Schodek státního rozpočtu ke konci dubna stoupl na 93,8 miliardy, je nejhorší od vzniku ČR

Stáhnout PDF

Sledujte nás na Telegramu: 👉  @cz24news

ČESKO: Schodek státního rozpočtu ke konci dubna stoupl na 93,8 miliardy korun z březnových 44,7 miliardy korun. Loni ke konci dubna byl schodek 29,7 miliardy korun. Informovalo o tom v pondělí ministerstvo financí. Letošní dubnový výsledek je nejhorší od vzniku ČR. Dosud byl ke konci dubna nejvyšší schodek rozpočtu v roce 2010, a to 78,2 miliardy korun.

Sněmovna 22. dubna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu na 300 miliard korun. Podle analytiků pondělní údaje naznačují, že schodek rozpočtu na celý letošní rok bude třeba ještě zvýšit.

„Opatření vlády České republiky zaváděná k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19 s sebou přinesla významný propad ekonomické aktivity, a tím i omezení daňových příjmů státního rozpočtu. Současně vznikla potřeba vynaložit ze státního rozpočtu mimořádné prostředky na boj proti šíření epidemie a také na podporu ekonomiky,“ uvedlo MF.

Hospodaření rozpočtu očištěné o peníze z EU by v dubnu podle MF skončilo schodkem 88,8 miliardy korun. V dubnu 2019 by byl rozpočet ve schodku 27,7 miliardy korun.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka rozpočet čeká další rána v podobě propadu ekonomiky, který se už sice částečně podepisuje třeba na výběru DPH, sociálního pojistného a záloh na daň z příjmu fyzických osob. „Nicméně ten hlavní náraz teprve přijde ve chvíli očekávaného zvýšení nezaměstnanosti. Pod tímto zorným úhlem vypadá aktuálně schválený schodek ve výši 300 miliard korun spíše jako optimistický,“ uvedl.

Příjmy rozpočtu ke konci dubna meziročně klesly o tři miliardy na 467,9 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení klesly meziročně o čtyři miliardy na 395,4 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 61,1 miliardy na 561,7 miliardy korun.

Kovanda: Výhled vlády na celoroční výsledek je „nemístně optimistický“

Podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila se dodatečné výdaje zatím zřejmě daří držet na uzdě, což může být ovšem dáno pomalým náběhem mnoha slibovaných druhů veřejné podpory. „Naproti tomu příjmy klesají tempem, které vyvolávají pochybnosti nad dosažitelností rozpočtovaných objemů. V tuto chvíli tak jsme toho názoru, že aktuálně plánovaný deficit na úrovni 300 miliard korun si nevyhnutelně vyžádá další přehodnocení,“ uvedl.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáše Kovandy je současný schodek rozpočtu zvláště varovný kvůli stále nízké nezaměstnanosti. „S růstem míry nezaměstnanosti v průběhu letošního roku lze očekávat další nápor na státní kasu, neboť bude klesat daňové a odvodové inkaso za zaměstnané osoby, přičemž zároveň poroste objem výdajů ve formě sociálních dávek, například podpory v nezaměstnanosti,“ uvedl Kovanda. „I s přihlédnutím k dubnovému plnění rozpočtu je třeba konstatovat, že podruhé revidovaný předpoklad vlády, že letos dosáhne schodku 300 miliard korun, je nemístně optimistický. Realisticky je třeba počítat s deficitem přesahujícím 400 miliard korun, který se ale může prohloubit až na 500 až 600 miliard korun,“ dodal.

S tím souhlasí i hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská, která na twitteru uvedla, že „tímto tempem by na konci roku schodek překonal hranici 400 miliard korun.“ Dodala, že je otázkou, zda ministryně Schillerová poslance o další navýšení poslance požádá.

Některá přijatá opatření na omezení dopadů šíření koronaviru podle MF již ovlivnila příjmy rozpočtu v březnu a dubnu. Například faktické prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů a zaplacení daně z 1. dubna na 1. července s prominutím sankcí vedlo k meziročnímu propadu u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky o 1,8 miliardy korun na záporných 3,6 miliardy korun. Záporné číslo každoročně v tuto dobu souvisí hlavně s ročním zúčtováním záloh na základě podání daňových přiznání. Inkaso daně z příjmu právnických osob ke konci dubna kleslo meziročně o dvě miliardy na 27,8 miliardy korun.

Inkaso daně z přidané hodnoty pak podle MF pozitivně ovlivnil vyšší počet pracovních dnů a loňská únorová výplata mimořádné vratky, která tak snížila srovnávací základnu. I tak ale rozpočet získal z DPH ke konci dubna 90,2 miliardy korun, tedy meziročně o 1,4 miliardy korun méně.

V případě výdajů rostly především běžné výdaje, a to meziročně o 47,6 miliardy na 521,8 miliardy korun. Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se pak podle MF projevila v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích státu, které stouply meziročně o 7,7 miliardy korun bez započtení nákladů na obsluhu státního dluhu. „Jen v samotném březnu a dubnu dosáhly nákupy materiálu 7,8 miliardy korun, meziročně o 5,9 miliardy korun více,“ uvedlo MF.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci dubna 223,3 miliardy korun, meziročně o 21,7 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 171,8 miliardy korun.

Nejvyšší deficit doposud měl za celý rok rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun. Letos je schodek kvůli boji s koronavirem naplánován na 300 miliard korun.