Světová ekonomika v roce 2019 vzrostla o 2,3 procenta, což byl nejpomalejší růst za posledních deset let. V letošním roce by však tempo růstu mohlo zrychlit na 2,5 procenta. Informovala o tom OSN ve zprávě o situaci a vyhlídkách světové ekonomiky (WESP).

Zpráva upozornila, že i deset let po finanční krizi je globální ekonomika pomalá. Obchodní a geopolitické napětí mohou dál podkopat její oživení.

„V letošním roce je tu naděje na oživení, ale rizika poklesu a zranitelnosti zůstávají velmi výrazná,“ podotkl šéf strategie pro globalizaci a rozvoj při Konferenci OSN o obchodu a rozvoji Richard Kozul-Wright, který byl spoluautorem studie.

Oživení bude z velké části záviset na výkonu velkých rozvíjejících se ekonomik, jako jsou Argentina, Mexiko, Turecko a Rusko.

Vyhlídky na oživení růstu může v letošním roce eliminovat zesílení obchodního napětí, problémy na finančních trzích nebo eskalace geopolitického napětí. Pokud by tyto problémy nastaly, růst by výrazně zpomalil a činil by zřejmě jen 1,8 procenta, upozornila OSN.

Ekonomický růst většiny rozvinutých zemí, včetně USA, zůstane podle OSN letos nevýrazný. Lépe by si mohlo vést pouze Japonsko, které letos pořádá olympijské hry.

Evropa by v roce 2020 měla růst o 1,6 procenta. Jedenáct zemí, které do EU vstoupily po roce 2004, tedy včetně České republiky, by však mělo růst nad průměrem celé unie.

Některé evropské země budou podle studie expandovat i o více než čtyři procenta.

Výhled pro Evropu ohrožuje hlavně možná eskalace napětí v mezinárodním obchodě, výkon regionu však bude také záviset na tom, jak dopadne odchod Británie z EU a jak se bude vyvíjet měnová politika Evropské centrální banky.

Světová banka minulý týden snížila odhad globálního růstu na loňský a letošní rok kvůli pomalejšímu oživení obchodu a investic. Letos rovněž očekává globální růst o 2,5 procenta.

Kozul-Wright nepovažuje za významnější problém pro globální růst současnou obchodní politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Problémy obchodního systému podle něj pochází z doby před Trumpem. Podle něj existují velmi vážné systémové problémy, které byly do určité míry příčinou krize a nepodařilo se je vyřešit. Jsou mezi nimi nadměrná důvěra v měnovou politiku či rekordní úroveň zadlužení.