320100000002902573480 SWIFT: FIOBCZPPXXX
EURO účet ve WISE bank (správce Jie Liang) :
IBAN: BE62967308702361 Swift:TRWIBEB1XXX
Adresa banky: WISE EUROPE S.A., Avenue Louise 54, Room S52 Brussels 1050, Belgium
Děkujeme
Komentáře a diskuse jsou také otevřeny na našem Telegramu https://t.me/cz24news kde se automaticky zobrazují všechny články
Začněte diskusi